o ustanovení hmotněprávního opatrovníka účastníkovi, o odvolání navrhovatele b/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 196/2019-49 ze dne 10. června 2020
JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 6. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci
navrhovatele b/ : [Jméno navrhovatele A], narozen [Datum narození navrhovatele A]
bytem [adresa]
zastoupen [Jméno Zástupce], advokátem
sídlem [adresa]
/původně též
navrhovatele a/: [Jméno navrhovatele B]., IČO [IČO navrhovatele B]
sídlem [adresa]/
za účasti: [Jméno navrhovatele C]., IČO [IČO navrhovatele C]
sídlem [adresa]
zastoupen opatrovníkem [Jméno opatrovníka], advokátem
sídlem [adresa]
o ustanovení hmotněprávního opatrovníka účastníkovi, o odvolání navrhovatele b/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 196/2019-49 ze dne 10. června 2020
Usnesení soudu prvního stupně, pokud jím bylo rozhodnuto o návrhu navrhovatele b/, se v napadeném rozsahu, tedy v bodě I., II., IV. výroku zrušuje a věc, pokud se týká návrhu navrhovatele b/, se v uvedeném rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh na jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO navrhovatele C], se sídlem [adresa], se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V bodě III. výroku rozhodl takto: [Jméno opatrovníka], advokátovi, sídlem [adresa], se za výkon funkce procesního opatrovníka přiznává částka 6 728 Kč, která bude vyplacena Českou republikou z účtu zdejšího soudu po právní moci tohoto usnesení.“ V bodě IV. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovatelé jsou povinni zaplatit České republice na účet zdejšího soudu náhradu nákladů řízení ve výši 6.728,- Kč do tří dů od právní moci tohoto usnesení.“
2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že návrh, podaný navrhovatelem b/ a rovněž původně též navrhovatelem a/, /ve vztahu k návrhu navrhovatele a/ je věc již pravomocně skončena/, byl odůvodněn tvrzením, že Lukáš Hakoš, zapsaný statutární ředitel a jediný člen správní rady, současně jediný akcionář společnosti, zemřel dne 29. 9. 2019, společnost [Jméno navrhovatele C]. v současnosti nemá žádný statutární orgán. [Anonymizováno] byl rovněž jediným akcionářem společnosti.
3. Z odůvodnění rozhodnutí se dále podává, že navrhovatel b/ svůj návrh podal s odkazem na svůj právní zájem, jenž shledává v tom, že pokud nebude jmenován hmotněprávní opatrovník, mohlo by dojít ke snížení ceny akcií /jako písařská chyba soudem uvedeno: snížení akcií/. Návrh navrhovatele b/ je odůvodněn rovněž tvrzením, že s účastníkem uzavřel 6. 12. 2018 komisionářskou smlouvu č. 2018014, ve které se navrhovatel b/ zavázal složit ve prospěch účastníka 6 miliónů korun za účelem provádění investic, které vlastním jménem na účet navrhovatele měl provádět a spravovat účastník, jenž garantoval navrhovateli b/ fixní hrubý zisk plynoucí ze správy investic ve výši 228 000 Kč v souhrnu za celou dobu trvání komisionářské smlouvy. Komisionářskou smlouvu navrhovatel vypověděl ke dni 1. 4. 2019 a účastníkovi tak vznikla povinnost vrátit navrhovateli b/ peněžní prostředky v celkové výši 6 228 000 Kč, účastník však uhradil pouze částku 103 000 Kč.
4. V odůvodnění rozhodnutí soud v rámci rekapitulace podaného návrhu uvedl, že „navrhovatel b/ jako hmotněprávního opatrovníka navrhl jmenovat advokáta [tituly před jménem] [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa].“
5. Dále se z odůvodnění rozhodnutí podává, že soud účastníkovi ustanovil procesního opatrovníka postupem dle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř., když tu není osoba, oprávněná za účastníka jednat, přičemž ustanovený opatrovník měl za to, že podmínky pro jmenování opatrovníka na nezbytně nutnou dobu jsou dány.
