o neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 28. 5. 2019, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 75 Cm 149/2019- 100 ze dne 12. září 2022

1. Městský soud v Praze (dále jen soud) rozhodl výše uvedeným usnesením ve výroku I. tak, že se zamítá návrh na určení, že

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 2 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „ [tituly před jménem] [Jméno] byl zvolen předsedou náhradní valné hromady. [tituly před jménem] [Jméno] byla zvolena zapisovatelem náhradní valné hromady“,

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 2 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „[tituly před jménem] [Jméno] byl zvolen předsedou náhradní valné hromady, [tituly před jménem] [Jméno] byla zvolena zapisovatelem náhradní valné hromady“,

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 3 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „Náhradní valná hromada Společnosti schvaluje řádnou účetní závěrku Společnosti za rok 2010 ve znění předloženém jednateli Společnosti a hospodářský výsledek Společnosti za rok 2010 ve výši ztráty 11 998 Kč a rozhoduje o vypořádání hospodářského výsledku tak, že ztráta ve výši 11 998 Kč bude převedena na účet neuhrazené ztráty z minulých let,“

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 4 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „Náhradní valná hromada Společnosti schvaluje řádnou účetní závěrku Společnosti za rok 2011 ve znění předloženém jednateli Společnosti a hospodářský výsledek Společnosti za rok 2011 ve výši 0 Kč. S ohledem na nulovou výši nebude hospodářský výsledek vypořádáván,“

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 5 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „Náhradní valná hromada Společnosti schvaluje řádnou účetní závěrku Společnosti za rok 2012 ve znění předloženém jednateli Společnosti a hospodářský výsledek Společnosti za rok 2012 ve výši 0 Kč. S ohledem na nulovou výši nebude hospodářský výsledek vypořádáván,“

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 6 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „Náhradní valná hromada Společnosti schvaluje řádnou účetní závěrku Společnosti za rok 2014 ve znění předloženém jednateli Společnosti a hospodářský výsledek Společnosti za rok 2014 ve výši 0 Kč. S ohledem na nulovou výši nebude hospodářský výsledek vypořádáván,“

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 7 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „Náhradní valná hromada Společnosti schvaluje řádnou účetní závěrku Společnosti za rok 2015 ve znění předloženém jednateli Společnosti a hospodářský výsledek Společnosti za rok 2015 ve výši 0 Kč. S ohledem na nulovou výši nebude hospodářský výsledek vypořádáván,“

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 8 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „Náhradní valná hromada Společnosti schvaluje řádnou účetní závěrku Společnosti za rok 2016 ve znění předloženém jednateli Společnosti a hospodářský výsledek Společnosti za rok 2016 ve výši 0 Kč. S ohledem na nulovou výši nebude hospodářský výsledek vypořádáván,“

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 9 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „Náhradní valná hromada Společnosti schvaluje řádnou účetní závěrku Společnosti za rok 2017 ve znění předloženém jednateli Společnosti a hospodářský výsledek Společnosti za rok 2017 ve výši 0 Kč. S ohledem na nulovou výši nebude hospodářský výsledek vypořádáván“ a

usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]., konané dne 28. 5. 2019 v 10:00 hod. v sídle společnosti [právnická osoba], o němž bylo hlasováno v rámci bodu č. 10 programu valné hromady účastníka, tj. usnesení „Náhradní valná hromada Společnosti schvaluje řádnou účetní závěrku Společnosti za rok 2018 ve znění předloženém jednateli Společnosti a hospodářský výsledek Společnosti za rok 2018 ve výši 0 Kč. S ohledem na nulovou výši nebude hospodářský výsledek vypořádáván,“

jsou neplatná

a ve výroku II. tak, že navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit účastníku na náhradě nákladů řízení 20 570 Kč.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatelé se domáhali vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na náhradní valné hromadě společnosti [Jméno advokáta B]., IČ [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] (dále jen „účastník“, „Společnost“) konané dne 28. 5. 2019, citovaných ve výroku usnesení.

