o změnu zápisu v obchodním rejstříku a o dosažení shody mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, o odvolání navrhovatelů do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2018, č. j. B 9455/RD225/MSPH, Fj 142013/2018/MSPH

1. Návrhem doručeným soudu dne 20. 4. 2018 se navrhovatelé a) až c) domáhali podle § 101 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z.v.r.“), aby soud obnovil jejich zápisy v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 9455 ve věci společnosti [Jméno navrhovatele E]., IČO [IČO navrhovatele E], sídlem [Adresa navrhovatele E] (dále jen „Společnost“). Konkrétně se domáhali toho, aby soud zrušil zápis do obchodního rejstříku, kterým byl dne 21. 3. 2018 do obchodního rejstříku Společnosti zapsán jako člen představenstva předseda představenstva pan [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno] a jako člen představenstva zapsán [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], a kterým byl téhož dne vymazán jako člen představenstva [Jméno navrhovatele B], narozený [Datum narození navrhovatele B], narozena [Datum narození navrhovatele C] a vymazán jako člen a předseda představenstva [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]. Současně navrhli, aby soud opětovně zapsal do obchodního rejstříku Společnosti jako člena představenstva [Jméno navrhovatele B], narozeného [Datum narození navrhovatele B], jako členku představenstva [Jméno navrhovatele C], narozenou [Datum narození navrhovatele C], narozeného [Datum narození navrhovatele A], že napadené usnesení rejstříkového soudu bylo vydáno dne 20. 3. 2018 pod č. j. B 9455/RD185/MSPH, Fj 36594/2018/MSPH. Dle názoru navrhovatelů a) až c) usnesení valné hromady Společnosti ze dne 16. 10. 2017, které bylo jedním z podkladů pro vydání napadeného rozhodnutí rejstříkového soudu, trpí vadami, pro které se na toto usnesení valné hromady hledí, jakoby nebylo přijato, k čemuž navrhovatelé podrobně argumentují. Uvedli dále, že k zápisu do obchodního rejstříku došlo dne 21. 3. 2018. Návrh je tedy podán včas ve lhůtě stanovené v § 101 z. v. r. Jako členové představenstva Společnosti jsou navrhovatelé osobami, které jsou osobami zapisovanými podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu Společnosti. Proto jim svědčí aktivní legitimaci k podání návrhu podle § 101 odst. 2 z. v. r.

2. Dne 10. 5. 2018 pod č. j. Fj 159560/2018 byl soudu doručen návrh navrhovatele d) s totožným petitem. V odůvodnění navrhovatel d) uvedl, že návrh podává podle § 78 odst. 1 druhá věta z. v. r., tj. za účelem dosažení shody mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem.

3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. spojil ke společnému řízení návrh podaný u Městského soudu v Praze dne 20. 4. 2018 pod Fj 142013/2018 a návrh podaný dne 10. 5. 2018 pod Fj 159560/2018. Ve výroku II. návrh podaný u Městského soudu v Praze dne 20. 4. 2018 pod Fj 142013/2018 a návrh podaný dne 10. 5. 2018 pod Fj 159560/2018 zamítl. V odůvodnění výroku II. soud konstatoval, že rejstříkové řízení je ovládáno registračním principem a soud má omezený rozsah přezkumné činnosti, což mu nedává prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním řízení. Soud zjistil, že u zdejšího soudu bylo zahájeno řízení sp. zn. 77 Cm 171/2017 o neplatnost usnesení valné hromady Společnosti konané dne 16. 10. 2017, tedy o neplatnost usnesení valné hromady, které bylo podkladem pro napadené usnesení. Protože rejstříkový soud není oprávněn řešit sporné skutečnosti, o nichž je navíc konáno jiné soudní řízení, nezbylo mu, než předmětný, nyní spojený návrh, zamítnout.

4. Do obou výroků tohoto usnesení podali včasné odvolání všichni navrhovatelé.

5. Podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.

6. Usnesení soudu prvního stupně o spojení věcí ke společnému řízení je usnesením, kterým se upravuje vedení řízení. Do tohoto usnesení tedy odvolání přípustné není. Odvolací soud proto odvolání navrhovatelů do výroku I. napadeného usnesení odmítl podle § 218 písm. c) o. s. ř.

7. Odvolací soud se dále zabýval otázkou, zda navrhovatel d) je osobou oprávněnou k podání návrhu na zahájení rejstříkového řízení.

