o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, o odvolání účastnice do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2023, č. j. C 330286/RD44/MSPH, Fj 35211/2023/MSPH,

1. Návrhem doručeným soudu dne 27. 1. 2023 se navrhovatel domáhal zápisu změn skutečností v obchodním rejstříku u společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B] (dále též jen „Společnost“), a sice zápisu výmazu jednatele [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Datum narození navrhovatele] se jedná o již druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, kdy předchozí usnesení bylo zdejším odvolacím soudem usnesením ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 7 Cmo 105/2023, zrušeno pro nepřezkoumatelnost a vráceno k dalšímu řízení.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. návrhu vyhověl a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že v době podání návrhu již uplynula 15denní lhůta ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), k návrhu byly doloženy potřebné listiny a právní zájem navrhovatele vyplývá přímo z údajů, které mají být do rejstříku zapsány. Z předložených listin se podává, že jednateli zanikla funkce dne 4. 1. 2023 a Společnost v zákonem dané lhůtě návrh nepodala. Nákladový výrok soud odůvodnil § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), ve spojení s § 224 odst. 1 zákona č. 99/963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 120 z. v. r.

3. Do tohoto usnesení podala Společnost včasné odvolání, ve kterém namítá, že navrhovatel přestal od října 2022 plnit své povinnosti jednatele a odborného zástupce ve Společnosti, Společnost se tak dostala do tíživé situace, která byla způsobena jednáním jednatele. Má za to, že jednatel porušil svoji povinnost statutárního orgánu vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře podle § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a upřednostnil své vlastní zájmy před zájmy Společnosti, a navíc jednatel odstoupil ze své funkce prokazatelně pro Společnost v nevhodnou dobu. Namítá, že navrhovatel jako odstupující jednatel a zároveň jako společník s oprávněním navrhovat a volit jednatele, toto sám nenavrhl, snažil se tak vyhnout své odpovědnosti za vzniklý špatný ekonomický stav Společnosti. Dále zpochybňuje zápis z valné hromady ze dne 4. 1. 2023 jako podklad pro rozhodnutí o navrhovaném zápisu změny. Společnost navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil a změnil tak, že návrh na zápis změny v obchodním rejstříku se zamítá.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným.

5. Předně je třeba uvést, že soud prvního stupně správně posoudil aktivní věcnou legitimaci navrhovatele k podání návrhu ve smyslu § 11 odst. 3 z. v. r, jelikož Společnost, která je primárně k podání takového návrhu oprávněna, takto ve lhůtě složené ze lhůty bez zbytečného odkladu podle § 11 odst. 2 z. v. r. a lhůty 15 dnů podle § 11 odst. 3 z. v. r., neučinila.

6. Na projednávanou věc dopadá úprava zakotvená v ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném od 1. ledna 2021(dále jen „ZOK“), dle kterého člen voleného orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno.

7. Odstoupení z funkce je jedním z právních důvodů skončení výkonu funkce, které je upraveno společně pro všechny druhy obchodních korporací. Ustanovení § 58 odst. 1 ZOK zcela nepochybně dává členu statutárního orgánu obchodní korporace možnost odstoupit ze své funkce. Účelem uvedeného ustanovení je jednak umožnit voleným členům orgánů společnosti, aby mohli odstoupit z funkce bez toho, že by jim v tom společnost mohla zabránit, jakož i ochránit společnost před tím, že statutární orgán nebo jeho člen ukončí funkci ze dne na den, aniž by dal společnosti přiměřený čas k tomu, aby si za něj mohla najít adekvátní náhradu. K tomu srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 181/2003, jehož závěry se prosadí i v poměrech projednávané věci, neboť ustanovení § 58 ZOK se v podstatě vrací ke konstrukci odstoupení z funkce, jak byla zakotvena v § 66 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. Jinak řečeno závěry, byť přijaté v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 při výkladu uvedeného § 66 odst. 1, se obdobně prosadí i ve vztahu k § 58 ZOK.