3. Tvrdili, že jsou společníky společnosti účastníka, jednatelé účastníka svolali pozvánkou ze dne 3. 5. 2019 řádnou valnou hromadu, která se měla konat 27. 5. 2019, týž den svolali i náhradní volnou hromadu na 28. 5. 2019, což je v rozporu s čl. 17.7 společenské smlouvy, neboť náhradní valná je svolávána pouze tehdy, není-li řádná valná hromada usnášeníschopná, přičemž náhradní má být svolána nejpozději do 15 dnů ode dne konání původní valné hromady, k přijetí usnesení na náhradní valné hromadě postačí, je-li pro alespoň 51 % hlasů přítomných na náhradní valné hromadě či zde řádně zastoupených. Náhradní valná hromada však nebyla svolána řádně a nebyla schopná usnášení, když náhradní valné hromady se zúčastnili společníci disponující pěti platnými hlasy, což je 50 % z celkového počtu 10 hlasů. Uvedli, že účastník se doposud nepodřídil zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen z.o.k.) v souladu s ustanovením § 777 z.o.k.

4. Účastník uvedl, že řádná valná hromada dne 27. 5. 2019 byla neusnášeníschopná, pozvánka na náhradní valnou hromadu byla zveřejněna 3. 5. 2019, tedy v dostatečné lhůtě před jejím konáním dne 28. 5. 2019 a v souladu s ustanovením § 129 odst. [právnická osoba] zákoníku. Pořad jednání náhradní valné hromady byl shodný jako pořad jednání řádné valné hromady. Náhradní valné hromady se zúčastnili společníci s pěti hlasy z osmi (tj. 62,5%) a byla proto usnášeníschopná, každé napadané usnesení bylo přijato pěti hlasy tudíž 100 % přítomných účastníků. Poukázal na ustanovení § 131 odst. 3 písm. a) obchodního zákoníku, podle kterého soud nevysloví neplatnost takového usnesení, jestliže došlo k porušení právních předpisů, společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov, jehož důsledkem je jen nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se rozhodnutí podle odst. 1 nebo jiných osob, nebo jestliže porušení nemělo závažné právní následky.

5. Soud konstatoval dále, že již usnesením ze dne 30. 4. 2020, č. j. 75 Cm 149/2019-53 návrh zamítl, Vrchní soud v Praze toto usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Soud konstatoval též, že zjistil, že valná hromada účastníka svolaná na den 27. 5. 2019 a náhradní valná hromada svolaná na den 28. 5. 2019 byla svolána pozvánkami ze dne 3. 5. 2019, v květnu 2019 měl účastník osm společníků s počty hlasů: [Jméno] – 1 hlas, [Jméno navrhovatele A] – 1 hlas, [právnická osoba] – 1 hlas a společný obchodní podíl [Jméno] a [Jméno navrhovatele B] jako navrhovatelky b) – 2 hlasy, na valné hromadě konané dne 27. 5. 2019 byli přítomni společníci: [Jméno navrhovatele A], kterému náležel 1 hlas, [Jméno], kterému náležel 1 hlas, [Jméno], které náležel 1 hlas a [Jméno navrhovatele B], které však nebylo přiznáno právo hlasování, této valné hromady zúčastnily osoby, kterým náležely v součtu 3 hlasy. Valná hromada nebyla usnášeníschopná, neboť se jí neúčastnili společníci s počtem 51% a více hlasů. Náhradní valné hromady dne 28. 5. 2019 v 10.00 hod. se zúčastnili společníci: [Jméno] s 2 hlasy, [Jméno] s 1 hlasem, [Jméno] s 1 hlasem, [právnická osoba] s 1 hlasem, což odpovídalo 50 % hlasů = 5 z 10ti. Všechna napadená usnesení byla přijata počtem pěti hlasů. Soud dále zjistil, že navrhovatel dne 28. 5. 2019 byl ve zdravotnickém zařízení od 10:33 hod. do 21:10 hod. Podle čl. 17 odst. 17.5 společenské smlouvy účastníka, je valná hromada usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň 51% hlasů. Dle čl. 17 odst. 17.6. této smlouvy jsou usnesení valné hromady vždy přijímána alespoň dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků. Dle čl. 17 odst. 17.7. této společenské smlouvy není-li valná hromada usnášeníschopná, svolá jednatel náhradní valnou hromadu nejpozději do 15 dnů ode dne konání původní valné hromady. K přijetí usnesení na náhradní valné hromadě postačí, je-li pro alespoň 51% hlasů přítomných na náhradní valné hromadě či zde řádně zastoupených.

7. Soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

8. K námitce navrhovatelů, že se společnost doposud nepodřídila zákonu o obchodních korporacích soud uvedl, že ustanovení § 777 odst. 4 z. o. k. se nedotýká statusových otázek, jako například vymezení jednotlivých orgánů obchodních korporací a jejich působnosti, rozhodování orgánů (tj. zejména svolání, usnášeníschopnosti, hlasovacích většin, osvědčování rozhodnutí veřejnou listinou) atd. Tyto otázky se od 1. 1. 2014 řídí zákonem o obchodních korporacích.

9. Soud uvedl, že se nejprve zabýval tím, zda oba navrhovatelé podali návrh včas dle § 191 z.o.k. a zda podali odůvodněný protest proti napadaným usnesením valné hromady ve smyslu § 192 odst. 2 z.o.k., příp. z jakého (důležitého) důvodu protest podán nebyl a dospěl k závěru, že návrh byl podán včas. Pokud jde o podání odůvodněného protestu, pak v případě navrhovatele a) bylo prokázáno, že tento se s ohledem na svůj zdravotní stav nemohl náhradní valné hromady zúčastnit, a tedy ani podat protest na valné hromadě, jsou proto u něj podmínky dle citovaného ustanovení splněny. Pokud se týká navrhovatelky b), ta neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně skutečností týkající se podání protestu či nemožnosti protest podat, pročež se s ohledem na ust. § 192 odst. 2 z.o.k. nemůže důvodně domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Soud uzavřel, že návrh navrhovatelky b) je proto nedůvodný.

10. Soud shrnul, že bylo zjištěno, že valná hromada ze dne 27. 5. 2019 nebyla usnášeníschopná a že náhradní valná hromada ze dne 28. 5. 2019 se konala za přítomnosti společníků, kteří měli dohromady pět platných hlasů, tedy polovinu všech oprávněných hlasů. Soud uvedl, že zákon o obchodních korporacích neobsahuje pravidla pro konání náhradní valné hromady společnosti s ručením omezeným, pravidla pro svolání a konání náhradní valné hromady u společnosti s ručením omezeným musí proto být i nadále upravena ve společenské smlouvě. Čl. 17 odst. 7 společenské smlouvy účastníka minimální kvorum náhradní valné hromady výslovně neupravuje, nastupuje zde proto podmínka stanovená v § 169 odst. 1 z.o.k., a to, neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. K přijetí usnesení na náhradní valné hromadě je pak podle téhož článku společenské smlouvy zapotřebí, aby pro něj hlasovalo 51% z přítomných hlasů na valné hromadě nebo zde řádně zastoupených hlasů. Na náhradní valné hromadě bylo i bez ohledu na hlasovací práva [Jméno] přítomno 50% všech hlasů společníků (5 z 10) a všechna usnesení byla přijata 100% z přítomných hlasů. Podmínka usnášeníschopnosti i přijetí napadaných usnesení byla u všech napadaných usnesení splněna.

11. Důvodnou soud neshledal ani námitku, že náhradní valná hromada nebyla svolána řádně, když pozvánka byla vyhotovena v týž den, jako pozvánka na řádnou valnou hromadu. Soud dospěl k tomu, že uvedený postup není v rozporu se zákonnými ustanoveními ani s čl. 17 odst. 17.7 společenské smlouvy, a pokud byla v daném případě dodržena 15 denní lhůta od pozvánky na náhradní valnou hromadu do konání valné hromady, náhradní valná hromada byla svolána řádně.

12. Soud proto návrh jako nedůvodný zamítl.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. podle úspěchu ve věci, přičemž účastník byl ve věci zcela úspěšný.

