o zaplacení dorovnání na protiplnění, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2022, č. j. 76 Cm 20/2015 - 250

1. Městský soudu v Praze usnesením ze dne 20. září 2022 č. j. 76 Cm 20/2015 – 250 uložil žalované pořádkovou pokutu ve výši 50 000 Kč, splatné České republice na účet Městského soudu v Praze do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že ve věci samé ustanovil znalcem společnost [právnická osoba] IČ [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „znalec“) za účelem podání znaleckého posudku. Znalce sdělil soudu, že žalovaná prodala 1. 12. 2017 100% akcií společnosti [právnická osoba]., společnosti [právnická osoba]., jejíchž hodnotu tvořily především nemovitosti, které byly původně v majetku vedlejší účastnice nemovitosti, a znalce pro potřebu vypracování znaleckého posudku potřebuje znát cenu nemovitostí, jenž tvoří hodnotu 100% akcií, které žalovaná prodala. Soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 11. 2020 č. j. 76 Cm 20/2015 – 195 pod odst. 3 uložil žalované pod pohrůžkou pokuty předložit znalci ve lhůtě 5 dnů kopii kupní smlouvy, na jejímž základě od žalované získala společnost [právnická osoba]. 100%, výzva byla žalované doručena 16. 11. 2020. Dále soud prvního stupně uvádí, že usnesením ze dne 28. 6. 2022 č. j. 76 Cm 20/2015-242 soud uložil žalované i vedlejší účastnici povinnost ve lhůtě 7 dnů od doručení předložit znalci kopie smluv o koupi akcií obchodní společnosti [právnická osoba]., s poučením o následku nesplnění této povinnosti, usnesení bylo žalované doručeno dne 18. 7. 2022. Soud prvního stupně uvedl, že žalovaná a vedlejší účastnice na výzvu soudu reagovali podáním ze dne 21. 7. 2022, kde uvedli, že požadavek považují za nedůvodný a informace o ceně je předmětem obchodního tajemství. Podáním ze dne 18. 8. 2022 se vyjádřil znalec, tak, že požadované smlouvy jsou pro vypracování znaleckého posudku nezbytné, neboť považuje za stěžejní hodnotu nemovitostí, které byly původně v majetku vedlejší účastnice a následně byly odštěpeny do společnosti [právnická osoba], kdy lze spolehlivěji odvodit tržní cenu nemovitosti a sjednaná cena tak odpovídá tržní ceně akcií společnosti [právnická osoba]., kdy znalec má dostatečné informace o vývoji cen nemovitostí, což mu umožní odvodit tržní cenu nemovitostí ke konci roku 2014 od dosažení tržní ceny stejných nemovitostí v roce 2017, na základě kupní smlouvy ze dne 1. 12. 2017.

3. Poté soud prvního stupně uzavřel, že žalované jako smluvní straně předmětné kupní smlouvy akcií obchodní společnosti [právnická osoba]. byla uložena povinnosti k vydání této smlouvy, kterou jistě má k dispozici, pročež je spravedlivé po žalované požadovat, aby tuto smlouvu předložila, pokud jí znalce potřebuje ke splnění znaleckého úkolu, kdy na žalované není, aby hodnotila, které listiny znalec potřebuje ke splnění znaleckého úkolu, kdy je toliko povinna splnit uloženou povinnost. S ohledem na to, že žalovaná toto nesplnila po dobu téměř dvou let, uložil soud pokutu v nejvyšší zákonem uváděné částce, což odpovídá i možnostem žalované takovou pokutu uhradit s ohledem na výši jejího základního kapitálu.

