o jmenování znalce, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 46 Nc 649/2011-522 ze dne 25. května 2022,

1. Výše uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně (dále též jen soud) rozhodl takto:

I. Krajský soud v Plzni jmenuje [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B], [adresa], znalcem pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami podle ust. § 66a odst. 12 obchodního zákoníku, v jeho znění účinném do 31. 12. 2013.

II. Jmenovanému znalci se ukládá přezkoumat dokument „Zpráva statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]. o vztazích mezi propojenými osobami“ ze dne 16. 3. 2010, zpracovanou představenstvem společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], která byla zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, oddíl B, vložka [Anonymizováno].

III. Účastníku - obchodní společnosti [právnická osoba], IČO [IČO advokáta C], se ukládá povinnost poskytnout znalci veškerou součinnost potřebnou k vypracování posudku podle § 127 odst. 4 o. s. ř.

IV. Účastník - obchodní společnost [právnická osoba], IČO [IČO advokáta C], je povinna zaplatit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení 81 509,33 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

V. Účastník - obchodní společnost [právnická osoba], IČO [IČO advokáta C], je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení 200 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

VI. Mezi účastníkem - obchodní společností [právnická osoba] a dalším účastníkem – znalcem [Jméno advokáta B], IČO [IČO], nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Mezi navrhovatelem a účastníkem – znalcem [Jméno advokáta B], IČO [IČO], nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Navrhovatel je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Plzni na náhradě nákladů řízení 250 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl následující:

Navrhovatel tvrdil, že zpráva o vztazích mezi propojenými osobami obsahuje nesrovnalosti, hospodaření ovládané osoby není vedeno průkazně a akcionářům jsou předkládány neúplné nebo zkreslené informace, že ve zprávě je uvedena nájemní smlouva ze dne 28. června 2001 vztahující se k lázeňskému domu [Anonymizováno], v účetním období roku 2008 bylo na základě této smlouvy poskytnuto plnění ve výši 8 209 816,85 Kč, v roce 2009 ve výši 9 453 318 Kč, ačkoliv po dobu uzavření objektu nemělo být nájemné účtováno a změna nájemného byla sjednána s účinností 1. ledna 2010, ve zprávě je dále uvedena nájemní smlouva ze dne 28. června 2001 vztahující se k lázeňskému domu [Anonymizováno], v účetním období roku 2008 bylo na jejím základě poskytnuto plnění ve výši 4 440 311,90 Kč, v roce 2009 ve výši 5 142 762,00 Kč, ačkoliv nemovitost byla v rekonstrukci, byla snížena kauce a změna nájemného byla sjednána až ode dne 1. ledna 2010, ve zprávě je dále uvedena nájemní smlouva vztahující se k lázeňskému domu [Anonymizováno], v účetním období roku 2008 bylo na jejím základě poskytnuto plnění 5 068 269,72 Kč, v roce 2009 ve výši 5 642 562,20 Kč, bližší odůvodnění tohoto nárůstu nelze vysledovat, ve zprávě je dále uvedena smlouva o sdružení ze dne 29. prosince 2007, účinná od 1. ledna 2008, jejímž předmětem je společná hostinská činnost. Účetnictvím ve sdružení je pověřena [právnická osoba].; mezi [právnická osoba]. a [právnická osoba]. je uzavřena i smlouva o vedení účetnictví ze dne 1. října 2005, na základě které účetní agendu zpracovává [právnická osoba]. Je tak evidentní, že mezi společnostmi jsou fakturovány účetní služby. V rámci smlouvy o sdružení není zjevné, jakým způsobem je smluven podíl na nákladech a výnosech účastnice. V účetním období roku 2008 bylo na základě této smlouvy poskytnuto účastnici plnění 23 886 259,23 Kč, její podíl na nákladech sdružení měl být 9 186 426,20 Kč a podíl na výnosech 33 072 685,43 Kč. V roce 2009 bylo na základě smlouvy údajně poskytnuto účastnici plnění 34 601 304,21 Kč, její podíl na nákladech sdružení měl být 7 581 955,01 Kč a podíl na výnosech 42 183 259,22 Kč. Z uvedeného plyne, že podíly na nákladech a na výnosech nejsou ve vzájemném poměru a ze zprávy nelze zjistit a nebylo vysvětleno, jaké jsou principy smlouvy o sdružení. Ve zprávě je též uvedena smlouva o stravování zaměstnanců z roku 1998, kde neprobíhá žádné plnění. Stravování zaměstnanců účastnice upravuje i smlouva ze dne 31. srpna 2001, na základě které vynaložila v roce 2009 údajně 1 262 930,40 Kč ve prospěch propojené společnosti [právnická osoba]. Dále navrhovatel uvedl, že u nájemních smluv týkajících se lázeňských domů [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a nebytových prostor v Hotelu „[Anonymizováno]“ akcionáři nejsou schopni kvalifikovaně srovnat, zda ceny poskytovaného protiplnění jsou adekvátní poskytovanému plnění. Nájmy jsou konstruovány účelově. Netransparentní je plnění dle smlouvy o poskytování služeb ze dne 30. července 2004. Dále navrhovatel tvrdil, že účastnice zaplatila za pronájmy nemovitostí v roce 2009 více než v roce předchozím.

