o návrhu navrhovatelek na ustanovení opatrovníka, k odvolání společnosti M a K s.r.o., Evy Märkiové, a JUDr. Vladimíra Štola, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. května 2019, č.j. 12 Nc 2701/2018-20,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně jmenoval opatrovníkem společnosti [Jméno opatrovníka A]., [Jméno opatrovníka C], advokáta. V odůvodnění uvedl, že navrhovatelky [Jméno navrhovatelky A] a [Jméno navrhovatelky B] navrhují podáním ze 7.11.2018 ustanovení opatrovníka společnosti [Jméno opatrovníka A]. s odkazem na střet zájmů mezi společností [Jméno opatrovníka A]. a jednatelkou společnosti [Jméno opatrovníka A]. paní [Anonymizováno], která v řízení vedeného u zdejšího soudu sp.zn. 13Cm 374/2018 vystupuje jako žalovaná, společnost [Jméno opatrovníka A]. jako žalobce a předmětem řízení je žaloba o náhradu škody žalobce společnosti [Jméno opatrovníka A]. proti žalované jako jednatelce — [Anonymizováno]. Soud dále uvedl, že dle výpisu z obchodního rejstříku pod sp.zn. C 1199 společnost [Jméno opatrovníka A]. v době podání žaloby (10.9.2018) měla 2 jednatele — [tituly před jménem] [Anonymizováno] od 31.1 1992 do 24.10.2018, kdy zemřel a [Anonymizováno], která je v současné době jedinou jednatelkou této společnosti. Navrhovatelky jsou společnými společníky společného obchodního podílu 50% v blízkém vztahu k předchůdci a bývalému jednateli [tituly před jménem][Anonymizováno], další 50% společný obchodní podíl „drží“ [tituly za jménem][Anonymizováno] a [Anonymizováno] v blízkém vztahu k předchozí majitelce podílu [Anonymizováno], současné jednatelce. Dle soudu prvního stupně zde dochází ke střetu zájmů ve smyslu ustanovení § 437, § 165 odst.2 o.z. a § 54 z.o.k.., jež následně citoval. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 2Cdon 680/97, dle něhož fyzická osoba jež je statutárním orgánem právnické osoby nemůže jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede s tím, že právě o takovou situaci se jedná ve zmíněném řízení. Střetem zájmů je, dle názoru soudu, splněna podmínka potřeby ustanovit opatrovníka společnosti [Jméno opatrovníka A]., aby mohly být spravovány její záležitosti, neboť jiná osoba kromě paní [Anonymizováno], která by mohla za společnost jednat, zde není. Dále soud uvedl, že v daném případě návrh na ustanovení opatrovníka podávají uvedené navrhovatelky, tudíž soud „ustanovuje opatrovníka z důvodu střetu zájmů dle § 486 občanského zákoníku, nejedná se však o procesního opatrovníka … ale o jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti [Jméno opatrovníka A].“, jež splňuje osoba [Jméno opatrovníka C], advokáta, kterého soud ustanovil opatrovníkem této společnosti, též se zřetelem k sídlu společnosti a místa sídlu tohoto zástupce a též, že tento advokát působí v oboru obchodního práva s tím, že dle § 29 odst. 4 o.s.ř. není zapotřebí souhlasu advokáta s ustanovením do funkce opatrovníka. A uzavřel, že pro práva a povinnosti opatrovníka právnické osoby platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech člena statutárního orgánu.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala obchodní společnost [Jméno opatrovníka A]. coby účastnice ad 1) včasné odvolání. V odvolání uvedla tyto stěžejní odvolací námitky:

1)Z výrokové části napadeného rozsudku nelze určit, zda se jedná o opatrovníka procesního nebo o opatrovníka hmotněprávního – to lze vyvodit až z odůvodnění napadeného usnesení; výrok napadeného usnesení je nesrozumitelný a soud nijak v napadeném usnesení ani nestanovil a přesně nespecifikoval rozsah oprávnění opatrovníka.

2)Soud měl nejprve jmenovat obchodní korporaci procesního opatrovníka dle § 29 odst. 4 o.s.ř., neboť v tomto případě není žádná osoba za korporaci jednat, což však soud neučinil.

