o nařízení předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 29. 10. 2019, o odvolání navrhovatelky do usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. prosince 2019, č. j. 20 Cm 119/2019-118

1. Návrhem doručeným soudu dne 11. 11. 2019 se navrhovatel vůči společnosti [Jméno advokáta B]., sídlem [Adresa advokáta B], identifikační číslo [IČO advokáta B] (dále jen „Společnost“) domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 29. 10. 2019 o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky Společnosti. Navrhovatelka uvedla, že je jednatelkou a též společnicí Společnosti s podílem 49 %. [fyzická osoba] coby jednatel Společnosti svolal pozvánkou ze dne 17. 10. 2019 valnou hromadu na den 29. 10. 2019 s jediným návrhem usnesení valné hromady, kterým bylo odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky Společnosti z důvodu porušení povinnosti navrhovatelky při výkonu funkce. Valná hromada se konala dne 29. 10. 2019 a byli na ni přítomni oba společníci Společnosti, tj. navrhovatelka a [fyzická osoba]. Valná hromada přijala dne 29. 10. 2019 na svém zasedání usnesení o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky Společnosti z důvodu porušení povinnosti navrhovatelky při výkonu funkce jednatelky. Postupem podle § 173 odst. 1 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) byl uplatněn zákaz výkonu hlasovacího práva navrhovatelky. Navrhovatelka se zdůvodněním zákazu výkonu hlasovacího práva nesouhlasí a nesouhlasí ani z důvody, pro které byla z funkce jednatelky odvolána. Nesouhlas se zdůvodněním sistace hlasovacího práva a nesouhlas s přijetím usnesení valné hromady o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky uvedla navrhovatelka v protestu, který uvedla ústně do podkladů pro zápis o konání valné hromady sepsaný zapisovatelem, notářem [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Důvod neplatnosti napadeného usnesení valné hromady Společnosti navrhovatelka spatřuje v tom, že tvrzené porušování povinností při výkonu funkce jednatelky uvedené v pozvánce na předmětnou valnou hromadu i v usnesení valné hromady se vztahují k výkonu funkce navrhovatelky coby jednatelky v jiných společnostech, a to konkrétně ve společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], [právnická osoba]., IČO [IČO] a [právnická osoba]., IČO [IČO], ovládaných Společností, k čemuž navrhovatelka dále podrobně argumentuje. Další důvod napadeného usnesení valné hromady spatřuje navrhovatelka v tom, že valná hromada nebyla řádně svolána, neboť jí svolal pouze jeden jednatel Společnosti, a to [fyzická osoba]. Dle názoru navrhovatelky však měla být valná hromada svolána dvěma jednateli, a to [Anonymizováno] a navrhovatelkou. Osobou oprávněnou a za jistých okolností povinnou svolat valnou hromadu je jednatel společnosti. Je-li jednatelů více, je namístě, aby tito jednatelé primárně rozhodli o svolání valné hromady a tato byla následně svolána. Rozhodnutí o svolání valné hromady a jejím pořadu jednání, tedy ve věci náležející pod pojem obchodní vedení společnosti, musí učinit dle společenské smlouvy jednatelé osobně, přičemž dle článku 9 společenské smlouvy Společnosti se k rozhodnutí o obchodním vedení Společnosti vyžaduje souhlas většiny z nich. Dle navrhovatelky tak nedošlo k platnému odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky Společnosti pro rozpor se zákonem a společenskou smlouvou, když nebyly dány důvody sistace hlasovacího práva navrhovatelky a valná hromada Společnosti nebyla svolána způsobem upraveným v zákoně a společenské smlouvě.

2. Současně s návrhem na zahájení řízení podala navrhovatelka návrh na nařízení předběžného opatření o obsahu: „1) [Anonymizováno], narozenému dne [Anonymizováno], bytem [adresa], se ukládá povinnost zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel ve společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], vyjma jednání v běžných záležitostech směřujících k zajištění základního fungování společnosti, veškerých dispozic s obchodním majetkem společnosti, zejména zcizování, nabývání, zastavování zástavním právem a ručení, s cenou do 1 000 000 Kč bez DPH, přijímání jakýchkoliv závazků společnosti nepřesahujících částku 1000 000 Kč bez DPH, uzavírání obchodů a obchodních smluv s výší plnění do 1 000 000 Kč bez DPH,

2) [Anonymizováno], narozenému dne [Anonymizováno], bytem [adresa], se ukládá povinnost zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel ve společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], při výkonu působnosti společníka společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], při výkonu působnosti společníka společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO] a při výkonu působnosti společníka společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], to vše do pravomocného rozhodnutí ve věci samé.“

