o splnění informační povinnosti, k odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2024, č. j. 80 Cm 147/2021-99,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením řízení rozhodl tak, že: „Řízení se v rozsahu nároku na poskytnutí informací o výplatě záloh na podíl na zisku mezi společností [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. C [Anonymizováno], a jejími společníky, za období od 24. 1. 2021 do 11. 6. 2021, zastavuje.“

2. V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že žalobou podanou dne 12. srpna 2021 se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost poskytnout žalobkyni informace dle § 156 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, podáním ze dne 10. ledna 2024 vzala žalobkyně žalobu ve shora uvedeném rozsahu zpět, a proto soud prvního stupně ve smyslu § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), předmětné řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, a dodal, že řízení bude pokračovat ohledně zbývajícího požadavku žalobkyně na poskytnutí informací v odůvodnění napadeného usnesení blíže specifikovaném (odst. 2 odůvodnění).

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby je odvolací soud zrušil.

4. Odvolatelka považuje napadené usnesení za nesprávné, když soud prvního stupně jednak umožňuje žalobkyni si vybrat zákonného soudce, čímž dochází k porušení rovnosti stran a zásahu do práva žalované na spravedlivý soudní proces, jednak zatížil řízení vadou ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., jelikož nezkoumal podmínky řízení. Své námitky blíže rozvádí, zejména namítá, že:

- žalobkyně podala u soudu prvního stupně několik žalob „na informace“, ve kterých se domáhá téměř totožných informací. Jedná se o řízení vedená pod sp. zn. 80 Cm 25/2011, sp. zn. 73 Cm 151/2022 a sp. zn. 69 Cm 17/2022, v nichž žalobkyně záměrně mění žalobní návrhy nebo je bere účelově zpět. V řízení vedeném pod sp. zn. 69 Cm 17/2022 se žalobkyně mimo jiné domáhá poskytnutí informací o výplatě záloh na podíl na zisku mezi žalovanou a jejími společníky za období od 24. ledna 2021 do 24. ledna 2022. Žaloba byla podána dne 15. listopadu 2022; v nadepsaném řízení dne 12. srpna 2021;

- žalobkyně, resp. soud na návrh žalobkyně svým postupem rozhoduje o tom, který soudce bude o její žalobě rozhodovat, přičemž žalobkyně takto činí v návaznosti na vývoj ostatních řízení o splnění informační povinnosti. Účelovost je zřejmá z toho, že žalobkyně nehodlá od žaloby upustit, pouze si jí přeje projednat jiným soudcem (namísto senátu 80 Cm má věc projednat senát 69 Cm). Jednání žalobkyně a postup soudu vede k odejmutí věci zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod);

- odvolatelka poukazuje na § 83 o. s. ř. Má za to, že veškeré podklady a informace, které žalobkyně žalobou v nadepsané věci požaduje, jsou součástí požadavku žalobkyně v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 25/2021, v němž se žalobkyně domáhá „plného a neomezeného přístupu do BMD pro účetní a daňové kanceláře (tj. systém pro evidenci zejména nedokončené výroby a evidenci zakázek účetních a daňových kanceláří)“, „plného a neomezeného přístupu do PowerBI (systém finančního reportingu)“ a také „plného a neomezeného přístupu k datovému serveru BDO“. Žaloba byla podána dne 17. února 2021; v nadepsaném řízení až 12. srpna 2021;

- odvolatelka namítá, že dle judikatury Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2006, sp. zn. 29 Odo 1080/2005), je dříve zahájené řízení v téže věci objektivní překážkou pokračování v řízení. Jsou-li splněny předpoklady § 83 odst. 1 o. s. ř., musí soud řízení zastavit bez ohledu na to, zda si účastníci jsou překážky vědomi.

5. Žalobkyně považuje podané odvolání za účelové, kdy žalovaná tímto podáním záměrně prodlužuje řízení; podané odvolání představuje zneužití procesního práva dle § 2 a § 6 o. s. ř. Má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu dle § 41 odst. 3 o. s. ř. jako nepřípustnému nebude přihlížet (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). V této souvislosti odkázala na procesní „aktivitu“ žalované v řízeních vedených u Městského soudu v Praze, jejichž předmětem je vždy požadavek žalobkyně na poskytnutí informací. Jedná se o řízení vedená pod sp. zn. 80 Cm 25/2021 (žaloba ze dne 17. února 2021). Žalobkyně dne 10. ledna 2024 vzala žalobu v celém rozsahu zpět, dne 9. 5. 2024 bylo řízení zastaveno, žalovaná proti usnesení o zastavení řízení podala odvolání; sp. zn. 80 Cm 147/2021 (žaloba ze dne 12. srpna 2021 – tj. nadepsané řízení – pozn. odvolacího soudu); sp. zn. 69 Cm 17/2022 (žaloba ze dne 1. dubna 2022), které je v současné době přerušeno a sp. zn. 73 Cm 151/2022 (žaloba ze dne 15. září 2022).

