o poskytnutí vysvětlení, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. října 2018 č. j. 73 Cm 41/2017-42,

1. Žalobce se žalobou ze dne 13. března 2017 domáhá uložení povinnosti žalované poskytnout žalobci vysvětlení k následujícím otázkám:

/Otázka č. 1.7/ Jak jsou v současné době využívány nemovitosti ve vlastnictví žalované (s konkrétním odůvodněním u každé nemovitosti)?

/Otázka č. 1.9, první věta/ Jaké kroky jsou činěny pro to, aby měla žalovaná z nemovitostí ve svém vlastnictví hospodářský užitek?

/Otázky č. 1.10/ Jaké náklady a v jaké výši má žalovaná v souvislosti s vlastnictvím, údržbou a provozem nemovitostí ve svém vlastnictví?

/Otázka č. 1.11/ Jaké příjmy a v jaké výši má žalovaná z jednotlivých nemovitostí ve svém vlastnictví?

/Otázka č. 1.12/ Jaké věci v majetku žalované byly [Anonymizováno] jako členovi představenstva žalované na základě smlouvy o výkonu funkce člena představenstva předány?

/Otázka č. 1.13/ Jakým způsobem jsou využívány služební tablety a služební notebooky předané členovi představenstva žalované [Anonymizováno]?

/Otázka č. 1.14/ Z jakého důvodu používá člen představenstva žalované [Anonymizováno] více kusů služebních tabletů a notebooků? Byl by pouze jeden kus takového vybavení dostačující pro plnění povinností vyplývajících z výkonu funkce člena představenstva žalované?

/Otázka č. 1.15/ Je členem představenstva žalované [Anonymizováno] vedena kniha jízd? Komu je případně kniha jízd předkládána? Je příjem [Anonymizováno] v souladu se zákonem o daních z příjmů navyšován o 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla?

/Otázka č. 1.16/ Jaké plnění (peněžité i nepeněžité) náleží [Anonymizováno] v souvislosti s výkonem jeho funkce výkonného ředitele žalované? Z čeho toto plnění vyplývá?

/Otázka č. 1.17/ Bylo by možné, vzhledem k tomu, že žalovaná fakturuje společnosti [právnická osoba]., facility management a náklady s tím spojené, využívat věci poskytnuté žalovanou [Anonymizováno] k výkonu funkce člena představenstva žalované k činnosti pro žalovanou i společnost [právnická osoba]., aby došlo k úspoře nákladů? Zvažovala žalovaná takovouto možnost?

/Otázka č. 1.18/ Užíval [Anonymizováno], ať už jako člen představenstva či výkonný ředitel žalované, za období svého působení v žalované majetek žalované (movité či nemovité věci či hotovost) pro své osobní potřeby (dovolené, hotelové služby, kulturní a sportovní akce, útrata v restauracích mimo firemní záležitosti, nákupy předmětů krátkodobé a dlouhodobé povahy, participace na externích dodávkách služeb a majetku, využívání nemovitých věcí ve vlastnictví žalované pro soukromé rekreační účely)? Pokud ano, jaké výše dosahují náklady s tím spojené?

/Otázka č. 1.19/ Užíval [Anonymizováno] za období svého působení v žalované majetek žalované (movité či nemovité věci či hotovost) pro osoby s ním spřízněné či jemu známé, tzn. nikoliv ve prospěch žalované (využívání vozidel ve vlastnictví společnosti třetími, spřízněnými osobami - výpůjčka, pohonné hmoty, opravy, placení pokut, další náklady, nákup a provoz mobilních zařízení, nákupy předmětů krátkodobé a dlouhodobé povahy, pobyty v penziónu [adresa])?

/Otázka č. 1.20/ Poskytl člen představenstva žalované [Anonymizováno] žalované nějaké půjčky? Pokud ano, kdy, kolik a v jakém rozsahu.

/Otázka č. 1.21/ Byly tyto půjčky úročeny? Pokud ano, jakým úrokem u jednotlivých půjček?

/Otázka č. 1.22/ Byly případné úroky u [Anonymizováno] předmětem daně z příjmu fyzických osob?