3. Návrh na nařízení předběžného opatření navrhovatelka odůvodnila tím, že [fyzická osoba] je aktuálně jediný jednatel Společnosti a může tak zneužít svého postavení, kdy nepotřebuje souhlas druhého jednatele Společnosti a může tak hypoteticky činit úkony, k jejichž provedení by takový souhlas navrhovatelky nutně potřeboval. Navíc je prokázáno, že tyto úkony v rovině obchodního vedení Společnosti, které by jinak byly předmětem souhlasu obou jednatelů, již provedl jako v případě změny statutárního orgánu ve společnosti [právnická osoba]., kdy jednal samostatně za jediného společníka Společnosti při rozhodování o odvolání a jmenování jednatele. V každém případě s ohledem na zatímní úpravu poměrů a ochranu posledního pokojného stavu je třeba zabránit [Anonymizováno], aby disponoval samostatně s podílem Společnosti ve společnostech [právnická osoba]., [právnická osoba]. a [právnická osoba]., vykonával tak práva společníka a samostatně činil úkony v rámci obchodního vedení Společnosti, které předpokládá v rámci kontrolních mechanismu konsenzus a jednání obou jednatelů, čímž by byl vyvolán další chaos v této věci na úkor navrhovatelky a dotčených společností.

4. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh na nařízení předběžného opatření v celém rozsahu zamítl. Ve výroku II. rozhodl, že po právní moci usnesení bude navrhovatelce vrácena složena jistota ve výši 50 000 Kč. V odůvodnění uvedl, že pro vydání předběžného opatření je třeba posoudit, zda navrhovatelka osvědčila nárok ve věci samé a prokázala potřebu zatímní úpravy poměrů společníků. Soud nárok ve věci samé za osvědčený nemá, když navrhovatelka, která se osobně účastnila valné hromady Společnosti, nepodala podle § 192 odst. 2 ZOK určitý protest. V protestu nepopsala konkrétní okolnosti, v nichž spatřuje důvody neplatnosti usnesení valné hromady. Soud se neztotožnil ani s názorem navrhovatelky, že valná hromada musela být svolána oběma jednateli. Dle názoru soudu pokud má společnost více jednatelů, je oprávněn svolat valnou hromadu kterýkoliv z nich. Na závěr soud konstatoval, že vyšel z obecně platné zásady neingerence soudu do vnitřních poměrů Společnosti, a to tím spíše, když jde o posouzení porušení povinnosti při výkonu funkce jednatele, což si vyžádá rozsáhlé dokazování. S ohledem na to, že jen určitý protest otevírá možnost podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, aniž by zkoumal potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků, což by bylo s ohledem na závěr neosvědčení nároku ve věci samé nadbytečné.

5. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, doplněné podáním doručeným soudu dne 22. 1. 2020. Uvedla, že odvolání podává z důvodu uvedených § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o. s. ř. V odvolání obsáhle brojila proti závěru soudu prvního stupně, že nepodala řádný protest. I kdyby však protest řádný nebyl, návrh na zahájení řízení podala též jako jednatelka společnosti, která protest podávat nemusí. Neztotožňuje se ani se závěrem soudu, že valnou hromadu může svolat pouze jeden z více jednatelů. Žádné rozsáhlé dokazování nebude zapotřebí, protože důvody, ve kterých spatřuje [fyzická osoba] důvody pro odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky, jsou irelevantní. Tyto důvody se totiž týkají výkonu funkce jednatelky v dceřiných společnostech Společnosti. Odpovědnost jednatele může však být dovozena pouze za jednání, které se týká společnosti, v nichž je jednatelem, nikoliv společností, ve kterých má mateřská společnost podíly. Navrhovatelka proto navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu na nařízení předběžného opatření v plném rozsahu vyhoví. V doplňujícím podání doručenému soudu dne 22. 1. 2020 navrhovatelka uvedla, že [fyzická osoba] jako zástupce Společnosti v dceřiných společnostech [právnická osoba]. a [právnická osoba]. na svolaných valných hromadách rozhodl o změnách společenských smluv a určení opatrovníka společností. Tím dle názoru navrhovatelky [fyzická osoba] způsobil Společnosti škodu, neboť podíly v uvedených dceřiných společnostech byly znehodnoceny. V uvedeném navrhovatelka spatřuje další důvod pro nařízení předběžného opatření.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že v části jsou dány důvody pro odmítnutí návrhu a ohledně zbývající části odvolání důvodné není.

