o zrušení obchodní společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání obchodní společnosti Sabinis s.r.o. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2018 č.j. 85 Cm 580/2018 - 13,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Řízení o odvolání účastníka se zastavuje.“ (výrok I.) a dále rozhodl, že „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.). Rozhodnutí odůvodnil odkazem na ustanovení § 2 odst.1 ve spojení s § 4 odst.1 písm. b) a § 7 odst.1 zákona č. 549/1991 Sb. (dále jen z.s.p.) s tím, že odvolatel ani po výzvě soudu nezaplatil soudní poplatek, soud proto řízení zastavil podle § 9 odst.1 z.s.p.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala obchodní společnost [právnická osoba]. včasné odvolání. V něm namítla, že soudní poplatek měl být uhrazen Vrchnímu soudu v Praze, ale výzvu k jeho uhrazení dostala od Městského soudu v Praze, což odvolatelce „nepřišlo v pořádku“, když se jedná o odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Z odvolání vyplynul požadavek, aby odvolací řízení nebylo zastaveno.

3. Vrchní soud v Praze coby odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a shledal odvolání důvodným.

4. Předně –vzhledem k odvolací námitce, odvolací soud podotýká, že je – li podáno odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, tak k zaplacení soudního poplatku za odvolání (vznikla – li poplatková povinnost) vyzývá soud prvního stupně.

5. Dle obsahu předloženého spisu soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 3. 2018 č.j. 85 Cm 580/2018 – 3 zahájil řízení o zrušení obchodní korporace bez návrhu (a zároveň ji vyzval k odstranění důvodu vedoucího k jejímu zrušení ve stanovené lhůtě); na usnesení je vyznačena doložka právní moci ke dni 13. 3. 2018. Usnesením ze dne 23. dubna 2018 č.j. 85 Cm 580/2018 – 5 rozhodl o zrušení obchodní korporace [právnická osoba] (výrok I.), o jmenování likvidátora (výrok II.), o poplatkové povinnosti (výrok III.) a o náhradě nákladů řízení (výrok IV.). Soud prvního stupně doručoval toto usnesení samotné obchodní korporaci, jíž bylo doručeno dne 26. 4. 2018 a dále jejímu jedinému společníkovi, jímž byla ke dni doručení (30. 4. 2018) [Anonymizováno].

6. Proti usnesení soudu prvního stupně bylo podáno včasné odvolání (podáno k poštovní přepravě dne 10.5.2018). Na podání je uvedena (označena) a podepsána „[Anonymizováno]… – jednatel společnosti [právnická osoba].“ Z toho jednoznačně vyplývá, že odvolání nebylo podáno [Anonymizováno] v postavení fyzické osoby (společníka), ale obchodní společností [právnická osoba]., jejímž zástupcem a osobou oprávněnou jednat před soudem ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř. je jednatel (v té době) [Anonymizováno]. Vyzval – li tedy soud prvního stupně usnesením ze dne 16. května 2018 č.j. 85 Cm 580/2018 – 12 [Anonymizováno] (coby fyzickou osobu – poznámka odvolacího soudu) ve stanovené lhůtě k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 2.000,-Kč, tak jednoznačně pochybil, neboť odvolatelkou byla obchodní společností [právnická osoba]. Vyzval – li soud prvního stupně k zaplacení soudního poplatku někoho, jemuž poplatková povinnost ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) z.s.p. nevznikla, byl takový postup nesprávný. Toto pochybení mělo za následek nesprávné rozhodnutí, neboť soud prvního stupně následně zastavil odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku [Anonymizováno], jež nebyla odvolatelem (tudíž jí nemohla ani vzniknout poplatková povinnost). Tím byla sama obchodní společnost, jíž však vůbec k zaplacení soudního poplatku za odvolání nevyzval, ačkoliv ji ve smyslu výše uvedeného ustanovení poplatková povinnost vznikla.

7. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, jak je uvedeno ve výroku.