8. Z připojeného rejstříkového spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 16. 2. 2017 č. j. MSPH 76 INS 2762/2011-A-250 Městský soud rozhodl v insolvenční věci dlužníka: [Jméno navrhovatele E]., IČO [IČO navrhovatele E], o insolvenčním návrhu dlužníka o zjištění úpadku s návrhem na povolení reorganizace tak, že ve výroku I. zjistil úpadek dlužníka [Jméno navrhovatele E]., IČO [IČO navrhovatele E]. Ve výroku II. soud povolil řešení úpadku dlužníka reorganizací a ve výroku III. jmenoval insolvenčním správcem [Jméno navrhovatele D], IČO [IČO], [adresa]. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 9455 ze dne 20. 4. 2020 odvolací soud zjistil, že shora uvedené usnesení Městského soudu v Praze bylo zapsáno dne 20. 2. 2017 a nálezem Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2018, č. j. II. ÚS 1162/17 bylo zrušeno povolení řešení úpadku reorganizací. Toto bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 5. 2. 2018. Na základě usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 76 INS 2762/2011-A-292 ze dne 6. 2. 2018 bylo rozhodnuto o povolení reorganizace dlužníka. Účinky tohoto rozhodnutí nastaly dne 6. 2. 2018 v 16.13 hodin. Nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2018, č. j. II. ÚS 699/18 byl výrok o povolení reorganizace zrušen. Na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. MSPH 76 INS 2762/2011-B-304 ze dne 4. 4. 2018 bylo dlužníkovi omezeno právo nakládat s majetkovou podstatou. Účinky tohoto rozhodnutí nastaly dne 6. 4. 2018 v 16.08 hodin. Toto bylo zapsáno dne 10. 4. 2018. Insolvenční správce [Jméno navrhovatele D], narozený [Anonymizováno], [adresa], byl do obchodního rejstříku zapsán dne 29. 11. 2018.

9. Rozsah, ve kterém je insolvenční správce oprávněn činit procesní úkony včetně podávání návrhů na zahájení soudního řízení, stanoví zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „IZ“). Jak vyplývá z listin shora uvedených, v době podání návrhu navrhovatelem d) na zahájení rejstříkového řízení, byla Společnost (dlužník) v úpadku řešeného formou reorganizace, navrhovatel d) byl ustanoven jejím insolvenčním správcem a dlužníku bylo omezeno oprávnění nakládat s majetkovou podstatou.

10. Podle § 330 IZ (1) Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, ledaže insolvenční soud rozhodne podle § 332 jinak. (2) Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost dlužníka za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil; členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu nebo jinou újmu ručí společně a nerozdílně. (3) Za právní úkony, které mají podle odstavce 3 zásadní význam, se považují úkony, jejichž důsledkem se významně změní hodnota majetkové podstaty nebo postavení věřitelů anebo míra uspokojení věřitelů.

11. Podle § 331 IZ insolvenční správce vykonává dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními, pokračuje ve zjišťování majetkové podstaty a jejím soupisu, vede incidenční spory, sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru. Kromě toho plní i další úkoly a provádí další činnosti, které mu uložil insolvenční soud.

12. Podle § 332 odst. 3 IZ jestliže insolvenční soud zakáže dlužníku s dispozičními oprávněními nakládat s majetkovou podstatou nebo jeho oprávnění k tomu omezí, přecházejí tato dispoziční oprávnění na insolvenčního správce.

13. Z citovaných ustanovení IZ vyplývá, že i za situace, kdy dlužníku je omezeno jeho oprávnění nakládat s majetkovou podstatou a dispoziční oprávnění v důsledku toho přechází na insolvenčního správce, může insolvenční správce vést pouze incidenční spory (§ 331 IZ) a činit právní úkony týkající se nakládání s majetkovou podstatou. V dané věci se nejedná o incidenční spor a předmětem řízení není nakládání s majetkovou podstatou.

14. Odvolací soud proto uzavřel, že navrhovatel d) není osobou oprávněnou k podání návrhu na zahájení rejstříkového řízení, neboť mu podle IZ k podání takového návrhu nesvědčí aktivní věcná legitimace.

15. Na základě shora uvedeného odvolací soud postupoval podle § 86 písm. a) z. v. r. a podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a zamítavé usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. ohledně návrhu navrhovatele d) podaného dne 10. 5. 2018 pod Fj 159560/2018 změnil tak, že návrh se odmítá.

