o povinnost poskytnout informaci, o odvolání žalobce do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. února 2020, č. j. 74 Cm 91/2019-43,

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 5. 2019 se žalobce vůči žalované domáhal uložení povinnosti poskytnout žalobci kopii stavebního deníku ve vztahu k výstavbě budovy č. p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obci [adresa], ve vlastnictví žalované, a to zasláním předmětné kopie k rukám žalobce na adresu [adresa], anebo umožnit žalobci nahlížet do stavebního deníku ve vztahu k výstavbě budovy č. p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obci [adresa], ve vlastnictví žalované, a to v sídle žalované v pracovních dnech vždy mezi 9 a 15 hodinou, za předpokladu zaslání oznámení o konkrétním termínu žalobcem žalované alespoň 5 pracovních dnů před tímto termínem. V žalobě uvedl, že je společníkem žalované. O poskytnutí kopie předmětného stavebního deníku žádal žalovanou dopisem ze dne 20. 3. 2019. Dne 24. 4. 2019 žalobce obdržel od žalované prostřednictvím její zástupkyně e-mail, ve kterém žalovaná odmítla poskytnutí kopie stavebního deníku a umožnění nahlížení do něj.

2. Žalovaná se bránila tím, že nebyla prokázána existence stavebního deníku v rozsahu větším než 20 stran, které žalovaná žalobci předložila. Žalovaná má za to, že stavební deník měl žalobce, který byl jednatelem žalované, žalobce však žalované stavební deník o úplném obsahu nepředal a nad to neprokázal zájem opravňující jej k předložení stavebního deníku. Valná hromada konaná dne 28. 3. 2019 rozhodovala o změně právní formy, stavební deník nebyl žádnou z věcí projednávaných a k žádné z věcí se také vztahující.

3. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. žalobu v celém rozsahu zamítl. Ve výroku II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 20 570 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její právní zástupkyně. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění:

- Žalobce požádal žalovanou dopisem ze dne 20. 3. 2019 kromě jiného o předložení stavebního deníku k výstavbě budovy č. p. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) ve lhůtě do 27. 3. 2019, a to poskytnutí kopie nebo sdělení místa vyzvednutí. Žalovaná odmítla podat požadovanou informaci, tedy předložit stavební deník, e-mailem zástupkyně žalované ze dne 24. 4. 2019. Žaloba byla soudu doručena dne 24. 5. 2019.

- Žalobce je společníkem žalované s podílem 0,1% na základním kapitálu společnosti odpovídajícím vkladu ve výši 40 000 Kč. Je tedy k podání žaloby aktivně věcně legitimován. Žalobce byl jednatelem žalované ode dne jejího vzniku, tj. 15. 3. 1999, do 15. 12. 2017.

- Žádost žalobce o předložení stavebního deníku není šikanózním výkonem práva. Společník společnosti s ručením omezeným má právo na takové informace, které mu zajistí rozhodný přehled o hospodaření společnosti.

- [Anonymizováno] byl zkolaudován dne 11. 5. 2017, tedy v době, kdy žalobce ještě vykonával funkci jednatele. Je tedy patrno, že o existenci stavebního deníku věděl i z toho důvodu, že se jednalo o jeden z dokumentů nutných pro kolaudační řízení.

- Žalobce obdržel od žalované část stavebního deníku, kterou měla žalovaná k dispozici.

