o zápis do seznamu akcionářů, k odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. července 2023, č. j. 32 Cm 64/2023-120, ve znění opravného usnesení ze dne 1. srpna 2023, č. j. 32 Cm 64/2023-132,

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zapsat žalobce do seznamu akcionářů jako akcionáře listinných akcií na jméno, a to hromadných akcií č. 167, 261, 262 (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 27 611,63 Kč (výrok II. ve znění opravného usnesení).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- dle platných stanov žalované (článek VI. odst. 6), založených do Sbírky listin dne 12. října 2022, je převod akcií žalované podmíněn souhlasem představenstva žalované;

- (třemi) žádostmi datovanými dne 9. prosince 2022 žalobce oznámil žalované změnu akcionáře na základě uzavřených smluv o úplatném převodu akcií prezentovaných hromadnými akciemi na jméno č. 167, č. 261 a č. 262 (dále též „akcie“), které nabyl do výlučného vlastnictví a požádal o svůj zápis a zápis dalších příslušných skutečností do seznamu akcionářů žalované (včetně potřebných a nutných souvisejících kroků) podle § 265 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. V žádostech rovněž mj. uvedl, že „již předložil, či předloží akcie rubopisované na řad“;

- v reakci na žádosti žalobce žalovaná (třemi) dopisy ze dne 16. prosince 2022 žalobci sdělila, že žádostem o zápis do seznamu akcionářů nelze vyhovět, neboť nebyly předloženy akcie opatřené rubopisem a současně jej upozornila s odkazem na čl. VI. odst. 6 stanov o podmínění převodu akcií na jméno předchozím souhlasem představenstva žalované. Výslovně sdělila, že neeviduje žádost o souhlas představenstva s převodem akcií;

- žalobce v předžalobní výzvě ze dne 23. února 2023 sdělil žalované, že nabyl akcie, že dne 9. prosince 2022 žalované oznámil změnu v osobě vlastníka akcií a že požádal o zápis do seznamu akcionářů. Žalovaná nereagovala, tudíž v důsledku nečinnosti nastala „fikce“ souhlasu představenstva s převodem akcií (dle § 272 odst. 2 z. o. k.), v důsledku čehož žalobce znovu žalovanou vyzval ke svému zápisu do seznamu akcionářů;

- žalovaná opětovně v reakci na předžalobní výzvu žalobce upozornila na omezení převoditelnosti akcií, smlouva o převodu akcií nenabyla účinnosti, žalobce akcie nenabyl;

- dle listin označených jako „předložení/doručení listin společnosti/družstvu“ ze dne 20. prosince 2022 a 23. ledna 2023 (dále též jen „potvrzení“), podle potvrzení na předmětných listinách učiněného zaměstnankyní žalované [Anonymizováno] o převzetí listin a jejich zaevidování pod č. 88, resp. 89 a č. 10/23 a tomu odpovídajících zápisů v knize došlé pošty žalované ze dne 20. prosince 2022 a ze dne 23. ledna 2023, žalobce osobně v uvedených dnech předložil v sídle žalované originály akcií opatřených rubopisem (dne 20. prosince 2022 hromadných akcií č. 261 a č. 262 a dne 23. ledna 2023 hromadné akcie č. 167) a kopie první a poslední strany kupních smluv ze dne 6. prosince 2022 a z 29. listopadu 2022;

- dle svědkyně [Anonymizováno] žalobce při osobním předání listin nesděloval žádné požadavky. Pouze jí předložil listiny k zapsání do knihy pošty, předložené listiny zapsala a na předloženém žalobcem potvrzení převzetí listin potvrdila. Jiné listiny než ty, které zapsala do knihy došlé pošty, jí nebyly předloženy;

- svědek [tituly před jménem] [Anonymizováno] se účastnil několika návštěv žalované spolu se žalobcem, který předkládal různé listiny (smlouvy o převodu akcií, rubopisované akcie a plné moci). Nebyl schopen si však vybavit, jaké konkrétní listiny žalobce žalované ve dnech 20. prosince 2022 a 23. ledna 2023 předal a zda byl vůbec v tyto dny při předání listin přítomen;

- žalovaná (resp. její předseda představenstva) připustil, že žalobce byl osobně několikrát v sídle žalované, přinášel různé listiny týkající se akcií žalované, nepamatoval si, že by žalobce ústně či písemně požádal o souhlas představenstva s převodem akcií.