16. Navrhovatelé a) až c) podali odvolání do výroku II. s odkazem na § 205 odst. 2 písm. a), c), d) a g) o. s. ř. Namítli, že výrok II. byl vydán Městským soudem v Praze jednajícím vyšší soudní úřednicí [Anonymizováno]. Podle § 11 písm. c) bod 5 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících (dále jen „ZVÚ“), není vyšší soudní úředník oprávněn vydat usnesení ve věci samé, pokud nebylo nařízeno ústní jednání. V této věci ústní jednání nařízeno nebylo. Soud byl proto nesprávně obsazen. Podle § 212a odst. 5 o. s. ř. soud přihlédne také k vadám podle § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Dále namítli, že odůvodnění výroku II. neobsahuje žádné posouzení skutečností uvedených v návrhu na zahájení řízení. Soud prvního stupně se při vydání napadeného usnesení nevypořádal se zcela klíčovou námitkou odvolatelů. Touto námitkou je to, že součástí dokumentů, které byly přiloženy k návrhu na zahájení rejstříkového řízení ve vztahu k údajné valné hromadě konané dne 16. 10. 2017, byl i zápis z ní, který jako svoji přílohu obsahoval seznam akcionářů společnosti k 31. 10. 2017, tedy více než 14 dnů po konání valné hromady. Odvolatelé předložili k návrhu na zahájení řízení seznam akcionářů z 12. 3. 2015 a opis z tohoto seznamu k datu 16. 10. 2017, ze kterého vyplývalo, že společnost [Anonymizováno] nebyla akcionářem Společnosti k datu konání údajné valné hromady a tedy i zápis z valné hromady je úmyslně zkreslen, aby vytvořil iluzi o 100% účasti akcionářů na této valné hromadě. Rejstříkový soud tedy neměl kompletní podklady pro provedení výmazu odvolatelů jako představenstva společnosti proto, že zde byla listina, která odůvodňovala zamítnutí návrhu na výmaz odvolatelů jako členů statutárního orgánu Společnosti. Soud prvního stupně se touto listinou nezabýval s argumentem, že rejstříkové řízení je ovládáno registračním principem a soud má tak omezený rozsah přezkumné činnosti, který mu nedává prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním řízení. To je dílem nesprávné právní posouzení věci, dílem neúplně zjištěný skutkový stav pro neprovedení klíčového důkazu. Navrhovatelé a) až c) proto navrhli, aby výrok II. napadeného usnesení byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

17. Podle § 101 z. v. r. (1) Zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 78 odst. 1 tím není dotčeno. (2) Osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.

18. Z připojeného rejstříkového spisu odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 3. 2018, č. j. B 9455/RD185/MSPH, Fj 36594/2018/MSPH ve věci navrhovatele [Jméno navrhovatele E]., IČO [IČO navrhovatele E], o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku rozhodl tak, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vložce 9455 vymazal statutární orgán – představenstvo předsedu představenstva [Anonymizováno], narozeného [Datum narození navrhovatele A], se dnem vzniku funkce 22. 7. 2013 a se dnem vzniku členství 15. 7. 2013, člena představenstva [Jméno navrhovatele C], narozenou [Datum narození navrhovatele C]. [Jméno navrhovatele B], narozeného [Datum narození navrhovatele B], se dnem vzniku funkce a členství 7. 10. 2015. Současně soud rozhodl o zápisu u vymazávané osoby [Jméno navrhovatele A], den zániku členství i zániku funkce 25. 1. 2018, u vymazávané osoby [Jméno navrhovatele C], den zániku členství 25. 1. 2018, a u vymazávané osoby [Jméno navrhovatele B], den zániku členství a den zániku funkce 25. 1. 2018. Dále rozhodl o zápisu předsedy představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], se dnem vzniku funkce 29. 1. 2018 a dnem vzniku členství 25. 1. 2018 a o zápisu člena představenstva [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], se dnem vzniku členství 25. 1. 2018. V rozhodnutí je uveden jako den zápisu změny den nabytí právní moci. Usnesení nabylo právní moci dnem 21. 3. 2018. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku Společnosti ze dne 20. 4. 2020 bylo odvolacím soudem zjištěno, že k zápisu výmazu navrhovatelů a) až c) z obchodního rejstříku došlo dne 21. 3. 2018.

19. K zápisu výmazu navrhovatelů a) až d) z obchodního rejstříku došlo dne 21. 3. 2018, jejich návrh na zápis změny v obchodním rejstříku podle § 101 odst. 2 z. v. r. byl soudu doručen dne 20. 4. 2018. Prekluzivní lhůta pro podání návrhu jednoho měsíce od zápisu stanovená v § 101 odst. 1 z. v. r. tak byla dodržena, návrh byl podán včas. Navrhovatelé coby osoby vymazané z veřejného rejstříku, které jsou do něho zapisované v rámci zápisu zapsané osoby (§ 25 odst. 1 písm. g) z. v. r.) jsou podle § 101 odst. 2 z. v. r. aktivně legitimováni k podání návrhu.

20. Podle § 11 písm. c) bod 5 ZVÚ vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního a zákona upravujícího zvláštní řízení soudní mimo rozhodování v řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání.