6. Podrobně popisuje postup žalované v jednotlivých řízení, majíc za to, že tento svědčí o snaze zabránit jakémukoliv projednání uvedených žalob, což koresponduje s postupem žalované, který podání žalob předcházel, kdy tato odmítla ve všech případech žalobkyni požadované informace poskytnout, ostatně v řízení vedeném pod sp. zn. 73 Cm 41/2021 (o vyloučení žalobkyně ze žalované) uvedla, že informace neposkytuje úmyslně, protože doufá, že do doby jejich poskytnutí dojde k vyloučení žalobkyně jako společníka a tím v daném sporu zanikne její aktivní legitimace.

7. Žalobkyně proto z uvedených důvodů, které blíže rozvádí, navrhla, aby odvolací soud k odvolání podle § 41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlížel, a v případě, že k podanému odvolání přihlédne, aby usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

8. Žalobkyně shrnula, že od zahájení řízení žalovaná namítala, že žaloba je neprojednatelná pro neurčitost petitu, a po zpětvzetí žaloby náhle změnila stanovisko a se zpětvzetím žaloby nesouhlasila Přičemž zastavením řízení měl de facto pro žalovanou nastat stejný účinek, jakého se od počátku domáhala, když požadovala odmítnutí žaloby pro neurčitost petitu. Je zřejmé, že cílem žalované v uvedené věci není dosáhnout projednání věci pro existenci „vážných důvodů“, žalovaná se svým procesním postupem v uvedeném řízení vytváří situaci, kterou se následně – nesprávně pokouší v nadepsaném řízení prezentovat jako překážku litispendence;

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se předně zabýval otázkou, zda lze jednání odvolatelky kvalifikovat jako zneužití jejích procesních práv, které ve shodě s § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany, a k němuž se, má-li zneužití práva účastníkem řízení podobu jeho procesního úkonu a není-li zákonem stanoveno jiné řešení, podle § 41a odst. 3 o. s. ř. jako nepřípustnému nepřihlíží, a dospěl k závěru, že v daném případě tomu tak není.

10. Odvolací soud má za to, že podané odvolání nelze kvalifikovat jako zneužití práva žalované na soudní ochranu. Žalovaná využila zákonem stanovené možnosti podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně, s jehož postupem z jí uvedených důvodů nesouhlasila. Soudu prvního stupně vytýkala zejména nedostatečné (a tudíž dle odvolatelky nesprávné) posouzení podmínek řízení s tím, že se soud prvního stupně měl primárně zabývat otázkou, zda (a případně v jakém rozsahu) je dána překážka litispendence ve vztahu k dříve zahájenému řízení týkajícímu se rovněž splnění informační povinnosti (vedené pod sp. zn. 80 Cm 25/2021, zahájené na základě žaloby dne 17. února 2021), majíc za to, že požadavky žalobkyně se překrývají, či jsou identické. Na toto posouzení soud prvního stupně rezignoval a řízení zastavil z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, aniž by se zabýval splněním podmínek řízení. V daném případě tak předmětné podání není neurčité, neodůvodněné či nepřípustné, nelze je označit za obstrukční.

11. Vzhledem k výše uvedenému závěru odvolací soud proto přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

13. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

14. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

15. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odst. 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

16. Podle § 83 odst. 1 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

17. Podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

18. Odvolací soud rekapituluje, že předmětné řízení bylo zahájeno dne 12. srpna 2021; v době podání žaloby byla věc v souladu s (v dané době platným) rozvrhem práce přidělena do oddělení 80 Cm. Mezi týmiž účastníky řízení jsou vedena i další řízení o poskytnutí informací dle § 155 z. o. k., přičemž jak z obsahu předloženého spisu, tak z úřední činnosti odvolacího soudu se podává, že mezi účastníky panují napjaté vztahy, které vyústily v daná řízení, v nichž se žalobkyně a žalovaná vzájemně osočují. Jejich vzájemné spory se prolínají všemi řízeními a paralyzují případnou možnost konsenzuálního vyřešení jejich vzájemných vztahů. Přičemž nelze pominout, že samotná řízení o poskytnutí informací nemohou sloužit (a ani neslouží) k případnému jejich vyřešení. Žalobkyně podala několik žalob na splnění informační povinnosti; mimo předmětné řízení žalobkyně své požadavky na poskytnutí informací (v jednotlivých žalobách specifikovaných) uplatnila dalšími žalobami: - (i) žaloba podána dne 17. února 2021, věc byla dle rozvrhu práce přidělena do soudního oddělení 80 Cm, řízení vedené pod sp. zn. 80 Cm 25/2021. Žalobkyně dne 10. ledna 2024 vzala žalobu v celém rozsahu zpět, usnesením ze dne 9. května 2024, č. j. 80 Cm 25/2021-90, bylo řízení zastaveno. K odvolání žalované bylo rozhodnutí soudu prvního stupně usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. září 2024, č. j. 7 Cmo 251/2024-101, potvrzeno; usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 24. září 2024; - (ii) žaloba ze dne 1. dubna 2022, věc byla dle rozvrhu práce přidělena do soudního oddělení 69 Cm, řízení je vedeno pod sp. zn. 69 Cm 17/2022; - (iii) žaloba ze dne 15. září 2022, věc byla v souladu s rozvrhem práce přidělena do soudního oddělení 73 Cm, řízení je vedeno pod sp. zn. 73 Cm 151/2022.