8. Odstoupení z funkce představuje jednostranné právní jednání člena voleného orgánu, v němž projevuje vůli skončit výkon funkce, kterou musí společnost respektovat. Odstoupení z funkce musí být oznámeno společnosti. Odstupující člen statutárního orgánu je povinen oznámení o odstoupení z funkce člena statutárního orgánu doručit společnosti tak, aby společnost měla prostor svolat valnou hromadu a jmenovat nového člena statutárního orgánu v reakci na odstoupení stávajícího člena z funkce. Jestliže však společnost valnou hromadu nesvolá, popř. se nekoná či odstoupení z funkce neprojedná, neznamená to, že funkce odstoupivšího člena statutárního orgánu nezanikne a nadále trvá. Projednání odstoupení z funkce člena statutárního orgánu není rozhodnutím valné hromady o zániku funkce člena statutárního orgánu. Valná hromada totiž nerozhoduje o tom, zda odstupující člen statutárního orgánu ve funkci zůstane či nikoli, ale pouze deklaruje, že bere na vědomí jeho vůli ve funkci nadále nesetrvávat, tuto již nevykonávat. Není-li valnou hromadou odstoupení z funkce projednáno (jedno z jakého důvodu), neznamená to, že funkce nezanikla. Nelze totiž na odstupujícím členu statutárního orgánu spravedlivě požadovat, aby ve funkci člena statutárního orgánu při pasivitě společnosti týkající se svolání valné hromady, setrvával i nadále proti jeho vůli. Výkon funkce tak skončí dnem, kdy odstoupení z funkce projednal nebo měl projednat příslušný orgán obchodní korporace. V takovémto případě se za den, kdy mělo být odstoupení z funkce projednáno, považuje den, kdy se měla konat řádná valná hromada podle společenské smlouvy konat.

9. Z obsahu spisu vyplývá, že navrhovatel se podaným návrhem domáhal zápisu změn v obchodním rejstříku, a to svého výmazu jako jednatele Společnosti se dnem zániku funkce 4. 1. 2023. K podanému návrhu doložil listinu ze dne 2. 12. 2022, z jejíhož obsahu odvolací soud zjistil, že odstupuje z funkce jednatele Společnosti a že současně svolává valnou hromadu k projednání jeho odstoupení z funkce jednatele a zvolení nového jednatele Společnosti. Tato listina byla doručena Společnosti dne 8. 12. 2022, jak je zřejmé z kopie dodejky založené ve spise. Pozvánkou ze dne 2. 12. 2022 byla na den 4. 1. 2023 svolána valná hromada, na jejímž programu bylo zařazeno projednání odstoupení navrhovatele z funkce jednatele, volba nového neurčitého jednatele a vyslovení souhlasu s převodem obchodního podílu navrhovatele na odlišnou neurčenou osobu. Obsahem spisu je též listina nazvaná zápis z valné hromady, z níž vyplývá, že dne 4. 1. 2023 se sešli (osobně nebo na základě zastoupení) společníci Společnosti, kteří mají 100 % hlasů, valná hromada byla tak usnášeníschopná, jelikož se však nepodařilo zvolit orgány valné hromady, byla valná hromada ukončena. Obsahem spisu je též prezenční listina z valné hromady.

10. Z elektronické databáze obchodního rejstříku (přístupného na www.justice.cz) mimo jiné vyplývá, že Společnost vznikla dne 1. 4. 2020. Společnost má zapsány dva členy statutárního orgánu-jednatele, a to [tituly před jménem] [Anonymizováno] a navrhovatele, přičemž za Společnost jedná každý jednatel samostatně.

11. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že Společnosti byla rezignace jednatele doručena; do její dispoziční sféry se dostala dne 8. 12. 2022. Odstoupení navrhovatele z funkce jednatele mělo být projednáno na nejbližším možném zasedání, v daném případě dne 4. 1. 2023. Valná hromada Společnosti byla na uvedený den svolána pozvánkou ze dne 2. 12. 2022. Skutečnost, že valná hromada neprojednala odstoupení jednatele z funkce, pak nemá na zánik funkce odstupujícího jednatele vliv. Jinak řečeno, i když valná hromada odstoupení z funkce neprojednala, skončil výkon funkce navrhovatele tímto dnem, tj. 4. 1. 2023.

12. Odvolací soud k otázce odstoupení navrhovatele z funkce člena statutárního orgánu Společnosti v nevhodnou dobu pro úplnost uvádí, že dle platné právní úpravy již není oprávnění člena statutárního orgánu odstoupit z funkce omezeno, tak jako tomu bylo ve smyslu § 59 odst. 5 ZOK ve znění do 31. 12. 2020. K tomu se sluší dodat, že právě onu spornou otázku o důsledcích odstoupení z funkce v nevhodné době podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2020 vyřešil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3367/2018, na které navrhovatel odkazuje. Platná právní úprava však již výslovně nezakazuje odstoupit z funkce v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Nadále platí, že člen voleného orgánu obchodní korporace je při výkonu své funkce povinen jednat s péčí řádného hospodáře, což platí i v případě odstoupení z funkce. Nelze přehlédnout, že Společnost má dalšího jednatele, který je schopen zajistit její zastupování, popř. i plnění jiných úkolů a povinností Společnosti vyplývajících z platné právní úpravy, kdy však výkon lékařské praxe nelze zaměňovat s výkonem funkce jednatele Společnosti. Nutno zde připomenout, že rejstříkové řízení je ovládáno tzv. registračním principem, pročež pro případné řešení odvolatelkou naznačených sporů není v rejstříkovém řízení dán prostor.

13. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s., když neshledal žádné okolnosti případu, jež by jejich přiznání odůvodňovaly.