3. Účastník se podrobně vyjádřil ke všem navrhovatelem tvrzeným nesrovnalostem.

4. Soud uvedl, že zjistil, že dne 16. března 2010 byla vypracována zpráva statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]. o vztazích mezi propojenými osobami (dále též i jen zpráva), která byla založena do Sbírky listin dne 26. července 2010. V úvodu zprávy jsou uvedeny ovládaná osoba: [právnická osoba]., ovládající osoba: [právnická osoba]. i osoba propojená: [právnická osoba]., včetně toho, kdo za tyto osoby jedná a co je hlavním předmětem jejich podnikání. Mezi navrhovatelem a účastníkem – společností nebylo sporu o tom, že společnost [právnická osoba]. v roce 2009 byla sama ovládána ve smyslu ust. § 66a obch. zák. svými majoritními společníky, a to [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeným dne [Anonymizováno] s podílem na základním kapitálu a hlasovacích právech spol. [právnická osoba]., o velikosti 50 % a [Anonymizováno], narozenou dne [Anonymizováno] s podílem na základním kapitálu a hlasovacích právech spol. [právnická osoba]., o velikosti 49,999 %. Sporným zůstalo, zda tato skutečnost je natolik závažnou, že by byla důvodem pro jmenování znalce, když účastník – společnost tvrdí, že tento fakt byl veřejně znám (výpisy z obchodního rejstříku, zpráva). Dne 16. 3. 2010 od 11:30 hod. se konalo i zasedání dozorčí rady společnosti [právnická osoba]., na kterém byly mimo jiné přítomny předsedkyně dozorčí rady a.s. [Anonymizováno], členka dozorčí rady a. s. [tituly před jménem] [Anonymizováno] a další členka dozorčí rady [Anonymizováno], pod bodem 3 v programu je uvedeno, že předmětem tohoto zasedání bude i roční účetní závěrka za rok 2009 a projednání dokumentu pro valnou hromadu. Pod bodem 3., který zaznamenává vlastní průběh zasedání dozorčí rady, je konstatováno, že členům dozorčí rady byl před jednáním v dostatečném předstihu k dispozici návrh zprávy statutárního orgánu společnosti o vztazích mezi propojenými osobami zpracované statutárním orgánem ovládané osoby společnosti [právnická osoba]. Zpráva může být po přezkoumání dozorčí radou předložena auditorovi, který provádí kontrolu účetní závěrky. Dále pak paní [Anonymizováno] uvedla, že vzhledem k tomu, že je jakožto ekonomická náměstkyně zodpovědná za zpracování zprávy statutárního orgánu společnosti o vztazích mezi propojenými osobami zpracované statutárním orgánem ovládané osoby, společnosti [právnická osoba]., zdrží se hlasování. Dozorčí rada poté konstatovala, že nemá ke konečné verzi zprávy připomínky a doporučila ji představenstvu schválit a předložit valné hromadě po ověření auditorem společnosti. Závěrem tohoto bodu dozorčí rada přijala usnesení: „Návrh zprávy statutárního orgánu společnosti o vztazích mezi propojenými osobami je přílohou zápisu ze zasedání dozorčí rady“ a pod bodem 4 v rámci rekapitulace usnesení je pod bodem b) oddíl 2. uvedeno: „Zpráva statutárního orgánu společnosti o vztazích mezi propojenými osobami (za účetní období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009) – bez výhrad.“, usnesení bylo schváleno nadpoloviční většinou přítomných členů dozorčí rady, hlasování se zdržela předsedkyně dozorčí rady paní [Anonymizováno] (zápis ze zasedání). Dozorčí rada poté uložila doporučit představenstvu společnosti schválit a předložit valné hromadě mimo jiné i tuto zprávu o vztazích mezi propojenými osobami (zápis). Všechny body programu byly řádně uvedeny v pozvánce na toto zasedání dozorčí rady, o přítomných svědčí zápis o listině přítomných (program, listina přítomných). Nedílnou součástí je i příloha č. 4, která obsahuje zprávu statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]., o vztazích mezi propojenými osobami (zápis ze zasedání dozorčí rady – kopie listin, přičemž zápis ze zasedání dozorčí rady je ověřen notářkou [tituly před jménem] [Anonymizováno], která ověřila, že opis doslovně souhlasí s listinou, z níž byla kopie