14. Proti uvedenému usnesení se navrhovatelé odvolali. Uvedli zejména, že soud se nedostatečně vypořádal s otázkou usnášeníschopnosti náhradní valné hromady konané dne 28. 5. 2019, když článek 17 odst. 5 společenské smlouvy účastníka upravuje usnášeníschopnost jakékoli valné hromady tím způsobem, že valná hromada je usnášeníschopná za situace, kdy jsou přítomni společníci, kteří mají alespoň 51% hlasů. Čl. 17 odst. 7 upravuje možnost svolání náhradní valné hromady žalovaného za stavu, kdy není valná hromada usnášeníschopná a dále upravuje rozdílné počty hlasů pro přijetí usnesení na náhradní valné hromadě. Usnášeníschopnost náhradní valné hromady v tomto odstavci upravena není, tudíž se bude řídit čl. 17 odst. 5, který upravuje usnášeníschopnost každé valné hromady. Tato podmínka u náhradní valné hromady splněna nebyla. Výjimka, která by umožňovala snížit kvorum pod polovinu, v obchodním zákoníku stanovena není. Nesprávné je tvrzení soudu, že svolání řádné i náhradní valné hromady je možné zasláním společné poznámky, což má být připuštěno v čl. 17 odst. 7 společenské smlouvy účastníka, když tento otázku svolání valné hromady neupravuje. Čl. 17 odst. 7 společenské smlouvy upravuje hlasy nutné pro přijetí usnesení na náhradní valné hromadě. Uvedené ustanovení společenské smlouvy účastníka není možné interpretovat v tom smyslu, že by připouštělo svolání řádné valné hromady a náhradní valné hromady společnou pozvánkou. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

15. Účastník ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že je napadené rozhodnutí správné, že odvolatelé pouze opakují argumentaci, se kterou se soud vypořádal. Navrhli jeho potvrzení.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

16. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že navrhovatelé se domáhali vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na náhradní valné hromadě společnosti konané dne 28. 5. 2019, citovaných ve výroku usnesení. Tvrdili, že jsou společníky společnosti účastníka, že pozvánkou ze dne 3. 5. 2019 byla svolána řádná valná hromada na den 27. 5. 2019, týž den byla svolána náhradní valná hromada na den 28. 5. 2019, pročež náhradní valná hromada nebyla svolána řádně. Též uvedli, že nebyla schopná usnášení, když náhradní valné hromady se zúčastnili společníci disponující pěti platnými hlasy, což je 50 % z celkového počtu 10 hlasů. Uvedli, že účastník se doposud nepodřídil zákonu o obchodních korporacích. Účastník uvedl, že valná hromada dne 27. 5. 2019 byla neusnášeníschopná, že pozvánka na náhradní valnou hromadu byla zveřejněna 3. 5. 2019, tedy v dostatečné lhůtě před jejím konáním dne 28. 5. 2019, pořad jednání náhradní valné hromady byl shodný jako pořad jednání řádné valné hromady, náhradní valná hromada byla usnášeníschopná, a každé napadané usnesení bylo přijato 100 % přítomných účastníků. Soud zejména zjistil, že obě předmětné valné hromady účastníka byly svolány pozvánkami ze dne 3. 5. 2019, že řádná valná hromada nebyla usnášeníschopná, že náhradní valné hromady dne 28. 5. 2019 se zúčastnili společníci s počtem hlasů, které odpovídaly 50 % hlasů ze všech hlasů a že všechna napadená usnesení byla přijata počtem 100 % hlasů zúčastněných. Soud dále zjistil, že navrhovatel a) se ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit náhradní valné hromady a že, pokud se navrhovatelka b) nezúčastnila náhradní valné hromady, nebylo zjištěno, proč se jí zúčastnit nemohla, a tedy ani že se jí nezúčastnila ze závažných důvodů. Soud též zjistil, že podle čl. 17 odst. 17.5 společenské smlouvy účastníka, je valná hromada usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň 51% hlasů. Dle čl. 17 odst. 17.6. této smlouvy jsou usnesení valné hromady vždy přijímána alespoň dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků. Dle čl. 17 odst. 17.7. společenské smlouvy, není-li valná hromada usnášeníschopná, svolá jednatel náhradní valnou hromadu nejpozději do 15 dnů ode dne konání původní valné hromady. K přijetí usnesení na náhradní valné hromadě postačí, je-li pro alespoň 51% hlasů přítomných na náhradní valné hromadě či zde řádně zastoupených. Soud na základě uvedených zjištění dospěl k závěru, že návrh byl podán včas a že však není důvodný, a to s výše uvedeným odůvodněním.

