o vyslovení neplatnosti usnesení jediného společníka společnosti ze dne 3. 5. 2017, k odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2019 č. j. 80 Cm 80/2017-188,

1. Návrhem došlým soudu dne 2. 8. 2017 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí ze dne 3. 5. 2017, které učinil [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno] v pozici jediného společníka účastníka a kterým navrhovatele odvolal z funkce jednatele účastníka a rozhodl o změně zakladatelské listiny. Rozhodnutí byla učiněna ve formě notářského zápisu. Dle navrhovatele je rozhodnutí neplatné pro rozpor s právními předpisy, neboť bylo přijato [Anonymizováno], osobou, která nebyla jediným společníkem účastníka a jako taková je nebyla oprávněna přijmout. Jmenovaný měl nabýt 100% podíl v účastníkovi smlouvou o převodu „obchodního“ podílu ze dne 16. 2. 2017 od původního jediného společníka, společnosti [Anonymizováno] (dále též jen „KMCG“) se sídlem v [Anonymizováno]. Ta, pokud byla skutečně uzavřena, je neplatná, jelikož [Anonymizováno] ji uzavřel jak za převodce (na základě plné moci), tak sám za sebe jako nabyvatel a jednal tak ve střetu zájmů ve smyslu ust. 437 o. z. Tudíž se jmenovaný nestal jediným společníkem účastníka a nemohl tudíž platně přijmout napadené rozhodnutí. Navrhovatel uvedl, že americká společnost KMCG je vlastněná navrhovatelem a panem [Anonymizováno], a pokud by došlo k převodu „obchodního“ podílu této společnosti v účastníkovi na [Anonymizováno], měl by o tom mít navrhovatel nějako povědomost, což se nestalo. Nebylo mu nic známo o tom, že by tato společnost udělila [Anonymizováno] plnou moc k jejímu zastupování při převodu „obchodního“ podílu v účastníkovi, zpochybňoval řádné udělení této plné moci, i když potvrdil, že [Anonymizováno], který ji za zmocnitele podepsal, byl v minulosti osobou oprávněnou za tuto americkou společnost jednat. Dovozoval, že statutární orgán této společnosti ve skutečnosti nedostal pokyny k takovému převodu. Tuto argumentaci potvrzuje skutečnost, že společnost KMCG ani neobdržela za převod obchodního podílu v účastníkovi žádné protiplnění, jež bylo nepřiměřeně nízké vzhledem k reálné hodnotě převáděného podílu, z toho vyvozoval, že celou transakci provedl [Anonymizováno] ve svůj prospěch. Tvrdil, že notářka, která pořídila o napadeném rozhodnutí notářský zápis sp. zn.[Anonymizováno], [Anonymizováno] je blízkou známou [Anonymizováno], tudíž má navrhovatel pochybnosti o tom, zda tento notářský zápis skutečně zachycuje to, co se u notářky odehrálo, a tudíž navrhovatel pochyboval o tom, že předmětná smlouva o převodu „obchodního“ podílu byla skutečně notářce předložena. Pochybnosti o věrohodnosti předmětného notářského zápisu posiluje i následné jednání této notářky, která odmítla požadavek navrhovatele, aby mu zpřístupnila listiny, na základě kterých byl předmětný notářský zápis sepsán. Rovněž poukazoval na to, že [Anonymizováno] je ve více případech stíhán pro hospodářskou trestnou činnost.

2. Účastník navrhl zamítnutí návrhu jako nedůvodného, jelikož [Anonymizováno] se na základě předmětné smlouvy o převodu „obchodního“ podílu stal jediným společníkem společnosti účastníka a jako takový učinil platně napadené rozhodnutí z 3. května 2017. Poukazoval v této souvislosti na to, že o přijetí tohoto rozhodnutí byl učiněn notářský zápis notářkou [Anonymizováno] sp.zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno], kterým bylo potvrzeno splnění všech potřebných náležitostí tohoto rozhodnutí, včetně předložení předmětné platně uzavřené smlouvy o převodu „obchodního“ podílu. Navrhl zamítnutí návrhu.

3. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Soud vyslovuje nicotnost rozhodnutí [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno], jako jediného společníka společnosti [právnická osoba]., … učiněného dne 3. 5. 2017 s tím, že nejde o rozhodnutí orgánu právnické osoby a hledí se na něj, jako by nebylo přijato.“ (výrok I.), „Účastník je povinen zaplatit navrhovateli na účet jeho právního zástupce na náhradu nákladů řízení částku 59.596,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok II). V rámci odůvodnění soud prvního stupně konstatoval, že provedl účastníky navržené důkazy. Po zhodnocení provedeného dokazování soud uzavřel, že smlouva o převodu „obchodního“ podílu potažmo napadené rozhodnutí [Anonymizováno] v pozici jediného společníka účastníka sice formálně vykazují veškeré zákonné náležitosti, byl o něm pořízen notářský zápis a provedeným dokazováním nebylo prokázáno tvrzení navrhovatele, že by [Anonymizováno] byl blízkým známým notářky [Anonymizováno], která formální náležitosti tohoto rozhodnutí potvrdila svým notářským zápisem, nicméně vzhledem k tomu, že navrhovatel stavěl svoji argumentaci na tom, že z důvodu existujícího rozporu mezi zájmy [Anonymizováno] jako zástupce společnosti KMCG se zájmy tohoto zastoupeného nemohl při převodu obchodního podílu tohoto převodce zastoupit, zabýval se soud převodem „obchodního“ podílu v účastníkovi na základě smlouvy o převodu obchodního podílu z 16. 2. 2017 právě z hlediska, zda tato společnost jako převodce mohla být při uzavírání smlouvy o převodu „obchodního“ podílu v účastníkovi zastoupena [Anonymizováno], který byl zároveň podle této smlouvy nabyvatelem předmětného „obchodního“ podílu. V daném případě bylo zjištěno, že [Anonymizováno] na základě plné moci udělené mu převodcem KMCG dne 10. 2. 2017 uzavřel dne 16. 2. 2017 smlouvu o převodu „obchodního“ podílu, kterou podepsal za obě strany, přičemž touto smlouvou převodce zastoupený [Anonymizováno] převedl na [Anonymizováno] za cenu 200 000,- Kč „stoprocentní obchodní podíl“ ve společnosti [právnická osoba] Předmětná plná moc z 10. 2. 2017 byla za převodce podepsána oprávněnou osobou, panem [Anonymizováno], jak bylo prokázáno listinnými důkazy. S ohledem na text uvedené plné moci měl soud za to, že ve skutečnosti [Anonymizováno] nebyl tímto převodcem zmocněn k prodeji obchodních podílů ve společnostech s ručeným omezeným nebo akcií akciových společností, neboť dle textu této plné moci byl zmocněn k zastupování této společnosti při veškerých právních úkonech souvisejících s pořízením (pouze) obchodních podílů nebo akcií. Další činnosti, ke kterým je zmocněnec touto plnou mocí zmocňován se pak dle názoru soudu obsahově váží k pořizování „obchodních“ podílů nebo akcií, nikoli k jejich prodeji. Z provedeného dokazování (konkrétně z účetních závěrek účastníka včetně účetní závěrky za rok 2016) dále vyplývá, že aktiva společnosti o desítky milionů převyšovala její pasiva, čímž soud pokládá za prokázané tvrzení navrhovatele, že cena za převod obchodního podílu ve výši 200 000 Kč byla neúměrně nízká vzhledem ke skutečné hodnotě převáděného „obchodního“ podílu. Kromě toho provedený výslech [Anonymizováno] výrazně zpochybňuje údaj uvedený v předmětné smlouvě o převodu „obchodního“ podílu o tom, že tato kupní cena byla zaplacena v hotovosti při podpisu této smlouvy, když [Anonymizováno] v tomto bodě vypovídal rozporuplně a naprosto nejistě. Nejdříve uvedl, že k úhradě kupní ceny došlo v hotovosti u notářky a následně toto vyjádření změnil a uvedl, že nikoli před notářkou, ale při podpisu smlouvy a že na konkrétní okolnosti předání této částky v hotovosti si nepamatuje. Podle názoru soudu tento způsob výpovědi dokládá skutečnost, že ve skutečnosti tato částka zaplacena s největší pravděpodobností nebyla. Uvedené okolnosti podle názoru soudu ukazují, že předmětná smlouva o převodu „obchodního“ podílu, kterou [Anonymizováno] uzavřel jak za převodce společnost KMCG jako její zástupce, tak jako nabyvatel, byla uzavřena ve prospěch nabyvatele a ke škodě společnosti KMCG, tedy v neprospěch zastoupeného, z čehož je nutno podle názoru soudu ve smyslu ust. § 437 odst. 1 a 2 o. z. dovodit, že zájmy [Anonymizováno] jakožto zástupce převodce byly v rozporu se zájmy zastoupené společnosti KMCG. Z tohoto důvodu [Anonymizováno] ji při uzavírání smlouvy o převodu „obchodního“ podílu převodce zastoupit podle ust. § 437 odst. 1 o. z. nemohl. Z toho důvodu je smlouva o převodu obchodního podílu uzavřená dne 16. 2. 2017 mezi převodcem KMCG a [Anonymizováno] jako nabyvatelem neplatná. [Anonymizováno] se tudíž nestal jediným společníkem účastníka a nemohl tedy platně učinit napadené rozhodnutí jediného společníka ze dne 3. 5. 2017. Soud proto tomuto včas podanému návrhu (§ 191 odst. 1 z. o. k. potažmo § 259 o.z.) vyhověl s tím, že jelikož se jedná o rozhodnutí učiněné v působnosti valné hromady jediným společníkem osobou, která ale jediným společníkem z uvedených důvodů nebyla, toto rozhodnutí je nicotné. Soud proto v řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady podle ust. § 90 odst. 2 z. ř. s. zjištěnou nicotnost rozhodnutí vyslovil z vlastního podnětu. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci podle ust. § 142 odst. 1 OSŘ, jejich náhradu tedy přiznal úspěšnému navrhovateli v rozsahu zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení (14 úkonů právní služby po 3 100 Kč, 14 režijních paušálů po 300 Kč, DPH ve výši 9 996 Kč).

