o vyslovení neplatnosti usnesení přijatého mimo valnou hromadu, o odvolání účastnice do usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. června 2018, č. j. 39 Cm 208/2015-201

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 9. 2015 se navrhovatel domáhal vůči společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa], identifikační číslo [IČO] (dále jen „Společnost“) vyslovení neplatnosti usnesení přijatého mimo valnou hromadu dne 23. 6. 2015 o odvolání navrhovatele z funkce jednatele. Návrh podal coby společník a odvolaný jednatel.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. určil, že usnesení Společnosti přijaté mimo valnou hromadu (per rollam) dne 23. 6. 2015, kterým byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele výše uvedené společnosti, je neplatné. Ve výroku II. uložil Společnosti povinnost zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 28 676 Kč k rukám zástupkyně [Jméno advokátky A] do tří dnů od právní moci usnesení. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že navrhovatel je jako jednatel a současně společník Společnosti aktivně legitimován k podání návrhu. Navrhovateli byl doručen návrh na rozhodnutí mimo valnou hromadu společně s návrhem usnesení dne 8. 6. 2015. V návrhu byla stanovena lhůta pro vyjádření 15 dnů od doručení návrhu. Navrhovatel na tento návrh ve stanovené lhůtě nereagoval. Přesto, že navrhovatel s uvedeným postupem nevyslovil souhlas, Společnost dopisem ze dne 17. 8. 2015 oznámila přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu ze dne 23. 6. 2015. Tento dopis navrhovatel dle jeho tvrzení obdržel v průběhu měsíce srpna 2015. Uvedenému tvrzení o datu doručení soud uvěřil, když Společnost toto nezpochybňovala. Návrh byl soudu doručen dne 23. 9. 2015, rozhodnutí přijaté mimo valnou hromadu bylo vydáno dne 23. 6. 2015, návrh byl tedy podán v zákonem stanovené tříměsíční lhůtě. Společenská smlouva rozhodování per rollam připouští. Přestože navrhovatel nedal souhlas k přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu podle § 176 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), Společnost rozhodla podle návrhu. Její rozhodnutí bylo v rozporu s uvedeným ustanovením, jakož i společenskou smlouvou upravující rozhodování mimo valnou hromadu. Společnost své rozhodnutí zdůvodnila tím, že navrhovatel porušoval povinnosti jednatele, když se nezúčastňoval jednání valných hromad. Společnost přes poučení soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. na provedení dalších důkazů k prokázání tvrzení o porušování jednatelských povinností navrhovatelem další důkazy nenavrhla a odkázala na výsledky až dosud provedeného dokazování. Soud proto rozhodl, že předmětné usnesení je neplatné, aniž se zabýval důvody porušování povinnosti jednatele uváděnými navrhovatelem ve vyjádření k návrhu. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že za jeden úkon právní služby přiznal soud navrhovateli na odměně advokáta podle § 9 odst. 3 písm. a) pouze 2 500 Kč.

3. Do tohoto usnesení podala Společnost včasné odvolání, které odůvodnila ustanovením § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Namítla, že hlasovací právo navrhovatele bylo sistováno podle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK a předmětné usnesení tak bylo přijato potřebnou většinou hlasů. Závěr soudu, že napadené rozhodnutí je neplatné pro rozpor se společenskou smlouvou, je nesprávný, protože společenská smlouva v článku XI. odst. 5 pouze odkazuje na zákonnou úpravu. Veden nesprávným právním názorem o nepřijetí napadeného rozhodnutí valné hromady se soud již nezabýval důvody odvolání navrhovatele z funkce jednatele. K porušování povinností došlo tím, že navrhovatel se coby jednatel nedostavoval na valné hromady Společnosti. Navrhovateli nic nebránilo v tom, aby se valných hromad zúčastňoval jako jednatel a současně se na nich reprezentoval i jako společník. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Navrhovatel ve vyjádření k odvolání Společnosti uvedl, že návrh rozhodnutí, které mělo být přijato mimo valnou hromadu, nebyl odůvodněn a nebyly k němu připojeny žádné podklady. Navrhovatel se žádného porušení povinností jednatele nedopustil. Z označených notářských zápisů vyplývá, že [fyzická osoba] vyčítal navrhovateli nedostavení se na valné hromady jako porušení povinnosti společníka, nikoliv jednatele.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

6. Podle § 191 odst. 1 ZOK každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

7. Podle § 258 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

8. Podle § 260 o. z. (1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.

9. Podle § 175 ZOK (1) Nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou. (2) Návrh rozhodnutí obsahuje také a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, b) podklady potřebné pro jeho přijetí a c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva.

10. Podle § 184 odst. 1 ZOK místo, datum a hodina konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.

11. Podle § 176 ZOK (1) Nedoručí-li společník ve lhůtě podle § 175 odst. 2 písm. a) osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. (2) Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech společníků.

12. Podle § 177 ZOK (1) Rozhodnutí podle § 175 a 176 včetně dne jeho přijetí oznámí společnost nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu všem společníkům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí. (2) Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního společníka k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření společníků, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.

