o zdržení se výkonu zástavního práva, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. srpna 2022, č. j. 41 Cm 5/2022-176

1. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodnutím ze dne 31. října 2022, sp. zn., 7 Cmo 219/2022 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I.

2. Podle § 170 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno.

3. Odvolací soud usnesení, které se doručuje účastníkům řízení, může sám změnit do okamžiku, než je doručeno, jak vyplývá z ust. § 170 odst. 1 o. s. ř., k čemuž přikročil v daném případě, když jeho předchozí rozhodnutí v dané věci nebylo doručeno žádnému z účastníků řízení ani nebylo vyhlášeno.

4. Ze spisu se podává, že Krajský soud v Plzni (dále též jen soud) v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že žalované se zakazuje jakýmkoliv způsobem zpeněžit pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož nedílnou součástí je stavba, budova s číslem popisným [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (výrok I.) a že návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo rozhodnuto o tom, že probíhající řízení o převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož nedílnou součástí je stavba, budova s číslem popisným [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedené u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pod číslem řízení [Anonymizováno][Anonymizováno] se nepovoluje, se zamítá (výrok II.).

5. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že u jeho soudu je vedeno řízení, ve kterém se původně žalobce a) domáhá, aby soud uložil žalované, aby se zdržela zásahu do vlastnického práva žalobce a) k uvedenému pozemku pokračováním ve výkonu zástavního práva dle smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení dle ustanovení § 1309 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ze dne 6. 9. 2018 uzavřené společností [právnická osoba], IČO [IČO], [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dne 13. 4. 2022 usnesením č. j. 41 Cm 5/2022-111 připustil do řízení jako dalšího účastníka na straně žalobce [Anonymizováno] - žalobkyni b), usnesením ze dne 10. 6. 2022 č. j. 41 Cm 5/2022-121 řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. 15 C 179/2021, ve kterém se žalobce a) domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem, které jsou předmětem zástavy, jejíž výkon, resp. zdržení se výkonu, je předmětem tohoto řízení. Proti uvedenému usnesení bylo podáno odvolání, o kterém nebylo doposud rozhodnuto.

6. Žalobkyně b) se domáhala nařízení výše uvedeného předběžného opatření, uvedla, že žalobce a) jako dlužník při prodeji svého obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] uzavřel kromě smlouvy o převodu další vzájemně propojené smlouvy, zejména rámcovou smlouvu a zástavní smlouvu, žalovaná jako univerzální právní nástupce společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] se na základě rámcové smlouvy domáhá po žalobci a) uhrazení fiktivní pohledávky ve výši 4 000 000 Kč dle rámcové smlouvy a hodlá ji uspokojit přímým prodejem předmětu zástavy třetí osobě s tím, že současně žalobkyni b) neinformovala o tom, že započne se zpeněžením a jakým způsobem tak hodlá učinit. Žalobkyně b) se domáhá, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků řízení uvedeným způsobem proto, aby žalovaná nemohla zpeněžit předmět zástavy a uspokojit tak svou neexistující pohledávku ve výši 4 000 000 Kč, přičemž žalovaná neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyně b) dle ustanovení § 1042 o. z., když zpeněžila předmět zástavy přímým prodejem třetí osobě a podala k příslušnému Katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva k předmětu zajištění na třetí osobu pod č. řízení [Anonymizováno], zároveň se domáhala nařízení předběžného opatření, které nepovolí převod vlastnického práva k předmětu zajištění.

7. Žalobkyně b) předložila rámcovou smlouvu o prodeji a koupi podílu ve společnosti [právnická osoba], smlouvu ze dne 5. 9. 2018 o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení uzavřenou [právnická osoba] jako zástavním věřitelem, žalobkyní b) jako zástavcem a žalobcem a) jako zástavním dlužníkem, výpis z katastru nemovitostí - LV Č. [Anonymizováno] vedený Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], výpis z obchodního rejstříku žalované vedený Krajským soudem v Plzni, oddíl C, vložka 32170, kupní smlouvu uzavřenou mezi žalovanou jako prodávající a [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako kupujícím ze dne 21. 7. 2022, jejímž předmětem jsou nemovitosti zapsané na LV č. [Anonymizováno] a návrh na vklad do katastru nemovitostí ze dne 29. 7. 2022 vedený pod sp. zn. [Anonymizováno].

8. Soud dospěl k závěru, že návrh na nařízení předběžného opatření podala oprávněná osoba a že jsou splněny zákonné předpoklady pro nařízení předběžného opatření.