6. Soud za souhlasu navrhovatelů i opatrovníka věc rozhodl bez jednání.
7. Soud popsal okolnosti, známé mu z vlastní činnosti, zejména, že společnost [právnická osoba]. /účastník/ vznikla 4. 7. 2018, měla monistický systém a jejím jediným statutárním ředitelem byl [Anonymizováno], který byl současně i jediným členem správní rady. Aktuálně jsou údaje, vztahující se [Anonymizováno] vymazány, jako den zániku funkce a členství je v obchodním rejstříku zapsáno datum 18. září 2019. V dané souvislosti soud konstatoval, že z rejstříkového spisu nevyplývá, kdo je akcionářem účastníka.
8. V souvislosti s úmrtím Lukáše Hakoše soud v odůvodnění rozhodnutí konstatoval: „Dle usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] čj. 44 D 1030/2019 – 155 ze dne 13. 11. 2019 týkající se řízení o pozůstalosti po [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] a zemřelém [Anonymizováno] bez zanechání právního jednání pro případ smrti, byla pozůstalá manželka [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], ustanovena správcem celé pozůstalosti zůstavitele a oprávněna činit po dobu řízení o pozůstalosti všechny běžné úkony ke kterým dochází při správě majetku patřícího do pozůstalosti a pověřena prostou správou veškerého movitého i nemovitého majetku zůstavitele a pověřena nakládáním s veškerými bankovními produkty zůstavitele u všech peněžních ústavů a institucí, kde bude v průběhu řízení zjištěno, že zůstavitel měl jakékoliv bankovní produkty, a současně pověřena i výkonem všech práv společníka či akcionáře, pokud bude v průběhu řízení zjištěno, že zůstavitel byl společníkem či akcionářem kapitálové společnosti. Usnesení nabylo právní moci 4. 12. 2019.“
9. Dále soud konstatoval zjištění, učiněná z komisionářské smlouvy č. 2018014, potvrzení [Anonymizováno] o odchozí platbě z účtu [Jméno navrhovatele A] v částce 6 milionů Kč, potvrzením účastníka o přijetí bezhotovostní platby ve výši 6 milionů Kč na základě komisionářské smlouvy č. 2018014, výpověď navrhovatele z 6. 12. 2018 z této smlouvy. Jednalo se o listinné důkazy, předložené navrhovatelem k jeho tvrzením.
10. Soud odkázal na dikci ustanovení § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., § 443 zákona č. 90/2012 Sb., dále na dikci ustanovení § 2 písm. e/, § 85 písm. d/ zákona č. 292/2013 Sb., rovněž odkázal na dikci ustanovení § 89 z. ř. s. , přičemž zdůraznil, že všichni účastníci výslovně souhlasili, aby soud rozhodl bez nařízení jednání.
11. Dále soud poukázal na související závěry, vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 396/2016.
12. Soud shledal, že „účastník nemá žádného statutárního ředitele, když poslední v obchodní rejstříku zapsaný statutární ředitel [Anonymizováno] dne [Anonymizováno] zemřel. Je rovněž evidentní, že správce pozůstalosti manželka po zemřelém [Anonymizováno], [Anonymizováno], která je dle usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] čj. 44 D 1030/2019 – 155 oprávněna nakládat s akciemi účastníka v plném rozsahu akcionářských práv, nejmenovala nového statutárního ředitele ve lhůtě uložené v § 443 ZOK, tj. do 2 měsíců od ukončení funkce statutárního ředitele“
13. Dále soud zdůraznil, že na straně navrhovatele b/ musí být osvědčen právní zájem, přičemž to, že navrhovatel je věřitelem účastníka samo o sobě není důvodem pro jmenování hmotněprávního opatrovníka, navrhovatel b/ má možnost podat žalobu na zaplacení dlužné částky. „Soudu nebylo nijak osvědčeno ani to, že by klesla hodnota akcií, když v době rozhodování soudu nebyla známa ani jejich aktuální hodnota.“
14. Soud uzavřel, že navrhovatel b/ /rovněž tak navrhovatel a// neosvědčil právní zájem na jmenování hmotněprávního opatrovníka a návrh ve vztahu k oběma navrhovatelům zamítl.
