o zdržení se výkonu zástavního práva, o odvolání žalobce a) proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 41 Cm 5/2022-121 ze dne 10. června 2022

1. Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně výše uvedeným usnesením přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu pod č. j. 15C 179/2021.

2. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že dne 13. 1. 2022 žalobce podal žalobu, jíž se domáhá, aby soud vydal rozsudek, ve kterém žalované uloží, aby se zdržela zásahu do vlastnického práva žalobce k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož nedílnou součástí je stavba, budova s číslem popisným [Anonymizováno], a k pozemku parc. č. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [Jméno advokáta C], obec [Jméno advokáta C], pokračováním ve výkonu zástavního práva dle smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení dle ustanovení § 1309 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ze dne 6. 9. 2018, uzavřené mezi společností [právnická osoba], [Jméno žalobce] a [Jméno advokáta B].

3. Soud dne 13. 4. 2022 usnesením č. j. 41Cm 5/2022 – 111 připustil do tohoto řízení jako dalšího účastníka na straně žalobce [Jméno advokáta B].

4. Soudu je známo, že u Okresního soudu v Chebu probíhá řízení č. j. 15C 179/2021, ve kterém se žalobce domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem, které jsou předmětem zástavy, jejíž výkon, resp. zdržení se výkonu, je předmětem tohoto řízení.

5. Soud dospěl k názoru, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Chebu pod č. j. 15C 179/2021 je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v tomto řízení. Je tedy dán důvod pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., a proto řízení přerušil.

6. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal žalobce a). Uvedl, že za situace, kdy předběžné opatření nadále neposkytuje žalobci a) ochranu proti zásahu žalované spočívajícím v neoprávněné realizaci zástavního práva, nemá žalobce a) zájem na tom, aby bylo toto řízení přerušeno do okamžiku, než bude pravomocně ukončeno řízení o určení vlastnického práva k Předmětu zástavy, které je vedeno před Okresním soudem v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021. Bere zpět svůj návrh uvedený v žalobě, aby Krajský soud v Plzni dle ust. § 109 odst. 2 o. s. ř. přerušil řízení o této žalobě do doby, než bude pravomocně ukončeno řízení o určení vlastnického práva k Předmětu zástavy, které je vedeno před Okresním soudem v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh se zamítá.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že je odvolání nedůvodné.

8. Z návrhu plyne, že původně žalobce a) se domáhal, aby soud uložil žalované, aby se zdržela zásahu do vlastnického práva žalobce a) k nemovitostem, které jsou předmětem zástavy, pokračováním ve výkonu zástavního práva dle smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení ze dne 6. 9. 2018 uzavřené společností [právnická osoba], IČO [IČO], [Jméno žalobce] a [Jméno advokáta B], že soud připustil do řízení jako dalšího účastníka na straně žalobce [Jméno advokáta B] - žalobkyni b), že z předložených listin vyplynulo, že žalobkyně b) je vlastnicí nemovitostí, které jsou předmětem zástavy, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021 se žalobce a) domáhá určení vlastnického práva vůči žalobkyni b) k nemovitostem, které jsou předmětem zástavy, jejíž výkon, resp. zdržení se výkonu, je předmětem tohoto řízení, že napadeným usnesením soud řízení přerušil podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021. Odvolací soud zjistil, že uvedené řízení není dosud skončeno.

9. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. může soud přerušit řízení též tehdy, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu.

10. Může se jednat o řízení, které bylo zahájeno zcela bez souvislosti s probíhajícím řízením i o řízení, kdy sám soud dal k zahájení takového řízení podnět. Na rozdíl od povinného přerušení řízení podle § 109 odst. 1 písm. b) jde o řešení takové otázky, kterou by si soud mohl sám předběžně vyřešit. Přerušení řízení je tak třeba zvažovat především z hlediska hospodárnosti řízení, např. aby v souběžně vedených řízeních nedocházelo k opakovanému provádění stejných důkazů apod. a je třeba určit hranici mezi vhodností přerušení a možností soudu vyřešit otázku předběžně. Protože soud má otázky předběžné zásadně vyřešit v jednom řízení a „nevyčkávat“ na to, až je vyřeší někdo jiný, je přerušení řízení institut výjimečný; zároveň je ovšem nevhodné, aby dva soudy vyřešily stejnou předběžnou otázku rozdílně a vydaly i odlišná rozhodnutí. Posouzení předběžné otázky jiným orgánem (včetně soudu) je však pro soud závazné jen tehdy, pokud byla řešena ve výroku rozhodnutí.

11. K tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5759/2016 dle kterého důvody přerušení řízení jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud podle § 135 odst. 2 může vyřešit sám. Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát. Soud by měl dále posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření, a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží.

12. Odvolací soud konstatoval, že předmětná žaloba je žalobou negatorní dle ustanovení § 1042 o. z., podmínkou úspěšnosti žaloby je aktivní věcná legitimace žalobce, tj. žalobce musí prokázat své vlastnictví a dále musí prokázat protiprávnost zásahu ze strany žalovaného. V daném případě, kdo je vlastníkem nemovitostí, je předmětem řízení o žalobě vedené u Okresního soudu v Chebu, kde tato otázka bude řešena přímo výrokem, jež bude závazný pro všechny účastníky tohoto sporného vlastnického vztahu i pro všechny orgány, tj. i pro soud.

13. Pokud soud dospěl k závěru, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021 je řešena otázka, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu, odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil. V uvedeném řízení soud rozhodne výrokem o tom, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí a bude vyřešena otázka aktivní věcné legitimace žalobců, tedy otázka, která má podstatný význam pro řešení daného případu.

14. Odvolací dospěl k závěru, že soudu prvního stupně nelze vytknout pochybení, pokud dospěl k závěru, že je na místě řízení přerušit. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že soud shledal jako důvod pro přerušení řízení hospodárnost řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát a že též má za to, že vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky hlavního řízení účelné. S uvedeným závěrem se odvolací soud též ztotožnil.

15. Soud proto správně rozhodl, že je třeba toto řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušit do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021.

16. Co se týče skutečnosti, že žalobce a) vzal zpět svůj návrh, aby soud přerušil řízení dle ust. § 109 odst. 2 o. s. ř., odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně řízení nepřerušil na základě návrhu žalobce a), jak plyne z výše uvedeného, a proto je bez významu, že žalobce a) vzal zpět uvedený návrh.

17. Na základě uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v dalším řízení.