7. Podle § 102 o. s. ř. (1) Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. (3) Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

8. Podle § 75 o. s. ř. (2) Návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

9. Podle § 75a o. s. ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

10. Podle § 76 o. s. ř. (1) Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby a) platil výživné v nezbytné míře; b) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje; d) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu; d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy; e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. (2) Předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

11. Návrh na vydání předběžného opatření musí být ve svém petitu srozumitelný a natolik určitý, aby byl vykonatelný. „Údaj o tom, čeho se navrhovatel domáhá (žalobní petit), je nesrozumitelný nebo neurčitý, jestliže vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené bylo provedeno tak, že nelze dovodit, o jaká práva a povinnosti vůbec jde, a je zřejmé, že převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek jeho materiální nevykonatelnost” (DRÁPAL, Ljubomír. § 43 [Vady podání]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva, DOLEŽÍLEK, Jiří, FIALA, Roman, HORÁČEK, Roman, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, KRBEK, Pavel, KRČMÁŘ, Zdeněk, MAZANEC, Michal, NOVOTNÝ, Zdeněk, POLEDNE, Petr, PUTNA, Mojmír, SIMON, Pavel, ŠEBEK, Roman, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 273.). Tituly ukládající povinnému povinnost něčeho se zdržet se vykonávají ukládáním pořádkových pokut podle § 351 o. s. ř.

12. Odvolací soud shledal, že povinnost, které měla být Martinu Sobotkovi uložena v části navrženého předběžného opatření, a to konkrétně: „Martinu Sobotkovi se ukládá povinnost zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel ve společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], vyjma jednání v běžných záležitostech směřujících k zajištění základního fungování společnosti“ je natolik obecná, že způsobuje nevykonatelnost navrženého předběžného opatření pro nedostatek vymezení co do rozsahu a obsahu (§ 261a odst. 1 o. s. ř.). Z formulací vyjma jednání v „běžných záležitostech“ směřujících k zajištění „základního fungování společnosti“ není zřejmé, co měla navrhovatelka na mysli běžnými záležitostmi a základním fungováním Společnosti. Jedná se o neurčité, obecné pojmy a není tak zřetelné, jaká konkrétní jednání [Anonymizováno] by měla být vyňata z povinnosti zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel Společnosti. V této části je tedy navržené předběžné opatření pro neurčitost nevykonatelné.

13. Z uvedeného důvodu odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně v části výroku I. bod 1 změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření pro neurčitost jeho petitu odmítl podle § 75a ve spojení s § 211 o. s. ř.

14. „Předběžným opatřením může být uložena některá z povinností příkladmo uvedených v § 76 odst. 1 pouze účastníku řízení. Třetí osobě lze předběžným opatřením uložit povinnosti jen tehdy, je-li to nutné pro splnění povinnosti uložené účastníku a lze-li to po ní spravedlivě žádat. Třetí osobě (např. bance) nelze předběžným opatřením uložit povinnost k plnění, ale jen takovou povinnost, která představuje součinnost při splnění povinnosti účastníka (neprovádět výplaty z účtu apod.)” (DRÁPAL, Ljubomír. § 76 [Obsah]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva, DOLEŽÍLEK, Jiří, FIALA, Roman, HORÁČEK, Roman, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, KRBEK, Pavel, KRČMÁŘ, Zdeněk, MAZANEC, Michal, NOVOTNÝ, Zdeněk, POLEDNE, Petr, PUTNA, Mojmír, SIMON, Pavel, ŠEBEK, Roman, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 442.).

15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku Společnosti vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl C, vložka 36711 ze dne 14. 2. 2020 odvolací soud zjistil, že [fyzická osoba], nar. [Anonymizováno] je zapsán v obchodním rejstříku jako jednatel Společnosti s datem vzniku funkce 23. 12. 2015. Do obchodního rejstříku byl zapsán dne 23. 12. 2015. Navrhovatelka coby druhá jednatelka Společnosti byla dne 20. 11. 2019 z obchodního rejstříku vymazána s tím, že funkce jednatelky jí vznikla dne 23. 12. 2015 a zanikla dne 29. 10. 2019.

16. V posuzované věci je jedinou další účastnicí řízení ve věci samé i v řízení o nařízení předběžného opatření (§ 74 odst. 2 o. s. ř.) Společnost. Vůči ní navrhovatelka žádné předběžné opatření podle ustanovení § 76 odst. 1 o. s. ř. nenavrhla. Nařízení předběžného opatření se domáhá pouze vůči jednateli Martinu Sobotkovi coby třetí osobě podle § 76 odst. 2 o. s. ř. Jak je shora uvedeno, třetí osobě lze předběžným opatřením uložit povinnost jen v případě, je-li to nutné pro splnění povinnosti uložené účastníku řízení a lze-li to po ní spravedlivě žádat. Navržené předběžné opatření uvedenou podmínku nesplňuje a je tak v rozporu s citovaným ustanovením § 76 odst. 1 a 2 o. s. ř. Soud prvního stupně proto nepochybil, když ve zbývající části návrh zamítl, byť z jiných důvodů, než shledal odvolací soud.

17. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a ve zbývající části výroku I. a ve výroku II. napadené usnesení potvrdil pro jeho věcnou správnost, když výrok II. je v souladu s ustanovením § 75b odst. 4 o. s. ř.

18. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 ve spojení s § 145 o. s. ř.).