4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 155, § 156 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a vyhlášku o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb. Poté soud dospěl k závěru, že žaloba byla soudu doručena ve lhůtě 1 měsíce podle § 156 odst. 2 ZOK. Žalobce je coby společník žalované k podání žaloby aktivně legitimován. Na valné hromadě konané dne 28. 3. 2019 byly dle programu jednání projednávány záležitosti, ke kterým nebylo možno ze stavebního deníku získat informace podstatné pro rozhodnutío projednávaných věcech. Nelze si představit, že by údaje o popisu a množství provedených prací a montáží, o dodávkách materiálu, výrobků, strojů a zařízení, o změnách těchto materiálů, technického řešení stavby a o odchylkách od projektové dokumentace či o přejímkách prací byly potřebné pro rozhodování o změně právní formy žalované nebo o schválení účetní závěrky ke dni vyhotovení projektu změny právní formy, tedy ke dni 30. 9. 2018. Výstavba hotelu musela být zajisté dokončena před 11. 5. 2017, kdy byla stavba zkolaudovaná. Právě na uvedené valné hromadě se žalobce prostřednictvím svého zástupce dožadoval informací o stavebním deníku. Žalovaná na této valné hromadě informace o stavebním deníku k dispozici neměla, což je s ohledem na shora popsaný program valné hromady pochopitelné. Pokud žalobce formuloval pro účel informací pro rozhodování valné hromady žádost tak, že žádá o veškeré doklady k forenznímu auditu o nakládání s majetkem společnosti ve vztahu k výstavbě dané nemovité věci, pak soud souhlasí s žalovanou, že žádost o stavební deník z tohoto výslovně neplyne.Nelze tak klást žalované za vinu, že informace o stavebním deníku neměla na valné hromadě k dispozici, ostatně s ohledem na program jednání valné hromady ani mít nemohla, nejednalo se o informaci související s projednávaným pořadem jednání. Pokud žalobce vyhodnotil vyjádření osob na valné hromadě tak, že byl informován o existenci stavebního deníku, nelze toto vytrhnout z kontextu všech vyjádření, jak vyšel z přepisu zvukového záznamu najevo. Žalovaná připustila, že stavební deník existuje, z čehož ale nelze dovodit, že tento má k dispozici.Žalovaná stavební deník předkládala u kolaudace stavby, tedy se o jeho fyzické existenci přesvědčila prostřednictvím obou svých jednatelů Jiřího Melzera i žalobce, kteří se kolaudace účastnili. Z dalších vyjádření žalované, resp. osob přítomných na valné hromadě žalované (vyjma zástupce žalobce) plyne, že mají za to, že stavební deník vedl žalobce a má jej stále k dispozici. Žalovaná přesto přislíbila žalobci, že požádá-li o stavební deník, pokusí se jej dohledat mezi dalšími doklady v bednách a šanonech, a co najdou, to žalobci vydají. Nicméně úspěšná zjevně nebyla, neboť v e-mailu ze dne 24. 4. 2019 setrvala na stanovisku, že stavební deník měl po celou dobu výstavby u sebe žalobce a že žalované předán nebyl. To ostatně bylo výslovně řečeno i na valné hromadě konané dne 28. 3. 2019. Lze tedy uzavřít, že stavební deník žalovaná nedohledala a nemá jej tudíž k dispozici. Žalobce tak neprokázal své tvrzení, že žalovaná má stavební deník ve své dispozici a nelze proto žalované uložit povinnost stavební deník žalobci poskytnout. Soud proto žalobu zamítl. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Do tohoto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, které odůvodnil ustanovením § 205 odst. 2 písm. g) a f) o. s. ř. Žalobce brojil proti závěru soudu, že k úspěšnosti žaloby je třeba vždy prokázat, že žalovaná má stavební deník k dispozici. Dle názoru žalobce za situaci, kdy společník prokáže, že společnost dokument mít musí, tíží společnost důkazní břemeno o tom, že takový dokument přes svou zákonnou povinnost nejen že nemá, ale že jej ani nemůže získat. O důkazní situaci k tomu, zda žalovaná stavební deník má, pojednává žalobce níže. Žalovaná však ani nenavrhla žádný důkaz k tomu, že při porušení povinnosti daný dokument mít si jej nemůže opatřit jiným způsobem. Dle přesvědčení žalobce musí být stavební deník k dispozici na stavebním úřadě, když žalovaná má ke spisu přístup, stejně tak jej musí mít k dispozici zhotovitel díla společnost [právnická osoba], která je ostatně se žalovanou v blízkém vztahu. Dle názoru žalobce soud nesprávně vyhodnotil skutková zjištění v řízení učiněná, a to část obsahu zvukového záznamu z jednání valné hromady žalované dne 28. 3. 2019, pořízeného žalobcem. Z tohoto důkazu vyplývá, že žalovaná má stavební deník k dispozici. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a přizná mu náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce vyvracela jeho odvolací námitky, podrobně k tomu argumentovala a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Zdůraznila, že žalobce odvolání staví na jediné větě jednatelky společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno] „stavební deník samozřejmě jako je“. Žalovaná k tomu uvádí, že realizovala řadu staveb, k ostatním stavbám má stále stavební deníky k dispozici. Žalovaná má tedy řadu stavebních deníků a je proto logické, že se jednatelé vyjadřovali obecně k existenci stavebních deníků. Stavební deník k Hotelu [Anonymizováno] však nebyl žalované předán. Jednatelé později dohledali část stavebního deníku Hotelu [Anonymizováno], kterou má žalovaná k dispozici, obsahující pouze prvních dvacet listů, které následně dali žalobci k dispozici. Jak již uvedla žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 30. 6. 2019, o existenci pouze 20 stran stavebního deníku informovala žalobce e-mailem své právní zástupkyně ze dne 24. 4. 2019, kdy zároveň vyzvala žalobce k jeho předložení. Na závěr žalovaná uvedla, že žalobce se žalovanou vedl dosud 5 soudních sporů, ve všech byly jeho žaloby pravomocně zamítnuty. Dle zjištění žalované má žalobce zájem na nabytí určitých pozemků ve vlastnictví žalované, jejichž převod na něj žádá jako plnění za prodej jeho podílu společníku [Anonymizováno]. Hodnota požadovaného narovnání však neodpovídá hodnotě podílu žalobce.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

8. Podle § 155 ZOK společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

9. Podle § 156 ZOK 1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, b) je požadovaná informace veřejně dostupná. (2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud; k právu uplatněnému po uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží.