3)Jednatel, o němž bylo tvrzeno, že je v konfliktu zájmů, nebyl účastníkem řízení, ačkoli o jeho právech a povinnostech se v řízení nepřímo rozhoduje, čímž bude popřeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces a bude se jednat o zmatečnostní vadu.

4) Není ničím prokázáno a nelze ničím prokázat, že by zapsaná jednatelka byla ve všeobecném konfliktu zájmů se společností ve smyslu § 437 o.z.

5) Ze „strany“ soudem jmenovaného opatrovníka – advokáta mohlo dojít k rozporu zájmů ve vztahu k účastníkovi (s odkazem na řízení vedené u Okresního soudu v Táboře sp.zn. 11 C 245/2018).

3. Navrhla, aby napadené usnesení odvolacím soudem bylo zrušeno.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal [Jméno opatrovníka C] včasné odvolání. V odvolání uvedl tyto stěžejní odvolací námitky:

5. 1) Soud vyšel z právního názoru, že ke jmenování opatrovníkem nebylo třeba souhlasu s ohledem na ust. § 29 odst. 4 o. s. ř., s čímž nesouhlasí, neboť ustanovení § 29 odst. 4 o. s. ř. se uplatní pouze na případ ustanovení procesního opatrovníka právnické osobě pro dané soudní řízení podle § 29 odst. 2 o. s. ř., na základě čehož advokát coby osoba znalá práva zastupuje právnickou osobu v soudním řízení v pozici obdobné pozici právního zástupce na základě plné moci. Odvolatel však byl napadeným rozhodnutím ustanoven opatrovníkem hmotněprávním.

2)Odvolatel nikdy nevykonával funkci jednatele či statutárního orgánu v žádné právnické osobě, a není proto vhodnou a kompetentní osobou k vedení takové společnosti jako je daná společnost; není ani pro daný případ pojištěn a dle jeho názoru po něm nelze za dané situace spravedlivě požadovat, abych nesl odpovědnost s výkonem funkce opatrovníka spojené.

3) U Okresního soudu v [Anonymizováno] je ve dvou řízeních ustanovený jako procesní opatrovník a zastupoval společnost [právnická osoba] proti společnosti [Jméno opatrovníka A]. (sp. zn. řízení 11C 245/2018 o určení neplatnosti nájemní smlouvy a sp. zn. 11C 183/2016 o určení neplatnosti výpovědi z nájmu). Z tohoto důvodu u něj existuje střet zájmů, pro který nemůže funkci opatrovníka vykonávat.

6. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podala [Jméno advokáta B] včasné odvolání. V odvolání uvedla tyto stěžejní odvolací námitky:

1)Řízení je postiženo vadou, neboť soud nejednal s [Anonymizováno] jako s účastníkem řízení.

2) Není ničím prokázáno a nelze ničím prokázat, že by zapsaná jednatelka [Jméno advokáta B] byla ve „všeobecném“ konfliktu zájmů se společností ve smyslu § 437 o.z., přičemž akcentovala slovo „všeobecný“ konflikt, neboť konflikt je možno připustit právě jen v řízení (probíhajícím pod s.zn. 13 Cm 374/2018), jehož předmětem je tvrzená náhrada škody proti jednatelce. Tato kolize má být však řešena zásadně za pomoci ustanovení procesního opatrovníka (§ 29 odst.2 o.s.ř. ve spojení s § 21 odst. 4 o.s.ř.)

3)Ustanovení hmotněprávního opatrovníka je až krajním prostředkem vedoucím k naplnění zájmu, pro který má být opatrovník ustanoven, a proto ustanovení opatrovníka v daném případě je nepřiměřeným zásahem do práv společnosti

8. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a návrh zamítl.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná, navíc je napadené rozhodnutí i částečně nepřezkoumatelné.