13. Podle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce.

14. Podle 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl C, vložka 17115 ze dne 28. 2. 2020 odvolací soud zjistil, že navrhovatel je společníkem Společnosti s obchodním podílem 50 %. Druhým společníkem je [fyzická osoba], nar. [Anonymizováno], jehož obchodní podíl je též 50 %. Základní kapitál Společnosti je 100 000 Kč. Jednatelem Společnosti zapsaným v obchodním rejstříku je [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Navrhovatel coby jednatel Společnosti byl z obchodního rejstříku vymazán dne 10. 9. 2015 s tím, že funkce mu vznikla dne 3. 4. 2001 a zanikla dne 23. 6. 2015. Z přípisu ze dne 1. 6. 2015 vyhotoveným a podepsaným [tituly před jménem] [Anonymizováno], jednatelem Společnosti, bylo zjištěno, že je adresován navrhovateli. [tituly před jménem] [Anonymizováno] v něm uvedl, že navrhovateli jako společníkovi zasílá návrh usnesení společníků Společnosti mimo valnou hromadu (per rollam). Lhůta pro vyjádření činí 15 kalendářních dnů od doručení usnesení. Nedoručí-li v této lhůtě souhlas s návrhem rozhodnutí, platí, že s návrhem souhlasí. Své písemné vyjádření měl zaslat na výše uvedenou adresu Společnosti. Výsledek hlasování bude všem společníkům Společnosti oznámen po uplynutí lhůty pro doručení všech vyjádření společníků. Na listině je razítko [Anonymizováno] s datem odeslání 1. 6. 2015. Jako příloha je v přípisu označen návrh usnesení společníků mimo valnou hromadu (per rollam). Z připojeného návrhu usnesení společníků Společnosti mimo valnou hromadu (per rollam) odvolací soud zjistil, že obsahuje tento návrh usnesení: „Pan [Jméno navrhovatele], nar. [Datum narození navrhovatele], bytem [Adresa navrhovatele], se odvolává z funkce jednatele Společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO [IČO advokátky B] zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, v oddíle C, číslo vložky 17115, a to ke dni přijetí tohoto usnesení“. Na listině není vyplněno datum a neobsahuje souhlas [fyzická osoba] s výše uvedeným návrhem. Z připojené dodejky bylo zjištěno, že zásilka byla předána [právnická osoba] k přepravě dne 1. 6. 2015 pod podacím číslem [Anonymizováno] a adresát (navrhovatel) ji převzal dne 6. 6. 2015. Přípis s totožným obsahem i s totožnou listinou v příloze adresoval [tituly před jménem] [Anonymizováno] sám sobě coby společníkovi a dle připojené dodejky mu přípis s návrhem usnesení byly doručeny dne 16. 6. 2015. Téhož dne, tj. 16. 6. 2015, [tituly před jménem] [Anonymizováno] podepsal v [adresa] souhlas s navrženým usnesením. Z oznámení o přijetí usnesení mimo valnou hromadu (per rollam) ze dne 17. 8. 2015 odvolací soud zjistil, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] coby jednatel Společnosti oznamuje navrhovateli, že dne 23. 6. 2015, bylo přijato mimo valnou hromadu níže uvedené usnesení a následuje text usnesení tak, jak byl obsažen v návrhu na jeho přijetí. Z podací stvrzenky [právnická osoba]. ze dne 17. 8. 2015 bylo zjištěno, že tohoto dne byla podána k přepravě zásilka podací číslo [Anonymizováno], jejímž adresátem byl navrhovatel.

16. Odvolací soud, vycházejíc ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a doplněného v odvolacím řízení, dospěl k následujícím závěrům.

17. V řízení bylo prokázáno, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] coby jednatel Společnosti odeslal dne 1. 6. 2015 sobě coby společníkovi a navrhovateli coby společníkovi návrh usnesení valné hromady o odvolání navrhovatele z funkce jednatele, které mělo být přijato mimo valnou hromadu, tzv. per rollam. Navrhovatel a [tituly před jménem] [Anonymizováno] jsou společníky Společnosti, každý s obchodním podílem 50 %, což vyplývá z úplného výpisu z obchodního rejstříku Společnosti ze dne 28. 2. 2020. Z uvedeného výpisu z obchodního rejstříku též vyplývá, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] je zapsán v obchodním rejstříku coby jednatel Společnosti, zatímco navrhovatel, kterému vznikla funkce jednatele dne 3. 4. 2001, byl dne 2. 12. 2015 coby jednatel z obchodního rejstříku vymazán s tím, že funkce mu zanikla dne 23. 6. 2015. Návrh rozhodnutí o odvolání navrhovatele z funkce jednatele neobsahuje žádný důvod, pro který by měl být navrhovatel z funkce jednatele odvolán. Návrh rozhodnutí stanoví 15 denní lhůtu pro vyjádření společníků. Navrhovateli byl návrh usnesení doručen dne 6. 6. 2015, [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl návrh usnesení doručen dne 16. 6. 2015. [tituly před jménem] [Anonymizováno] vyslovil dne 16. 6. 2015 s návrhem souhlas, zatímco navrhovatel se v určené 15 denní lhůtě k návrhu nevyjádřil. Dne 17. 8. 2015 dal [tituly před jménem] [Anonymizováno] coby jednatel Společnosti k odeslání [právnická osoba]. poštovní zásilku obsahující oznámení o přijetí usnesení mimo valnou hromadu adresovanou navrhovateli. Oznámil mu, že dne 23. 6. 2015 bylo navržené usnesení o jeho odvolání z funkce jednatele přijato.