10. Podle § 154 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, vlastník stavby je povinen uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje.

11. Podle § 157 stavebního zákona (1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o stavbě. (2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů4). (3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi. (4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.

12. Ze zápisu z jednání valné hromady žalované konané dne 28. 3. 2019 v 10 hodin v sídle notáře [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], [adresa] odvolací soud zjistil, že na pořadu jednání bylo: 1) Zahájení, volba orgánu valné hromady, 2) Schválení projektu změny právní formy společnosti, 3) Schválení řádné účetní závěrky a současně účetní závěrky, sestavené ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy společnosti, 4) Závěr. [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednající za společníka [Jméno žalobce A] jako jeho zástupce v rámci projednávání bodu 2 pořadu jednání, tj. schválení projektu změny právní formy společnosti, uvedl, že nedostal veškeré podklady, o které žádal, např. stavební deník. Poté předseda valné hromady předložil ke schválení projekt změny právní formy společnosti vzhledem k tomu, že dotazy a požadavky [tituly před jménem] [Anonymizováno] nesouvisely s projednávaným bodem pořadu jednání valné hromady. Z kolaudačního souhlasu s užíváním části stavby č. 78/2010 odvolací soud zjistil, že kolaudační souhlas vydal Magistrát města [adresa], odbor stavební úřad, dne 11. 5. 2017 pod č. j. MDC/45568/2017, sp. zn. MDC/43128/2017. Adresátem byla žalovaná. Žalovaná je označena v kolaudačním souhlasu jako stavebník a kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání části stavby, byl vydán k novostavbě hotelu na st. p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa].

13. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, doplněného v odvolacím řízení. Z citovaného ustanovení § 157 stavebního zákona vyplývá, že při provádění stavby vyžadující stavební povolení musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Stavební deník je povinen vést zhotovitel stavby a po dokončení stavby je její zhotovitel povinen předat originál stavebního deníku stavebníkovi. Podle citovaného ustanovení § 154 odst. 1 písm. d) stavebního zákona je vlastník stavby (stavebník) povinen uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu. Ze zákonné úpravy je zřejmé, že žalovaná coby vlastník stavby (prokázáno z kolaudačního souhlasu ze dne 11. 5. 2017 č. j. MDC/45568/2017 vydaného Magistrátem města [adresa], odbor stavební úřad) je povinna uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, tj. ode dne 11. 5. 2017, ovšem pouze v případě (zákonná odkládací podmínka), že ji zhotovitel stavby (společnost [právnická osoba]) předala originál stavebního deníku (§ 157 odst. 3 stavebního zákona). Bylo tedy na žalobci, aby za situace, kdy žalovaná tvrdila, že stavební deník k předmětné stavbě v celém rozsahu k dispozici nemá, aby tvrdil a prokázal, že zhotovitel stavby předal žalované kompletní originál stavebního deníku. Žalobce v řízení skutečnost, že žalovaná má stavební deník ve svém držení, tvrdil, avšak neprokázal ani přes výzvu soudu. Z důkazu k výzvě soudu žalobcem označeného (zvukový záznam pořízený žalobcem z jednání valné hromady žalované konané dne 28. 3. 2019) soud prvního stupně skutečnost, že žalovaná má ve své dispozici úplný obsah předmětného stavebního deníku, správně za prokázanou nevzal. Za situace, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná má k dispozici kompletní originál předmětného stavebního deníku, který je povinna uchovávat po dobu 10 let ode dne 11. 5. 2017, ovšem pouze za podmínky, že ji zhotovitel stavby kompletní originál stavebního deníku předal, nemůže být žaloba o poskytnutí kopie stavebního deníku, případně o umožnění nahlížení do něj v sídle žalované, úspěšná.

14. Ze zápisu z jednání valné hromady žalované konané dne 28. 3. 2019 vzal odvolací soud za prokázáno, že žalobce požadoval po žalované stavební deník coby podklad k projednávání bodu 2 pořadu jednání valné hromady, tj. schválení projektu změny právní formy společnosti. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že předmětný stavební deník nebyl podkladem nezbytným k tomu, aby se žalobce mohl rozhodnout, jak bude o schválení projektu změny právní formy společnosti hlasovat. Takže i z tohoto důvodu je žaloba nedůvodná.

15. Odvolací soud proto uzavírá, že žalovaná vůči žalobci splnění své informační povinnosti podle § 155 ZOK neporušila a je proto na místě žalobu zamítnout.

16. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek pro jeho věcnou správnost potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř., když pochybení neshledal ani v nákladovém výroku.

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náleží ji proto odměna za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 24. 9. 2021) po 3 100 Kč z tarifní hodnoty 50 000 Kč (§ 9 odst. 4 písm. c/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – AT, § 7 bod 5 AT), náhrada 2 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT) a náhrada 21% DPH ve výši 1 428 Kč, celkem tedy 8 228 Kč.