o určení neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva a určení vlastnictví k obchodnímu podílu, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2017 č.j. 75 Cm 182/2015-80,

1. Žalobou doručenou soudu dne 9.6.2015 se žalobkyně domáhá určení, že smlouva o zajišťovacím převodu práva k obchodnímu podílu v žalované uzavřená dne 6.1.2012 mezi vedlejšími účastníky Milanem Gánikem a zahraniční právnickou osobou [právnická osoba] (dále jen „společnost [Anonymizováno].“), je neplatná. Současně se domáhá určení, že vlastníkem obchodního podílu v žalované společnosti [Jméno žalované]. jsou žalobkyně a vedlejší účastník [Anonymizováno] ve společném jmění manželů. V rubrikované části žaloby označila žalobkyně za žalovanou společnost [Jméno žalované]., sídlem [Adresa žalované], identifikační číslo [IČO žalované]. [Anonymizováno], narozeného [Datum narození advokátky A], bytem [Adresa advokátky A], a společnost [Anonymizováno]., označila za další účastníky řízení. V textu žaloby hovoří o [Anonymizováno] a společnosti [Anonymizováno]. jako o vedlejších účastnících řízení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její manžel [Anonymizováno] se stal jediným společníkem a jednatelem žalované, jež vznikla 1.8.1997, v rozporu s ústní dohodou manželů. Podíl v žalované dle názoru žalobkyně patří do společného jmění manželů jak podle hmotného práva státu New York, kde žalobkyně a [Anonymizováno] dne 27.3.1988 uzavřeli manželství, tak podle české právní úpravy. Majetkové právo k podílu vzniklo žalobkyni ze zákona již dnem 1.8.1997. Dále žalobkyně uvedla, že [Anonymizováno] zřídil dne 6.1.2012 smlouvou zajišťovací právo ve prospěch netransparentního subjektu - společnosti [Anonymizováno]. – se sídlem v tzv. „offshore destinaci“, kde je možné subjekt skrytě ovládat. Žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnictví podílu v žalované, neboť toliko jeho prostřednictvím je schopna spoludisponovat majetkovými a užívacími právy k nemovitostem ve vlastnictví žalované.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. žalobu došlou soudu dne 9.6.2015 ve znění jejích následných doplnění odmítl a ve výrocích II. až VI. rozhodl o nákladech řízení. V odůvodnění uvedl, že podáním ze dne 21.9.2016 opravila žalobkyně žalobní petit a upřesnila okruh účastníků řízení, když ohledně společnosti [Anonymizováno]. uvedla, že jejím právním nástupcem je společnost [Anonymizováno]. Žalobkyně přes výzvy soudu neodstranila nejasnosti mezi označením účastníků v podání ze dne 21.9.2016 a bodem II. petitu navrženého v tomto podání, stejně tak neupřesnila, kdo je žalobcem a kdo žalovanými. Dále přes výzvu soudu nedoložila výpis z obchodního rejstříku právního nástupce společnosti [Anonymizováno]. přeložený tlumočníkem a apostilovaný. Soud dospěl k závěru, že v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat a žalobu jeko neurčitou a nesrozumitelnou odmítl. Výrok II. je odůvodněn § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, výroky III. až V. § 143 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a výrok VI. § 148 odst. 1 o.s.ř.

3. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání. Namítla, že soud nesprávně posoudil skutkové okolnosti a na jejich základě nesprávně věc posoudil. Ohledně dodání výpisu z obchodního rejstříku zahraniční právnické osoby [Anonymizováno] (právní nástupce společnosti [Anonymizováno].) uvedla, že soudu již v říjnu 2016 avizovala, že se o získání výpisu z obchodního rejstříku Kyperské republiky snažila a elektronickou verzi výpisu i soudu poskytla, nicméně se jí nepodařilo jeho elektronické ověření a opatření apostilní doložkou. Osobní převzetí dokumentu na Kypru vylučují na straně žalobkyně vysoké finanční náklady s tím spojené. Na straně žalované poukázala na procesní nástupnictví, k němuž došlo po podání žaloby. Označení okruhu účastníků stejně jako předmětu věci je dle žalobkyně dostatečně určité. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

4. K odvolání se vyjádřila žalovaná i „další účastníci“ řízení [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno]. Vyvraceli odvolací námitky žalobkyně a navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že zatím nejsou dány důvody pro jeho potvrzení ani změnu.