/Otázka č. 1.23/ Může člen představenstva žalované [Anonymizováno] doložit souhlasy valných hromad žalované s poskytnutím všech půjček, které žalované poskytl (ve smyslu § 196a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů)?

/Otázka č. 1.24/ Kdo za žalovanou podepisoval smlouvy o půjčce, uzavírané mezi členem představenstva žalované [Anonymizováno] a žalovanou?

/Otázka č. 1.25/ Jak žalovaná finanční prostředky půjčené [Anonymizováno] využila?

/Otázka č. 1.29/ Kolik automobilů v současné době žalovaná vlastní a jak je každý z nich využíván (s konkrétním uvedením osob, kterým je daný automobil přidělen k užívání a na základě jakého titulu)?

/Otázka č. 1.30/ Jak bylo naloženo se dvěma vozidly, která žalovaná přebrala v dubnu 2016 od žalobce?

/Otázka č. 1.31/ Došlo v historii žalované k zapůjčení či pronájmu vozidel z majetku žalované? Pokud ano, kdy, komu a za jakých podmínek?

/Otázka č. 1.32/ Jak bylo průběžně nakládáno s vozidly, která byla v tu kterou dobu pro žalovanou nadbytečná (tj. nebyla přidělena konkrétní osobě) - tato se nevyužívala, pronajímala, či došlo k jejich prodeji?

/Otázka č. 1.33/ Předal v minulosti člen představenstva žalované [Anonymizováno] vozidlo v majetku žalované do užívání osobě sobě blízké či spřízněné (manželka, partnerka, příbuzní či známí)? Pokud ano, za jakých podmínek?

/Otázka č. 1.34/ Jak bylo naloženo s vozidlem, které v minulosti používal výkonný ředitel žalované [Anonymizováno] - [Anonymizováno] SPZ [SPZ]? Pokud došlo k jeho prodeji, komu bylo vozidlo prodáno a za jakou cenu?

/Otázka č. 1.36/ Jaké byly náklady žalované na telefonní a datové služby dle jednotlivých telefonních čísel, resp. přiřazených osob od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2016?

/Otázka č. 1.37/ Jaké je pracovně-právní postavení paní [Anonymizováno] v rámci struktury žalované, na základě jakého právního titulu jedná jménem žalované, jak je honorována za své případné služby a jaké požitky (finanční, naturální a jiné) jsou jí ze strany žalované poskytovány a kdo tyto schválil?

/Otázka č. 1.39/ Jak velké finanční prostředky (náklady) byly spojené s rozhodnutím valné hromady o omezení převoditelnosti akcií vydaných žalovanou a s rozhodnutím o zrušení tohoto omezení v roce 2015?

/Otázka č. 1.40, druhá věta/ Jakým způsobem byla vybrána osoba odpovídající za finanční hospodaření a za vedení účetnictví žalované? Jakým způsobem dohlíží představenstvo žalované na řádné zajištění těchto úkolů v souladu s péčí řádného hospodáře?

/Otázka č. 2.5/ Z jakého důvodu nebyla do dnešního dne svolána ze strany představenstva žalované náhradní valná hromada žalované, která se měla konat dne 28. 7. 2016?

/Otázka č. 3.1/ Jak probíhala v minulosti spolupráce žalované se společností [Anonymizováno]?

/Otázka č. 3.2/ Co společnost [Anonymizováno] pro žalovanou konkrétně dělala? Na jakých projektech se konkrétně podílela a jaké plnění za to v jednotlivých letech a celkem za období spolupráce od žalované obdržela?

/Otázka č. 3.3/ Na základě čeho byla společnost [Anonymizováno] jako zhotovitel žalovanou vybrána?

/Otázka č. 3.4/ Měla žalovaná nějaké další nabídky od jiných dodavatelů?

/Otázka č. 3.5/ Kdo za žalovanou s společnost [Anonymizováno] v rámci jejich spolupráce jednal a z jakého titulu?

/Otázka č. 3.6/ Kdo odsouhlasoval faktury vystavené společností [Anonymizováno] žalované?