4. Proti uvedenému usnesení se žalovaná včasně odvolala. Ve svém odvolání rekapituluje zahájení řízení v roce 2015 podáním žaloby žalobci, následné ustanovení znalce ke zpracování znaleckého posudku až v roce 2018. Dále se vyjadřuje k činnosti znalce a ke své spolupráci s ním, s tím, že má za to, že znalec se snažil vyvolat dojem, že to je žalovaná a vedlejší účastnice, které svojí neochotou spolupracovat se znalcem způsobují prodlení znalce s plněním znaleckého úkolu., přičemž žalovaná a vedlejší účastnice předložili znalci požadované podklady v nejkratší možné lhůtě, vzhledem k jejich množství a archivnímu charakteru. Dle názoru žalované, je to sám znalec, který je ohrožen pořádkovou pokutou, pokud nesplní do uplynutí stanovené lhůty znalecký posudek, kdy může požádat soud o její prodloužení, což však žalované není známo, neb jí ani vedlejší účastnici nebylo žádné usnesení, jímž by soud prvního stupně prodloužil znalci lhůtu pro vypracování znaleckého posudku. K předložení kupní smlouvy znalec vyzval žalovanou a vedlejší účastnicí až dopisem žalované doručené až dne 2. 5. 2019 o předložení podkladů pro zpracování znaleckého posudku v dané věci v celkem 17 bodech. Uvádí, že již 4. 6. 2019 odeslali žalovaná a vedlejší účastnice znalci odpovědi, kterými odpověděli na většinu pokládaných dotazů, a zaslala též množství podkladů, jejichž shromáždění bylo časově náročné. Dále namítá, že žalované byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. 11. 2020, č. j. 76 Cm 20/2015-195 uložena povinnost, aby ve lhůtě 5 dnů předložili znalci kopii smluv o koupi akcií obchodní společnosti [právnická osoba]., konkrétně smlouvu o koupi akcií ze dne 1. 12. 2017, přičemž relevantní datum pro znalce a splnění jeho znaleckých úkolů je datum 31. 12. 2014. Žalovaná namítá, že opakovaně a dlouhodobě se snažila návrhy vůči soudu prvního stupně o dosáhnout upřesnění znaleckého úkolu znalce s cílem ohraničit dobu znaleckého zkoumání ne dobu, ve které vznikl přezkoumávaný znalecký posudek [Jméno] č. 99/2015, pročež má postup znalce, který požaduje dokumenty, které vznikly po datu, ke kterému byl posuzovaný znalecký vypracován, za zcela neodůvodněný. Vytýká soudu prvního stupě, že i přes snahu žalované o upřesnění znaleckého úkolu znalci, zcela převzal požadavek znalce na doložení těchto dokumentů. Přes návrhy žalované vydal soud prvního stupně usnesení dne 28. 6. 2022 č. j. 76 Cm 20/2015- 242, kterým uložil žalované a vedlejší účastnici povinnost vydat do 7 dnů shora uvedenou smlouvu o koupi akcií z roku 2017. Následně až poté, soud prvního stupně doplnil usnesením usnesení o ustanovení znalce a to tak, že znalec má určit hodnotu podniku vedlejší účastnice na straně žalované ke dni 14. 5. 2015 a zároveň uložil znalci povinnost, sdělit soudu proč požaduje smlouvu o převodu akcií z roku 2017. Následně soud prvního stupně vydal odvoláním napadené usnesení. Žalovaná namítá, že s uloženou pořádkovou pokutou v odvoláním napadeném usnesení nesouhlasí, kdy dlouhodobě tvrdí, že znalcem požadovaná smlouva není pro předmět řízení určující, kdy žalovaná nad to, je vázána povinností mlčenlivosti. Namítá, že znalec podmiňuje splnění svého znaleckého úkolu určit hodnotu podniku vedlejší účastnice připadající na jednu akcii tím, že toto odvodí od ceny, která v době přezkoumávaného znaleckého posudku a oponentního znaleckého posudku nebyla a nemohla být vůbec známa. K přechodu akcií na hlavního akcionáře došlo rozdupnutím valné hromady vedlejší účastnice ze dne 14. 5. 2015, kdy přílohou tohoto rozhodnutí je přezkoumávaný znalecký posudek, kterým byla oceněna hodnota akcií vedlejší účastnice ke dni 31. 12. 2014, znalec tak nemůže požadovat kopie kupních smluv, k jejichž uzavření došlo až po tomto roce, v roce 2015, respektive 2017, pročež nemohou mít na výsledek znaleckého zkoumání žádný vliv, jelikož přezkoumávané znalecké posudky z těchto podkladů nevycházejí, protože v dané době vůbec neexistovaly. Žalovaná tak namítá, že tato selektivní žádost o podklady představuje překročení rámce znaleckého úkolu a vzhledem k neupotřebitelnosti podkladů též porušení ústavních principů a zásah do práv žalované. Soud prvního stupně tak porušuje princip proporcionality, k čemuž odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. ÚS. 2964/12-2, kdy požadavek znalce je třeba považovat za zásah do sféry žalované, k němuž může dojít pouze na základě zákona a v jeho mezích, zároveň musí být požadavek vhodný, resp. způsobilý dosáhnou stanoveného cíle a zároveň co nejšetrnější ve vztahu k základnímu právu (test potřebnosti). Žalovaná tak shrnuje, že požadavek znalce na vydání podkladů tak nemůže být vhodný, resp. způsobilý dosáhnout svého cíle, protože nemůže vést ani k objektivnímu určení ceny akcií vedlejší účastnice k 31. 12. 2014 ani vyjádření se k použitým metodám ocenění ve znaleckém posudku [Jméno] či v oponentnímu znaleckému posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle § 53 odst. 1 o. s. ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab), může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.