17. Odvolací soud se ztotožnil s uvedenými zjištěními soudu prvního stupně učiněnými po dostatečném dokazování a pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

18. Odvolací soud se ztotožnil i se závěry soudu prvního stupně.

19. Podle § 191 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích (dále jen z.o.k.) každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

20. Podle § 192 odst. 2 z.o.k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

21. Podle § 169 z.o.k. odst. 1 z.o.k. neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů.

22. Podle § 170 z.o.k. valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.

23. Odvolací soud se ztotožnil zejména s tím, že věc je třeba posuzovat podle ustanovení zákona o obchodních korporacích. Co se týče odůvodnění tohoto závěru, pro stručnost odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť je správné.

24. Odvolací soud se též ztotožnil se závěrem soudu, že oba navrhovatelé podali návrh včas dle § 191 z.o.k. a že pokud navrhovatel a) nemohl ze zdravotních důvodů podat protest proti napadeným usnesením, podmínky dle § 192 odst. 2 z.o.k. jsou u něj splněny a že pokud nebylo zjištěno, že by navrhovatelka b) podala odůvodněný protest proti napadaným usnesením valné hromady, ani že by z důležitého důvodu protest podán nebyl, podmínky dle § 192 odst. 2 z.o.k. jsou u ní splněny nejsou. Soud tedy správně uzavřel, že návrh navrhovatelky b) je nedůvodný.

25. Co se týče usnášeníschopnosti napadené náhradní valné hromady, soud správně konstatoval, že zákon o obchodních korporacích neobsahuje pravidla pro konání náhradní valné hromady společnosti s ručením omezeným a správně vycházel ze zjištěných skutečností, a to, že valná hromada ze dne 27. 5. 2019 nebyla usnášeníschopná a že náhradní valná hromada ze dne 28. 5. 2019 se konala za přítomnosti společníků, kteří měli dohromady pět platných hlasů, tedy 50 % všech oprávněných hlasů, že pravidla pro konání náhradní valné hromady byla upravena v čl. 17 společenské smlouvy, a to pouze tak, že v čl. 17 odst. 17.7. společenské smlouvy se stanoví, není-li valná hromada usnášeníschopná, svolá jednatel náhradní valnou hromadu nejpozději do 15 dnů ode dne konání původní valné hromady. K přijetí usnesení na náhradní valné hromadě postačí, je-li pro alespoň 51% hlasů přítomných na náhradní valné hromadě či zde řádně zastoupených.

26. Soud z uvedených zjištění učinil správný závěr, podle kterého, není-li usnášeníschopnost náhradní valné hromady výslovně upravena ve společenské smlouvě, je třeba vycházet z § 169 odst. 1 z.o.k., dle něhož, neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Soud správně dovodil, že pokud se náhradní valná hromada konala za přítomnosti společníků, kteří měli dohromady 50 % všech oprávněných hlasů, uvedená podmínka usnášeníschopnosti náhradní valné hromady tak byla splněna. Soud též správně dovodil, že pokud je podle společenské smlouvy k přijetí usnesení na náhradní valné hromadě zapotřebí, aby pro jeho přijetí hlasovalo 51% z přítomných hlasů na valné hromadě nebo zde řádně zastoupených hlasů a na předmětné náhradní valné hromadě byla všechna usnesení přijata 100% z přítomných hlasů, napadená usnesení byla přijata.

27. Odvolací soud se ztotožnil též se závěrem soudu, že důvodná není ani námitka, že náhradní valná hromada nebyla svolána řádně pro to, že pozvánka byla vyhotovena v týž den jako pozvánka na řádnou valnou hromadu, neboť uvedený postup není v rozporu se zákonnými ustanoveními ani se zněním společenské smlouvy.

28. Soud proto správně návrh jako nedůvodný zamítl.

29. Soud též rozhodl správně i o nákladech řízení, když je účastníku přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř., proto odvolací soud rozhodnutí o nich potvrdil, avšak ve správném znění tak, že navrhovatelé jsou povinni je zaplatit účastníkovi rovným dílem.

30. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení jako věcně správné potvrdil.

31. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Zástupce žalovaného vykonal před odvolacím soudem celkem 2 úkony právní služby, (vyjádření k odvolání a účast jednání odvolacího soudu) za které mu náleží 2 x 3 100 Kč, 2 x 300 Kč jako režijní paušály, a DPH ve výši 1 428 Kč, celkem 8 228 Kč.