o změnu zápisu v obchodním rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2022, č. j. C 161471/RD69/MSPH, Fj 98838/2022/MSPH
JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 4. 5. 2023
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]
bytem [Adresa navrhovatele]
zastoupený advokátem [tituly před jménem] [Jméno]
sídlem [adresa]
za účasti: [Jméno advokáta]., IČO [IČO advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
o změnu zápisu v obchodním rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2022, č. j. C 161471/RD69/MSPH, Fj 98838/2022/MSPH
I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2022, č. j. C 161471/RD69/MSPH, Fj 98838/2022/MSPH, se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 14. 3. 2022 se navrhovatel domáhal dle ust. § 101 odst. 2 z. v. r. výmazu zápisu provedeného dne 7. 3. 2022 v rámci zapsané osoby, společnosti [Jméno advokáta]., IČO [IČO advokáta], sídlem [adresa] (dále jen též jen „Společnost“), kterým byl navrhovatel vymazán jako společník vlastnící obchodní podíl o velikosti 90%, jež odpovídá vkladu do základního kapitálu ve výši 180 000 Kč. K návrhu přiložil notářský zápis ze dne 3. 8. 2016, č. NZ 445/2016, N 413/216, sepsaný notářkou [tituly před jménem] [Jméno], obsahující smlouvu o převodu obchodního podílu, odstoupení od Smlouvy o převodu podílu (kupní smlouvy) ze dne 25. 2. 2022 a stanovisko navrhovatele k odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu ve Společnosti ze dne 9. 3. 2022.
2. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že zamítl návrh na změnu zápisu provedeného v obchodním rejstříku u společnosti [Jméno advokáta]., IČO [IČO], podaný u Městského soudu v Praze dne 14. 3. 2022 pod Fj 98838/2022/MSPH, spočívajícího ve výmazu společníka [Jméno navrhovatele] na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2022, č. j. C 161471/RD40/MSPH, Fj 86883/2022/MSPH, které nabylo právní moci dne 7. 3. 2022, a tedy obnovení zápisu společníka [Jméno navrhovatele] v obchodním rejstříku společnosti [Jméno advokáta]., IČO [IČO] (výrok I.). Soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
3. V odůvodnění soud uvedl, že navrhovatel se návrhem ze dne 14. 3. 2022 pod Fj 98838/2022/MSPH domáhal změny zápisu u Společnosti dle ust. § 101 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen "z. v. r."). Navrhovatel uvedl, že je společníkem společnosti [Jméno advokáta]. a náleží mu podíl č. 1 o velikosti 90% odpovídající vkladu do základního kapitálu ve výši 180 000 Kč. Tento podíl nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 3. 8. 2016 od prodávajícího [Jméno]. Na základě kupní smlouvy se navrhovatel zavázal uhradit prodávajícímu [Jméno] kupní cenu ve výši 600 000 Kč, což také učinil. Na základě uvedené kupní smlouvy byl [Jméno navrhovatele] jako společník do obchodního rejstříku řádně zapsán dne 3. 8. 2016. Navrhovatel dne 9. 3. 2022 zjistil, že usnesením ze dne 7. 3. 2022 pod č. j. Fj 86883/2022/MSPH jako společník Společnosti byl bez jeho vědomí z obchodního rejstříku vymazán. Navrhovatel dále uvedl, že dne 4. 3. 2022 převzal dopis podepsaný [Jméno], označený jako „Odstoupení od Smlouvy o převodu podílu (kupní smlouvy)“ a datovaný dnem 25. 2. 2022, z jehož obsahu vyplývá, že se má jednat o odstoupení od kupní smlouvy o převodu obchodního podílu shora uvedené, kdy důvodem odstoupení od smlouvy [Jméno] bylo, že navrhovatel neuhradil ničeno na sjednanou kupní cenu. Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že toto neodpovídá skutečnosti, jelikož navrhovatel kupní cenu za převod obchodního podílu uhradil a dále, že platně vznesl námitku promlčení práva na odstoupení od smlouvy, kdy má za to, že právo [Jméno] odstoupit od smlouvy bylo nejpozději dne 2. 6. 