18. V případě rozhodování valné hromady per rollam se subjektivní lhůta tří měsíců pro podání návrhu uvedená v ustanovení § 191 odst. 1 druhá věta ZOK počítá ode dne, kdy společníkovi bylo oznámeno přijetí usnesení přijatého mimo valnou hromadu podle § 177 ZOK. V posuzované věci bylo předmětné oznámení navrhovateli za použití domněnky doby dojití doručeno dne 21. 8. 2015, když zásilka obsahující oznámení byla dne 17. 8. 2015 odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb. V tom případě platí, že došla třetí pracovní den po odeslání podle § 573 o. z. Tříměsíční subjektivní lhůta by tedy navrhovateli uplynula dne 21. 11. 2015, návrh na zahájení řízení byl soudu doručen dne 23. 9. 2015, tzn. včas. Navrhovatel je k podání návrhu aktivně věcně legitimován coby společník a odvolaný jednatel podle § 191 odst. 1 věta první ZOK. Při přijímání rozhodnutí per rollam však navrhovatel coby společník nebyl z výkonu hlasovacího práva vyloučen podle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK, neboť valná hromada nerozhodovala o jeho odvolání z funkce jednatele Společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce. K přijetí usnesení per rollam byla tedy nutná většina počítaná z celkového počtu hlasu všech společníků podle § 175 odst. 2 ZOK. S navrženým usnesením o odvolání navrhovatele z funkce by tedy museli vyslovit souhlas oba společníci, aby bylo dosaženo potřebné většiny. S návrhem usnesení však vyslovil souhlas pouze společník [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Druhý společník (navrhovatel) souhlas s návrhem usnesení ve stanovené 15 denní lhůtě jednateli [tituly před jménem] [Anonymizováno] (Společnosti) nedoručil a proto platí, že s návrhem nesouhlasí. Usnesení o odvolání navrhovatele z funkce jednatele tak nebylo přijato potřebnou většinou a je proto neplatné pro rozpor se zákonem, a to konkrétně s § 176 odst. 2 ZOK. Důvody pro nevyslovení neplatnosti usnesení přijatého mimo valnou hromadu podle ustanovení § 260 o.z. odvolací soud neshledal. Předmětné usnesení valné hromady mělo pro navrhovatele závažné právní následky (ukončení výkonu funkce jednatele), nevyslovení neplatnosti není v zájmu Společnosti hodném právní ochrany a vyslovením neplatnosti nebude podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. Vzhledem k tomu, že byl shledán shora uvedený důvod neplatnosti napadeného usnesení přijatého mimo valnou hromadu, odvolací soud se již pro nadbytečnost nezabýval dalšími důvody neplatnosti tvrzenými navrhovatelem.

19. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I. potvrdil pro jeho věcnou správnost podle ustanovení § 219 o. s. ř.

20. V řízení o vyslovení neplatnosti usnesení přijatého mimo valnou hromadu se odměna advokáta počítá z tarifní hodnoty 50 000 Kč, neboť se jedná o rozhodování v řízení v otázkách obchodních společností podle § 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna za jeden úkon právní služby tak činí podle § 7 bod 5 advokátního tarifu 3 100 Kč za jeden úkon právní služby. Soud prvního stupně však nesprávně přiznal navrhovateli za jeden úkon právní služby advokáta 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu. Dle výpočtu odvolacího soudu náhrada nákladů řízení navrhovatele v řízení před soudem prvního stupně správně činí 39 389 Kč a je tvořena 8 úkony právní služby po 3 100 Kč, dvěma úkony právní služby po 1 550 Kč, 10 režijními paušály po 300 Kč a náhradou soudního poplatku za řízení ve výši 2 000 Kč. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. změnil jen tak, že uložil účastnici povinnost zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů řízení 32 900 Kč, jinak ho pro jeho věcnou správnost též potvrdil podle § 219 o. s. ř.

21. Za řízení před odvolacím soudem přísluší navrhovateli náhrada nákladů řízení ve výši 8 725 Kč podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatel měl v odvolacím řízení plný úspěch. Náklady řízení činí odměna za dva úkony právní služby po 3 100 Kč (vyjádření k odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem), náhrada dvou režijních paušálů po 300 Kč, náhrada cestovného za cestu vykonanou zástupkyní navrhovatele osobním automobilem [Anonymizováno] z jejího sídla na jednání odvolacího soudu dne 28.2.2020 ve výši 1 325 Kč a náhrada za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč ve výši 600 Kč, celkem tedy za odvolací řízení 8 725 Kč.