o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání obchodní společnosti Intelligent trade s.r.o. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. srpna 2019 č.j. C 305549/RD14/MSPH, Fj 282670/2019/MSPH,

1. V záhlaví označeným usnesením (dále též jen „usnesení“)soud prvního stupně rozhodl tak, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 305549 vymazal [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno],… coby jednatele a jediného společníka a zapsal u vymazávané osoby [Anonymizováno] den zániku funkce jednatele: 2. srpna 2019 a namísto něj zapsal [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], [Anonymizováno], coby jednatele se dnem vzniku funkce: 2. srpna 2019 a též coby jediného společníka.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala obchodní společnost [Jméno advokáta B]. prostřednictvím zástupce (advokáta) včasné odvolání (dne 15.8.2019). V odvolání namítla, že návrh byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna. Dokumenty k němu přiložené nejsou pravé a „navrhovatelka“, resp. pan [Anonymizováno], se o samotné existenci návrhu dozvěděl až poté, co bylo „navrhovatelce“ usnesení doručeno do její datové schránky. „Navrhovatelka“ zdůraznila, že panu [Anonymizováno] není známa osoba pana [Anonymizováno] a nikdy se s panem [Anonymizováno] ani nesetkal. Pokud byly soudu s návrhem předloženy listiny, z nichž má vyplývat, že pan [Anonymizováno] převedl na pana [Anonymizováno] 100% podíl v „navrhovatelce“ a/nebo rozhodl, jakožto jediný společník v působnosti valné hromady „navrhovatelky“, o jmenování pana [Anonymizováno] jednatelem „navrhovatelky“, pak pan [Anonymizováno] tyto dokumenty nikde neviděl, nevyjednával a ani nepodepsal a příslušné rozhodnutí jediného společníka nikdy neučinil. Nedošlo-li tedy k řádnému převodu 100% podíl v navrhovatelce ani ke jmenování pana [Anonymizováno] jednatelem navrhovatelky, nebyl pan [Anonymizováno] ani oprávněn podat za „navrhovatelku“ návrh. Pro vyloučení pochybností odvolatelka uvedla, že se s návrhem dosud neměla možnost seznámit, přičemž pokud by návrh obsahoval podpis pana [Anonymizováno], nejedná se o podpis pana [Anonymizováno], neboť pan [Anonymizováno] návrh nikdy nepodepsal. Z výše uvedené je zjevné, že (i) ze strany pana [Anonymizováno] a/nebo osob s ním spřízněných mohlo dojít ke spáchání trestného činu podvodu, a (ii) pan [Anonymizováno] je tudíž i nadále jednatelem a jediným společníkem „navrhovatelky“. S ohledem na naléhavost celé věci „navrhovatelka“ podala toto odvolání, přičemž jakmile jí bude umožněno nahlédnout do příslušného soudního spisu, doplní toto odvolání o další skutečnosti. Návrh. Navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení změnil tak, že se návrh zamítá.

3. V doplnění odvolání ze dne 20. srpna 2019 odvolatelka uvedla, že den, kdy měla být údajná smlouva o převodu podílu uzavřena – 2. srpna 2019 mezi panem [Anonymizováno] jako převodcem a panem [Anonymizováno] jako nabyvatelem, se pan [Anonymizováno] nenacházel na území České republiky a odmítl, že by „obchodní“ podíl prodal. Dále uvedla, že k žádosti právního zástupce pana [Anonymizováno] ze dne 19. srpna 2019 Městská část [adresa], odbor matrik, uvedl, že podpisy smluvních stran na smlouvě o převodu podílu nikdy neověřil, neboli že legalizační doložky připojené k „tělu“ smlouvy nejsou pravé. Dále uvedla, že rovněž legalizační doložka připojená k návrhu na zápis změny údajů v obchodním rejstříku měla být vystavena stejnou pracovnicí odboru [tituly před jménem] [Anonymizováno], která má odlišné číslo v kulatém razítku, než je uvedeno na legalizační doložce. Formulář trpí neodstranitelnou vadou – nedostatkem úředně ověřeného podpisu. To, že se nejedná o podpis pana [Anonymizováno] lze nakonec seznat již ze zjevných odlišností jeho údajných podpisů připojených na smlouvě o převodu podílu a na rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady a na jeho pravém podpisu připojeném na procesní plné moci udělené v tomto řízení. Navrhla, aby předseda senátu Městského soudu v Praze změnil ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb. odvoláním napadené usnesení změnil tak, že se návrh odmítá. přílohou tohoto doplnění odvolání je protokol o trestním oznámení pana [Anonymizováno] ze dne 16.8.2019 a dále odpověď na žádost od Městské část [adresa], odbor matrik (dále též jen odpověď odboru matrik).

