o určení neplatnosti usnesení vlastníků jednotek ze dne 13. prosince 2018, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2024, č. j. 79 Cm 32/2019-113,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na schůzi vlastníků jednotek v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku par. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], dne 13. prosince 2018 ve znění:

„- [Anonymizováno] předloží účetní závěrku do 2 měsíců.

- Zabezpečovací systémy v jednotlivých bytech (s výjimkou stávajících kouřových čidel v bytě č. 6) budou provozovány individuálně buď vlastníky, nebo nájemci. Kouřová čidla pro ochranu společných prostor (tj. chodeb, schodišť a střechy – byt číslo 6, budou napojeny na společný systém pultové ochrany u společnosti [Anonymizováno] zajistí ve spolupráci s firmou Alarmové systémy znovunapojení kouřových hlásičů v prostorách svého bytu č. 6 na společný systém ochrany společného majetku.

- Ty části infrastruktury (rozvaděče), které je možno přesunout ze soukromých prostor, budou přesunuty do společných prostor.“

- Majitel bytu č. 6 umožní správci domu při havárii osobní kontrolu krovů a střechy“.

2. Výrokem II. vyslovil neplatnost usnesení přijatého na schůzi vlastníků jednotek v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku par. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], dne 13. prosince 2018 ve znění:

- „Ty části infrastruktury (rozvaděče), které je možno přesunout ze soukromých prostor, budou přesunuty na náklady [Anonymizováno], které ve spolupráci s [Anonymizováno] takto nevhodně rozdělilo dům na byty, a kromě toho zamezuje přístup správci domu ke společnému majetku.

- Majitel bytu č. 6 umožní vzhledem k technickému stavu domu 4x ročně správci domu osobní kontrolu krovu a střechy.“

3. Výrokem III. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastnici 1) na náhradě nákladů řízení částku 7 826 Kč a výrokem IV. rozhodl, že navrhovatelka a účastník 2) nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

4. Jedná se o v pořadí druhé meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně. Předchozím usnesením ze dne 13. února 2020, č. j. 79 Cm 32/2019-29, soud prvního stupně návrh zamítl. K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze jako soud odvolací předmětné rozhodnutí usnesením ze dne 22. září 2021, č. j. 6 Cmo 137/2020-48, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že se má soud prvního stupně zabývat jednak tím, co navrhovatelka požaduje konstatováním, že zápis neodpovídá reálnému průběhu schůze, jednak tím, v čem konkrétně spočívá rozpor, jakož i jednotlivými tvrzeními neplatnosti přijatých rozhodnutí, zda vůbec lze uložit povinnosti uvedené v napadených usneseních. Rovněž soudu prvního stupně uložil postupem dle § 7 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), do řízení přibrat třetího vlastníka, jímž je vlastník jednotky [Anonymizováno] [Jméno advokáta D].

5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k níže uvedeným skutkovým a právním závěrům:

- navrhovatelka byla výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno];

- prohlášením vlastníka budovy (navrhovatelky) o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám vzniklo 6 jednotek, z toho 2 nebytové a 4 bytové;

- účastnice 1) je na základě uzavřených kupních smluv vlastníkem jednotek č. [Anonymizováno] (nebytový prostor), č. [Anonymizováno] (nebytový prostor), č. [Anonymizováno] (bytová jednotka) a č. [Anonymizováno] (bytová jednotka); navrhovatelka je vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno] (bytová jednotka v podkroví) a účastník 2) je vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno] (bytová jednotka);

- navrhovatelka byla prvním správcem domu a pozemku;

- dle dohody dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností, v souvislosti se změnou prohlášení vlastníka budovy, ztratí-li společnost [právnická osoba]. (navrhovatelka) většinový podíl na společných částech, a nevznikne-li společenství vlastníků, stává se správcem domu a pozemku vlastník, který má na společných částech podíl větší než poloviční, což je v daném případě účastnice 1). Společenství vlastníků dosud nevzniklo;