7. Podle ust. § 127 odst. 4 o. s. ř. účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.

8. Odvolací soud ze spisu shledal, že:

- soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 11. 2018, č. j. 76 Cm 20/2016 – 82 ustanovil znalecký ústav [právnická osoba] IČ [IČO], sídlem [adresa] znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady – oceňování nemovitostí, podniky. Uložil mu, aby podal znalecký posudek v písemně v 5 vyhotoveních do 90 dnů od obdržení tohoto usnesení. Úkolem znalce je určit hodnotu podniku společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa] připadající na jednu akcii a dále u znaleckých posudků [tituly před jménem] [Jméno] a [právnická osoba] posoudí, zda použité metody jsou pro výpočet vhodné, či nejsou vhodné a svůj názor odůvodní a v čem zejména spočívá, že znalci došly k různým výším ceny za akcii v rámci nuceného výkupu cenných papírů (srovnání provede u obou posudků) a zda taková odchylka by mohla být ještě v toleranci ke stanovené ceně za protiplnění zjištěné ve vlastním posudku;

- soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 3. 2019, č. j. 76Cm 20/2015 – 110 prodloužil lhůtu k vypracování znaleckého posudku do 30. 4. 2019;

- soud prvního stupně se přípisem ze dne 17. 5. 2019 na čl. 112 dotázal znalce na stav řízení, kdy lhůta pro vypracování znaleckého posudku byla stanovena do 30. 4. 2019, přípis byl doručen znalci do datové schránky dne 23. 5. 2019;

- znalec přípisem ze dne 22. 5. 2019 doručeným soudu prvního stupně dne 23. 5. 2019 sdělil, že po prostudování spisu požádal žalovanou a vedlejší účastnici o podklady pro zadaný znalecký úkol, kdy neobdržel žádné podklady a společnosti s nimi nekomunikují, pročež se obrátili na jejich právní zástupce, s tím, že navrhuje, že pokud neobdrží od společností do 31. 5. 2019 požadované dokumenty, obrátí se na soud;

- soud prvního stupně usnesením ze dne 30. 5. 2019, č. j. 76 Cm 20/2015 – 115 uložil vedlejší účastnici na straně žalované, mimo jiné, povinnost předložit znalci kopii smlouvy, na jejímž základě došlo v roce 2015 k prodeji 100% akcí společnosti [právnická osoba]. od žalované vedlejší účastnici;

- usnesením ze dne 30. května 2020, č. j. 76 Cm 20/2015-116 uložil soud prvního stupě žalované povinnost předložit znalci kopii smlouvy, na jejímž základě získala akcie společnosti [právnická osoba].