/Otázka č. 3.7/ Odpovídaly částky fakturované žalované ze strany [Anonymizováno] smluvním ujednáním mezi žalovanou a [Anonymizováno] a vykonané práci? Pokud ne, z jakého důvodu?

/Otázka č. 3.8/ Je náhodná časová souvislost mezi výší fakturovaných částek ve prospěch společnosti [Anonymizováno] a půjčkami ze strany majoritního akcionáře žalované?

/Otázka č. 3.9/ Jakým způsobem byly žalovanou společnosti [Anonymizováno] vypláceny fakturované částky?

/Otázka č. 3.10/ Plnila společnost [Anonymizováno] veškeré své povinnosti dle smluv uzavřených mezi ní a žalovanou vždy řádně a včas?

/Otázka č. 3.11/ Kdo za žalovanou kontroloval plnění poskytované žalované společnosti [Anonymizováno]?

/Otázka č. 3.12/ Nebyl [Anonymizováno] ve střetu zájmu, jestliže souběžně vystupoval jako společník české společnosti [Anonymizováno]? Byla tato informace sdělena statutárním orgánům žalované?

/Otázka č. 3.13/ Došlo v souvislosti s fakturací ze strany společnost [Anonymizováno] v rámci Projektu Automatizovaná diagnostika extrémně zatížených stavebních konstrukcí financovaného částečně ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu k neoprávněnému čerpání státní dotace žalovanou?

/Otázka č. 4.1/ Jaká je náplň práce výkonného ředitele žalované? Kdo a kdy ji určil a schválil? Kdo a kdy určil odměnu výkonného ředitele žalované?

/Otázka č. 4.2/ V jakém rozsahu výkonný ředitel žalované zavazuje žalovanou vůči třetím osobám?

a dále uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci náklady řízení.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že je menšinovým akcionářem žalované, není členem jejích orgánů a nemá možnost jakkoli zasahovat do činnosti žalované, a to též vzhledem k vyhrocení svých vztahů s [Anonymizováno], který je většinovým akcionářem žalované s podílem o velikosti 85 %, jediným členem představenstva žalované a současně zaměstnancem žalované na pozici výkonného ředitele (dále jen „[Anonymizováno]“). [Anonymizováno] žalovanou a veškeré aspekty její činnosti zcela ovládá a řídí. Dle žalobce žalovaná nevyužívá svůj majetek hospodárně a docházelo a nadále dochází k neoprávněnému odčerpávání prostředků žalované na její úkor a na úkor žalobce, a to právě v důsledku jednání [Anonymizováno], který porušuje svou povinnost jednat jako člen představenstva žalované s řádnou péčí a loajalitou vůči žalované. Žalobce proto dne 22. 12. 2016 jako kvalifikovaný akcionář ve smyslu § 366 z.o.k. požádal představenstvo žalované o svolání valné hromady k projednání (i) odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva žalované pro dlouhodobé a soustavné porušování povinností při výkonu funkce a (ii) jmenování žalobce do funkce člena představenstva žalované. Na základě výše uvedené žádosti žalobce představenstvo žalované svolalo valnou hromadu žalované na 30. 1. 2017, která měla na pořadu jednání body požadované žalobcem (dále jen „valná hromada“). Žalobce požádal žalovanou ve smyslu § 357 z.o.k. o vysvětlení záležitostí týkajících se žalované, které bylo potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu a pro výkon žalobcových akcionářských práv na ní. Žádost o vysvětlení byla žalované doručena 27. 1. 2017. Na valné hromadě konané dne 30. 1. 2017 žalobci požadované vysvětlení poskytnuto nebylo s odkazem na velký rozsah otázek a datum zaslání otázek a „vzhledem ke složitosti vysvětlení, tedy množství dokumentů, jež bude muset společnost prověřit při přípravě relevantních odpovědí“ a žalovaná si vyhradila poskytnutí odpovědi ve lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady. Odpověď na žádost o vysvětlení byla pak žalobci doručena 14. 2. 2017; tato odpověď je však zcela nedostačující, když žalovaná, resp. její představenstvo (tj. [Anonymizováno]) na některé otázky odpověděla pouze velmi stručně a vyhýbavě, na některé z nich neodpověděla vůbec s odůvodněním, že otázky nesouvisí s předmětem projednávaným valnou hromadou. Na následující valné hromadě žalované, která se konala 15. 2. 2017, žalobce požádal přítomnou dozorčí radu, aby v souladu s § 360 odst. 2 z.o.k. výše zmíněnou odpověď představenstva na žádost žalobce o vysvětlení přezkoumala. Dopisem ze dne 17. 2. 2017 však dozorčí rada žalobci sdělila, že představenstvo ani v jednom případě neodmítlo poskytnout vysvětlení na žádost žalobce ve smyslu § 359 z.o.k., a že pokud se představenstvo k nějaké otázce nevyjádřilo, bylo to pouze z důvodu, že se otázka netýkala záležitostí zařazených na program valné hromady, což dozorčí rada potvrzuje.

3. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu na poskytnutí vysvětlení zamítl (výrok I.) a uložil povinnost žalobci nahradit žalované k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 12 342 Kč (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně po citaci ustanovení § 357 odst. 1, § 358 odst. 1, 2, § 359, § 360 odst. 1, 2, 3 z.o.k. uvedl, že v rámci provedeného dokazování bylo zjištěno, že o vysvětlení, jehož poskytnutí se žalobce žalobou domáhá, bylo žalobcem požádáno v souvislosti se zasedáním valné hromady žalované konaným 30. ledna 2017. Proto soud nejdříve posoudil, zda všechna požadovaná vysvětlení souvisejí s některou záležitostí projednávanou na tomto zasedání valné hromady, tedy buď odvolání dosavadního člena představenstva žalované, [Anonymizováno], nebo jmenování žalobce novým členem představenstva. Soud dospěl k závěru, že všechna požadovaná vysvětlení (s výjimkou níže uvedených) se týkala výkonu funkce člena představenstva žalované [Anonymizováno]. Podle soudu vysvětlení týkající se výkonu funkce člena představenstva, jehož odvolání je navrhováno, může přispět k informovanému hlasování akcionářů o návrhu na odvolání tohoto člena z této funkce. Dále soud uvedl, že současně dospěl k závěru, že některá požadovaná vysvětlení nesouvisejí s žádnou záležitostí projednávanou na zasedání valné hromady žalované konaném 30. ledna 2017 a tato vysvětlení nebyl žalobce oprávněn po žalované požadovat, konkrétně požadovaná vysvětlení uvedená v žádosti pod bodem 1.10, 1.11, 1.20 až 1.25, 1.29 až 1.35, 1.36, 1.39 a 3.1 až 3.13. Proto se soud dále zabýval pouze těmi vysvětleními, která byl žalobce oprávněn podle § 357 odst. 1 z.o.k. po žalované a ohledně nich uzavřel, že „v posuzovaném případě .. žalobci bylo žalovanou poskytnuto dostatečné vysvětlení, když vysvětlení, které bylo žalobci žalovanou poskytnuto, svým rozsahem umožňovalo žalobci posouzení dané záležitosti se znalostí věci.“ Náhradově nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání. V odvolání namítl nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro velkou stručnost, kdy soud podrobněji nezdůvodňuje, proč a na základě jakých důkazů považuje konkrétní vysvětlení za dostatečná. Namítl, že vysvětlení poskytnutá žalobci představenstvem nevyhovují požadavkům § 357 a § 358 z.o.k., což dokumentuje na jednotlivých otázkách, např. k otázce 1.7. se žalobci dostalo odpovědi „V současné době nemovitosti jsou využity jako aktiva společnosti“, což je „nic neříkající odpověď“, neboť se nejedná o uvedení způsobu využití, ale jen o samozřejmé konstatování. K otázce 1.9. žalovaná jen konstatovala, že plánuje nemovitosti prodat, aniž by uvedla, které nemovitosti a na základě jakých faktorů budou určeny k prodeji, zda a jaké kroky již byly podniknuty, jak bude určena jejich cena…. Na otázky 1.12 - 1.19 týkající se hospodaření žalované a požitků, které [Anonymizováno] požívá z titulu své funkce, představenstvo odpovědělo souhrnnou odpovědí v tom smyslu, že plnění je v souladu se smlouvami o výkonu funkce, s pracovní smlouvou a s právními předpisy. Dle odvolatele však ze smlouvy o výkonu funkce nevyplývá, že by byl [Anonymizováno] oprávněn poskytovat majetek žalované i třetím osobám, přičemž žalobce má indicie o zneužívání těchto požitků k soukromým účelům a o dalším porušování povinností člena představenstva, které by mohlo odůvodňovat jeho odvolání. K otázka 1.40 nebyla zodpovězena vůbec, což soud prvního stupně přešel bez dalšího, ačkoli dovodil, že tato otázka souvisí s danou valnou hromadou. Dále odvolatel uvedl výčet otázek požadujících vysvětlení, která dle soudu prvního stupně nesouvisejí se záležitostí projednávanou na valné hromadě, přičemž dovozoval u nich souvislost se záležitostí projednávanou na zasedání předmětné valné hromady. Navrhl změnu odvoláním napadeného rozsudku tak, aby bylo žalobě vyhověno, případně zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů, a jak se ve věci vyjádřil žalovaný, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Podle § 132 o. s. ř. „důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci“.

7. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1276/2011 ze den 23. 2. 2012 : „Stav, kdy rozsudek postrádá náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř., ve svých důsledcích vede k tomu, že se stává nepřezkoumatelným. Brání-li nedostatek řádného a přezkoumatelného odůvodnění právního posouzení věci odvolacím soudem dovolacímu soudu zhodnotit jeho správnost, jde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.“. Podle nálezu IV. ÚS 3309/07 z 20. 4. 2011: „K tomu, aby rozhodování soudu nebylo zatíženo projevem libovůle, je nezbytné, aby soud každý důkaz, který byl v řízení před ním proveden - samozřejmě za předpokladu, že se vztahuje k relevantnímu tvrzení účastníka - učinil předmětem svých úvah a hodnocení. Jestliže tak obecný soud neučiní, zatíží své rozhodnutí nejen vadami spočívajícími v porušení obecných procesních předpisů, ale současně postupuje v rozporu se zásadami vyjádřenými v hlavě páté (především čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2) Listiny základních práv a svobod a v důsledku toho i v rozporu s čl. 95 odst. 1 Ústavy“. Z výše uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nepřezkoumatelným je rozhodnutí soudu, v němž není (stručně a jasně) uvedeno, jak soud k určitému závěru dospěl. Takovým rozhodnutí je i odvoláním napadený rozsudek v dané věci.