- dne 13. prosince 2018 se konala schůze vlastníků jednotek, na níž se projednávaly body uvedené v pozvánce, tj. schválení účetní závěrky za rok 2017, finanční hospodaření březen – říjen 2018, nedoplatky záloh na služby – návrh řešení, neoprávněný zásah do společného zabezpečovacího systému – návrh dalšího postupu, nedostatky v práci správcovské firmy [Anonymizováno] a návrh řešení (změna servisní organizace), informace o právním zastoupení, způsob zabezpečení přístupu ke společné technické infrastruktuře domu, nepovolená stavba na dvoře sousedního domu a různé. Schůze byla usnášeníschopná, přítomno bylo 100 % spoluvlastníků budovy. Projednaly se jednotlivé body, které byly schůzí schváleny, o přijetí jednotlivých usnesení bylo hlasováno. Zápis je proveden ve třech verzích, ani jedna se navrhovatelce nelíbila. Ze všech třech podob zápisu vyplývá, že (nejen) s napadenými usneseními navrhovatelka nesouhlasila a hlasovala proti jejich přijetí;

- schůze přijala mj. usnesení (bod 1.) ve znění: „Firma [Anonymizováno] předloží účetní závěrku do 2 měsíců.“; navrhovatelka hlasovala proti navrženému usnesení. Program schůze pod bodem 4. se týkal mj. otázky stavu protikouřových čidel a jejich zapojení, zejména pokud jde o čidla týkající se zabezpečení společných částí (prostor) domu. Bylo přijato usnesení tohoto znění: „Zabezpečovací systémy v jednotlivých bytech (s výjimkou stávajících kouřových čidel v bytě číslo 6) budou provozovány individuálně buď vlastníky nebo nájemci. Kouřová čidla pro ochranu společných prostor (tj. chodeb, schodišť a střechy - byt č. 6) budou napojeny na společný systém pultové ochrany u společnosti [Anonymizováno]. [Anonymizováno] zajistí ve spolupráci s firmou [Anonymizováno] znovunapojení kouřových hlásičů v prostorách svého bytu č. 6 na společný systém ochrany společného majetku.“ Proti uvedenému usnesení hlasovala pouze navrhovatelka. Program schůze pod bodem 7. se týkal způsobu zabezpečení přístupu ke společné technické infrastruktuře domu. Bylo přijato usnesení tohoto znění: „Ty části infrastruktury (rozvaděče), které je možno přesunout ze soukromých prostor, budou přesunuty na náklady [Anonymizováno], které ve spolupráci s [Anonymizováno] takto nevhodně rozdělilo dům na byty, a kromě toho zamezuje přístup správci domu ke společnému majetku. Majitel bytu č.6 umožní vzhledem k technickému stavu domu 4x ročně nebo při havárii správci domu osobní kontrolu krovů a střechy.“ Navrhovatelka hlasovala proti přijetí předmětného usnesení.

6. Soud prvního stupně s odkazem na § 1209 odst. 1, § 1191 a § 1221 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2018 (dále jen „o. z.“), uzavřel, že navrhovatelka je aktivně legitimována k podání předmětného návrhu, který byl podán včas v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě; rovněž shledal existenci důležitého důvodu pro přezkum napadeného usnesení.

7. Pokud jde o předložení účetní závěrky, soud prvního stupně s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí ze dne 19. března 2014, sp. zn. 26 Cdo 421/2014, nebo ze dne 16. srpna 2022, sp. zn. 26 Cdo 1298/2022), uzavřel, že je na místě namístě bez dalšího v tomto bodě návrh zamítnout. Pro úplnost dodal, že účastníci vycházeli z textu dohody, kde je výslovně uvedeno, že se schvaluje účetní závěrka, kterou měla jakožto předchozí správce domu předložit navrhovatelka, respektive měla alespoň zdokladovat náklady na provoz domu či spolupracovat s novým správcem, což v době vydání napadeného usnesení neučinila.

