o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2023, č. j. B 23859/RD180/MSPH, Fj 384777/2023/MSPH,

1. Navrhovatelka se návrhem došlým soudu dne 18.10.2023 domáhala zápisu změn do obchodního rejstříku spočívajícím ve výmazu stávající členky představenstva [Anonymizováno] a členky dozorčí rady [tituly před jménem] [Anonymizováno] a zápisu členky představenstva [Anonymizováno] a člena dozorčí rady [právnická osoba]. K návrhu byla připojena plná moc udělená navrhovatelkou [tituly před jménem] [Anonymizováno], výpisy z rejstříku trestů a čestná prohlášení o splnění podmínek pro výkon funkce v orgánu společnosti a souhlas se zápisem do veřejného rejstříku nově zapisovaných členů orgánů a notářský zápis z konání valné hromady.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně (dále i jen „soud“ nebo rejstříkový soud“) návrh na zápis změn do obchodního rejstříku ze dne 18. 10. 2023 pod Fj 384777/2023/MSPH zamítl.

3. V odůvodnění soud uvedl, že z notářského zápisu vyplývá, že byl sepsán notářem dle § 77 notářského řádu. Není zřejmé, zda rozhodnutí orgánu bylo či nebylo přijato tak, jak to ukládá ust. § 80a odst. 2 notářského řádu. Z obsahu notářského zápisu vyplývá, že se valná hromada konala dne 16.10.2023; valnou hromadu zahájila členka představenstva s tím, že prohlásila, že na valné hromadě jsou přítomni dva akcionáři, kteří mají celkem 90 % hlasů; valná hromada rozhodla o odvolání stávajícího člena představenstva a dozorčí rady a jmenování nového člena představenstva a dozorčí rady, a to 100% hlasů přítomných akcionářů.

4. V posledním bodu notářského zápisu je uvedeno vyjádření [tituly před jménem] [Anonymizováno] k hlasování na valné hromadě: „Pan [právnická osoba] mladší mi udělil jasné pokyny před svojí smrtí, kdy těmito pokyny jsem se dnes výslovně řídila a na základě plné moci, v níž je výslovně uvedeno, že smrtí zmocnitele toto zmocnění nezaniká, jsem činila nezbytné a neodkladné právní úkony k ochraně společnosti [Anonymizováno] a činila jsem tak i s ohledem na jeho právní nástupce a budoucnost společnosti.“

5. Dne 17.10.2023 byla doručena soudu tři obsahově téměř totožná podání nazvaná - Žádost o odmítnutí návrhu na zápis změn v osobě člena představenstva a dozorčí rady společnosti (tj. navrhovatelky – pozn. odvolacího soudu) do obchodního rejstříku. Tato podání byla učiněna [Anonymizováno], který se označil za nepominutelného dědice po zůstaviteli [právnická osoba] (většinový akcionář), [Anonymizováno], který se taktéž označil za nepominutelného dědice a [Anonymizováno], která se označila jako akcionářka výše uvedené společnosti vlastnící 10 ks akcií. K notářskému zápisu uvádí, že usnesení valné hromady je nicotné, neboť bylo přijato většinově hlasy akcionáře, který zemřel před dnem konání valné hromady.

6. Soud konstatoval, že tvrzení, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] rozhodovala na valné hromadě v zastoupení většinového zemřelého akcionáře s ohledem na jeho právní nástupce (z listin je zřejmé, že tito s rozhodnutím nesouhlasí) je sporné. Soud v tomto případě konstatuje, že bude třeba provést dokazování, a to v nalézacím (tedy sporném) řízení.

7. Protože z předložených listin nelze jednoznačně určit, zda na valné hromadě rozhodovaly oprávněné osoby, soud návrh na zápis změn do obchodního rejstříku zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení podle ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“) soud nerozhodoval s tím, že navrhovatelka je v dané věci jediným účastníkem řízení.

9. Proti uvedenému rozhodnutí se navrhovatelka odvolala. Uvedla zejména, že notářský zápis obsahuje v souladu s § 77 odst. 1 notářského řádu vše, co je důležité pro posouzení řádného postupu jednání. Soud sice správně konstatoval, že není způsobilý posuzovat platnost předložených listin a přesto zápis neprovedl. Paní [Anonymizováno] podala návrh na vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady, dokud však soud jeho neplatnost nevysloví, je třeba na přijatá usnesení hledět jako na platná. Soud nesprávně přihlédl k podáním [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], neboť tito nejsou účastníky řízení, přičemž dle § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřeneckých fondů, (dále jen „z.v.r.“) má soud zkoumat toliko obsah listin, které jsou přílohou návrhu. Nadto tvrzení, že [Anonymizováno] a [Anonymizováno] by měli být právní nástupci zesnulého [právnická osoba] ml., je nesprávné. Z notářského zápisu ze dne 17.10.2022, sp. zn. NZ 574/2022, sepsaného [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářkou, je patrné, že [právnická osoba] ml. své nepominutelné dědice vydědil, a naopak za své dědice povolal své rodiče. Jedním z takto určených dědiců je [právnická osoba] st., který byl zvolen novým členem dozorčí rady, a také je druhým z akcionářů, za nějž bylo na dne 16.10.2023 [Jméno advokátky] hlasováno. I za předpokladu, že by [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byli právními nástupci zesnulého akcionáře, [právnická osoba] ml., pak [Jméno advokátky] hlasovala s ohledem na ně, když navrhovatelce bezprostředně hrozilo zrušení ve smyslu § 443 odst. 1 věta druhá zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále „z.o.k.“/. Navrhla, aby Vrchní soud v Praze usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23.10.2023, sp. zn. B23859/RD180/MSPH, Fj 384777/2023/MSPH změnil tak, že návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku se v plném rozsahu vyhovuje.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