2020 promlčeno. Navrhovatel má proto za to, že nepřestal být společníkem Společnosti, neboť nedošlo k zániku předmětné smlouvy o převodu podílu a je tedy nadále společníkem Společnosti. Soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatel (vymazaná osoba) podle § 101 odst. 2 z. v. r., může mít v řízení úspěch, předloží-li jiné listiny, než ty, na základě kterých byl předtím vymazán z veřejného rejstříku, které podle svého obsahu umožňují závěr, že jeho výmaz z veřejného rejstříku neodpovídá skutečnost. Procesní úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku, ovládaná registračním principem, však nedává prostor pro zjišťování sporných skutečností. I v tomto řízení rejstříkový soud proto posuzuje jen, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z přiložených listin. V řízení o návrhu, na základě kterého byl nynější navrhovatel vymazán jako společník Společnosti, se soud zabýval toliko odstoupením od smlouvy [Jméno] z důvodu neuhrazení kupní ceny za převod obchodního podílu a zákonnými skutečnostmi, tedy zda odstoupení od smlouvy proběhlo v souladu se zákonem. Jelikož neshledal na základě doložených listin ve spise žádné pochybení a odstoupení od smlouvy bylo vázáno pouze na řádné doručení a samotné odstoupení od smlouvy mělo úředně ověřený podpis, vyhověl svým usnesením ze dne 7. 3. 2022, č. j. C 161471/RD40/MSPH, Fj 86883/2020/MSPH, návrhu na zápis změn. Navrhovatel ke svému návrhu ze dne 14. 3. 2022 pod [IBAN]/2022/MSPH žádné jiné listiny, které by prokazovaly jiné skutečnosti, nedoložil, když problematika osobních sporů mezi zúčastněnými osobami jde nad rámec toho, co je soud v daném případě oprávněn zkoumat. Společnost se k návrhu navrhovatele vyjádřila ve svém podání doručeným soudu dne 2. 6. 2022 pod F 219797/2022/MSPH tak, že jí není nic známo o tom, že by navrhovatel svůj dluh za převod podílu č. 1 ve Společnosti uhradil, když navrhovatel ani ke svému tvrzení ničeho nedokládá. Z uvedených důvodů soud prvního stupně návrh navrhovatele zamítl a o náhradě nákladů rozhodl v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), ve spojení s ust. § 120 z. v. r.
4. Proti uvedenému usnesení se navrhovatel včasně odvolal. Uvedl, že soud prvního stupně zcela evidentně opomněl zohlednit řádně uplatněnou námitku promlčení, když soud je jí povinen přezkoumat, pokud ji strana sporu uplatní. To, že navrhovatel uplatnil námitku promlčení, jednoznačně vyplývá z předložených listin, soud prvního stupně tak měl všechny potřebné listiny pro posouzení oprávněnosti námitky promlčení navrhovatele. V napadeném usnesení tak absentuje úvaha a posouzení oprávněnosti námitky promlčení, kdy o jejím uplatnění byli dotčená osoba i soud řádně informováni. Soud prvního stupně porušil právo navrhovatele na zákonný proces, když zcela opomněl, respektive vůbec se nezabýval řádně uplatněnou námitkou promlčení. Navrhovatel navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil a ve věci sám rozhodl tak, že návrhu v plném rozsahu vyhoví, nebo aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
5. Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
6. Podle § 101 odst. 1 z. v. r. se zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout.
7. Podle § 101 odst. 2 z. v. r. osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku, domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak, než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně. O návrhu soud zpravidla rozhodne usnesením, když nelze předpokládat splnění podmínek pro přímý zápis podle § 92 z. v. r. Účastníkem řízení je vždy navrhovatel a zapsaná osoba.
8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [Anonymizováno] ze dne 4. 5. 2023, odvolací soud zjistil, že [Jméno navrhovatele], nar. [Datum narození navrhovatele], byl jako společník Společnosti s obchodním podílem o velikosti 90% vymazán z obchodního rejstříku dne 7. 3. 2022. Současně, tj. dne 7. 3. 2022, byl u společníka Luďka [Jméno], nar. [dat. nar.], zapsán obchodní podíl o velikosti 100%, druh podílu základní.
9. Z rejstříkového spisu odvolací soud zjistil, že o shora uvedeném výmazu a zápisu rozhodl rejstříkový soud usnesením ze dne 7. 3. 2022, č. j. C 161471/RD40/MSPH, Fj 86883/2022/MSPH, které nabylo právní moci dne 7. 3. 2022. K návrhu na zahájení rejstříkového řízení Společnost přiložila listiny, a to odstoupení od Smlouvy o převodu podílu (kupní smlouvy) ze dne 25. 2. 2022, potvrzení o podání odstoupení od smlouvy k poštovní přepravě (podací lístek) a o jejím doručení dne 4. 3. 2022 (dodejka), oznámení o odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu (kupní smlouvy) ze dne 4. 3. 2022 adresované Společnosti s vyznačením jejího doručení.