8. K dalšímu napadenému usnesení (bod 4.), přijatého ve znění: „Zabezpečovací systémy v jednotlivých bytech (s výjimkou stávajících kouřových čidel v bytě číslo 6) budou provozovány individuálně buď vlastníky nebo nájemci. Kouřová čidla pro ochranu společných prostor (tj. chodeb, schodišť a střechy - byt číslo 6) budou napojeny na společný systém pultové ochrany u společnost [Anonymizováno] zajistí ve spolupráci s firmou Alarmové systémy znovunapojení kouřových hlásičů v prostorách svého bytu č. 6 na společný systém ochrany společného majetku.“, soud prvního stupně uzavřel, že kouřové hlásiče jsou jak v jednotlivých jednotkách (bytových i nebytových), tak ve společných prostorách budovy. Hlásiče v jednotkách zajišťují sami vlastníci (eventuálně nájemci), ve společných prostorách je třeba hlásiče napojit na centrální pult. Výlez na střechu (společný prostor) je uzavřen v jednotce č. [Anonymizováno]. Hlásiče instalované v jednotce č.[Anonymizováno] jsou však napojeny na soukromou službu (nikoliv i službu centrální). Je proto třeba hlásič rozdělit na bytový a střešní (tj. část týkající se střechy napojit na společný hlásič a soukromé prostory na privátní), anebo celou jednotku napojit na centrální hlásič.

9. Soud prvního stupně, poukazuje na animozitu vztahů mezi jednatelkou navrhovatelky a účastnicí 1), kdy domluva není možná, jakož i z důvodu předcházení vzniku škody v podobě možného požáru (s odkazem na § 2900, § 2901, § 2903 odst. 2 o. z.), návrh na vyslovení neplatnosti tohoto napadeného usnesení zamítl, neboť není v rozporu se zákonem ani dobrými mravy, nezasahuje ani do podstaty vlastnictví.

10. Pokud se týká části usnesení (přijatého pod bodem 7.) ve znění: „Ty části infrastruktury (rozvaděče), které je možno přesunout ze soukromých prostor, budou přesunuty na náklady [Anonymizováno], které ve spolupráci s [Anonymizováno] takto nevhodně rozdělilo dům na byty, a kromě toho zamezuje přístup správci domu ke společnému majetku“, soud prvního stupně (s odkazem na výše uvedené) rozdělil předmětné usnesení na 2 části, kdy zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení na přesunutí rozvaděčů ze soukromých prostor do společných prostor (kdy v podstatě toto rozhodnutí kopíruje, nikoliv doslovně, prohlášení vlastníka budovy) a na náklady takového přesunutí, kdy má za to, že takové usnesení zasahuje do majetku navrhovatelky.

11. Pokud se týká části usnesení (přijatého pod bodem 7.) ve znění: „Majitel bytu č. 6 umožní vzhledem k technickému stavu domu 4x ročně nebo při havárii správci domu osobní kontrolu krovu a střechy“, soud prvního stupně toto usnesení rovněž rozdělil na 2 části, a to i) umožnění vstupu na střechu v důsledku havárie a ii) na periodické prohlídky, kdy vstup na střechu je umístěn v uvedené jednotce, a pro správce je nepřístupný. Soud prvního stupně dovodil, že v části týkající se umožnění kontroly krovů a střechy správcem domu při havárii, je usnesení platné, a proto návrh zamítl. Ve zbývající části (umožnění periodických prohlídek) pak návrhu vyhověl a v tomto rozsahu vyslovil neplatnost napadeného usnesení.

12. Soud prvního stupně nepřisvědčil námitce navrhovatelky, že přijatá rozhodnutí nespadají do působnosti schůze s odkazem na článek III. bod 7 písm. m) dohody vlastníků jednotek.

13. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a účastnici 1, která měla ve větší míře úspěch ve věci, přiznal na náhradě nákladů řízení částku 7 826 Kč. Ve vztahu mezi navrhovatelkou a účastníkem 2) soud prvního stupně rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Proti usnesení soudu prvního stupně podala odvolání navrhovatelka, a to jen proti výrokům I. a III., kdy výrok I. napadla jen v jeho části. Resp. odvoláním zůstala nedotčena ta část výroku I., jíž soud prvního stupně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého na schůzi vlastníků jednotek dne 13. prosince 2018 ve znění: „Majitel bytu č. 6 umožní správci domu při havárii osobní kontrolu krovů a střechy.“ Pro úplnost odvolací soud dodává, že výrok II. nebyl odvoláním napaden, je tudíž pravomocný.

