o určení společníka společnosti s ručením omezeným, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. května 2023, sp. zn. 73 Cm 214/2019-107,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále i jen „soud“) výše uvedeným rozsudkem zamítl žalobu a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.

2. V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobce se domáhá určení, že je společníkem žalované s podílem o velikosti 80 %, určení že je jednatelem žalované a určení, že [Anonymizováno], narozená 15. března 1976, bytem [adresa], není jednatelkou žalované s tím, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 133 EXE 770/2012-65 z 9. ledna 2013 byla na jeho majetek nařízena exekuce; následně bylo rozhodnuto o provedení exekuce postižením podílu žalobce v žalované. Žalovaná uvedla, že žalobci jeho účast v žalované zanikla dnem právní moci exekučního příkazu, jímž byl žalobcův podíl v žalované postižen.

3. Protože vzal žalobce žalobu do určení, že je jednatelem žalované a do určení, že [Anonymizováno] není jednatelkou žalované, zpět a soud řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil, předmětem řízení je pouze část, ve které se žalobce domáhá určení, že je společníkem žalované s podílem o velikosti 80 %.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná byla založena dvěma zakladateli, a to žalobcem, kterému náležel podíl o velikosti 80 %, a [Anonymizováno], narozenou 15.3. 1976, bytem [adresa], které náležel podíl o velikosti 20 %, že podíl v žalované lze na jiného společníka nebo na třetí osobu převést pouze se souhlasem valné hromady, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 133 EXE 770/2012-65 z 9.1. 2013 byla nařízena exekuce na majetek žalobce, a to pro vymožení pohledávky [Anonymizováno] ve výši 2.204.134,05 P s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Certanovského obvodního soudu města Moskvy vydaného 26. 11. 2010 v řízení vedeném pod sp. zn. 2 - 4851/2010-14, že provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [Anonymizováno], že exekučním příkazem soudního exekutora [tituly před jménem] [Anonymizováno] č. j. 69 Ex 2804/2012-15 z 18. 1. 2013 bylo rozhodnuto, že exekuce nařízená na majetek žalobce k vymožení pohledávky [Anonymizováno] bude provedena postižením podílu žalobce v žalované, že žalobce byl současně upozorněn na to, že dnem právní moci usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 o nařízení exekuce zanikne jeho účast v žalované, že k řádnému doručení výše uvedeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 a výše uvedeného exekučního příkazu soudního exekutora [tituly před jménem] [Anonymizováno] došlo 16. 5. 2016, jakož i že k řádnému doručení výzvy ke splnění povinnosti došlo 10. 2. 2020.

5. Soud dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení pro to, že mezi žalobcem a žalovanou je spor o to, je-li žalobce společníkem žalované s podílem o velikosti 80 %, resp. zanikla-li účast žalobce v žalované či nikoli, a ve skutečnosti, že žalobce nemá jinou možnost, jak se svého práva domáhat, když uplatnění tohoto práva pomocí žaloby na plnění (např. žalobou na vydání) není v posuzovaném případě možné, když předmět sporu - výše uvedený podíl v žalované je věc nehmotná a jako takovou jej nelze vydat.

6. Soud prvního stupně konstatoval, že účast žalobce v žalované zanikne v důsledku exekučního postižení jeho podílu podle § 206 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ za splnění dvou předpokladů, a to (i) stanou-li se usnesení o nařízení exekuce na majetek žalovaného a exekuční příkaz o provedení exekuce postižením podílu žalobce v žalované pravomocnými a (ii) uplyne-li lhůta uvedená ve výzvě k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti, přičemž bylo zjištěno, oba předpoklady jsou v posuzovaném případě dány. To, že je dán první předpoklad lze dovodit z toho, že jak usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 o nařízení exekuce na majetek žalovaného, tak i exekuční příkaz soudního exekutora [tituly před jménem] [Anonymizováno] o provedení exekuce postižením podílu žalobce v žalované byly žalobci řádně doručeny 16. 5. 2016 a uplynutím odvolací lhůty se tato usnesení stala pravomocnými. Pokud jde o druhý předpoklad, lze jeho naplnění dovodit z toho, že výzva soudního exekutora [tituly před jménem] [Anonymizováno] ke splnění povinnosti byla žalobci řádně doručena 10. 2. 2020, od kdy začala žalobci běžet lhůta ke splnění (v rámci řízení přitom nebylo zjištěno a ani to nebylo tvrzeno žalobcem tvrzeno, že by v rámci této lhůty dobrovolně zcela uhradil vymáhanou pohledávku). Soud uzavřel, že marným uplynutím lhůty ve výzvě soudního exekutora [tituly před jménem] [Anonymizováno] ke splnění vymáhané pohledávky zanikla účast žalobce v žalované.