4. Dne 23. 8. 2019 přišlo z datové schránky společnosti podání ve znění: „Tímto se vzdávám práva na odvolání k usnesení o zápisu změn do obchodního rejstříku.“

5. Podáním ze dne27. 8. 2019 obchodní společnost [Jméno advokáta B]. upozornila odvolací soud na opětovné „prolomení“ datové schránky odvolatelky s tím, že neznámá osoba, jenž se v tuzemsku vydává za jednatle odvolatelky, pana [Anonymizováno], změnila přístupové údaje do datové schránky odvolatelky s tím, že se odvolatelka obrátila na Ministerstvo vnitra s cílem znemožnit tuto nelegální činnost.

6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud se musel primárně zabývat otázkou, zda byly splněny zákonné podmínky pro zahájení předmětného řízení a dospěl k závěru, že nikoliv.

7. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu došel soudu prvního stupně dne 8.8.2019 návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, v němž je jako navrhovatel označena obchodní společnost [Jméno advokáta B]. Předmětem návrhu je výmaz jednatele a jediného společníka [Anonymizováno] a namísto něj zápis [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [Anonymizováno] coby jednatele a jediného společníka. V závěrečné části návrhu – v rubrice jméno a příjmení osoby jednající jménem navrhovatele je uvedeno [Anonymizováno] a vedle jména je podpis s ověřovací doložkou, dle níž tuto listinu (tedy návrh – poznámka odvolacího soudu) vlastnoručně podepsal [Anonymizováno], datum a místo narození [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Dle ověřovací doložky pod pořadovým číslem [Anonymizováno] ze dne 2. srpna 2019 měla být ověřující osobou [tituly před jménem] [Anonymizováno], otištěno je ověřovací razítko Městské části [adresa]. Přílohou návrhu je mj. i listina - rozhodnutí jediného společníka pana [Anonymizováno] v působnosti valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., jenž odvolal s účinností od 2.8.2019 „jednatele a společníka [Anonymizováno]“ a jmenoval s účinností od 2.8.2019 „jednatelem a společníkem této společnosti pana [Anonymizováno]“ s tím, že na rozhodnutí je uvedeno datum 2.8.2019 a vedle jména [Anonymizováno] je nečitelný podpis bez legalizace. Dále je přílohou návrhu smlouva o převodu podílu ve společnosti [Jméno advokáta B]. mezi panem [Anonymizováno] jako převodcem a panem [Anonymizováno] jako nabyvatelem s ověřovacími doložkami ze dne 2.8.2019 pod č. 2224/bez/2019 pro pana [Anonymizováno] a pro pana [Anonymizováno] pod č. [Anonymizováno] ověřovatelky [tituly před jménem] [Anonymizováno] s kulatým razítkem s číslem [Anonymizováno], dle níž „tuto listinu vlastnoručně podepsal [Anonymizováno]“.

