o zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2022, č. j. C 55424/RD107/MSPH, Fj 346398/2022/MSPH

1. Navrhovatel se svým návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 6. 9. 2022 domáhal zápisu změn v obchodním rejstříku u společnosti [Jméno advokátky B], IČO [IČO], sídlem [Adresa advokátky B] (dále i jen jako „ Společnost“), a sice zápisu výmazu jednatelky [tituly před jménem] [Jméno] a zápisu změny rozsahu splacení obchodního podílu ze 100 % na 50 % u společníků Společnosti. K návrhu byl přiložen zápis z valné hromady Společnosti konané dne 15. 8. 2022.

2. Soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku ohledně Společnosti ze dne 6. září 2022 pod Fj 346398/2022/MSPH, se odmítá.

3. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že ze zápisu z valné hromady, který byl přiložen k návrhu, vyplývá, při rozhodování o odvolání jednatelky nebylo přihlíženo k hlasům společnice [Jméno advokátky C], a to z důvodu ustanovení § 173 odst. 2 č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále i jen “ZOK“). Dále soud prvního stupně uvedl, že dle ust. § 170 ZOK valná hromady rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Následně soud konstatoval, že vzhledem k tomu, že z předložených listin není zřejmé, že by [Jméno advokátky C] byla omezena na hlasovacích právech tak, jak je výše uvedeno, nedošlo k platnému odvolání [tituly před jménem] [Jméno] z funkce jednatelky. Na základě uvedeného soud prvního stupně uzavřel, že zde proto není rozhodné skutečnosti (tedy platné odvolání jednatele) od níž se počítá lhůta k podání návrhu na zápis uvedené skutečnosti, pročež složená lhůta dle ust. § 11 odst. 2. a 3. zákona č. č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřeneckých fondů (dále i jen „z. v. r.“) nepočala běžet, a navrhovateli proto vůbec nevzniklo oprávnění podat návrh na zápis. Soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatel není aktivně věcně legitimován k podání návrhu na zápis skutečností do obchodního rejstříku, tudíž dle ust. § 86 písm. a) z. v. r. jeho návrh odmítl.

4. Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání navrhovatel, kde namítá nesprávnost napadeného usnesení, což spatřuje v neúplném a nesprávném skutkovém zjištění, chybném právním posouzení věci, jakož i v procesních pochybeních. Nesprávnost spatřuje v tom, že soud prvního stupně má za to, že nedošlo k odvolání [tituly před jménem] [Jméno] a tudíž nevzniklo oprávnění navrhovatele k podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku. Namítá, že ke svému návrhu na zápis změn připojil zápis z valné hromady konané dne 15. 8. 2022, z něhož plyne, že jednatelka [tituly před jménem] [Jméno] opakovaně porušila své povinnosti jednatele a to tím, že po dobu více něž tří let jako jednatelka nesvolala valnou hromadu, a to ani na žádost kvalifikovaného společníka [Jméno], dále nepředložila účetní závěrky Společnosti za roky 2019 až 2021 a dále neposkytla informace a podklady o společnosti na žádost kvalifikovaného společníka [Jméno], který byl nucen podat žalobu ve smyslu § 156 ZOK, řízení je vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. 77 Cm 122/2022. Uvedené skutečnosti dokládající porušení povinností jednatelky, pročež nebyla [tituly před jménem] [Jméno] oprávněna vykonávat hlasovací právo jakožto společnice pro případ jejího odvolání z funkce jednatelky dle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK. Uvádí, že poté co byla jednatelka [tituly před jménem] [Jméno] informována o svolání valné hromady, dopisem zaslaným dne 27. 7. 2022, a tedy i o jejím programu, účelově jako společnice Společnosti převedla svůj obchodní podíl dne 3. 8. 2022 na svoji dceru [Jméno advokátky C], s úmyslem, aby nebyla odvolána z funkce jednatele Společnosti. Navrhovatel k tomu uvádí, že proti takovému postupu však brojí ust. § 173 odst. 2 ZOK, dle kterého omezení výkonu hlasovacího práva podle odst. 1 písm. a) - c) se vztahuje i na společníky, kteří jednají se společníkem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě. Má tak za to, že zde došlo k sistaci hlasovacího práva společnice [Jméno advokátky C], tudíž došlo k odvolání jednatelky Společnosti na valné hromadě konané dne 15. 8. 2022, navrhovatel vyzval Společnost k zápisu uvedené skutečnosti do obchodního rejstříku, což však Společnost neučinila, pročež mu svědčí oprávnění podat tento návrh sám. Z uvedených důvodů navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil.