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

1) Soud prvého stupně se vůbec nevypořádal s možností aplikace ustanovení cizího právního řádu. Zákon č. 91/2012 Sb. - § 44 odst. 2 dává čtyři alternativní hraniční určovatele - pokud alespoň podle jednoho bude právní jednání platné, musí se daný hraniční určovatel aplikovat. Soud by tedy měl zkoumat, zda není podle § 44 odst. 2 písm. b) řečeného zákona možné aplikovat ustanovení amerického právního řádu (resp. právního řádu daného státu [Anonymizováno]) a pokud ano, tak v případě, že by plná moc byla podle českého právního řádu neplatná, zda by podle amerického práva byla platnou. Při posouzení obsahu plné moci navíc soud vychází pouze z textu překladu (viz prodat/koupit obchodní podíl) a nezkoumá, jaká byla vůle stran, resp. jak byla vůle vyjádřena v originálním anglickém textu.

2) Soud prvého stupně se zabývá platností plné moci na návrh neoprávněné osoby s tím, že podle ustanovení § 437 o. z. platí, že: a) střet zájmu má za následek platnost právního jednání za předpokladu, že zastoupený o střetu zájmu věděl nebo vědět musel a v daném případě zastoupený o střetu zájmu věděl a právní jednání (plná moc) bylo tedy učiněno platně. Soud prvního stupně se touto otázkou (tedy zda zastoupený o střetu zájmu věděl nebo ne) vůbec nezabýval a pouze dospěl k závěru, že zde střet zájmu je (podsouvá tuto skutečnost účastníkům, aniž by to vyplývalo z provedeného dokazování), což je samo o sobě porušením právních předpisů.

3) Střet zájmu má za následek relativní neplatnost (pokud o střetu zájmu zastoupený nevěděl), které se může dovolat pouze zastoupený (a to ještě za předpokladu, že třetí osoba o střetu zájmu věděla nebo vědět musela). Za zastoupeného, tedy obchodní korporaci, jedná podle ustanovení § 21 o. s. ř. statutární orgán, zaměstnanec, vedoucí odštěpného závodu, prokurista. V tomto výčtu není uveden společník (člen nejvyššího orgánu). Ani ustanovení z. o. k. jim tuto možnost nedává (ti mají možnost dovolat se neplatnosti usnesení valné hromady (jakožto nejvyššího orgánu), nikoliv rozhodnutí statutárního orgánu (výjimku tvoří § 193 z. o. k., který zde nelze aplikovat). Z tohoto důvodu soud prvního stupně vůbec nemá pravomoc zkoumat platnost nebo neplatnost dané plné moci. Díky tomu, že oprávněná osoba (tedy statutární orgán) se neplatnosti nedovolala, právní jednání (tzn. plná moc) je platné. Pokud soud dospěl k nicotnosti rozhodnutí jediného společníka na základě neplatné plné moci (která je ale platná), pak se jedná o nesprávné právní posouzení věci.

5. Navrhl, aby odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nebo aby změnil napadené rozhodnutí tak, že se předmětný návrh zamítá.