15. Odvolatelka rekapituluje dosavadní průběh řízení, se závěry soudu prvního stupně nesouhlasí, s těmito obsáhle polemizuje. Namítá, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým závěrům a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadaném rozsahu změnil a podanému návrhu vyhověl.

16. Odvolatelka se vyjadřuje k jednotlivým napadeným usnesením, která byla schůzí přijata, a to k usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že „Firma [Anonymizováno] předloží účetní závěrku do 2 měsíců“, jakož i k usnesení, které se týkalo zabezpečovacích systémů a bylo přijato ve znění: „Zabezpečovací systémy v jednotlivých bytech (s výjimkou stávajících kouřových čidel v bytě č. 6) budou provozovány individuálně buď vlastníky, nebo nájemci. Kouřová čidla pro ochranu společných prostor (tj. chodeb, schodišť a střechy – byt číslo 6, budou napojeny na společný systém pultové ochrany u společnosti [Anonymizováno]. [Anonymizováno] zajistí ve spolupráci s firmou [Anonymizováno] znovunapojení kouřových hlásičů v prostorách svého bytu č. 6 na společný systém ochrany společného majetku. Ty části infrastruktury (rozvaděče), které je možno přesunout ze soukromých prostor, budou přesunuty do společných prostor.“

17. Svou argumentaci odvolatelka podrobně rozvádí.

18. Účastnice 1) považuje podané odvolání za neopodstatněné a nedůvodné. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu jako věcně správné potvrdil.

19. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a postup jeho vydání předcházející (§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s.) a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně z níže uvedených důvodů neobstojí.

20. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

21. Na projednávanou věc s ohledem na datum přijetí napadeného rozhodnutí vlastníků jednotek dne 13. prosince 2018 dopadají ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 30. června 2020 (tj. ve znění před novelizací provedenou s účinností od 1. ledna 2021 zákonem č. 33/2020 Sb.).

22. Odvolací soud předesílá, že účastnice 1) není výlučným vlastníkem výše uvedených jednotek č. [Anonymizováno] (nebytový prostor), č. [Anonymizováno] (nebytový prostor), č. [Anonymizováno] (bytová jednotka) a č. [Anonymizováno] (bytová jednotka), jak uzavřel soud prvního stupně. Z obsahu spisu se podává, že předmětné jednotky jsou ve společném spoluvlastnictví účastnice 1) a jejího manžela [Anonymizováno], [tituly za jménem], [dále též „manžel účastnice 1)“], jehož účastenstvím v nadepsaném řízení se však soud prvního stupně nezabýval, přičemž rozhodnutí byla přijata rovněž jeho hlasováním.

23. Odvolací soud proto v této souvislosti [otázka případného účastenství manžela účastnice 1) v daném řízení] provedl příslušná šetření ve smyslu § 121 o. s. ř. [informace získané z výpisu technologického centra MVČR (z centrální evidence obyvatel) a informace o pozemku získané nahlížením do katastru nemovitostí]. Manžel účastnice 1) má způsobilost mít práva a povinnosti (§ 15 o. z.), tudíž lze v dané procesní situaci usuzovat na to, že má rovněž způsobilost být účastníkem řízení. Předmětné výše specifikované jednotky jsou ve společném jmění účastnice 1) a jejího manžela [právnická osoba], [tituly za jménem], jehož práv a povinností se předmětné řízení nepochybně dotýká. Smlouva o správě společného jmění (§ 723 o. z.) se z obsahu spisu nepodává, nebyla tvrzena, natož prokázána. Tudíž lze mít za to, že manžel účastnice 1) měl být tudíž rovněž účastníkem nadepsaného řízení a bylo namístě jej do řízení přibrat postupem dle § 7 odst. 1 z. ř. s.

24. Za dané situace je proto dle odvolacího soudu závěr soudu prvního stupně přinejmenším předčasný. Soud prvního stupně, jak se podává z obsahu spisu, s manželem účastnice 1) od samého počátku řízení nejednal jako s účastníkem řízení, případné jeho zastoupení účastnicí 1) se z obsahu spisu nepodává (nebylo tvrzeno, natož prokázáno). Již sama tato skutečnost je důvodem pro zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a vrácení věci k dalšímu řízení, neboť tímto nesprávným postupem soud prvního stupně zatížil řízení zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 věty první o. s. ř. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna, byl odvolací soud povinen přihlédnout dle § 212a odst. 5 věty první o. s. ř.