pořízena). Předsedkyně dozorčí rady paní [Anonymizováno] byla ve věci slyšena jako svědkyně a po řádném poučení vypověděla, že je předsedkyní dozorčí rady účastníka – společnosti [právnická osoba]., dále je členkou dozorčí rady společnosti [právnická osoba]., kde má ještě malý úvazek jako interní auditorka. Sama popsala svoji funkci v dozorčí radě, kdy se samozřejmě v rámci této funkce seznamuje se zprávami o vztazích mezi propojenými osobami, které jim představenstvo společnosti předkládá a jejich povinností, jakožto dozorčí rady, je tyto zprávy kontrolovat. Sama uvedla, že co se týče zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2009, tuto zpracovávala, neboť pracovala ve funkci ekonomické náměstkyně společnosti [Anonymizováno], měla k dispozici přehled všech smluv s propojenými osobami, které pro zprávu využila. Velmi podrobně popsala, jakým způsobem jsou smlouvy hodnoceny, pro určité konzultace je přizván i právník, případně daňový poradce, někdy se vyžaduje i ekonomická kalkulace. Dále se podrobně vyjádřila ke stanovení nájmů, jejichž výši navrhovatel sporoval (výslech svědkyně). Další členka dozorčí rady ve věci taktéž slyšená svědkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedla, že co se týče zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, tak i ona se na ní podílí jakožto zástupce zaměstnanců, v roce 2009 ve společnosti účastníka – společnosti [právnická osoba]., pracovala jako hlavní účetní a členkou dozorčí rady byla v předmětné době až do roku 2012. Potvrdila, že dozorčí rada se pravidelně, minimálně čtyřikrát ročně schází, členky obdrží minimálně s jednotýdenním předstihem pozvánku, kde je uveden i program jednání. Mezi účastnicemi nejsou jazykové bariéry. Zpráva o vztazích je každoročně projednávána, a to v období blízkém projednání účetní závěrky. Zpráva o vztazích vzniká tak, že základ udává vedoucí sekretariátu dozorčí rady a představenstva, který vychází ze zprávy o vztazích z předchozího roku a aktualizuje jí v tom směru, že připíše nově uzavřené smlouvy, případně vymaže ty, které již nejsou platné. Zpráva od této osoby však vychází bez finančních údajů, následně ji obdržela právě v daném roce svědkyně [Anonymizováno], která je schopna zkontrolovat podle softwaru, který má k dispozici, zda byly zaznamenány veškeré dodatky již stávajících smluv, případně i ty nově uzavírané, a zároveň co se týče své pozice (ekonomická náměstkyně), je schopna z účetnictví doplnit, co bylo vynaloženo, za kolik a za jakým účelem. Dále tuto smlouvu k prověření dostává předsedkyně dozorčí rady, která může ověřit jak její text, tak i číselné údaje a teprve poté se zpráva dostává k auditorům ke kontrole. Před odesláním auditorům je finální verze dávána ještě členkám – členům dozorčí rady k eventuálním připomínkám či vzneseným dotazům. S [právnická osoba], jakožto auditorem, společnost pracuje dlouhodobě, jedná se o ověřeného auditora. I tato svědkyně se podrobně vyjadřovala ke stanovení výše nájmu i k funkcím ostatních členek dozorčí rady. Tato svědkyně potvrdila, že poslední členka tehdejší dozorčí rady paní [Anonymizováno] měla k dispozici shodné podklady jako ostatní členky, paní [Anonymizováno] se spíše zabývá ekonomickými záležitostmi ve smyslu nákupu vybavení a investic vyšších částek, tato členka standardně pracuje v [adresa], řádně se osobně účastní dozorčí rady, ostatně účast na dozorčích radách je vždy zaznamenána v listině přítomných. (výslech svědkyně). I třetí členka dozorčí rady [Anonymizováno] potvrdila, že dozorčí rada obdrží zprávu zpracovanou od účetního a ekonoma, je jim předkládána takřka hotová zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, nedokázala podrobně vypovídat ohledně předmětné zprávy o vztazích mezi propojenými osobami z roku 2009, zprávou mezi propojenými osobami se sama nezabývá, svědkyně uvedla, že tuto kontroluje účtárna či jiné pověřené osoby (výslech svědkyně).