9. Soud konstatoval, že negatorní žaloba dle ustanovení § 1042 o. z. je žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vznikla žalovanému tím, že neoprávněně zasáhl do vlastnického práva žalobce, jejím smyslem je uložení povinnosti zdržet se dalšího zásahu do vlastnického práva a odstranění nežádoucích následků, které takové zásahy způsobily, podmínkou úspěšnosti žaloby je aktivní věcná legitimace žalobce, tj. žalobce musí prokázat své vlastnictví a dále musí prokázat protiprávnost zásahu ze strany žalovaného. Konstatoval dále, že kdo je vlastníkem nemovitostí, jež tvoří předmět zásahu, je předmětem řízení o žalobě vedené u Okresního soudu v Chebu, kde tato otázka bude řešena přímo výrokem, jež bude závazný jak pro všechny účastníky tohoto sporného vlastnického vztahu, tak i pro všechny orgány, tj. i pro soud. Soud není v tomto řízení oprávněn posuzovat osvědčení nároku žalobce a), který uplatňuje proti žalobkyni b) v řízení vedeném u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021. Též uvedl, že dle platné právní úpravy je zástavním dlužníkem osoba, která je vlastníkem věci, jež je dána do zástavy k zajištění dluhu osobního dlužníka a která musí strpět případný výkon zástavního práva, což je v tomto případě žalobkyně b). Pokud žalovaná začala své zástavní právo, jež vzniklo zápisem do katastru nemovitostí, realizovat, vykonává je za daného stavu vůči zástavnímu dlužníkovi, kterým je žalobkyně b).

10. Soud uzavřel, že žalobkyně b) nárok ve věci samé jako prvotní předpoklad pro nařízení předběžného opatření osvědčila.

11. Co se týče existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků, za situace, kdy žalobkyně b) prokázala, že žalovaná zpeněžila předmět zástavy přímým prodejem třetí osobě a podala k příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva k předmětu zajištění na třetí osobu, je zřejmé, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků je dána, neboť žalovaná začala své zástavní obligační právo realizovat, aniž by bylo vyčkáno výsledku soudního řízení.

12. Návrhu na nařízení předběžného opatření obsaženému ve výroku I. proto vyhověl.

13. Návrh na nařízení předběžného opatření obsažený ve výroku II. soud zamítl s tím, že rozhodování o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí patří dle zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, do výlučné pravomoci katastrálních úřadů jako územních orgánů státní správy a ze žádného zákonného ustanovení nevyplývá, že by soud mohl do této kompetence nějakým způsobem zasahovat.

14. Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala žalovaná. Namítala, že odůvodnění napadeného rozhodnutí postrádá odůvodnění potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků řízení, soud pouze konstatuje, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků je dána, neboť žalovaná začala své zástavní obligační právo realizovat, aniž by bylo vyčkáno výsledku soudního řízení, kterým je dle žalované řízení vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021 (spor o vlastnické právo k předmětu zástavy), není však zřejmé, proč by měla žalovaná při realizaci svého zástavního práva, které vzniklo na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní b), čekat na to, jak dopadne spor o vlastnické právo k předmětu zástavy, zástavní právo patří mezi věcná práva a vázne proto na věci bez ohledu na to, komu vlastnické právo k zastavené věci svědčí. Jiné skutečnosti soud pro odůvodnění existence potřeby zatímních poměrů účastníků neuvádí. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. zrušil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu podle § 212a a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

16. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

17. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

18. Podle ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

19. Podle ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

20. V projednávané věci se původně žalobce a) domáhal, aby soud uložil žalované, aby se zdržela zásahu do vlastnického práva žalobce a) k uvedenému pozemku pokračováním ve výkonu zástavního práva dle smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení dle ustanovení § 1309 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ze dne 6. 9. 2018 uzavřené společností [právnická osoba], IČO [IČO], [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

21. V žalobě původně žalobce a) tvrdil, že při prodeji svého obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] uzavřel kromě smlouvy o jeho převodu rámcovou smlouvu a zástavní smlouvu spolu se žalobkyní b) jako zástavní dlužnicí, žalovaná jako univerzální právní nástupce společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] se na základě rámcové smlouvy domáhá po žalobci a) uhrazení fiktivní pohledávky ve výši 4 000 000 Kč dle rámcové smlouvy a hodlá ji uspokojit přímým prodejem předmětu zástavy třetí osobě, přičemž žalovaná nechala do katastru nemovitostí zapsat zápis o započetí výkonu zástavního práva, a to na základě záznamového řízení sp. zn. Z-1876/2021-402, zahájeného 27. 4. 2021. Též bylo tvrzeno, že jako vlastník předmětu zástavy je v katastru nemovitostí uvedena žalobkyně b), které žalobce a) daroval předmět zástavy, avšak žalobce a) od daru odstoupil a vede proti žalované řízení o určení vlastnického práva u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. 15 C 179/2021.