- obsahem spisu je na čl. 118 podaní ze dne 12. 6. 2019, doručené soudu prvního stupně dne 14. 6. 2019 - reakce vedlejší účastnice na straně žalované na usnesení ze dne 30. 5. 2019, ve které sděluje, že vyžádané podklady odeslali znalci, a to již 4. 6. 2019 a důrazně se ohrazuje proti tvrzení znalce, že s ním nespolupracuje, neb toto se nezakládá na pravdě. Uvádí, že spis byl znalci odeslán již 3. 1. 2019, kdy znalec si vyžádal podklady ke svému znaleckému úkolu až dopisem ze dne 2. 5. 2019, kdy požadoval velké množství podkladů, jejichž příprava a zpracování si vyžádaly určitý čas, zároveň se podivuje, že znalce po ní požaduje podklady, oproti zadání znaleckého úkolu, k událostem, ke kterým došlo až po době, ke které má znalec určovat přiměřenost ceny, ke svému podání přikládá doručenky své odpovědi znalci a i kopii obálky dopisu od znalce;

- obsahem spisu je dále na čl. 122 podaní žalované ze dne 14. 6. 2019, ve kterém se vyjadřuje obdobně jako vedlejší účastnice ohledně spolupráce se znalcem, a tím, že si dovoluje vyjádřit znepokojení a pochybnosti nad postupem znalce a žádá soud, aby činnosti znalce a jeho objektivitě věnoval zvýšenou pozornost;

- usnesením ze dne 10. 7. 2019, č. j. 76 Cm 20/2015-126, soud dotazoval znalce, kdy lze očekávat vypracování znaleckého posudku;

- podáním ze dne 7. 8. 2019 žalovaná a vedlejší účastnice, mimo jiné, vznesli námitku podjatosti znalce, jelikož mají za to, že znalec neplní svůj znalecký úkol, kdy znalec sděluje soudu, že to je žalovaná a vedlejší účastnice, které se znalcem nespolupracují, čímž se snaží vyvolat dojem, že jsou to ony, které nesou odpovědnost za prodlení v podání znaleckého posudku znalcem, lze tak důvodně pochybovat o nepodjatosti znalce, ke kterému žalovaná a vedlejší účastnice ztratili důvěru v objektivitu znalce a tudíž i v závěry jeho znalecké činnosti. O vznesené námitce podjatosti rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 1. 2020 č. j. 76 Cm 20/2015-158, tak že znalec není vyloučen z podání znaleckého posudku v dané věci;

- obsahem spisu je podání znalce ze dne 27. 8. 2019 na čl. 136, ve kterém, uvádí, že obdrželi část podkladů pro zpracování znaleckého posudku od obou společností, na jejichž podkladě je znalec schopen zpracovat vyjádření ke znaleckým posudkům [Jméno] a ústavu [právnická osoba], jak mu bylo uloženo v bodu 2 usnesení. Následně znalec dne 12. 6. 2019 požádal obě společnosti o doplnění podkladů, tedy, kopie smlouvy, na jejímž základě došlo v roce 2015 k prodeji 100% akcií společnosti [právnická osoba]., následně uvádí, že bez požadovaných podkladů od žalované a vedlejší účastnice není znalec schopen určit hodnotu vedlejší účastnice připadající na jednu akcii, ani se vyjádřit k bodům 3 a 4 usnesení č. j. 76 Cm 20/2015-90, kdy je znalec schopen, na základě informací, které má k dispozici, se vyjádřit k bodu 2 uvedeného usnesení. Následně podáním ze dne 6. 9. 2019 se znalec vyslovil k vznesené námitce podjatosti a to tak, že ji považuje za irelevantní;