8. Dle sdělení Úřadu městské části [adresa], odbor matrik, ze dne 20. srpna 2019, dne 2.8.2019 nebyla nalezena v ověřovací knize vedené [tituly před jménem] [Anonymizováno] ověřovací doložka na jméno [Anonymizováno]. Dále bylo sděleno, že ověřovatelka [tituly před jménem] [Anonymizováno] dne 2. srpna 2019 zastupovala na detašovaném pracovišti v [Anonymizováno] kolegyni a v tento den používala ověřovací knihu patřící do této kanceláře a použila čísla ověřovacích doložek [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno] používá kulaté razítko s číslem [Anonymizováno], nikoliv s číslem [Anonymizováno]. Kulaté razítko s číslem [Anonymizováno] používá ověřovatelka [Anonymizováno]. V doložkách jsou patrné i další odchylky od jimi běžně používaných doložek, např. vždy uvádějí nejprve příjmení a potom jméno žadatele, adresu nepíšou do jednoho řádku, ale vždy do dvou apod.

9. Z výše uvedeného odvolací soud učinil následující závěry. Předpokladem platnosti smlouvy o převodu podílu je existence vůle obou smluvních stran, vyjádřená podpisem takové smlouvy. Splnit je třeba i další zákonné předpoklady pro platnost smlouvy. Písemná forma smlouvy o převodu podílu s úředním ověřením podpisů převodce a nabyvatele je podmínkou samotné platnosti smlouvy, a tudíž je třeba vyhotovení smlouvy opatřit úředně ověřeným podpisem smluvních stran (k tomuto závěru ostatně dospěla judikatura Nejvyššího soudu, a to výkladem § 209 odst. 2 z.o.k. - viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2016, sp. zn. Cpjn 204/2015 – bod 22. odůvodnění). Uvedla – li odvolatelka ve svém odvolání, že panu Strautmanisovi není známa osoba pana Shadieva (dle předmětné smlouvy o převodu podílu nabyvatel podílu pana Matisse Strautmanise) a nikdy se s panem Shudievem ani nesetkal, nevyjednával a svůj 100% podíl ve společnosti [právnická osoba]. na něj nepřevedl, tak toto tvrzení je dle názoru odvolacího soudu důvěryhodným, a to ve spojení s odpovědí odboru matrik. Dle ní pro den 2.8.2019 nebyla nalezena v příslušné ověřovací knize vedené [tituly před jménem] [Anonymizováno] ověřovací doložka na jméno [Anonymizováno], resp. legalizace jeho podpisu. Je – li tedy na smlouvě o převodu podílu ve společnosti [Jméno advokáta B]. mezi panem [Anonymizováno] jako převodcem a panem [Anonymizováno] jako nabyvatelem ověřovací doložka ze dne 2.8.2019 pro pana [Anonymizováno] pod poř. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ověřovatelky [tituly před jménem] [Anonymizováno] s kulatým razítkem s číslem [Anonymizováno], dle níž „tuto listinu vlastnoručně podepsal [Anonymizováno]“, tak je to dle odpovědi odboru matrik vzhledem k tímto odborem uvedeným skutečnostem vyloučeno. Z toho vyplývá, že pan [Anonymizováno] tuto smlouvu dne 2.8.2019 vlastnoručně před uvedenou úřednicí Úřadu Městské části [adresa], odbor matrik, nepodepsal (neuzavřel – neprojevil žádnou vůli v tomto směru), a tudíž ani nemohlo dojít k platnému převodu 100% podílu pana [Anonymizováno] na pana [Anonymizováno]. Odvolatelka též v odvolání uvedla, že pan [Anonymizováno] nikdy neučinil a nepodepsal rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. o odvolání „jednatele a společníka [Anonymizováno]“ a jmenování jednatele a společníka této společnosti - pana [Anonymizováno]. To vyplývá i z evidentní nepravosti „podpisu“ pana [Anonymizováno] uvedeném na tomto rozhodnutí ve srovnání s podpisem na procesní plné moci udělené advokátovi odvolatelky, když je zjevné již pouhým okem, že podpis pana [Anonymizováno] na tomto rozhodnutí není jeho vlastnoručním podpisem. To promítnuto do posuzované věci znamená, že pan [Anonymizováno] se nestal jednatelem, a tedy osobou oprávněnou jednat za obchodní společnost [Jméno advokáta B]. před soudem ve smyslu § 21 odst.1 písm. a) o.s.ř. nebyl tedy ani oprávněn podepsat za společnost předmětný návrh na zápis změn. Navíc ani není zřejmé, o čí podpis se na předmětném návrhu jedná, když dle odpovědi odboru matrik se nejednalo v případě podpisu návrhu a k němu připojené ověřovací doložky o úřední ověření podpisu příslušným úřadem Městské části [adresa], odboru matrik.