5. K odvolání navrhovatele se vyjádřila Společnost prostřednictvím právní zástupkyně [Jméno advokátky C], na základě plné moci jí udělené Společností jednající jednatelkou [tituly před jménem] [Jméno] ze dne 2. 8. 2022 (čl. RD113 spisu). Společnost ve svém vyjádření uvádí, že k návrhu na zápis změny rozsahu splacení podílu ze 100 % na 50 % u společníků není žádný právní důvod, kdy celkový vklad byl splacen již při založení Společnosti a ke zvýšení vkladů ani k novým vkladům nedošlo. Dále ze zápisu valné hromady vyplývá skutečnost, že v rozporu se ZOK nebylo přihlédnuto k 50 % hlasů druhého společníka Společnosti, nedůvodná sistace hlasovacího práva činí odvolání jednatelky, pro údajné porušování povinností při výkonu funkce jednatele, neplatným. Uvedené navrhovatel činil za účelem jmenování nového jednatele Společnosti a to svého otce, který je současně jednatelem v bývalé společnosti navrhovatele, která je od roku 2011 v konkursu, a to jen proto, aby prostřednictvím svého otce obdržel za výkon funkce jednatele Společnosti 50 000,- Kč měsíčně, neboť navrhovatel tuto funkci jednatele, pro absenci trestní bezúhonnosti, sám vykonávat nemůže. Dále jsou zde pochybnosti, zda je vůbec navrhovatel poctivým držitelem 50 % podílu ve Společnosti, neboť jemu darovaný obchodní podíl [tituly před jménem] [Jméno] byl dárkyní odvolán. Na základě uvedeného má za to, že nedošlo k platnému odvolání jednatelky [tituly před jménem] [Jméno], tj. ke vzniku rozhodné skutečnosti, pročež nikdy nepočala běžet lhůta a ani v důsledku toho oprávnění navrhovatele k podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku. Navrhovatel tak není aktivně věcně legitimován k podání návrhu, a společnost proto navrhuje, aby odvoláním napadené usnesení bylo potvrzeno.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. (§ 120 z. v. r.) napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Podle § 11 odst. 1 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně.

8. Podle § 11 odst. 2 téhož zákona musí být návrh na zápis podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.

9. Podle § 11 odst. 3 téhož zákona nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.

10. Podle § 86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.

11. Z předloženého rejstříkového spisu, a to z čestného prohlášení [Jméno] společníka Společnosti ze dne 31. 8. 2022 plyne, že Společnost jím byla vyzvána k podání návrhu na zápis změn, jež jsou předmětem tohoto návrhu, což ale neučinila, pročež návrh na zápis změn podává sám jako společník Společnosti. Z uvedeného je tak zřejmé, že ač je v předmětném návrhu označena jako navrhovatelka samotná Společnost, jedná se o návrh společníka Společnosti, který jej rovněž i podepsal. To ostatně konstatoval i soud prvního stupně a odvolatel proti této skutečnosti nijak nebrojí.

12. Z odůvodnění napadeného usnesení plyne, že soud prvního stupně shledal, že ke vzniku rozhodné skutečnosti ve smyslu ust. § 11 odst. 2 z. v. r. nedošlo, neboť dle něj je předmětné usnesení valné hromady Společnosti o odvolání [tituly před jménem] [Jméno] z funkce jednatelky neplatné, protože nebylo přijato potřebnou většinou hlasů. Proto nepočala běžet složená lhůta k podání předmětného návrhu společníkem Společnosti (§ 11 odst. 2 a 3 z. v. r.), a navrhovatel tak není ve věci aktivně věcně legitimován. To bylo důvodem, pro který soud prvního stupně návrh navrhovatele dle ust. § 86 písm. a) z. v. r. odmítl.

13. Rozhodovací praxe soudů je ustálená na tom, že jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 a násl. ZOK.). V jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 ZOK). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím (taková skutečnost z obsahu spisu nevyplývá), pak je třeba je považovat za platné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se dále podává, že případný nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, je zásadně důvodem neplatnosti (a nikoliv nicotnosti) usnesení valné hromady, a nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 ZOK), k tomu např. publikované rozhodnutí ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud, 29 Cdo 1104/2016, [R 62/2018 civ.].

14. Jestliže tedy soud prvního stupně svůj závěr o neexistenci rozhodné skutečnosti ve smyslu ust. § 11 odst. 2 z. v. r. učinil na základě svého posouzení platnosti předmětného usnesení valné hromady Společnosti, což mu ale v rejstříkovém řízení nepřísluší, tak nelze než uzavřít, že jeho rozhodnutí o odmítnutí návrhu /§ 86 písm. a) z. v. r./ pro nedostatek aktivní věcné legitimace navrhovatele (§ 11 odst. 2 a 3 z. v. r.) postrádá dostatek důvodů, což je činí odvolacím soudem nepřezkoumatelným.

15. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

16. V novém řízení soud prvního stupně znovu posoudí oprávnění [Jméno] podat návrh dle shora uvedeného § 11 odst. 2 a 3 z. v. r., přičemž se neopomene zabývat i skutečnostmi tvrzenými účastnicí v jejím vyjádření k odvolání navrhovatele, jakož i skutečnostmi, jež nastaly po podání předmětného návrhu (viz rejstříkový spis č. j. F 19552/2023 a řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 68 Cm 154/2022 o určení, zda je [Jméno navrhovatele] společníkem Společnosti). K čemuž pak odvolací soud odkazuje i na závěry Nejvyššího soudu přijaté v jeho usnesení ze dne 24. 6. 2008 sp. zn. 29 Cdo 1759/2008 (veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz). Pouze v případě, že poté soud prvního stupně dospěje k závěru, že navrhovatel je dle příslušných zákonných ustanovení k podání návrhu na zápis změn v obchodním rejstříku oprávněn, se jeho návrhem může zabývat věcně.