- usnesením ze dne 16. 1. 2020 č. j. 76 Cm 20/2015-161 soud žalované a vedlejší účastnici uložil, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení předložili znalci podklady, o které znalce žádal dopisy ze dne 3. 12. 2019 a které tvoří součást tohoto usnesení;

- usnesením ze dne 11. 3. 2020 č. j. 76 Cm 20/2015-167 soud se dotázal znalce, kdy lze očekávat vypracování znaleckého posudku, ev. sdělení, co dokončení posudku brání a kdy lze očekávat jeho dokončení;

- podáním ze dne 26. 3. 2020 na č. l. 168 znalec soudu sdělil, že dne 24. 2. 2020 obdrželi část podkladů od žalované a vedlejší účastnice, které jsou však pro dokončení ocenění společnosti marginální, kdy žalovaná neposkytla kopii smlouvy o prodeji akcií společnosti [právnická osoba]., s tím, že pozdější informace, známé až po 1. 1. 2015 nelze do oceňovacího procesu k datu 31. 12. 2014 zapracovávat, s tím však znalec nesouhlasí, neb informace o ceně akcií za niž byly prodány společnosti [právnická osoba]., považuje znalec za zásadní pro odhad tržní ceny hodnoty nemovitostí, které byly původně v majetku vedlejší účastnice a následně byly odštěpeny do společnosti [právnická osoba]. Pokud požadovaný doklad znalec nezíská, obrátí se na soud, aby žalované tuto povinnost uložil, kdy po obdržení kopie uvedené smlouvy je schopen vypracovat znalecký posudek ve lhůtě 60 dní.

- žalovaná svým podáním ze dne 10. 4. 2020 na č. l. 171 navrhla soudu zpřesnění zadání znaleckého posudku, kdy má za to, že znalec při plnění znaleckého posudku zjevně naráží na neurčitost nebo nejednoznačnost spočívající v absenci uvedení rozhodného data, ke kterému má znalce úkol plnit, navrhuje tak, aby soud prvního stupně zpřesnil zadání znaleckého úkolu určením rozhodného dne, kterým je 31. 12. 2014

- podáním znalce ze dne 17. 4. 2020 na č. l. 174 znalec sděluje, že od žalované požadované kopie kupní smlouvy neobdržel, dále sděluje, z jakého důvodu trvá na doložený této smlouvy;

- usnesením ze dne 3. 11. 2020, č. j. 76 Cm 20/2015 – 195 uložil soud žalované, aby ve lhůtě 5 dnů znalci dodala podklady k vypracování znaleckého posudku blíže specifikované, kdy v bodě 3 a 4 jsou uváděny kopie kupní smlouvy, na jejímž základě od žalované získala společnost [právnická osoba]. 100% akcií a dále kopii smlouvy popř. Informaci o ceně akcií společnosti [právnická osoba]., kterou byl tyto prodány společnosti [právnická osoba].

- v podání ze dne 19. 11. 2020 na čl. 199-200 žalovaná opakovaně navrhuje soudu, aby zpřesnil zadání znaleckého posudku, kdy sděluji, že část podkladů, k jejichž doložení je soud vyzývá, již znalci doložili v roce 2018 a následně v roce 2019, zároveň opakuje svoji žádost o upřesnění zadání znaleckého úkolu uvedením konkrétního rozhodného dne, k němuž má být znalecký úkol splněn, kdy znalec zřejmě pro absenci tohoto data požaduje po žalované podklady, které jsou pro rozhodnutí o předmětu sporu zcela bez věcného a právního významu;