22. Soud připustil do řízení jako dalšího účastníka na straně žalobce [Anonymizováno] - žalobkyni b) a usnesením ze dne 10. 6. 2022 č. j. 41 Cm 5/2022-121 řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. 15 C 179/2021, ve kterém se žalobce a) domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem, které jsou předmětem zástavy, jejíž výkon, resp. zdržení se výkonu, je předmětem tohoto řízení. Toto řízení nebylo pravomocně skončeno.

23. Žalobkyně b) se v průběhu řízení domáhala, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků řízení uvedeným způsobem proto, aby žalovaná nemohla zpeněžit předmět zástavy a uspokojit tak svou neexistující pohledávku ve výši 4 000 000 Kč, přičemž žalovaná neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyně b) dle ustanovení § 1042 o. z., když zpeněžila předmět zástavy přímým prodejem třetí osobě a podala k příslušnému Katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva k předmětu zajištění na třetí osobu pod č. řízení V-4708/2022-102, zároveň se domáhala nařízení předběžného opatření, které nepovolí převod vlastnického práva k předmětu zajištění.

24. Odvolací soud nejprve zkoumal, zda žalobkyně b) osvědčila nárok ve věci samé jako prvotní předpoklad pro nařízení předběžného opatření.

25. Podle ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. musí být z návrhu na zahájení řízení (žaloby) patrno, čeho se navrhovatel (žalobce) domáhá, žalobní návrh musí být úplný, určitý a srozumitelný a vymezení práv a jim odpovídajících povinností musí být tak přesné a jednoznačné, aby po převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden jeho výkon. Přitom soud nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti než žalobce navrhuje, musí žalobní petit svým výrokem zcela vyčerpat a nesmí jej (s výjimkami zakotvenými v § 153 odst. 2 o. s. ř.) překročit (shodně srov. v právní teorii např. Bureš. J., Drápal. L., Krčmář. Z., Mazanec. M.: Občanský soudní řád, Komentář I. díl. 6. vydání, Praha: C. H. Beck 2003, str. 247). To však neznamená, že by musel být žalobní petit formulován tak, aby jej mohl odvolací soud bez jakékoli úpravy převzít do výroku svého rozhodnutí (i když jsou zpravidla žalobní petity takto formulovány).

26. Kdyby žalobce vymezil v žalobě žalobní petit nepřesně, neurčitě nebo nesrozumitelně, převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek, že by rozhodnutí soudu nebylo (z materiálního hlediska) vykonatelné. Přesný, určitý a srozumitelný žalobní petit není jen vyjádřením formálních náležitostí žaloby, ale je zcela nezbytným předpokladem pro to, aby soudní rozhodnutí bylo (z materiálního hlediska) vykonatelné a aby tak nastaly právní účinky, které žalobce zahájením řízení sledoval.

27. Podmínkou je pouze, aby z návrhu bylo patrno, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhá.

28. Ve sporném řízení je to účastník, kdo odpovídá za výsledek sporu, vymezuje předmět řízení, jímž může (za splnění procesních podmínek) disponovat, měnit jej, omezovat či rozšiřovat. Soud v těchto případech kauzu jen projednává a pohybuje se přitom v mezích určenými žalobcem a žalovaným (v případě vzájemné žaloby).

29. Bude sice na samotném soudu, aby formuloval výrok svého rozhodnutí obvyklým způsobem, avšak podmínkou je to, aby z návrhu bylo patrno, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhá, postačí, když z obsahu žaloby nepochybně vyplývá, že žalobce se domáhá konkrétního rozhodnutí o povinnosti protistrany plnit a podobně.

30. Žalobkyně b), která přistoupila do řízení na straně žalobce, se domáhá v žalobě, aby soud uložil žalované, aby se zdržela zásahu do vlastnického práva žalobkyně k uvedenému pozemku pokračováním ve výkonu zástavního práva dle smlouvy o zřízení zástavního práva.

31. V žalobě však není uvedeno, v čem spočívá pokračování ve výkonu zástavního práva, není navrženo konkrétní rozhodnutí o povinnosti žalované.

32. Jestliže ze žaloby ani žalobního petitu není jasně patrno, v čem spočívá pokračování ve výkonu zástavního práva, není jasně patrno, čeho se žalobkyně b) žalobou ve věci domáhá.

33. Odvolací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nárok ve věci samé jako prvotní předpoklad pro nařízení předběžného opatření nebyl osvědčen, když žalobní petit není přesný, určitý a srozumitelný, neboť z návrhu není patrno, čeho se žalobkyně b) návrhem ve věci domáhá a v daném řízení nemůže být uvedená vada dle ustanovení § 43 o. s. ř. odstraněna.

34. Odvolací soud ze shora popsaných důvodů usnesení soudu prvního stupně v napadené části podle ust. § 220 o. s. ř. změnil, jak uvedeno ve výroku.