11. Podle § 90 odst. 1 z.v.r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

12. Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní. Rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Nestačí však pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1953/2013). V důsledku registračního principu však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku. Ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami (např. mezi akcionáři společnosti, mezi společností a jejími akcionáři či členy jejích orgánů apod.) o tom, zda z připojených listin vyplývají skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bez dalšího vede k zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností. Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady akciové společnosti, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 a násl. z. o. k.); v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (srov. obdobně pro poměry právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010, ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017). Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady akciové společnosti, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Shrnuto, nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti a naopak, bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato, či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

13. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že návrhu na zápis spočívající v zápisu výmazu zápisu stávající členky představenstva [Anonymizováno] a členky dozorčí rady [tituly před jménem] [Anonymizováno] a zápisu členky představenstva [Anonymizováno] a člena dozorčí rady [právnická osoba] nelze vyhovět.

14. Ze spisu se podává, že k návrhu byla připojena plná moc udělená navrhovatelkou [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve věci návrhu na zápis uvedených změn do obchodního rejstříku, výpisy z rejstříku trestů nově zapisovaných členů orgánů a jejich čestná prohlášení o splnění podmínek pro výkon funkce v orgánu společnosti a souhlas se zápisem do veřejného rejstříku a notářský zápis z konání valné hromady. Spisový materiál též obsahuje tři žádosti o odmítnutí návrhu na zápis změn v osobě člena představenstva a dozorčí rady společnosti do obchodního rejstříku, které byly učiněny [Anonymizováno], který se označil za nepominutelného dědice po zůstaviteli [právnická osoba] (většinový akcionář), [Anonymizováno], který se taktéž označil za nepominutelného dědice a [Anonymizováno], která se označila jako akcionářka výše uvedené společnosti vlastnící 10 ks akcií s odůvodněním, že předmětné usnesení valné hromady je „nicotné“, neboť bylo přijato většinově hlasy akcionáře, který zemřel před dnem konání valné hromady, a to dne 13.10.2023. Skutečnost, že [právnická osoba] ml. - většinový akcionář dne [Anonymizováno] zemřel, potvrdila i navrhovatelka.

15. K výzvě odvolacího soudu navrhovatelka doplnila návrh listinami, a to plnou mocí udělenou [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokátce, [právnická osoba] ml., nar. [Anonymizováno], který zemřel před dnem konání valné hromady (dále jen „[právnická osoba] ml.“), k jeho zastoupení jako akcionáře na předmětné valné hromadě společnosti konané dne 16.10.2023, plnou mocí udělenou [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokátce, [právnická osoba] st., nar. [Anonymizováno] (dále jen „[právnická osoba] st.“) jako vlastníkem 30 akcií představující 30 % podíl ve společnosti [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa], (dále i jen „společnost“) k jeho zastoupení jako akcionáře na valné hromadě společnosti, pozvánkou na valnou hromadu konanou dne 16.10.2023, a to včetně podacích lístků. K požadavku na doložení zápisu z valné hromady sdělila navrhovatelka, že tento byl nahrazen notářským zápisem [tituly před jménem] [Anonymizováno], notáře, jenž byl doložen společně s návrhem na zápis změny údajů v obchodním rejstříku, jiný zápis z valné hromady vyhotoven nebyl. K požadavku na doložení prezenční listiny uvedla, že bývalá členka představenstva, paní [Anonymizováno], sepsala během valné hromady prezenční listinu ručně – tuto skutečnost příslušný notář osvědčil větou, že „[Anonymizováno] prohlásila, že dle prezenční listiny jsou na valné hromadě přítomni 2 akcionáři, kteří mají celkem 90 % všech hlasů.“ Prezenční listinu není schopna doložit, neboť si ji paní [Anonymizováno] po skončení valné hromady odvezla a paní [Anonymizováno], jež byla na valné hromadě dne 16.10.2023 zvolena novým členem představenstva, nebyl dosud umožněn přístup k dokumentům společnosti, nemůže vyloučit, že prezenční listina mohla být zničena. Jiné listiny k návrhu doloženy nebyly.