7. Pokud jde o tvrzení žalobce, že exekuce postižením jeho podílu v žalované je zcela nepřiměřená k tomu, kolik zbývalo v únoru 2020 z vymáhané pohledávky ještě vymoci, tuto skutečnost měl žalobce uplatnit v rámci návrhu na zastavení exekuce postižením podílu tím, že žalobce tuto skutečnost neuplatnil v rámci exekučního řízení, dopustil, že došlo k naplnění obou předpokladů uvedených v § 206 z.o.k. a tedy k zániku jeho účasti v žalované. Totéž platí i ohledně tvrzení žalobce, podle něhož bylo vymáhání pohledávky exekučním postižením jeho podílu v žalované účelovým jednáním [Anonymizováno]. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a přiznal žalované právo vůči žalobci na náhradu nákladů řízení.

8. Proti uvedenému rozsudku se žalobce odvolal. Uvedl zejména, že soud pochybil, když pouze na základě neúspěchu žalobce jako povinného v exekučním řízení dospěl k tomu, že jsou naplněny materiální předpoklady k zániku účasti žalobce v žalované. Soud se měl zabývat tím, zda výkon práva [Anonymizováno] není v rozporu s požadavkem poctivého jednání v právním styku podle § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“). Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl nebo rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaná ve vyjádření k odvolání zejména uvedla, že soud se správně vypořádal s údajným zneužitím práva [Anonymizováno]. Žalobce dovozuje, že na základě provedených důkazů neučinil soud správná skutková zjištění. Soud se sice dopustil nepřesnosti, když žalobce, coby povinný, v rámci řízení o návrhu na zastavení exekuce uplatnil námitky, avšak rozhodující je, že návrh na zastavení exekuce byl žalobcem, coby povinným, podán; v rámci tohoto návrhu na zastavení exekuce přitom žalobce uplatnil tvrzení, která pokládal za relevantní. K argumentaci o úhradě podstatné části vymáhaného dluhu se exekuční soud vyjádřil tak, že „v této souvislosti je zcela irelevantní, zda chybí uhradit toliko 4% dlužné částky. Rovněž je nedůvodný požadavek povinného, aby exekuční řízení bylo v části uhrazené pohledávky zastaveno, neboť jak již bylo uvedeno výše, povinným uskutečněné platby jsou považovány za platby v rámci exekučního řízení“. Žalobce opět opakuje svou argumentaci, že z provedených důkazů soud mohl učinit relevantní závěr nutný pro závěr, že pohledávka, pro níž je i vedeno exekuční řízení, je skoro zcela uhrazena, a proto se soud prvního stupně měl zabývat tím, zda výkon práva paní [Anonymizováno] není v rozporu s požadavkem poctivého jednání v právním styku apod. K těmto otázkám se soud prvého stupně jednoznačně vyjádřil. Námitky žalobce ohledně hodnoty podílu ve vztahu k výši vymáhané pohledávky již byly řešeny právě exekučním soudem, rovněž argumentace o ocenění podílu žalobce v žalované je otázkou, kterou je třeba řešit v rámci řízení o návrhu na zastavení exekuce, nikoliv v tomto řízení, stejné platí také pro námitku žalobce o paralelním vymáhání pohledávky vůči žalobci v Ruské federaci, také tuto výhradu je třeba uplatňovat v řízení o návrhu na zastavení exekuce, navzdory tomu se také k této otázce soud prvního stupně vyjádřil, namítané skutečnosti nijak nesouvisí s předmětem tohoto řízení, kterým je zánik účasti žalobce v žalované. Navrhla potvrzení rozsudku.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o.s.ř. a dospěl k tomu, že jej nelze ani potvrdit ani změnit.

11. Z předloženého spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se domáhal určení, že je společníkem žalované s podílem o velikosti 80 % a určení, že je jednatelem žalované a (iii) určení, že [Anonymizováno], narozená 15. 3. 1976, bytem [adresa], není jednatelkou žalované; že předmětem řízení zůstala pouze část, ve které se žalobce domáhá určení, že je společníkem žalované s podílem o velikosti 80 %, když žalobce vzal svou žalobu částečně zpět a řízení bylo proto v rozsahu tohoto zpětvzetí zastaveno; že soud prvního stupně již jednou o věci rozhodl rozsudkem č. j. 73 Cm 214/2019-67 ze dne 30. září 2021, který odvolací soud zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl s výše uvedeným odůvodněním.

12. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

13. Odvolací soud se ztotožnil s tím, že v posuzovaném případě je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Odvolací soud též vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla účinně zpochybněna. Pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, co se týče závěru o naléhavém právním zájmu na požadovaném určení a co se týče zjištění soudu prvního stupně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002).