10. Z rejstříkového spisu odvolací soud dále zjistil, že Společnost ve vyjádření k návrhu navrhovatele popírá, že navrhovatel cenu za převod podílu ve Společnosti uhradil a rozporuje též navrhovatelem vznesenou námitku promlčení práva [Jméno] odstoupit od smlouvy o převodu podílu, k čemuž podrobně argumentuje. Má proto za to, že [právnická osoba] odstoupil od smlouvy o převodu podílu po právu a toto právo není promlčeno. Navrhla zamítnutí návrhu.
11. V usnesení ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, Nejvyšší soud uvedl, že: „Domáhá-li se účastník podle § 101 odst. 2 z. v. r. změny zápisu provedeného na základě usnesení rejstříkového soudu o návrhu zapsané osoby, to znamená, že může proti zápisu uplatnit zásadně pouze námitky spočívající v tom, že návrh na zápis měl být rejstříkovým soudem odmítnut z důvodů uvedených v § 86 z. v. r., nebo v tom, že návrh na zápis měl být zamítnut, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh zapsané osoby do obchodního rejstříku nevyplývají z listin, které zapsaná osoba k návrhu doložila (srov. § 90 odst. 1 z. v. r.).“
12. V usnesení ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008, Nejvyšší soud přijal závěr, že: „Procesní úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku (ovládána registračním principem), rejstříkovému soudu prostor pro zjišťování sporných skutečností, tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném či nesporném) řízení, nedává“. V tomtéž rozhodnutí, jehož závěry jsou dle názoru odvolacího soudu použitelné i v poměrech právní úpravy platné od 1. 1. 2014, Nejvyšší soud konstatuje, že: …“má-li být posuzována platnost listiny, která již jednou byla způsobilým podkladem zápisu a nyní má být podkladem zápisu opačného, nemůže být platnost této listiny (opakovaně) posuzována v řízené ve věcech obchodního rejstříku.“
13. V usnesení ze dne 3. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021, Nejvyšší soud uvedl, že: „[14] Z judikatury Nejvyššího soudu k dovoláním otevřené otázce rozsahu dokazování sporných skutečností v rejstříkovém řízení se podává, že: „[14] Z judikatury Nejvyššího soudu k dovoláním otevřené otázce rozsahu dokazování sporných skutečností v rejstříkovém řízení se podává, že: 1) Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá – stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní. 2) V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (např. je-li sporný okruh společníků v řízení o určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným). [15] Srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2066/2017, ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4718/2017, ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018, ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1917/2020, ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2409/2019, ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3045/2020, nebo ze dne 24. 11. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2580/2021. … [17] Jak již totiž bylo řečeno, registrační princip nedává prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném či nesporném) řízení.“
14. S uvedenými závěry Nejvyššího soudu, jehož shora uvedená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách, se odvolací soud ztotožňuje.
15. V dané věci je z obsahu spisu zřejmé, že navrhovatel k návrhu podle § 102 odst. 2 z. v. r. přikládá listinu (odstoupení od Smlouvy o převodu podílu (kupní smlouvy) ze dne 25. 2. 2022), která již jednou byly způsobilým podkladem zápisu (pravomocné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2022, č. j. C 161471/RD40/MSPH, Fj 86883/2020/MSPH), a žádá, aby nyní byla podkladem zápisu opačného, neboť odstoupení od smlouvy o převodu podílu ze dne 25. 2. 2022 je nedůvodné a právo na odstoupení je promlčeno. Platnost této listiny však opakovaně posuzována v řízené ve věcech obchodního rejstříku být nemůže (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008), což je důvodem pro zamítnutí návrhu.
16. Z tvrzení účastníků vyplývá, že důvodnost odstoupení od Smlouvy o převodu podílu (kupní smlouvy) ze dne 25. 2. 2022 je mezi nimi sporná, právě tak jako oprávněnost navrhovatelem vznesené námitky promlčení práva na odstoupení od smlouvy o převodu podílu ve Společnosti. Jak již bylo shora uvedeno, registrační princip ovládající rejstříkové řízení nedává prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném či nesporném) řízení. Existence sporných skutečností v rejstříkovém řízení je tak dalším důvodem pro zamítnutí návrhu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008, a ze dne 3. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021, a v něm odkazovanou judikaturu).
17. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř.
18. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl dle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když neshledal žádné okolnosti případu, jež by jejich přiznání odůvodňovaly.
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).