5. Soud konstatoval, že navrhovatel v roce 2022 tvrdil novou skutečnost, v níž spatřuje důvod pro přezkoumání zprávy, což mu zásada nesporného řízení umožňovala, že společnost [právnická osoba]. v roce 2009 byla sama ovládána ve smyslu ust. § 66a obch. zák. svými majoritními společníky – sourozenci [Anonymizováno] a současně [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl po celé účetní období roku 2009 jednatelem společnosti [právnická osoba]. a paní [Anonymizováno] byla členem představenstva společnosti [právnická osoba]. a tato skutečnost nebyla ve zprávě uvedena, a tudíž nemohla být vzata v potaz jak dozorčí radou, tak auditorem.

6. Soud dospěl k závěru, že vztahy mezi společnostmi nemohly být z tohoto hlediska kompletně posouzeny a vystává oprávněná pochybnost o tom, že závěr obsažený ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami, že ze vztahů nevznikla ovládané osobě újma, je správný. Absence tohoto údaje představuje objektivní nedostatek, který zakládá důvodnou pochybnost o jejím řádném vypracování, když na tento nedostatek neupozornila dozorčí rada, která je vnitřním kontrolním orgánem společnosti. Na tento nedostatek neupozornil ani auditor. Výslechem svědků bylo zjištěno, že s [právnická osoba] spolupracovala společnost [právnická osoba]. dlouhodobě a tudíž měl a mohl tuto skutečnost vědět. Závažnost tohoto nedostatku je umocněna skutečností, že dle výroční zprávy za rok 2009, činil hospodářský výsledek společnosti za rok 2009 - (minus) 2 845 000 Kč. Ostatní společnosti resp. lázeňské domy vykazovaly vždy opačnou hodnotu hospodaření, ač se nacházejí ve stejné lokalitě, poskytují stejné služby a mají obdobné vedení. Tyto ekonomické nedostatky jsou dostatečně závažné a v řízení nebyly účinně zpochybněny.