21. V dané věci jednání nařízeno nebylo a proto vyšší soudní úřednice [Anonymizováno] byla oprávněna v rejstříkovém řízení vydat napadené usnesení, v němž bylo ve výroku II. rozhodnuto ve věci samé. Odvolací námitka navrhovatelů a) až c), že [Anonymizováno] coby vyšší soudní úřednice nebyla oprávněna rozhodnout ve věci samé a řízení je tak zatíženo vadou zmatečnosti podle § 229 písm. e) o. s. ř., důvodná není.

22. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2020, č. j. 77 Cm 171/2017-89 odvolací soud zjistil, že navrhovateli byli [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele B]. Dalším účastníkem řízení byla Společnost. Předmětem řízení bylo určení zdánlivosti usnesení valné hromady účastnice z 16. 10. 2017. Ve výroku I. soud zamítl návrh na určení, že usnesení valné hromady Společnosti, které bylo přijato na zasedání konaném 16. 10. 2017 a kterým bylo rozhodnuto o odvolání [Anonymizováno], [Jméno navrhovatele C] a [Jméno navrhovatele B] z funkce člena představenstva účastnice a kterým bylo rozhodnuto o zvolení [Anonymizováno], [Anonymizováno] [fyzická osoba] novými členy představenstva, není usnesení valné hromady a nelze k němu přihlížet. Ve výroku II. soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění výroku I. vyplývá, že soud neshledal za prokázaný žádný důvod tvrzený navrhovateli ani jiný zákonný důvod stanovený v § 45 odst. 1 a 2 zákona o obchodních korporacích a § 245 občanského zákoníku, pro který by bylo možno hledět na usnesení valné hromady Společnosti ze dne 16. 10. 2007 jako by nebylo přijato. Na usnesení je vyznačena právní moc dne 21. 3. 2020.

23. Podle § 135 o. s. ř. (1) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. (2) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

24. Podle § 159a o. s. ř. (1) Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. (2) Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v § 83 odst. 2, je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro další osoby oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu. Zvláštní právní předpisy stanoví, v kterých dalších případech a v jakém rozsahu je výrok pravomocného rozsudku závazný pro jiné osoby než účastníky řízení. (3) V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.

25. Podle § 27 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“) výrok pravomocného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, je závazný pro každého.

26. V usnesení ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 uveřejněným pod pořadovým číslem 62/2018 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že: „Nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, je i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato“.

27. Navrhovatelé a) až c) tvrdí, že na valné hromadě Společnosti konané dne 16. 10. 2007 jeden z akcionářů nebyl akcionářem Společnosti a přesto na této valné hromadě hlasoval. Nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady či nepřijetí usnesení valné hromady potřebnou většinou je i v právních poměrech úpravy akciové společnosti zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato.

28. S účinností od 1. 1. 2014 však rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. K vadám způsobujícím, že se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (zejména § 45 odst. 1 a 2 ZOK a § 245 o. z.), však rejstříkový soud musí přihlédnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).

29. Vzhledem k tomu, že platnost usnesení valné hromady Společnosti ze dne 16. 10. 2017 soud v daném řízení přezkoumávat nemůže, zabýval se odvolací soud z moci úřední otázkou, zda předmětné usnesení valné hromady Společnosti nemá vady, pro které by se na ně hledělo, jako by nebylo přijato. Tato předběžná otázka však již byla pravomocně vyřešena ve výroku I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2020, č. j. 77 Cm 171/2017-85, v jehož odůvodnění se soud prvního stupně pečlivě zabýval všemi v úvahu připadajícími vadami uvedenými v § 45 odst. 1 ZOK a § 245 o. z., a dospěl k závěru, že žádný z těchto důvodů prokázán nebyl. Vzhledem k tomu, že řízení o vyslovení, že nejde o rozhodnutí orgánu právnické osoby, je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s., je výrok pravomocného rozhodnutí závazný pro každého podle citovaného ustanovení § 27 z. ř. s. ve spojení s § 159a o. s. ř. Odvolací soud je proto povinen z předmětného pravomocného usnesení nalézacího soudu, kterým byla vyřešena předběžná otázka, vycházet podle citovaného ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř.

30. Z vyložených důvodů odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že návrh navrhovatelů a) až c) na změnu zápisu v obchodním rejstříku podle § 101 odst. 2 z. v. r. důvodný není a proto zamítavý napadený výrok II. v části týkající se návrhu navrhovatelů a) až c) ze dne 20. 4. 2018 pod Fj 142013/2018 potvrdil pro jeho věcnou správnost podle § 219 o. s. ř., byť z jiného důvodu, než uvedl soud prvního stupně.

31. Nákladový výrok ve vztahu mezi navrhovatelem d) a Společností je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 2 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. Ve vztahu mezi navrhovateli a) až c) a Společností je nákladový výrok odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. Okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků odvolací soud neshledal.