6. Podle § 79 odst. 1 o.s.ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.

7. Podle § 43 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst. 2).

8. Podle § 93 o.s.ř. jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku (odst. 1). Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh (odst. 2). V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností (odst. 3).

9. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. “Formou společenství účastníků v občanském soudním řízení je také vedlejší účastenství (tzv. vedlejší intervence). Vedlejší účastník je osoba odlišná od účastníka samotného nebo od tzv. hlavního interventa, která se neúčastní řízení proto, aby v něm uplatňovala nebo bránila své právo, ale z důvodu, že chce pomoci zvítězit ve sporu některému z účastníků (sporných stran), neboť na jeho úspěchu v řízení má právní zájem”….“ Při rozhodování o věci samé nemůže soud vedlejšímu účastníku přiznat práva nebo uložit povinnosti” (DRÁPAL, Ljubomír. § 93 [Vedlejší účastník]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva, DOLEŽÍLEK, Jiří, FIALA, Roman, HORÁČEK, Roman, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, KRBEK, Pavel, KRČMÁŘ, Zdeněk, MAZANEC, Michal, NOVOTNÝ, Zdeněk, POLEDNE, Petr, PUTNA, Mojmír, SIMON, Pavel, ŠEBEK, Roman, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Občanský soudní řád I, II. 1.vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 605 a 607).

11. Ze spisu odvolací soud zjistil, že podáním doručeným soudu dne 21.9.2016 žalobkyně opravila označení účastníků řízení tak, že žalovanými jsou 1) [Anonymizováno] a [právnická osoba]., resp. její právní nástupce [Anonymizováno], a vedlejším účastníkem na straně žalované je společnost [Jméno žalované]. Současně upravila žalobní petit do tohoto znění: „1) Určuje se, že smlouva o zajišťovacím převodu práva k obchodnímu podílu ve vedlejším účastníku žalované, uzavřená dne 6.1.2012 mezi žalovaným ad 1) a zahraniční obchodní korporací [Anonymizováno]. se sídlem [Anonymizováno] [Jméno advokáta C], [Anonymizováno], je neplatná. 2) Určuje se, že vlastníkem obchodního podílu v žalované jsou žalobkyně a žalovaný ad 1) ve společném jmění manželů“. Podání též obsahuje tvrzení ohledně procesního nástupnictví po společnosti Gloucester International Inc. a ohledně naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení, že je vlastníkem podílu v žalované spolu se žalovaným č. 1 a že podíl je ve společném jmění manželů.

12. Usnesením ze dne 12.10.2016 č.j. 75 Cm 182/2015-74 soud prvního stupně žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 30 dní ode dne doručení usnesení odstranila nejasnosti mezi označením účastníků v podání z 21.9.2016 a bodem II. petitu, jakož i upřesnila, kdo je tedy žalobce a žalovaný. Dále soud žalobkyni vyzval ve shora uvedené lhůtě k doložení výpisu z obchodního rejstříku nástupce žalované č. 2 přeložený soudním tlumočníkem a apostilovaný. Současně žalobkyni poučil podle § 43 odst. 2 o.s.ř. o odmítnutí žaloby v případě nesplnění výzvy. Po prodloužení lhůty k žádosti žalobkyně soud usnesením ze dne 24.2.2017 č.j. 75 Cm 182/2015-79 žalobkyni vyzval k témuž. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 1.3.2017, zůstalo však bez odezvy.