6. K jednotlivým odvolacím námitkám se vyjádřil navrhovatel. Uvedl, že účastník zaměňuje neplatnost plné moci a nemožnost zastoupení. Soud prvního stupně neshledal plnou moc neplatnou, naopak uvedl, že byla řádně udělena oprávněnou osobou. Soud však správně uvedl, že pan [Anonymizováno] nemohl zastoupit společnost KMCG v rámci převodu „obchodního“ podílu v účastníkovi, a to z důvodu střetu zájmu dle § 437 o. z. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nebyl důvod zkoumat, zda plná moc „by podle amerického práva byla platnou“, a to z důvodu, že soud neplatnost plné moci neshledal. Co se týká obsahu plné moci, tak překlad plné moci byl úředně ověřen a byl zajištěn účastníkem, popř. panem [Anonymizováno], a je tedy jednoznačné, k čemu byl pan [Anonymizováno] zmocněn. Navrhovatel souhlasí s názorem soudu, že pan [Anonymizováno] nebyl oprávněn převést (prodat) podíl v účastníkovi dle plné moci. [Anonymizováno] jednal bez zmocnění, z čehož vyplývá, že jeho jednání nemůže zavazovat společnost KMCG a tedy společnost KMCG nepřevedla podíl v účastníkovi na pana [Anonymizováno] a ten nemohl tedy učinit napadené rozhodnutí jediného společníka. Pokud by nebylo shledáno, že se v daném případě jednalo o nezmocněné jednatelství, tak [Anonymizováno] jednoznačně překročil zástupci oprávnění. Vzhledem k tomu, že pan [Anonymizováno] uzavíral smlouvu o převodu podílu v účastníkovi, jak za společnost KMCG, tak za sebe, tj. on byl sám osobou, se kterou v rámci zástupčího oprávnění jednal, tak je jednoznačné, že mu bylo jednoznačně známo (popřípadě jednoznačně muselo být známo), že překračuje svoje oprávnění. Dle § 446 o. z., s ohledem na poslední větu tohoto ustanovení, nemůže podpis smlouvy o převodu podílu společnost KMCG zavazovat a pan [Anonymizováno] se nestal společníkem účastníka a nemohl tedy učinit napadené rozhodnutí jediného společníka. Co se týká střetu zájmů a vědomosti společnosti KMCG o něm, tak je jednoznačné, že společnost KMCG o střetu zájmu nevěděla a ani vědět nemohla. Z obsahu plné moci nevyplývá, že by pan [Anonymizováno] byl oprávněn za společnost KMCG prodat podíl v účastníkovi, natož že by byl oprávněn jej „prodat sám sobě“. Dále navrhovatel vyjádřil přesvědčení o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o převodu podílu s tím, že postup pana [Anonymizováno] se jednoznačně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.).

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání, byť částečně z jiných důvodů než z důvodů uváděných odvolatelem, je důvodné, když usnesení soudu prvního stupně je v části nepřezkoumatelné (viz. níže uvedené důvody).

8. Primární je v dané věci otázka, zda oprávnění [Anonymizováno] coby zástupce americké společnosti [Anonymizováno] zahrnovalo též převod - prodej podílu v předmětné společnosti s ručením omezeným. Soud potud vycházel jen z doslovného znění plné moci, a to ještě nikoli z celé této plné moci. Z plné moci udělené za jmenovanou společnost jednajícím „manažerem“ společnosti [Anonymizováno] zmocněnci [Anonymizováno] primárně vyplývá, že jí společnost zmocňuje zmocněnce, aby zastupoval společnost při provedení veškerých právních úkonů souvisejících s pořízením obchodních podílů na obchodních společnostech nebo akcií akciových společností…..“. Dále pak, že zmocněnci umožňuje seznámit se s hospodařením převáděné společnosti a „provést písemný právní úkon spočívající v přistoupení zmocnitele ke společenské smlouvě“. To znamená, že oprávnění zmocněnce každopádně směřovalo k nabývání podílů ve společnostech s ručením omezeným za zmocnitele. Nicméně podle plné moci též „tato plná moc umožňuje zmocněnci převést nebo zastavit obchodní podíl na převáděné společnosti…“. Převést obchodní podíl představuje pro zástupce společníka (včetně jediného společníka) společnosti s ručením omezeným právo převést podíl v této společnosti na někoho jiného (jiného společníka či třetí osobu). Zastavení obchodního podílu představuje právo zmocněnce společníka dát podíl ve společnosti coby věc do zástavy zástavnímu věřiteli. Vyloučena není ani tzv. propadná zástava, a potažmo tak přechod podílu v rámci zástavního právního vztahu na zástavního věřitele. Z uvedeného tedy vyplývá, že plná moc umožňuje jednání zmocněnce směřující kromě nabývání podílů ve společnostech s ručením omezeným též k zastavení a k převodu takového podílu. Mezi účastníky nebylo jednoty v tom, zda plná moc opravňovala zmocněnce jen k nabývání podílů, či též k jejich převodu. To je zásadní ve vztahu posouzení, zda došlo platně k převodu podílu v dalším účastníkovi na [Anonymizováno], či nikoli Soud prvního stupně ovšem pochybil, když právní jednání vyplývající ze vztahu zmocněného daného především výše jmenovanou plnou mocí ze dne 10.20.2017, nevyložil dle výkladových pravidel pro výklad právních jednání uvedených v § 555 a násl. o. z. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017 sp.zn. 29 Cdo 61/2017, R 4/2019 „pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musel být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (stal se perfektním). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z.“. Obdobně v rozhodnutí NS ze dne 29. 5. 2018 sp.zn. 23 Cdo 505/2018. Měl-li tedy soud prvního stupně za to, že plná moc [Anonymizováno] neopravňovala k převodu podílu v předmětné společnosti s ručením omezeným, ačkoli toto oprávnění bylo v plné moci výslovně uvedeno (viz. výše řečené odvolacím soudem), pak bylo na něm, aby zkoumal skutečnou vůli akciové společnosti udělivší tuto plnou moc, tedy osoby za ní jednající - [Anonymizováno]. To však neučinil. Jeho závěry jsou tak neúplné, předčasné a potažmo tak i částečně nepřezkoumatelné.