- podáním ze dne 30. 11. 2020 na čl. znalec sdělil, že dosud neobdržel smlouvy o převodu akcií, podklady uvedené v bodě 2-4 usnesení ze dne 3. 11. 2020, s tím, že pokud obdrží kopie smlouvy na převod 100% akcií společnosti [právnická osoba]. na nového nabyvatele, tedy společnosti [právnická osoba]., je schopen posudek dokončit do 1 měsíce;

- podáním ze dne 1. 4. 2021 na čl. 211 žalovaná opakovaně navrhuje zpřesnění zadání znaleckého posudku, kde rekapituluje své předchozí návrhy na zpřesnění zadání znaleckého posudku, kdy je přesvědčena, že pokud by došlo ke zpřesnění zadání znaleckého posudku, tak jak navrhuje, nebylo by zapotřebí podkladů, které jsou usnesením ze dne 3. 11. 2020 pod body 2. - 4. vyžadovány. Následně žalovaná podala návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který však byl zdejším odvolacím soudem, jako nadřízeným, zamítnut;

- usnesením ze dne 28. 6. 2022 č. j. 76 Cm 20/2015-242 soud uložil žalované a vedlejší účastnici povinnost, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení předložili kopie o koupi akcií obchodní společnosti [právnická osoba]., kdy usnesení neobsahuje žádné odůvodnění, toliko poučení o možnosti uložení pořádkové pokuty při nesplnění uložené povinnosti. Usnesení bylo doručeno žalované do datové schránky dne 18. 7. 2022

- reakcí žalované a vedlejší účastnice na usnesení ze dne 28. 6. 2022 bylo podání ze dne 21. 7. 2022, ve kterém sděluje, že tyto smlouvy nejsou předmětem sporu, nad to je vázána povinností mlčenlivosti;

- usnesením ze dne 27. 7. 2022, č. j. 76 Cm 20/2015-246 soud prvního stupně doplnil své usnesení ze dne 27. 11. 2018, č. j. 76 Cm 20/2016 – 82, tak, že znalec má stanovit hodnotu podniku připadající na jednu akcii ke dni 14. 5. 2015 a dále zde vyzval znalce ke sdělení, zda a k čemu požaduje předmětné smlouvy. Znalec se k uvedenému vyjádřil ve svém podání ze dne 17. 8. 2022, v němž se vyjadřuje k potřebnosti požadovaných dokumentů, tedy pro odhad tržní hodnoty nemovitostí, které byly původně v majetku vedlejší účastnice.

9. Lze tak shrnout, že v této věci od ustanovení znalce soudem prvního stupně k podání znaleckého posudku uplynuly bezvýsledně více jak 4 roky. Žalovaná i vedlejší účastnice znalci poskytly určitou součinnost tím, že doložily některé ze znalcem požadovaných podkladů. A ačkoliv měl znalec poskytnout znalecký posudek do 30. 4. 2019, tj. v soudem prodloužené lhůtě k jeho vypracování, soud prvního stupně tuto skutečnost v řízení nijak nereflektoval. Znalec až v poslední den lhůty pro předložení znaleckého posudku požádal žalovanou a vedlejší účastnici o doložení požadovaných podkladů. Soud prvního stupně se poté opakovaně dotazoval znalce, kdy lze očekávat splnění znaleckého úkolu, jehož splnění bylo stanoveno do 30. 4. 2019 a i opakovaně ukládal povinnost nejprve žalované a vedlejší účastnici na její straně, posléze jí samotné předložit znalci předmětné smlouvy o převodu akcií (§ 127 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná v řízení opakovaně, naposledy podáním ze dne 1. dubna 2021 (č. l. 211 spisu), vznášela návrhy na upřesnění znaleckého úkolu zadaného znalci soudem prvního stupně, neboť usnesení soudu prvního stupně jímž byl ustanovenému znalci zadán znalecký úkol je v této části neurčité, když postrádá datum, ke kterému má znalec hodnotu podniku společnosti stanovit. V důsledku toho tak dle žalované znalec po ní požaduje podklady, které jsou pro jeho posudek a následné rozhodnutí soudu o předmětu sporu zcela bez věcného a právního významu. Soud prvního stupně pak téměř po 4 letech od vydání usnesení o ustanovení znalce toto své usnesení doplnil usnesením ze dne 27. 7. 2022, č. j. 76 Cm 20/2015-246 tak, že jím upřesnil zadaný znalecký úkol a určil den 14. 5. 2015 za den, ke kterému má znalec stanovit hodnota podniku připadající na jednu akcii. Současně vyzval znalce ke sdělení, zda a k čemu požaduje smlouvy o převodu akcií společnosti [právnická osoba]. z roku 2017. Poté, co se znalec k uvedené výzvě vyjádřil dne 18. 8. 2022 (č. l. 248 spisu) vydal soud prvního stupně bez dalšího dne 20. září 2022 odvoláním napadené usnesení.

10. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná předmětné výzvy obdržela dříve, než soud prvního stupně svým usnesením ze dne 27. 7. 2022, č. j. 76 Cm 20/2015-246 doplnil své usnesení o ustanovení znalce ze dne 27. 11. 2218, č. j. 76 Cm 20/2015 – 82. Až tímto usnesením tak soud prvního stupně určitě vymezil znalci jeho úkol, kdy jej současně vyzval k vyjádření, zda a k čemu požaduje smlouvy o převodu akcií společnosti [právnická osoba]. z roku 2017. Tedy až poté, kdy byl soudem prvního stupně určitě vymezen znalci zadaný znalecký úkol, a kdy mu znalec svůj požadavek k předložení jím požadovaných dokladů objasnil, se soud prvního stupně mohl náležitě zabývat tím, zda v daném případě zvolí postup dle ust § 127 odst. 4 o. s. ř. Neboť jak již dříve uvedl odvolací soud ve svém usnesení 7. června 2021, č. j. 7 Cmo 59/2021 – 220 (odst. 11 – viz spis): „Soud sice nemůže posuzovat skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, ale to neznamená, že jakkoukoli žádost znalce o poskytnutí součinnosti bude bez dalšího automaticky považovat za důvodnou, což ostatně plyne i ze znění ust. § 127 odst. 4 o. s. ř., které stanoví, že soud může, nikoliv musí, součinnost se znalcem účastníku, popřípadě někomu jinému uložit.“. K čemuž lze doplnit, že za situace, kdy byly soudu známy důvody, pro které žalovaná tvrdí, že nemůže povinnost uloženou jí soudem dle ust. § 127 odst. 4 o. s. ř. splnit, bylo namístě, aby se s jejími tvrzeními soud vypořádal již v odůvodnění svého usnesení vydaného dle uvedeného zákonného ustanovení, když na nesplnění jí uložené povinnosti váže možnost uložení pořádkové pokuty dle ust. § 53 odst. 1 o. s. ř. Nutno dodat, že s uvedenými tvrzeními žalované se soud prvního stupně zcela nevypořádal ani v odvoláním napadeném usnesení.

11. Dle odvolacího soudu s ohledem na vše uvedené, a to předně vzhledem k postupu soudu prvního stupně v řízení, jakož i k postupu znalce soudem ustanoveného, nelze učinit závěr, že to byla právě žalovaná, která svým neuposlechnutím výzev soudu prvního stupně, jimiž jí byla uložena povinnost dle ust. § 127 odst. 4 o. s. ř., stěžovala postup řízení, natož pak hrubě.

12. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavírá, že zákonné podmínky pro uložení pořádkové pokuty žalované dle ust. § 53 odst. 1 o. s. ř. splněny nebyly. Vzhledem k tomu se odvolací soud nezabýval věcnými námitkami odvolatelky, že znalcem požadovaná smlouva není pro předmět řízení určující, a že ohledně ceny předmětných akcií je vázána povinností mlčenlivosti.

13. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně změnil dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. jak je uvedeno ve výroku.