15. Proti předmětnému rozhodnutí navrhovatel a/ nepodal odvolání, a tedy, jak řečeno shora, ve vztahu k navrhovateli a/ je již rozhodnutí soudu prvního stupně v právní moci.
16. Ve včas podaném odvolání navrhovatel b/ jednak odkázal na argumentaci, v návrhu předestřenou navrhovatelem a/ / účastník nemůže hájit své zájmy mimo jiné i uplatněním svých pohledávek za společností [právnická osoba]/ dále navrhovatel b/ setrval na svém přesvědčení, že by mohla klesnout cena akcií, jejichž jmenovitá hodnota činí 2 000 000 Kč, to za situace, že statutární orgán neexistuje a společnost je z důvodu nezvolení členů představenstva zcela ochromena. „ Je zřejmé, že v případech, kdy obchodní společnost nemůže přijímat jakákoli rozhodnutí a nemůže uzavírat důležité kontrakty, klesá hodnota obchodní společnosti, resp. akcie obchodní společnosti.“
17. Dále ve svém odvolání navrhovatel b/ poukázal na dle jeho přesvědčení absurdní stav, když na jedné straně soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že navrhovatelé coby věřitelé účastníka nemají právní zájem na jmenování opatrovníka společnosti, neboť mají možnost podat proti účastníkovi žalobu na zaplacení dlužné částky, avšak pokud tak navrhovatel b/ učinil žalobou, podanou u Obvodního soudu pro [adresa], bylo toto řízení přerušeno uvedeným soudem do doby rozhodnutí o hmotněprávním opatrovníkovi. Přitom zde existuje obchodní společnost s nemalým majetkem, tento majetek však nikdo nespravuje a za společnost nikdo nejedná, přičemž věřitelé nemají možnost dostat se ke svým splatným pohledávkám. „Soud tak vlastně nepřímo legitimizuje stav společnosti, která díky neexistenci statutárního orgánu nemusí hradit své závazky a soudy její řízení přeruší.“ V dané souvislosti navrhovatel b/ předestřel úvahu, že opatrovník měl být ustanoven z iniciativy rejstříkového soudu, když od podzimu 2019 nemá statutární orgán.
18. Navrhovatel b/ odvolacímu soudu navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu tak, že „se jmenuje obchodní společnosti [Jméno navrhovatele C]., IČO: se sídlem v adrese [adresa], zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 23619 hmotněprávní opatrovník“.
19. Účastník, zastoupený procesním opatrovníkem, se k odvolání vyjádřil tak, že napadené rozhodnutí neshledává rozporné s právními předpisy, nicméně rozhodnutí o odvolání navrhovatele b/ ponechává úvaze odvolacího soudu.
20. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu /když podle obsahu odvolání nesměřovalo proti bodu III. výroku, přičemž rozhodnutí o odměně procesního opatrovníka nemá povahu souvisejícího výroku/, a to podle § 212, § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, /§ 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř./, a dospěl k závěru, že rozhodnutí /v napadeném rozsahu/ nemůže obstát.
21. Odvolací soud obecně uvádí, že řízení o ustanovení hmotněprávního opatrovníka dle ustanovení § 165 odst. 1, 2, zákona č. 89/2012 jsou ve smyslu ustanovení § 85 písm. d/ z. ř. s. řízením ve věci opatrovnictví právnických osob.
22. Účastníky řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka podle ustanovení § 165 odst. 1 či odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 z. ř. s. navrhovatel, pokud bylo řízení zahájeno na návrh, dále právnická osoba, jíž má být opatrovník jmenován, a rovněž osoba jež má být opatrovníkem jmenována, neboť o jejích právech a povinnostech je v řízení jednáno.
23. Soud své rozhodnutí postavil na závěru, že navrhovatel b/ nemá na ustanovení hmotněprávního opatrovníka naléhavý právní zájem.
24. Podle ustanovení § 165 zákona č. 89/2012 Sb. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání, jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví. /odst. 1/. Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat /odst. 2/.
