o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobců a), b) a žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2024, č. j. 72 Cm 149/2020-231,
Mgr. Kateřina Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 11. 10. 2024
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Blanky Trávníkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci
žalobců: a) [Jméno žalobce A]., IČO [IČO žalobce A]
sídlem [Adresa žalobce A]
b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B]
bytem [Adresa žalobce B]
oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]
bytem [Adresa žalovaného]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobců a), b) a žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2024, č. j. 72 Cm 149/2020-231,
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2024, č. j. 72 Cm 149/2020-231, se mění tak, že odvolací soud schvaluje smír ve znění:
I. Žalovaný není povinen hradit žalobcům ničeho.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci a) 2 351 390,20 Kč (výrok I.) a žalobci b) částku 783 796,72 Kč (výrok II.), žalobu ohledně částky 1 864 812,86 Kč zamítl (výrok III.). O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků na ni nemá právo (výrok IV.). V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobci v přiznaných částkách mají nárok na smluvní pokutu za porušení povinnosti ze smlouvy o převodu akcií uzavřené účastníky dne 11. 4. 2019.
2. Proti výroku III. rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání oba žalobci a proti výrokům I. a II. žalovaný.
3. Podáním ze dne 30. 8. 2024 účastníci shodně navrhli, aby odvolací soud schválil shora (ve výroku tohoto usnesení) uvedený smír, jehož znění bylo stvrzeno podpisy u všech účastníků řízení.
4. Podle ustanovení § 99 odst. 1, první věta zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) mohou účastníci, připouští-li to povaha věci, skončit řízení soudním smírem. Podle ustanovení § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Podle § 99 odst. 3 o. s. ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku.
5. Podle ustanovení § 211 o. s. ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
6. Odvolací soud v souladu s § 99 a § 220 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř., odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že navržený soudní smír shora uvedeného znění v souladu s předloženou dohodou žalobců a žalovaného schválil. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku (§ 99 odst. 3 věta první o. s. ř.).
7. Pokud jde o náklady řízení před soudy obou stupňů, tyto byly vypořádány uzavřeným smírem.
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.
Účastník může do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru podat návrh dle § 99 odst. 3 věta druhá o. s. ř.