10. Konstrukci přímého jednání právnické osoby zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nepřejal, přičemž se připojil ve smyslu zásady, že právnická osoba je útvarem umělým (neživým), který osobně jednat vůbec nemůže, k těm právním koncepcím, které vycházejí z toho, že i jednání orgánu právnické osoby je jednáním v zastoupení, a že tedy orgán právnické osoby nebo jeho člen jedná vždy jako zákonný zástupce právnické osoby. Dle § 164 odst.1 o.z. člen statutárného orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Zastoupení právnické osoby, tedy i obchodní společnosti jejím příslušným orgánem nebo jeho členem je přímým zastoupením. Právní jednání zástupce právnické osoby je této právnické osobě přičitatelné. Jinak řečeno od 1.1.2014 právnická osoba sama o sobě vůli nemá, její vůli vytváří (nahrazuje) v případě společnosti s ručením omezeným její statutární orgán – jednatel (jednání jednatele u společnosti s ručením omezeným již není osobním - přímým jednáním, kdy jednatel společnosti jedná přímo jménem této společnosti, nýbrž je zastoupením, kdy jednatel jedná za tuto společnost).

11. Jak vyplývá z výše rozvedeného, statutárním orgánem, tedy jednatelem odvolatelky, jež je oprávněn ve smyslu § 21 odst.1 písm. a) o.s.ř. za tuto společnost před soudem jednat s účinky, jež se přičítají této právnické osobě (společnosti s ručením omezeným - [Jméno advokáta B].), je stále pan [Anonymizováno]. Oprávněna jednat před soudem je i osoba, jíž udělí plnou moc k zastupování společnosti jednatel pan [Anonymizováno] (v daném případě je touto osobou advokát).

12. Podle § 103 o.s.ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Primárně je soud povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení a teprve, jsou – li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jednou z nezbytných procesních podmínek řízení je i to, aby osoba za účastníka před soudem jednající byla k tomu oprávněna. Jedná – li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst.2 o.s.ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě jinak odstranitelný nedostatek podmínky řízení je neodstranitelným, neboť z výše uvedeného plyne, že společnost vzhledem k absenci rozhodné skutečnosti a vůle jejího jednatele ani nechtěla zahájit řízení o zápisu změny do obchodního rejstříku. Nedostatek podmínky řízení tak spočívá v tom, že za společnost učinila úkon – podání návrhu na zápis změn a vzdání se práva odvolání proti vydanému rozhodnutí, osoba, která k tomu nebyla oprávněna (nebyla jejím jednatelem). Jak rozvedeno výše, jednalo se o úkony, jež nebyly vůlí jednatele, resp. právnické osoby, kterou vyjadřuje za společnost její statutární orgán – jednatel s.r.o., a jíž lze přičítat relevantní – v daném případě procesní právní účinky.

13. Odvolací soud proto odvoláním napadené usnesení zrušil v celém rozsahu dle § 219a odst.1 o.s.ř. (neboť tu byly takové vady, že řízení nemělo vůbec proběhnout) a řízení zastavil dle § 104 odst.2 o.s.ř. ve spojení s § 120 z.v.r.

14. Rozhodování o náhradě nákladů řízení je v daném případě pojmově vyloučeno, neboť jediným účastníkem řízení je obchodní společnost [právnická osoba].