o zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku, jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2023, č. j. 85 Cm 2923/2022-41,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh navrhovatelky na zrušení výmazu společnosti [Jméno navrhovatelky A]. v likvidaci, IČO [IČO] (dále jen „společnost“) z obchodního rejstříku, jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (výrok I.), navrhovatelce uložil povinnost zaplatit účastnici 2) ve lhůtě tří dnů od právní moci k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 20 570 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:

- Úřad městské části [právnická osoba] jako stavební úřad kolaudačním rozhodnutím č.j. Výst/8857/2008/Ko ze dne 25.2.2009 povolil společnosti jako stavebníku užívání stavby Nové vedení veřejného osvětlení včetně 4 ks stožárů veřejného osvětlení v nové komunikaci pro 3 bytové domy při [adresa] v k.ú. [adresa]. Účastníky řízení byla společnost, Městská část [právnická osoba] a [Anonymizováno] (dnes [právnická osoba]),

- [tituly před jménem] [Anonymizováno], soudem jmenovaný likvidátor společnosti, konstatoval, že společnost je od roku 2016 neaktivní a nebyl zjištěn žádný její majetek, proto navrhl výmaz společnosti z obchodního rejstříku

- společnost [právnická osoba], IČO [IČO] ze dne 13.3.2023, uvedla, že lampy veřejného osvětlení 924269-924272 vybudované v rámci stavby obytného souboru [adresa] byly v únoru 2009 předány do správy této společnosti na základě smlouvy uzavřené s majitelem lamp tj. společností. Tato smlouva byla v roce 2012 ukončena z důvodu neplnění smluvních podmínek majitelem, lampy byly odpojeny od zdroje elektrického napětí a o jejich dalším osudu není společnosti [právnická osoba] nic známo

- úřad Městské části [právnická osoba] č.j. UMCP21/05779/2023/OMI/Dra ze dne 21.3.2023 soudu sdělil, že Městské části [právnická osoba] není k předmětným lampám nic známo.

3. Na základě uvedených zjištění soud uzavřel, že navrhovatelka nemá na obnově likvidace právní zájem, navrhovatelka netvrdí žádný právní vztah k předmětným lampám nebo společnosti, pouze tvrdí, že má faktický prospěch z pokračování v provozu lamp. Navrhovatelka spatřuje důvod obnovy v souladu s citovaným ustanovením v existenci neznámého majetku společnosti, v řízení však nebylo prokázáno, že by předmětné lampy byly k datu výmazu společnosti ve vlastnictví společnosti, což je prokázáno nanejvýš k roku 2012 a likvidace společnosti započala v roce 2017.

Pokud jde o návrh, aby soud jmenoval likvidátora, který lampy převede do vlastnictví hl. m. Prahy, soud uzavřel, že takové rozhodnutí mu nepřísluší i pokud by likvidátora jmenoval.

4. Návrh proto soud zamítl, o náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl, nebo jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolatelka má za to, že soud prvního stupně dospěl k tomu, že nebylo prokázáno, že by předmětné lampy byly k datu výmazu společnosti [Jméno navrhovatelky A]. ve vlastnictví této společnosti, tato skutečnost však mohla být prokázána z účetních dokladů této společnosti (evidence hmotného majetku), které si soud měl vyžádat od likvidátora. Soud tedy nedostatečně provedl důkazy. Pokud soud prvního stupně uvedl, že žádný z důkazů nepodporuje tvrzení, že lampy měly být převedeny do vlastnictví hl. města Prahy, tento důkaz byl předložen – jedná se o kolaudační rozhodnutí č.j. Výst/8857/2008/Ko ze dne 25.2.2009, v němž je tato podmínka uvedena, a je evidentní, že pokud nedošlo k jejímu naplnění, lampy zůstaly ve vlastnictví společnosti [Jméno navrhovatelky A]. Společnost [Jméno navrhovatelky B], spol. s r.o., jako jediný společník společnosti [Jméno navrhovatelky A]. neměla být v řízení připuštěna jako účastník a tedy jí po právu nemohl vzniknout nárok na náhradu nákladů řízení. I v případě, že by připuštění společnosti [Jméno navrhovatelky B], spol. s r.o. jako účastnice řízení bylo přípustné, jsou tu důvody hodné zvláštního zřetele nepřiznat jí náklady řízení.

7. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.

8. Účastnice 2) považovala rozhodnutí soudu prvního stupně za správné.

9. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle § 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 odst. 1, 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a dospěl k tomu, že není možno je potvrdit ani změnit.

10. Podle § 42

4) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu58a). Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.

11. Podle § 43

(1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

12. (2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

13. Podle § 79

1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.

14. Co se týče předmětu řízení, ten musí být vymezen po skutkové stránce. Žalobce v žalobě proto uvede všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva. Vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba (§ 79 odst. 1). Důsledkem toho, že žaloba neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, je její neurčitost a nesrozumitelnost obsahu.