7. Soud proto rozhodl o jmenování [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B], znalcem pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami podle ust. § 66a odst. 12 obchodního zákoníku, v jeho znění účinném do 31. 12. 2013, přičemž konstatoval, že pokud účastnice vznesla blíže neodůvodněnou námitku, že by soud měl, pokud vyhoví navrhovateli, jmenovat znalce bez ohledu na návrh účastníka, avšak vzhledem k tomu, že nebyly zpochybněny odborné kvality ani důvody jeho podjatosti, soud neměl důvodu návrhu nevyhovět, i co se týče osoby znalce.

8. Soud výrokem I. návrhu vyhověl, výrokem II. a III. znalci a účastníku uložil hlavní pokyny nutné k řádnému vypracování zprávy, o nákladech řízení rozhodl ve výrocích IV. až VIII. podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jak uvedeno výše.

9. Proti uvedenému usnesení podal účastník odvolání. Uvedl, že soud rozhodl, aniž by vyhověl požadavku odvolacího soudu, totiž věcně zkoumat existenci závažných důvodů pro přezkum zprávy představenstva. Navrhovatel ani tentokrát netvrdil a soud prvního stupně ani nezkoumal, jak by měla formální absence údaje o [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve zprávě za rok 2009 ovlivnit obsah této zprávy nebo správnost údajů uvedených v této zprávě. Již dříve účastník navrhovali sdělil, že žádné relevantní vztahy dle § 66a/9 obch. zák. mezi [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a společností [právnická osoba]. neexistovaly. Navrhovatel prokazování svých tvrzení o údajných závažných nedostatcích zprávy odmítl, když výslovně k výzvě soudu uvedl, že takové jednání považuje za „nadbytečné a nehospodárné“. Pokud jde o napadení formálních nedostatků zprávy, svědčí o jejich „vážnosti“ to, že formální absence těchto údajů zůstala nepovšimnuta ze strany navrhovatele i ze strany soudů všech stupňů. Účastník již ve svém podání ze dne 26. 7. 2011 vyslovil nesouhlas se jmenováním znalce [Jméno advokáta B], neboť jej nepovažoval za nezávislého. Žádal, aby soud jmenoval znalce z příslušného seznamu znalců tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí podjatosti, jak vůči navrhovateli, tak vůči účastníkovi. K nákladům řízení uvedl, že soud formálně akceptoval veškeré úkony, které navrhovatel k náhradě uvedl, aniž by zkoumal jejich účelnost. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrh zamítl, anebo zrušil za účelem doplnění a prokázání závažných důvodů, pro které by měla být zpráva představenstva přezkoumána.

10. Navrhovatel ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že soud dospěl ke správnému závěru, že návrh je důvodný. Uvedl, že absentují ve zprávě o vztazích veškeré zákonné náležitosti zprávy o vztazích podle ust. § 66a odst. 9 obchodního zákoníku, především uvedení vztahů mezi společností [Anonymizováno] a sourozenci [Anonymizováno]. Pokud by mezi společností [Anonymizováno] a sourozenci [Anonymizováno] jakékoliv vztahy existovaly, mohly mít vliv na správnost konstatování, že ovládané společnosti nevznikla ze vztahů žádná újma. Účastník klade k tíži navrhovatele, že upustil od prokazování tvrzení ohledně nevýhodností vztahů mezi společností [Anonymizováno] a propojenými osobami ([právnická osoba] a [Anonymizováno]), tato tvrzení navrhovatel považuje nadále za platná, je však nehospodárné provádět k této otázce složité dokazování, pokud lze návrhu na jmenování znalce vyhovět i z jiných snadněji prokazatelných důvodů. Účastník netvrdil žádné konkrétní důvody, pro které by měla být dána pochybnost o nestrannosti jmenovaného znalce, přičemž důvodem pro vyloučení znalce není sama o sobě skutečnost, že daný znalec dříve vypracoval posudek na žádost některého z účastníků řízení. Účastník nespecifikoval, které z navrhovatelem vynaložených nákladů nebyly vynaloženy účelně. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, že usnesení soudu prvního stupně je namístě zrušit pro neobjasnění rozhodných skutečností.

12. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že se navrhovatel jako akcionář účastníka 2. domáhal jmenování znalce za účelem přezkoumání zprávy o propojených osobách, která byla založena do Sbírky listin dne 26. července 2010. Navrhovatel zejména tvrdil, že zpráva o vztazích má objektivní nedostatky, které, jsou důvodem pro jmenování znalce. Jde např. o tvrzení o placení nájemného ovládající osobě [právnická osoba]. jako pronajímateli Lázeňského domu „[právnická osoba]“ v době, kdy byl uzavřen, a z tohoto důvodu nemělo být nájemné účtováno, nájemné bylo placeno za rok 2009 ve vyšší částce (9 453 318 Kč) než v roce 2008 (8 209 816,85 Kč). Všechna tvrzení navrhovatele o nedostatcích zprávy jsou popsána v usnesení soudu prvního stupně v bodě 4. odůvodnění. Dále v průběhu řízení navrhovatel doplnil, že důvodem pro jmenování znalce je i skutečnost, že společnost [právnická osoba]. byla v roce 2009 sama ovládána ve smyslu ust. § 66a obch. zák. svými majoritními společníky – sourozenci [Anonymizováno], přičemž tato skutečnost nebyla ve zprávě uvedena a tudíž nemohla být vzata v potaz dozorčí radou i auditorem. Soud konstatoval, že tyto nové skutečnosti považoval navrhovatel za tak důvodné pro závěr o jmenování znalce, že rezignoval na další prokazování skutečností, že společnost [právnická osoba]. prostřednictvím představenstva a dozorčí rady nedbala či záměrně nastavovala a souhlasila s vysokými nájmy, jejichž prostřednictvím vyváděla zisky společnosti ve prospěch ovládaných osob, konkrétně mateřské společnosti. Soud dospěl k závěru, že vztahy mezi společnostmi nemohly být z důvodu absence údaje ve zprávě, že společnost [právnická osoba]. byla v roce 2009 ovládána ve smyslu ust. § 66a obch. zák. svými majoritními společníky – sourozenci [Anonymizováno], kompletně posouzeny a vystává oprávněná pochybnost o tom, že závěr obsažený ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami, že ze vztahů nevznikla ovládané osobě újma, je správný, přičemž absence tohoto údaje představuje objektivní nedostatek, který zakládá důvodnou pochybnost o jejím řádném vypracování, když na tento nedostatek neupozornila dozorčí rada. Soud též konstatoval, že ostatní společnosti resp. lázeňské domy vykazovaly vždy opačnou hodnotu hospodaření, ač se nacházejí ve stejné lokalitě, poskytují stejné služby a mají obdobné vedení. Tyto ekonomické nedostatky jsou dostatečně závažné a v řízení nebyly účinně zpochybněny.

13. Jak vyplývá z výše uvedeného, soud s ohledem na svůj závěr, že navrhovatel s ohledem na svá nová tvrzení rezignoval na prokazování již jím dříve tvrzených skutečností a s ohledem na závěr, že z důvodu absence údaje ve zprávě, že společnost [právnická osoba]. byla v roce 2009 ovládána svými majoritními společníky – sourozenci [Anonymizováno], vztahy mezi společnostmi nemohly být kompletně posouzeny a vystává oprávněná pochybnost o tom, že závěr obsažený ve zprávě, že ze vztahů nevznikla ovládané osobě újma, je správný, žádné z tvrzení navrhovatele o tom, že zpráva o vztazích má jím popsané nedostatky a ani obranu účastníka k nim věcně nezkoumal.