8. V daném případě žalobce ve své žalobě přesně specifikoval 43 otázek uvedených pod jednotlivými body, jimiž se domáhal vysvětlení, jež je dle jeho názoru ve smyslu § 357 odst. 1 z.o.k. potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na předmětnou valnou hromadu a pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Má-li rozhodnutí dostát zákonnému požadavku na odůvodnění dle § 157 odst. 2 o. s. ř., bylo nezbytné, aby se soud prvního stupně vypořádal s každou jednotlivou otázkou (či připouštěla-li by to povaha, tak i skupinou otázek), ve vztahu k předmětným záležitostem zařazeným na valnou hromadu. Odůvodnil-li žalobce v žalobě ve vztahu k jednotlivým otázkám (okruhu otázek), proč požaduje vysvětlení ve vztahu k záležitostem zařazených na předmětnou valnou hromadu, pak bylo povinností soudu, aby se s argumentací žalobce ve vztahu ke každé jednotlivé otázce (příp. okruhu otázek) řádně vypořádal. To ovšem neučinil ve vztahu ani k jediné otázce. Soud prvního stupně toliko jen roztřídil otázky žalobce bez dalšího na otázky požadující vysvětlení (potřebné pro posouzení záležitostí zařazených na valnou hromadu a výkon akcionářských práv ve smyslu § 357 z.o.k.) jež „nesouvisejí s žádnou záležitostí projednávanou na zasedání předmětné valné hromady“ (dále též jen „první skupina otázek“) a ty zbývající - se souhrnným konstatováním, že ohledně nich bylo žalobci poskytnuto dostatečné vysvětlení, které mu svým rozsahem umožňovalo posouzení dané záležitosti se znalostí věci (dále též jen „druhá skupina otázek“). To jsou však již konečná právní hodnocení, resp. závěry. Soud však vůbec nevysvětlil, jak k těmto závěrům dospěl. Jinak řečeno v odůvodnění zcela absentují předchozí úvahy soudu prvního stupně o tom, na základě jakých myšlenkových a logických pochodů dospěl k těmto závěrům, což činí předmětné rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Příkladmo, byla-li (jak tvrdí odvolatel) na otázku - 1.7. (tj. ze „druhé skupiny“) znějící: „Jak jsou v současné době využívány nemovitosti ve vlastnictví žalované (s konkrétním odůvodněním u každé nemovitosti)?“ poskytnuta odpověď: „V současné době nemovitosti jsou využity jako aktiva společnosti“, nelze vůbec přezkoumávat správnost souhrnného závěru soudu, že bylo žalobci poskytnuto dostatečné vysvětlení, které „svým rozsahem umožňuje posouzení dané záležitosti se znalostí věci“, absentuje-li jakákoliv argumentace a úvaha soudu o tom, jak k tomuto závěru ve vztahu k otázce akcionáře dospěl. Aniž by chtěl odvolací soud předjímat, musí se ztotožnit s námitkou odvolatele, že odpověď na tuto otázku je „zcela nicneříkající“, neboť se nejedná o odpověď uvádějící způsob využití nemovitosti, ale to, kam je předmětná položka zařazena v rámci účetní rozvahy. Na to se však žadatel netázal. Příkladmo u otázek z „první skupiny“ 1.10 a 1.11 znějící: „Jaké náklady a v jaké výši má žalovaná v souvislosti s vlastnictvím, údržbou a provozem nemovitostí ve svém vlastnictví? Jaké příjmy a v jaké výši má žalovaná z jednotlivých nemovitostí ve svém vlastnictví?“ není též vůbec zřejmé, na základě jakých úvah a myšlenkových pochodů dospěl soud prvního stupně k závěru, že nesouvisejí s žádnou záležitostí projednávanou na zasedání předmětné valné hromady. Aniž by odvolací soud chtěl jakkoliv předjímat, byly-li dle tvrzení žalobce (odvolatele) předmětné nemovitosti žalovanou společností pořízeny, aniž by byly komerčně využívány a namísto toho sloužily-li pouze k osobní potřebě [Anonymizováno] a vnikaly-li žalované s tím náklady spojené s údržbou a s provozem těchto nemovitostí, tak v případě prokázání takového tvrzení by bylo možno důvodně uvažovat o tom, že [Anonymizováno] nevykonává funkci člena představenstva s péčí řádného hospodáře, a tudíž by bylo jeho odvolání důvodné. Tudíž se lze důvodně domnívat, že taková otázka souvisí se záležitostí zařazenou na předmětnou valnou hromadu (projednání a rozhodnutí o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva žalované pro dlouhodobé a soustavné porušování povinností). Neuvedl-li však soud prvního stupně na základě čeho dospěl k opačnému závěru, je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

9. Rozhodnutí soudu prvního stupně je kvůli popsaným nedostatkům téměř zcela nepřezkoumatelné, když odvolateli ani odvolacímu soudu není z rozhodnutí zřejmé, proč soudem uvedené - vypočtené otázky nesouvisejí s žádnou záležitostí projednávanou na zasedání valné hromady konané dne 30. ledna 2017 a proč má soud za to, že vysvětlení na zbývající otázky bylo dostatečné. To brání odvolacímu soudu přezkoumat správnost rozhodnutí.

10. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené důvody rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Soud prvního stupně neopomene se vypořádat i s odvolacími námitkami, včetně např. té, v níž odvolatel namítá, že soud prvního stupně u otázky 1.40 dovodil, že souvisí s danou valnou hromadou, ačkoliv nijak nezohlednil nezodpovězení této otázky, resp. její části.