19. Z uvedeného je zřejmé, že jednotlivá podání (žaloby) byla přidělována do jednotlivých soudních oddělení v souladu s rozvrhem práce soudu prvního stupně platného v jednotlivých obdobích. Výtky odvolatelky týkající se obsazení soudu a přidělení věci jednotlivým soudním oddělením jsou tudíž liché. Právo odvolatelky na spravedlivý soudní proces tak porušeno nebylo.

20. Odvolací soud připomíná, že zpětvzetí žaloby je procesním úkonem adresovaným soudu, jímž žalobce/žalobkyně sděluje, že na věcném projednání svého žalobou uplatněného požadavku netrvá (nemá již dále zájem); zpětvzetí žaloby nemusí odůvodnit. Ve sporném řízení tak v takovém případě nelze pokračovat. Pro úplnost je třeba dodat, že dispoziční právo nakládat se žalobou je v případě, kdy ke zpětvzetí žaloby dojde až poté, kdy začalo jednání (tato situace však v daném případě nenastala), do jisté míry omezeno (mj. ustanovením § 96 odst. 3 o. s. ř.).

21. V poměrech projednávané věci nedošlo do doby vydání odvoláním napadeného usnesení k zahájení jednání přednesem žaloby. Žalobkyně vzala částečně svou žalobu výslovně zpět podáním ze dne 10. ledna 2024, a to v rozsahu uplatněného požadavku na poskytnutí informací o výplatě záloh na podíl na zisku mezi žalovanou a jejími společníky za období od 24. ledna 2021 do 11. června 2021. Předmětem daného řízení pak zůstaly toliko požadavky žalobkyně specifikované v odůvodnění odvoláním napadeného usnesení (odstavec 2 odůvodnění).

22. Lze přisvědčit odvolatelce, že překážka věci zahájené (litispendence) patří k podmínkám řízení (§ 83 o. s. ř.), jejichž nedostatek soudu znemožňuje, aby v již zahájeném řízení pokračoval, avšak úvahu o tom, zda se jedná o věc zahájenou, lze učinit jen na základě žaloby, ze které se jednoznačně podává, na jakém skutkovém základě a čeho konkrétně se žalobce/žalobkyně domáhá. K existenci překážky věci zahájené pak soud přihlíží z úřední povinnosti a v případě jejího naplnění zastaví řízení zahájené později (§ 103, § 104 odst. 1 o. s. ř.). Touto otázkou se soud prvního stupně ve vztahu k dříve zahájenému řízení vedenému pod sp. zn. 80 Cm 25/2021 skutečně nezabýval (nezkoumal, zda se jedná o navzájem si konkurující řízení, zda není – byť v některých bodech – dána překážka litispendence). Dlužno dodat, že tento neodstranitelný nedostatek podmínky řízení má „přednost" při zastavování řízení před zpětvzetím (částečným zpětvzetím) žaloby. Odpadne-li však v průběhu řízení překážka věci zahájené dříve, než bylo řízení zastaveno či pravomocně rozhodnuto ve věci samé, je třeba v řízení pokračovat, neboť v době rozhodování soudu ve věci samé tato překážka již neexistuje. Okamžikem rozhodným pro posouzení existence překážky litispendence není stav v době zahájení řízení, ale vždy v době vyhlášení (vydání) usnesení.

23. Je zřejmé, že v nadepsané věci vzala žalobkyně svou žalobu částečně (ve shora uvedeném rozsahu) zpět před zahájením jednání; případné vyslovení nesouhlasu žalované se zpětvzetím žaloby je s ohledem na § 96 odst. 4 o. s. ř. zcela irelevantní. V průběhu odvolacího řízení zároveň nastala situace, kdy odvolatelkou namítané dříve zahájené řízení vedené pod sp. zn. 80 Cm 25/2021 bylo pravomocně zastaveno (jak bylo výše uvedeno); rozhodným pro posouzení napadeného usnesení je tudíž stav v době rozhodování odvolacího soudu. Jinak řečeno, odvolací soud v souladu s § 154 odst. 1 ve spojení s § 211 a § 167 odst. 2 o. s. ř. rozhoduje podle stavu v době vydání svého rozhodnutí. Jelikož případná odvolatelkou namítaná překážka věci zahájené (litispendence) již v době rozhodování odvolacího soudu neexistuje (stala se obsolentní), odvolací soud se jí blíže nezabýval.

24. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

25. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 211 a § 151 o. s. ř.).