15. Protože vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat sama žaloba, není přípustné, aby rozhodné skutečnosti byly do řízení vnášeny prostřednictvím odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby odkáže; výjimky z uvedené zásady by měly být aplikovány restriktivně (srov. R 38/09).

16. Brání-li vady podání projednání věci, je třeba, aby se předseda senátu pokusil prostřednictvím výzvy poskytnuté účastníkovi řízení o jejich odstranění.

17. Ve výzvě k odstranění vad podání učiněné formou usnesení je třeba uvést, jakým nedostatkem podání trpí a účastníka řízení řádně a konkrétně poučit o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění podání provést. Pro tyto účely si musí soud sám ujasnit, jaká tvrzení jsou pro něj s ohledem na budoucí projednání věci významná, tedy musí vědět, o čem a na jakém podkladě má rozhodnout. Nestačí pouze neurčitá a vágní výzva k odstranění vad, ze které účastník řízení nepochopí, co po něm soud vlastně chce, a jen stěží tak dostojí požadavku na odstranění vad podání. Obsahuje-li žaloba určitá, byť z hlediska své projednatelnosti nedostatečná skutková tvrzení, pak výzva formulovaná jen tak, aby žalobce doplnil žalobu tím, že uvede skutková tvrzení, o která opírá svůj nárok, není řádnou výzvou ve smyslu § 43 odst. 1, neboť neobsahuje řádné poučení žalobce o tom, v čem spočívá vadnost stávajících (v žalobě obsažených) tvrzení (NS 21 Cdo 1076/2013).

18. K odstranění vad je třeba poskytnout účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu. Jedná se o lhůtu soudcovskou, tudíž účastník řízení může požádat o její prodloužení ve smyslu § 55, pokud k tomu má důvod (srov. NS 30 Cdo 1755/2013). Uplyne-li soudcovská lhůta, nelze ji prodloužit či prominout, to však nebrání tomu, aby účastník řízení vytknuté vady podání odstranil později, a to případně i v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí podání nebo v jiném podání doručeném odvolacímu soudu před vydáním rozhodnutí o odvolání, neboť k tomuto odvolací soud přihlédne ve smyslu ustanovení § 167 odst. 2 a § 154 odst. 1. Tento důsledek povahy lhůty určené soudem k opravě nebo doplnění podání nepředstavuje procesní právo, o kterém by měl být účastník řízení poučen ve smyslu ustanovení § 5 (NS 21 Cdo 1700/2013).

19. Pakliže účastník řízení ani na výzvu soudu vady zcela neodstraní, musí soud posoudit, zda se jedná o nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat.

20. Zhojí-li žalobce dodatečně sám či na základě výzvy soudu vady žaloby bránící jejímu projednání, platí, že žaloba byla bez vad již od počátku.

21. Podle § 209 odst. 1 o. z., zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla.

22. Navrhovatelka se domáhala zrušení výmazu společnosti, rozhodnutí o její likvidaci a jmenování likvidátora. V návrhu na zahájení řízení pouze tvrdila, že vystavěla v návrhu specifikované lampy veřejného osvětlení v rámci developerského projektu, že tyto nepřevedla do vlastnictví hl. m. Praha, ačkoli tak učinit měla, že tyto nemají vlastníka, pročež s nimi nikdo nemůže disponovat a hrozí odpojení od veřejné sítě, lokalita nemůže zůstat bez osvětlení. Doložila kolaudační rozhodnutí, prohlášení likvidátora o nedostatku majetku, vyjádření společnosti [Anonymizováno], která v minulosti lampy spravovala.

23. Z obsahu uvedeného návrhu není možné dovodit, na jakém podkladě má soud rozhodnout, není totiž zřejmé, co je důvodem návrhu. Není zřejmé, zda má navrhovatelka za to, že se zjistil neznámý majetek po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo se objevil jiný zájem hodný právní ochrany (§ 209 odst. 1 o. z.). Není tak ani zřejmé, zda je osvědčen její právní zájem na zrušení výmazu právnické osoby, rozhodnutí o její likvidaci a jmenování likvidátora.

24. Protože návrh obsahoval z hlediska své projednatelnosti nedostatečná skutková tvrzení, bylo na místě, aby si soud ujasnil, jaká tvrzení jsou pro něj s ohledem na budoucí projednání věci významná, aby tedy věděl, o čem a na jakém podkladě má rozhodnout a poté aby navrhovatelku vyzval k odstranění vad.

25. Odvolací soud připomíná, že ve výzvě k odstranění vad podání učiněné formou usnesení je třeba uvést, jakým nedostatkem podání trpí a účastníka řízení řádně a konkrétně poučit o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění podání provést. Nestačí pouze neurčitá výzva k odstranění vad, ze které účastník řízení nepochopí, co po něm soud vlastně chce, a jen stěží tak dostojí požadavku na odstranění vad podání.

26. Protože soud vady návrhu neodstranil, jsou zde vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 odst. 1 písm. a) zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.