25. Z dikce ustanovení § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. vyplývá, že toliko na návrh jmenuje soud chybějící členy statutárního orgánu /respektive statutární orgán/ a to na návrh kvalifikovaný, tedy podaný tím, kdo osvědčí právní zájem. Zákon nepočítá s možností, že by soud takto rozhodoval bez návrhu.
26. Pro úplnost lze v dané souvislosti podotknout, že pokud soud jmenuje statutární orgán /člena statutárního orgánu/, náleží mu ze zákona veškerá práva a povinnosti, jež jsou zákonem dána statutárnímu orgánu. Tedy, statutární orgán, byť na návrh jmenovaný soudem, se pohybuje v zákonném právním rámci, vymezeném pro funkci a činnost statutárního orgánu.
27. Pokud ale statutární orgán nemá dostatečný počet členů potřebný k rozhodování /a nenastane výše popsaný postup, tedy pokud žádná osoba, která má právní zájem, návrh na jmenování chybějícího člena statutárního orgánu / resp. statutárního orgánu / nepodá/, uplatní se právní úprava, jež zní: „ jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.“ Oproti výše popsané návrhové věci, nestanoví zákon jako předpoklad případného návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka požadavek právního zájmu navrhovatele. V dané souvislosti lze konstatovat, že institut opatrovníka je nástrojem ochrany zájmů dotčené právnické osoby, jinak řečeno, účel právní úpravy jmenování opatrovníka sleduje ochranu zájmů právnické osoby /respektive veřejného zájmu /, přičemž opatrovníka soud ustanoví, jakmile zjistí, že jsou splněny předpoklady pro jeho jmenování. Obecně pak platí, že jmenování opatrovníka je z povahy věci opatřením toliko dočasné povahy. Na rozdíl od statutárního orgánu, jehož kompetence, práva a povinnosti jsou dány zákonem, je rozsah práv a povinností opatrovníka určen rozhodnutím soudu o jmenování o opatrovníka /§ 463 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb./. Činnost opatrovníka se tedy realizuje v mezích, jak jsou soudem stanoveny.
28. Lze konstatovat, že dikce ustanovení § 165 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb. /a rovněž z odstavce 2 daného zákonného ustanovení, jenž u případného navrhovatele také nepředvídá právní zájem/ vyplývají rozdílná východiska i právní dopady, pokud jde o jmenování statutárního orgánu /člena statutárního orgánu/ a pokud jde o jmenování opatrovníka, včetně požadavku na právní zájem navrhujícího.
29. Právní režim opatrovnictví pak je dán ustanovením § 457-464 a dále § 486-483 zákona č. 89/2012 Sb.
30. Úvodní ustanovení /§ 457/ hovoří o tom, že opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv. Ustanovení § 486 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. pak stanoví, že soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.
31. Tedy, soud se nesprávně soustředil na otázku právního zájmu navrhovatele a nereflektoval institut opatrovnictví, coby nástroj ochrany práv a zájmů právnické osoby, jehož využití bylo na místě v situaci, že daná právnická osoba nemá v důsledku úmrtí vůbec žádný statutární orgán.
32. Nezbývá než uzavřít, že soud své rozhodnutí postavil na nesprávných předpokladech a lze říci, že rozhodnutí je stiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž v odvolacím řízení nemohla být zjednána náprava.
33. Další vada v postupu soudu spočívá v tom, že soud nejednal s navrženým kandidátem na opatrovníka jako s účastníkem řízení.
34. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b/ o. s. ř. v napadeném rozsahu /včetně souvisejících výroků/ zrušil a věc podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V tomto novém řízení bude soud jednat s navrženým kandidátem na opatrovníka jako s účastníkem řízení, návrhem na ustanovení opatrovníka na místě zabývat se nikoli optikou právního zájmu navrhovatele /neboť ten se nesleduje/ ale hlediskem aktuálního naplnění předpokladů, jak jsou stanoveny v ustanovení § 165 zákona č. 89/2012 Sb. /s přihlédnutím k úpravě opatrovnictví, jak vyplývá z dikce ustanovení § 457-464 a § 486-488 zákona č. 89/2012 Sb./.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.