14. Pokud soud uvedl, že ostatní společnosti resp. lázeňské domy vykazovaly vždy opačnou hodnotu hospodaření, ač se nacházejí ve stejné lokalitě a tyto ekonomické nedostatky jsou dostatečně závažné a v řízení nebyly účinně zpochybněny, soud neuvedl, z čeho uvedené skutečnosti zjistil a jaký z uvedených zjištění učinil závěr.

15. Ze spisu se podává, že, jak již bylo výše uvedeno, navrhovatel podáním ze dne 24. 3. 2022 doplnil svá tvrzení o tom, že je důvod pro přezkum zprávy o vztazích, o skutečnost, že ve zprávě není uvedeno, že společnost [právnická osoba]. byla v roce 2009 ovládána svými majoritními společníky – sourozenci [Anonymizováno], přičemž uvedl, že je proto nadbytečné provádět dokazování o nepřiměřenosti placeného nájemného. Ve svém závěrečném návrhu ze dne 20. 5. 2022 pak navrhovatel uvedl, že pokud jde o jeho tvrzení o nevýhodnosti vztahů mezi společností [Anonymizováno] a propojenými osobami, tato jsou nadále platná.

16. Podle § 66a odst. 9 obch. zák. není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen propojené osoby), je-li ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známa ovládající osoba, popřípadě touto ovládající osobou ovládané osoby. Ve zprávě se uvede, jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob, a všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protiplnění, u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8. Jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu, musí být zpráva o vztazích mezi propojenými osobami připojena k výroční zprávě. Společníci nebo členové ovládané osoby musí mít možnost seznámit se se zprávou o vztazích mezi propojenými osobami ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou.

17. Podle § 66a odst. 12 obch. zák. každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné.

18. Ustanovení § 66a odst. 13 obch. zák. uvádí, v jakých konkrétních přesně stanovených případech vzniká právo, aby soud jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to a) ve zprávě auditora jsou uvedené výhrady ke zprávě o vztazích mezi propojenými osobami, b) stanovisko dozorčí rady obsahuje výhrady ke zprávě o vztazích mezi propojenými osobami, nebo c) zpráva o vztazích mezi propojenými osobami obsahuje informaci o tom, že ovládané osobě v důsledku uzavření smlouvy nebo uskutečnění určitého opatření prosazeného ovládající osobou vznikla újma a že tato újma nebyla ovládající osobou uhrazena ani nebyla uzavřena dohoda o jejím uhrazení podle odst. 8.

19. Nejsou-li tyto předpoklady pod písmeny a) až c) splněny, musí soud zkoumat, zda byly splněny podmínky § 182 odst. 3 obch. zák., tj. zda jsou v daném případě závažné důvody pro jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích. (§ 182 odst. 3 obch. zák. - akcionáři uvedení v § 181 odst. 1 mohou požádat soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a propojenými osobami podle § 66a odst. 12, jsou-li pro to závažné důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13).