14. Odvolací soud však nemohl přezkoumat správnost závěru soudu prvního stupně, že marným uplynutím lhůty ve výzvě soudního exekutora [tituly před jménem] [Anonymizováno] ke splnění vymáhané pohledávky zanikla účast žalobce v žalované.

15. Podle § 206 odst. 1 z. o. k. účast společníka ve společnosti zaniká zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek jeho majetku nebo zrušením konkursu proto, že je jeho majetek zcela nedostačující. Účast společníka ve společnosti zaniká také pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí o tomto návrhu, není-li obchodní podíl převoditelný.

16. Podle § 208 odst. 1 z. o. k. neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen.

17. Z § 320ab o. s. ř. plyne, že je-li podíl neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v dražbě. Soud přitom postupuje přiměřeně podle § 322 odst. 5, § 328b až 330a. Je-li s družstevním podílem spojeno právo užívat byt, postupuje po právní moci usnesení podle § 320aa soud přiměřeně podle § 322 odst. 5, § 336 až 337h; dražební vyhlášku soud zašle i družstvu. Je-li s družstevním podílem spojeno právo užívat byt a k uzavření nájemní smlouvy s členem družstva je třeba právní jednání třetí osoby, považuje se tento podíl za nepřevoditelný (odstavec první). V dražbě lze prodat i podíl, který je omezeně převoditelný. V takovém případě může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu (odstavec pátý). Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě nebo není-li podíl převoditelný, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádání. Účast povinného ve společnosti s ručením omezeným a v družstvu a účast komanditisty v komanditní společnosti zaniká doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě společnosti s ručením omezeným, družstvu nebo komanditní společnosti. Na výkon rozhodnutí postihující pohledávku povinného z práva na vypořádání se použijí obdobně ustanovení § 312 odst. 3 a § 313 až 316 a § 317 odst. 3 (odstavec osmý).

18. K otázce zániku účasti společníka ve společnosti v souvislosti s postižením obchodního podílu exekučním příkazem se vyslovil Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016. Konstatoval, že ….“právní úprava společnosti s ručením omezeným účinná od 1. ledna 2014 zná a rozlišuje podíl neomezeně převoditelný, omezeně převoditelný a (zcela) nepřevoditelný. Proto platí, že je-li nepřevoditelný podíl společníka postižen exekučním příkazem, jeho účast ve společnosti zaniká právní mocí tohoto exekučního příkazu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu [§ 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)] a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí o tomto návrhu (§ 55 exekučního řádu). Je-li však exekučním příkazem postižen podíl převoditelný, byť jen omezeně, zaniká účast společníka ve společnosti s ručením omezeným udělením příklepu v dražbě nebo doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě společnosti s ručením omezeným (§ 320ab odst. 1, 5 a 8 o. s. ř. ve spojení s § 63 a § 65 exekučního řádu); srov. ostatně i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 5455/2014.“

19. Z uvedeného plyne, že k zániku účasti společníka ve společnosti v souvislosti s postižením obchodního podílu exekučním příkazem dojde v případě, že je podíl neomezeně převoditelný, či omezeně převoditelný, udělením příklepu v dražbě nebo doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě společnosti s ručením omezeným. Je - li podíl a (zcela) nepřevoditelný, účast společníka ve společnosti zaniká právní mocí tohoto exekučního příkazu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu.

20. Soud prvního stupně se nezabýval tím, zda je v daném případě podíl společníka neomezeně převoditelný, či omezeně převoditelný, nebo (zcela) nepřevoditelný, a bez dalšího na danou věc aplikoval ust. § 206 odst. 1 z. o. k., které upravuje zánik účasti společníka ve společnosti v případě podílu nepřevoditelného.

21. Jestliže se soud nezabýval tím, zda je podíl v žalované neomezeně převoditelný, či omezeně převoditelný, a nebo (zcela) nepřevoditelný a přesto uzavřel, že marným uplynutím lhůty ve výzvě soudního exekutora [tituly před jménem] [Anonymizováno] ke splnění vymáhané pohledávky zanikla účast žalobce v žalované, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné.

22. Pro úplnost odvolací soud konstatoval, že soud správně dovodil, že pokud jde o tvrzení žalobce, že exekuce postižením jeho podílu v žalované je nepřiměřená k tomu, kolik zbývalo v únoru 2020 z vymáhané pohledávky ještě vymoci, tuto skutečnost je možno uplatnit v řízení o návrhu na zastavení exekuce, nikoli v tomto řízení a že totéž platí ohledně tvrzení žalobce, podle něhož bylo vymáhání pohledávky exekučním postižením jeho podílu v žalované účelovým jednáním [Anonymizováno].

23. Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.