10. Odvolací soud shledal následující podstatná pochybení :

1) Soud prvního stupně si vůbec neujasnil, co je obsahem návrhu. Není zřejmé, zda se navrhovatelky domáhaly ustanovení procesního opatrovníka společnosti [Jméno opatrovníka A]. (účastnici ad 1/) v rámci zcela jiného, samotným soudem prvního stupně konstatovaného řízení vedeného tímto soudem pod sp.zn. 13 Cm 374/2018 (v něm je společnost [Jméno opatrovníka A]. žalobkyní a její jednatelka [Jméno advokáta B] žalovanou a předmětem tohoto řízení je náhrada škody, kterou měla jednatelka neřádným výkonem své funkce způsobit), či zda se domáhají ustanovení hmotněprávního opatrovníka. V podání ze dne 7. 11. 2018, v němž bylo výslovně uvedeno „ke sp.zn. 13 Cm 374/2018“, a jemuž přidělil soud prvního stupně spisovou značku 12 Nc 2701/2018, byly jako navrhovatelky uvedeny (označeny) [Jméno navrhovatelky A] a [Jméno navrhovatelky B] (coby společnice společnosti s podílem o velikosti 50%) a dále byla jako „žalobkyně“ označena společnost - [Jméno opatrovníka A]. (dále též jen „společnost“) a jako „žalovaná“ [Jméno advokáta B] a dále bylo toto podání nadepsáno slovy: „O finanční plnění; Návrh na ustanovení procesního opatrovníka dle ust. § 486 odst.1 o.z.; sdělení o kolizi jednatele žalobkyně a nemožnosti jednat za společnost“. Ve skutkových tvrzeních navrhovatelky uvedly, že v době podání „žaloby“ měla „žalobkyně“ dva jednatele, ale nyní má jediného jednatele [Anonymizováno], jež je osobou „žalovanou“, jíž je kladeno za vinu, že nejednala s péčí řádného hospodáře….a ve věci tak objektivně nastal střet zájmů, protože „žalobkyni“ může zastupovat jen jediná jednatelka – osoba „žalovaná“. Dále uvedly, že navrhují, aby soud určil „žalobkyni“ v „souladu s ust. § 486 odst. 1 o.s.ř. procesního opatrovníka…“ a výslovně navrhly, aby soud vydal následující usnesení: „Opatrovníkem žalobkyně se ustanovuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], …advokát.“ Dle názoru odvolacího soudu z označení účastníků „žalobkyně“ – společnost a „žalovaná“ - jednatelka [Jméno advokáta B], z označení podání „O finanční plnění…“ , dále z obsahu skutkových tvrzení a především z toho, že je na tomto podání uvedeno: „ke sp.zn. 13 Cm 374/2018“ vyplývá, že navrhovatelky svůj návrhem spíše usilovaly o jmenování procesního opatrovníka v řízení vedeném tímto soudem pod sp.zn. 13 Cm 374/2018. V něm je společnost [Jméno opatrovníka A]. žalobkyní a její jednatelka [Jméno advokáta B] žalovanou a předmětem řízení je náhrada škody, kterou měla jednatelka způsobit porušením péče řádného hospodáře. Jde o řízení sporné. Měl – li soud prvního stupně (s ohledem na v návrhu uvedená ustanovení občanského zákoníku týkajícího se jmenování nikoliv procesního, ale hmotněprávního opatrovníka) přesto za to, že se navrhovatelky domáhají jmenování hmotněprávního opatrovníka (probíhajícího v režimu nesporného řízení), měl navrhovatelky vyzvat k upřesnění návrhu v tomto směru, což však neučinil. Shrnuto, primární povinností soudu bylo ujasnit si (prostřednictvím výzvy navrhovatelkám), zda se navrhovatelky skutečně domáhají jmenování hmotněprávního opatrovníka - o čemž v daném případě soud prvního stupně nakonec rozhodoval, či jen ustanovení procesního opatrovníka v rámci jiného řízení (konkrétně v řízení vedeném tímto soudem pod sp.zn. 13 Cm 374/2018). Ujasnění této skutečnosti je rozhodné z hlediska procesního režimu, jež je třeba na posuzovaný případ aplikovat, a to má podstatný vliv na celý průběh řízení (zahájení řízení, správné stanovení okruhu účastníků řízení, zásady, jež se uplatňují apod.), a potažmo i výsledek řízení. Uvedená pochybení soudu prvního stupně ve vztahu k návrhu na zahájení řízení a potažmo tak i k procesnímu režimu v němž rozhodoval jsou zásadní vadou, jež má za důsledek zrušení jeho rozhodnutí.