25. Předmětem řízení zůstává toliko posouzení platnosti/zdánlivosti usnesení přijatých na schůzi vlastníků jednotek dne 13. prosince 2018 v následujícím rozsahu:

1) Firma [Anonymizováno] předloží účetní závěrku do 2 měsíců (bod 1. programu).

2) Zabezpečovací systémy v jednotlivých bytech (s výjimkou stávajících kouřových čidel v bytě č. 6) budou provozovány individuálně buď vlastníky, nebo nájemci. Kouřová čidla pro ochranu společných prostor (tj. chodeb, schodišť a střechy – byt číslo 6, budou napojeny na společný systém pultové ochrany u společnosti [Anonymizováno]. [Anonymizováno] zajistí ve spolupráci s firmou [Anonymizováno] znovunapojení kouřových hlásičů v prostorách svého bytu č. 6 na společný systém ochrany společného majetku (bod 4. programu).

3) Ty části infrastruktury (rozvaděče), které je možno přesunout ze soukromých prostor, budou přesunuty do společných prostor (bod 7. programu).

26. Pokud jde o usnesení uvedené výše pod odrážkou 2), konkrétně: - i) Zabezpečovací systémy v jednotlivých bytech (s výjimkou stávajících kouřových čidel v bytě č. 6) budou provozovány individuálně buď vlastníky, nebo nájemci; - ii) Kouřová čidla pro ochranu společných prostor (tj. chodeb, schodišť a střechy – byt číslo 6, budou napojeny na společný systém pultové ochrany u společnosti Jablotron - je třeba postavit najisto, zda navrhovatelka na návrhu v tomto rozsahu trvá. A to již vzhledem k jejímu vyjádření přednesenému při jednání před soudem prvního stupně dne 18. ledna 2024 (č. l. 98 spisu, strana 2 protokolu o jednání, 3 odstavec), kdy výslovně uvedla, že pokud jde o usnesení přijaté pod bodem 4 nemá žádné připomínky proti větě první a druhé, tj. proti výše uvedené části přijatého usnesení [i) a ii)]. Brojila výslovně pouze proti větě třetí (tj. „[Anonymizováno] zajistí ve spolupráci s firmou [Anonymizováno] znovunapojení kouřových hlásičů v prostorách svého bytu č. 6 na společný systém ochrany společného majetku.“). Toto její vyjádření, posuzováno dle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), hraničilo se zpětvzetím návrhu, a bylo namístě tyto nesrovnalosti (pochybnosti) odstranit a postavit najisto, co konkrétně tímto sdělením mínila (jaký úkon ve vztahu k danému řízení činila).

27. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

28. V dalším řízení soud prvního stupně bude postupovat v intencích výše uvedeného (otázka okruhu účastníků řízení, vyjasnění otázky rozsahu návrhu). Nařídí jednání, k němuž předvolá všechny účastníky, provede potřebné dokazování a účastníkům řízení umožní (mimo jiné), aby se k provedeným důkazům vyjádřili, přičemž se soud prvního stupně nepomine vypořádat se s veškerou argumentací účastníků řízení k nastolené otázce. Ve věci znovu rozhodne a své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci.

29. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.

30. Soud prvního stupně nepomine rozhodnout o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

31. Odvolací soud pro úplnost dodává, že soud prvního stupně pochybil, pokud odvolatelku (navrhovatelku) znovu vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za jí podané odvolání proti již v pořadí druhému rozhodnutí soudu prvního stupně (výzva č. l. 123) s odkazem na položku 22 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“). Na základě této výzvy odvolatelka vyměřený soudní poplatek za podané odvolání zaplatila. Soud prvního stupně zcela pominul, že v daném případě jde o již druhé odvolání navrhovatelky proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, soudní poplatek za podané odvolání se tudíž opětovně nevybírá (§ 6a odst. 5 ZSop). Soud prvního stupně postupem dle § 10 odst. 2 ZSop odvolatelce jí zaplacený soudní poplatek za odvolání v celkové výši 2 000 Kč vrátí.