20. Odvolací soud konstatoval, že zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů společnosti (ovládané osoby), která je součástí faktického koncernu (je podrobena jednotnému řízení jinou osou, aniž by byla uzavřena ovládací smlouva). Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům stojícím mimo koncern, jakož i dalším osobám (věřitelům společnosti) zjistit, zda společnost neutrpěla v rámci realizace jednotného řízení ve faktickém koncernu újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby taková ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby dále i možnost ověřit, zda zpráva zpracovaná společností je úplná a pravdivá. Zákon proto umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako skutkový základ nároku, který jménem společnosti při neúčinnosti jejích orgánů sami uplatní. Ve světle uvedeného je zřejmé, že zpřístupnění chybějících údajů pouze jedinému akcionáři společnosti k naplnění účelu, pro který má být zpráva zpracována, vést nemůže. Nelze však pominout, že bez dalšího mají společníci právo domáhat se přezkumu obsahu zprávy pouze v situacích taxativně vypočtených v § 66a odst. 13 obch. zák. Nejsou-li splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13 obch. zák., mohou se v případech, kdy ovládanou osobou je akciová společnost, u soudu domáhat přezkumu zprávy akcionáři s určitým podílem na základním kapitálu. Úspěšní mohou být ovšem jen tehdy, shledá-li soud, že pro přezkoumání obsahu zprávy nezávislým znalcem jsou závažné důvody. Existence závažných důvodů je zde podmínkou sine qua non jmenování znalce pro přezkoumání zprávy. Posouzení, jaké důvody lze považovat za závažné ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák., se taktéž odvíjí od účelu, pro který je právo přezkumu zprávy minoritním akcionářům přiznáno.

21. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 192/2018 je nutné aktivní legitimaci kvalifikovaného společníka dle ustanovení § 85 z. o. k. vázat nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, že zpráva o vztazích není vypracována řádně, ale na objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Opačný závěr by odporoval principu proporcionality; pro přezkoumání zprávy o vztazích znalcem, s nímž jsou spojeny nemalé náklady, nemůže postačovat pouhé ničím nepodložené přesvědčení kvalifikovaného akcionáře, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Z téhož principu se pak podává, že tyto nedostatky musí být dostatečně závažné (a způsobilé zasáhnout do práv společníků) [v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008, či ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012].

22. Závažným důvodem ve smyslu ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák. tak mohou bezpochyby být důvodné a vážné pochybnosti o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma, pouhá absence některých údajů, nevede-li k pochybnostem o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma, sama o sobě zpravidla závažným důvodem ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák. není. To platí i v případě, že půjde o údaje vypočtené v § 66a odst. 9 obch. zák.

23. V daném případě soud uzavřel, že vztahy mezi společnostmi nemohly být z důvodu absence údaje ve zprávě, že společnost [právnická osoba]. byla v roce 2009 ovládána ve smyslu ust. § 66a obch. zák. svými majoritními společníky – sourozenci [Anonymizováno], kompletně posouzeny, a je proto pochybnost, že závěr obsažený ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami, že ze vztahů nevznikla ovládané osobě újma, je správný. Soud učinil tento svůj závěr na základě pouhé absence uvedeného údaje, přitom, jak výše uvedeno, pouhá absence některých údajů, nevede-li k pochybnostem o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma, sama o sobě zpravidla závažným důvodem ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák. není. Posouzení soudu je tudíž neúplné.

24. Soud též nesprávně dovodil, že navrhovatel s ohledem na jím tvrzené nové skutečnosti rezignoval na prokazování jím dříve tvrzených skutečností. Ze spisu se podává, že navrhovatel měl v průběhu řízení za to, že jsou zde důvody pro jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích i z jím dříve tvrzených důvodů.

25. Vzhledem k tomu, že soud nezkoumal tvrzení navrhovatele o nedostatcích zprávy o vztazích, rozhodnutí založil na pouhé absenci některých údajů, nelze dovodit, že jde o nedostatky dostatečně závažné, tedy, že jsou pro jmenování znalce pro přezkum zprávy závažné důvody.

26. Vzhledem k tomu, že je rozhodnutí z uvedených důvodů nepřezkoumatelné, odvolací soud napadené usnesení podle § 221 a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V tomto řízení soud prvního stupně vyjasní, ze kterých důvodů má nadále navrhovatel za to, že je třeba jmenovat znalce za účelem přezkoumání zprávy o vztazích a bude zkoumat, zda navrhovatel doložil, že je zde důvodná pochybnost o řádném vypracování zprávy o vztazích mezi propojenými osobami.

O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení o věci nekončí.