16. Z předložených listin, tedy listin k návrhu doložených, se podává, že valné hromady se zúčastnila [Jméno advokátky], advokátka, jako zástupkyně [právnická osoba] ml., který před konáním předmětné valné hromady zemřel, a též jako zástupkyně [právnická osoba] st.

17. Odvolací soud konstatoval, že zemřelý [právnická osoba] ml. přestal být dnem svého úmrtí akcionářem navrhovatelky, a tudíž nemohl vykonávat akcionářská práva. Předložená plná moc, na základě které [Jméno advokátky] hlasovala na předmětné valné hromadě za [právnická osoba] ml., byla plnou mocí udělenou [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokátce, [právnická osoba] ml. k jeho zastoupení jako akcionáře na předmětné valné hromadě společnosti konané dne 16.10.2023. Odvolací soud uzavřel, že smrtí [právnická osoba] ml. uvedená plná moc zanikla, a to bez ohledu na dovětek v plné moci, že smrtí zmocnitele zmocnění nezaniká.

18. Odvolací soud dále konstatoval, že [Jméno advokátky] hlasovala na předmětné valné hromadě i za [právnická osoba] st.

19. Odvolacímu soudu je z jeho činnosti známo, že Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 21. 11. 2023, č.j. 14 Cmo 191/2023-75, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2023, č. j. 67 Cm 42/2023-19, ve výrocích II. a III. změnil tak, že návrh na zmocnění navrhovatele ke svolání valné hromady společnosti [Anonymizováno] s tam uvedeným programem zamítl s tím, že společnost vydala (pouze) listinné akcie na jméno, což znamená, že práva akcionáře vykonává osoba, která je schopna předložit jejich originál, resp. je má v rukou (§ 269 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 9 odst. 2, § 518 odst. 2, § 1103 odst. 2 o. z. a § 16 odst. 1 z. s. s.) a jelikož navrhovatel originál akcií (tj. předmětné akcie) v počtu, který by mu založil práva kvalifikovaného akcionáře (§ 365 odst. 1, 2 z. o. k.), není schopen předložit, není aktivně věcně legitimován k podání návrhu; usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 17. října 2022, č. j. 18 Co 178/2022-732, kterým byly předmětné akcie umořeny, totiž bylo zrušeno. Z uvedeného usnesení plyne, že nebylo zjištěno, že byl [právnická osoba] st. v době vydání uvedeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze akcionářem navrhovatelky.

20. Odvolací soud konstatoval, že Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 13.10.2022 vyjádřil, že …..[26] V rozsudku ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4364/2018, pak Nejvyšší soud uzavřel, že rozhodnutí přijatá na členské schůzi spolku, jejíhož zasedání se neúčastnili členové spolku, nýbrž výlučně osoby, které se řádnými členy spolku nikdy nestaly, nejsou rozhodnutími členské schůze spolku, neboť jde o rozhodnutí přijatá osobami, které nebyly členy spolku. Tento závěr byť přijatý v poměrech spolků se obdobně prosadí i ve vztahu k právní úpravě akciové společnosti podle obchodního zákoníku. [27] Je-li proto valná hromada akciové společnosti sice řádně svolána, avšak jejího zasedání se nezúčastní žádný akcionář, nelze zasedání valné hromady zahájit a tím spíše na něm valná hromada nemůže přijímat jakákoli usnesení. [28] V projednávané věci odvolací soud shora uvedené závěry nerespektoval. Oba dovolatelé totiž od počátku tvrdí, že mimořádné valné hromady konané dne 8. 10. 2007 se neúčastnil žádný akcionář společnosti a napadená usnesení tak byla přijata výlučně osobou, která nebyla oprávněna vykonávat práva akcionáře. Tyto dovolateli tvrzené skutečnosti, budou-li prokázány, vedou k závěru, podle něhož rozhodnutí přijatá na takové mimořádné valné hromadě nejsou rozhodnutími valné hromady společnosti. Uvedené se uplatní i ve vztahu k právní úpravě akciové společnosti podle z.o.k.

21. Za situace, kdy z ničeho neplyne, že by byly předloženy originály akcií při hlasování na valné hromadě, je sporné, a to i s ohledem na výše uvedené, zda byl [právnická osoba] st. v době konání valné hromady akcionářem navrhovatelky.

22. Protože zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku je zápisem deklaratorním, tedy zápisem, který žádnou právní skutečnost nezakládá, bude třeba ke zjištění sporných skutečností, provést dokazování, k čemuž vzhledem k registračnímu principu ovládajícím rejstříkové řízení není rejstříkový soud (ani soud odvolací) oprávněn.

23. Vzhledem k tomu, že obsah rejstříkového spisu nasvědčuje tomu, že usnesení přijaté na valné hromadě, které má být podkladem pro předmětný zápis změn, není rozhodnutím valné hromady společnosti, je třeba předmětný návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítnout.

24. Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

25. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť jediným účastníkem řízení je navrhovatelka.