2) Rozhodnutí soudu prvního stupně je též i částečně nepřezkoumatelné, neboť soud v něm mj. citoval ustanovení § 165 odst.2 o.z. a současně i ustanovení § 486 odst. 1 o.z. Uzavřel přitom, že jednak že je názoru, že „zde dochází ke střetu zájmů ve smyslu § 437 a § 165 odst. 2 o.z.“ a dále že „ustanovuje opatrovníka z důvodu střetu zájmů dle § 486 občanského zákoníku, …“. Odvolací soud zdůrazňuje, že skutková podstata uvedená v § 165 odst. 2 o.z., jež musí být naplněna, aby soud mohl podle tohoto ustanovení jmenovat hmotněprávního opatrovníka, a skutková podstata uvedená v § 486 odst. 1 o.z., jež musí být též naplněna, aby soud mohl jmenovat opatrovníka dle tohoto zákonného ustanovení, jsou rozdílné. Zatímco dle § 165 odst. 2 o.z. je možno jmenovat opatrovníka jsou – li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nelze - li to překlenout jinak (tj. není zde jiný člen orgánu oprávněný za právnickou osobu jednat) viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2015 sp.zn. 29 Cdo 4384/2015, ev. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2015 sp.zn. 27 Cdo 1382/2019, tak z ustanovení § 486 odst. 1 o.z. vyplývá, že důvodem pro jmenování opatrovníka je nemožnost správy a ochrany práv právnické osoby způsobené tím, že není (řádně) vykonávána činnost statutárního orgánu (ke shodným závěrům ostatně dochází i odborná právní teorie (srov. komentář k § 486 o.z. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H. Beck, 2017). Soud prvního stupně zmiňuje střet zájmů jediného jednatele se zájmy společnosti prvně s odkazem na § 165 odst. 2 o.z., přesto však aplikoval na danou věc § 486 odst. 1 o.z. (viz „soud ustanovuje opatrovníka z důvodu střetu zájmů dle § 486 občanského zákoníku, …“). Ust. § 486 o.z. však na střet zájmů statutárního orgánu se zájmy právnické osoby nedopadá. Z rozhodnutí tak není vůbec zřejmé, zda měl soud na mysli střet zájmů, který byl ovšem navrhovatelkami tvrzen v procesní rovině, či zda měl na mysli některý z důvodů, pro nějž lze ustanovit opatrovníka dle § 486 odst. 1 o.z., přičemž mezi těmito důvody střet zájmů není. Tato nesrozumitelnost činí předmětné rozhodnutí vnitřně rozporné, a tudíž i nepřezkoumatelné. To brání odvolacímu soudu posoudit jeho správnost a je též důvodem pro zrušení rozhodnutí.

3) Jmenoval – li by soud prvního stupně předmětné společnosti s ručením omezeným opravdu kolizního opatrovníka (§ 165 odst.2 o.z.), byl by povinen ve výroku rozhodnutí vymezit i rozsah jeho působnosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2015 sp.zn. 27 Cdo 1382/2019), což neučinil. Potom by i jen z výroku bylo zřejmé, že se jedná o ustanovení hmotněprávního opatrovníka.

4) Soud prvního stupně z ustanovení § 29 odst. 4 o.s.ř. (jež kromě jiných viz. výše též citoval) vyvozoval, že pro ustanovení advokáta „do funkce“ opatrovníka není třeba jeho souhlasu. Toto ustanovení však na jmenování hmotněprávního opatrovníka /jež zřejmě soud prvního stupně učinil/ vůbec nedopadá, neboť se vztahuje pouze na ustanovení opatrovníka procesního. V důsledku aplikace ve vztahu ke jmenování hmotněprávního opatrovníka nesprávného zákonného ustanovení se soud prvního stupně již nezabýval tím, zda na straně advokáta (jehož ustanovil hmotněprávním opatrovníkem) není dán např. střet zájmů či jiný důvod, proč jej nelze opatrovníkem jmenovat.