9. Další zásadní otázkou je, zda v případě existujícího právního vztahu zastoupení mezi společností [právnická osoba] coby zastoupeným a [Anonymizováno] coby zástupcem, byl dán - existoval střet zájmů ve smyslu § 437 o. z. Podle § 437 odst. 1 o. z. zastoupit jiného nemůže ten, jeho zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. Podle § 437 odst. 2 o. z. se má za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná ve vlastní záležitosti. V daném případě je zjevné, že zástupce (byl-li jím) [Anonymizováno] jednal ve vlastní záležitosti - nabytí podílu v předmětné společnosti s ručením omezeným. Uplatní se tak vyvratitelná právní domněnka rozporu zájmů zástupce a zastoupeného. To však soud prvního stupně ignoroval, když de facto jen předpokládal rozpor mezi zájmy zastoupeného a jeho zástupce - [Anonymizováno], vycházeje z nijak neprokázaného rozporu v hodnotě nabývaného podílu ve společnosti s ručením omezeným a kupní cenou. Dále pak není ani jasné, zda rozpor zájmů shledával i v tom, že „částka“ představující kupní cenu „zaplacena s největší pravděpodobností nebyla“. Tuto skutečnost neučinil jednoznačnou a potažmo z ní tak nebylo možné činit jednoznačné závěry. Rozhodnutí soudu prvního stupně je v této části nepřezkoumatelné. Soud primárně nepostavil na základě provedených důkazů včetně zjištěné vůle zmocnitele na jisto, zda byl [Anonymizováno] oprávněn za zmocněnce pozbývat - převádět podíly ve společnostech s ručením omezeným. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by již nadbytečné hodnotit rozpor jeho zájmů se zájmy zastoupeného, bylo by ovšem třeba hodnotit možné důsledky překročení zástupčního oprávnění dle § 440 o. z., což rovněž soud neučinil. Byl-li by [Anonymizováno] právním jednáním uděleno oprávnění k převodu podílu s.r.o. z původního společníka - zmocnitele, na sebe - zmocněnce (viz. předmětná plná moc a v ní vyjádřená vůle zmocnitele vymezujícího míru oprávnění zmocněnce), pak by se soud musel zabývat otázkou existence či neexistence takovéhoto zástupčího oprávnění z hlediska § 437 o. z., tedy z hlediska rozporu zájmů zmocnitele a zmocněnce. Tento rozpor byl v daném případě dán vyvratitelnou právní domněnkou dle § 437 odst. 2 o. z., její vyvrácení by muselo být v daném řízení danému účastníkovi umožněno (doplnit příslušná tvrzení, navrhnout důkazy k vyvrácení). Následně po provedení případného dokazování by teprve mohl soud prvního stupně učinit konečný závěr o tom, zda existovala příslušné zástupčí oprávnění umožňující převod daného podílu ve společnosti s ručením omezeným. Teprve na základě tohoto závěru lze následně učinit závěr o zdánlivosti rozhodnutí [Anonymizováno] coby jediného společníka společnosti [právnická osoba]. dne 3. 5. 2017.

10. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř. zrušil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.