13. V dané věci je podaná žaloba neprojednatelná z důvodu nejasného okruhu žalovaných a neurčitého petitu (§ 79 odst. 1 o.s.ř.). V rubrikované části žaloby označila žalobkyně [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno]. za další účastníky řízení, což by ve sporném řízení znamelo žalovaní (§ 9 odst. 2 písm. e) a § 90 o.s.ř.). V odůvodnění žaloby i v žalobním petitu však žalobkyně označila [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno] za vedlejší účastníky. Podle shora citované komentářové literatury soud při rozhodování o věci samé nemůže vedlejšímu účastníku přiznat práva nebo uložit povinnosti. Přesto žalobkyně navrhla žalobní petit, podle kterého by se rozhodnutí ve věci samé týkalo [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno]. coby vedlejších účastníků. V podání doručeným soudu dne 21.9.2016 sice žalobkyně označila [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno]. za žalované, společnost [Jméno žalované]. však označila za vedlejšího účastníka a tuto změnu v jejím označení také promítla do navrženého žalobního petitu. Okruh žalovaných tak nadále zůstal nevyjasněný a žalobní petit neurčitý.

14. Podle citovaného ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. je nezbytnou součástí žaloby též vylíčení rozhodujících skutečností. Podle § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr je či není, jen tehdy, má-li na požadovaném určení žalobce naléhavý právní zájem. Existenci naléhavého právního zájmu je žalobce povinen tvrdit v žalobě. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádné skutkové okolnosti týkající se jejího naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva k obchodnímu podílu v žalované uzavřené dne 6.1.2012 mezi „vedlejšími účastníky“ [Anonymizováno] a zahraniční právnickou osobou [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa]. Žalobkyně v žalobě ani neuvedla, v čem neplatnost uvedené smlouvy spatřuje. Podáním doručeným soudu dne 21.9.2016 žalobkyně uvedenou vadu žaloby neodstranila. Přestože absence či neúplné vylíčení rozhodujících právních skutečností nečiní žalobu neprojednatelnou, je povinností soudu pokusit se i tuto vadu žaloby odstranit podle § 43 odst. 1 o.s.ř., případně později podle § 118a odst. 1 o.s.ř.

15. Soud prvního stupně pochybil, když bez odstranění vad žaloby přihlédl k podání žalobkyně ze dne 21.9.2016, pokusil se odstranit jeho vady a v důsledku jejich neodstranění žalobu odmítl. Zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.

16. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) napadené usnesení zrušil včetně souvisejících nákladových výroků a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. V něm se soud prvního stupně nejprve pokusí odstranit shora uvedené vady žaloby postupem podle § 43 odst. 1 o.s.ř.

17. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že ve sporném řízení je vedlejší účastenství přípustné, vzniknout však může pouze způsobem stanoveným v § 93 odst. 2 o.s.ř., nikoliv tak, že žalobce v žalobě fyzickou nebo právnickou osobu za vedlejšího účastníka označí. Navíc „samozřejmým předpokladem vedlejšího účastenství je, že účastník souhlasí s tím, aby někdo (určitá třetí osoba) na jeho straně vystupoval jako vedlejší účastník” (DRÁPAL, Ljubomír. § 93 [Vedlejší účastník]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva, DOLEŽÍLEK, Jiří, FIALA, Roman, HORÁČEK, Roman, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, KRBEK, Pavel, KRČMÁŘ, Zdeněk, MAZANEC, Michal, NOVOTNÝ, Zdeněk, POLEDNE, Petr, PUTNA, Mojmír, SIMON, Pavel, ŠEBEK, Roman, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Občanský soudní řád I, II. 1.vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 604.). Znamená to, že vedlejší účastenství je možné až za situace, kdy je napevno postaven okruh účastníků řízení a žaloba je projednatelná. Totéž platí o navržených změnách v okruhu či osobách účastníků (§ 92 a § 107a o.s.ř.).