5) Měl – li soud prvního stupně za to, že rozhoduje o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka, zatížil řízení zmatečnostní vadou řízení, neujasnil – li si ponejprve okruh účastníků tohoto řízení (jež se řídí ustanovením § 6 z.ř.s.). Občanský zákoník ani zákon o zvláštních řízeních soudních speciální ustanovení o okruhu účastníků předmětného řízení neobsahují, proto je nezbytné jej dovodit z obecných ustanovení zákona. V řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka ve smyslu § 165 odst. 2 o. z. je jednáno o právech a povinnostech obchodní společnosti (společnosti s ručením omezeným v daném případě), jíž má být opatrovník jmenován, dále o právech a povinnostech osoby, která má být opatrovníkem jmenována (je – li navržena konkrétní osoba), pročež jsou účastníky řízení jak dotčená obchodní společnost tak i osoba mající být jmenována opatrovníkem. Dle názoru odvolacího soudu jsou účastníky takového řízení i členové statutárního orgánu ( tj. v daném případě dotčená jednatelka s.r.o.), o nichž je tvrzeno, že jsou v konfliktu zájmů, neboť právě jich se týkající právní skutečnosti jsou posuzovány ve vztahu k možnému konfliktu zájmů. Je tak jednáno o jejich právech a povinnostech (viz § 6 odst. 1 z.ř.s.) a musí mít tedy možnost relevantní „obrany“ z titulu svého procesního postavení - účastníka řízení. Soud v rámci dokazování zjišťuje, zda je u členů statutárního orgánu, u nichž je konflikt zájmů namítán, skutečně dán či nikoliv. Ke shodnému závěru dospěla i odborná právní praxe (srov. např. Dědič, Jan; Lasák, Jan, Bulletin advokacie číslo 10, rok 2017: Opatrovník obchodní korporace jmenovaný pro případ konfliktu zájmů). Odvolací soud tedy shrnuje, že účastníkem řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka dle § 165 odst. 2 o. z. společnosti s ručením omezeným je navrhovatel (je –li řízení zahájeno návrhem), samotná obchodní společnost (společnost s ručením omezeným), osoba, která má být jmenována opatrovníkem (je – li navržena konkrétní osoba) a členové statutárního orgánu (člen statutárního orgánu dotčené společnosti), o nichž je v návrhu tvrzen konflikt zájmů.

Pro úplnost odvolací soud ještě poznamená, že společníci společnosti s ručením omezeným účastníky takového řízení nejsou, jak dovodil Vrchní soud v Praze již v usnesení ze dne 23. 10. 2015 sp.zn. 7 Cmo 411/2015, publikovaném v právních rozhledech č. 4/2016, v němž uvedl, že „nepodá-li společník sám návrh na jmenování opatrovníka, není účastníkem takového řízení z titulu osoby, o jejíchž právech a povinnostech má být v řízení jednáno“.

6) Rozhodoval-li soud prvního stupně o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka, zatížil řízení vadou tím, že neustanovil předmětné společnosti s ručením omezeným procesního opatrovníka. Je-li navrhovateli tvrzen a potažmo tak v řízení zkoumán na straně jediného člena statutárního orgánu konflikt zájmů, pro který má být obchodní společnosti jmenován hmotněprávní opatrovník podle § 165 odst. 2 o. z., nemůže tento člen orgánu za společnost v řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka před soudem jednat, neboť podle § 21 odst. 4 o. s. ř. nemůže za právnickou osobu jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. V takovém případě je nezbytné obchodní společnosti nejprve jmenovat procesního opatrovníka pro toto řízení podle § 29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že tu není žádná osoba oprávněná za ni jednat, což soud prvního stupně neučinil.

11. Odvolací soud tedy uzavírá, že ponejprve bude nezbytné, aby si soud prvního stupně vyjasnil, čeho se navrhovatelky svým návrhem vlastně domáhaly a v závislosti na tom podřadil věc příslušnému procesnímu režimu. V závislosti na něm si ujasnil odpovídající okruh účastníků daného řízení. Především pak aplikoval správné zákonné ustanovení dopadající na posuzovanou věc.

12. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu podle § 219a odst.1 písm. a), b) a odst. 2 o.s.ř., a podle § 221 odst.1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.