3. Soud prvního stupně s odkazem na § 265 odst. 2, § 271 a § 272 z. o. k. uzavřel, že převod akcií žalované je podmíněn předchozím souhlasem představenstva žalované, tedy akcie žalované jsou dle stanov omezeně převoditelné, účinnost smlouvy o převodu akcií je podmíněna souhlasem představenstva žalované, přičemž stanovy ponechaly na jeho uvážení, zda souhlas udělí či nikoliv. Žalobce [ani přes poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)], neprokázal, že by bylo postupováno dle § 272 odst. 2 z. o. k., tedy že by akcionáři (převádějící akcie na žalobce), popř. žalobce jejich (jako zástupce) či svým jménem požádali představenstvo o udělení souhlasu k převodu předmětných akcií. Nebylo ani prokázáno, že žalované předložil plnou moc k zastupování akcionářů, ani že by jiným způsobem prokázal jejich zastupování jeho osobou. Skutečnost, že (v řízení žalobcem předložené – pozn. odvolacího soudu) plné moci datované dnem 29. listopadu 2022 a 6. prosince 2022 nebyly osobně předloženy vyplývá z provedeného dokazování – výpovědi svědkyně [Anonymizováno], o jejíž věrohodnosti soud prvního stupně nepochyboval, když její výpověď korespondovala s ostatními provedenými listinnými důkazy – zápisy z knihy došlé pošty a žalobcem předložená potvrzení. Předkládal-li by žalobce (jakoukoliv) jinou listinu, uvedl by ji výslovně v jím předkládaných potvrzeních (aby mohl její doložení žalované prokázat).

4. Soud prvního stupně zdůraznil, že žadatelem o souhlas dle zmíněného § 272 odst. 2 z. o. k musí být akcionář (převádějící akcie), nikoliv osoba, která má akcie nabýt; akcionář je pak adresátem rozhodnutí orgánu společnosti o udělení souhlasu s převodem akcií. Ustanovení o „fikci“ (správně nevyvratitelné domněnce – pozn. odvolacího soudu) o udělení souhlasu dle § 272 odst. 2 z. o. k. je dle soudu prvního stupně s ohledem na významný zásah do práv společnosti a ostatních akcionářů třeba vykládat restriktivně, byť je jeho účelem je zabránit nečinnosti orgánu společnosti, ale příliš volný výklad hypotézy této normy by mohl vést k obcházení podmínek omezení převoditelnosti akcií na jméno. K nastoupení „fikce“ udělení souhlasu musí být jednoznačně prokázáno, že byla podána řádná a jednoznačná žádost o souhlas představenstva s převodem akcií, přičemž podání žádosti ústní formou nelze vyloučit, avšak žadatel se při jejím prokazování může ocitnout v důkazní nouzi, což je případ žalobce. Tento nejprve tvrdil, že žádost byla implicitně obsažena již v žádosti o zápis do seznamu akcionářů (ze dne 9. prosince 2022) v neurčitém dovětku „včetně potřebných a nutných korků“. Dle soudu prvního stupně se však uvedený dovětek logicky dle kontextu žádosti vztahuje k ustanovení § 265 odst. 2 z. o. k, nikoliv k § 271 a § 272 z. o. k. Ani v předžalobní výzvě o souhlas s převodem akcií nebylo požádáno; žalobce v této naopak argumentoval tím, že se již akcionářem stal, neboť nastala „fikce“ udělení souhlasu dle § 272 odst. 2 z. o. k. Ani od doručení předžalobní výzvy lhůta k udělení souhlasu dle § 272 odst. 2 z. o. k. tak nezačala (ani nemůže začít) běžet. Následně žalobce tvrdil ústní žádost o udělení souhlasu s převodem akcií (učiněnou vůči předsedovi představenstva) při návštěvách v sídle žalované. Toto jeho tvrzení nebylo však prokázáno, nepodává se ani z žádosti o zápis do seznamu akcionářů ze dne 9. prosince 2022, ani z předžalobní výzvy, ani z výpovědi svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno]; předseda představenstva žalované i svědkyně [Anonymizováno] takovýto požadavek ze strany žalobce popřeli. Přestože byl žalobce žalovanou výslovně upozorněn na omezení převoditelnosti akcií a na absenci žádosti o souhlas představenstva, rozumně nevysvětlil, proč žádost nebyla podána. Pokud jde o hromadné akcie č. 167 a č. 261 nebylo nijak prokázáno, že by žalobce za sebe či akcionáře [Anonymizováno] a [Anonymizováno] žádost podal. V případě hromadné akcie č. 262 (akcionářka [Anonymizováno]) je sice v potvrzení (ze dne 20. prosince 2022) uvedeno, že v zastoupení paní [Anonymizováno] žádá žalobce o souhlas s převodem akcií, avšak tato listina není právním jednáním adresovaným žalované, ale jde o předtištěné potvrzení o doručení listin v něm výslovně uvedených. I kdyby se jednalo o řádnou žádost podanou za [Anonymizováno], nebylo prokázáno, že by žalobce žalované prokázal své oprávnění tuto akcionářku zastupovat předložením plné moci, kterou v rozhodné době již disponoval (plná moc ze dne 6. prosince 2022, byla předložena v rámci řízení).

5. Soud prvního stupně proto uzavřel, že žaloba není důvodná, žalobce se nestal vlastníkem akcií, smlouvy nenabyly účinnosti pro absenci souhlasu představenstva, pročež žalovaná nemá povinnost zapsat žalobce do seznamu akcionářů, k nahrazení souhlasu představenstva „fikcí“ nedošlo, nebylo prokázáno, že by bylo o souhlas představenstva požádáno a shrnul, že žalobce neprokázal ani to, že by žádost o souhlas s převodem akcií podal svým jménem; neučinil tak v žádosti ze dne 9. prosince 2022 ani v předžalobní výzvě, přičemž skutečnost, že akcie společnosti jsou převoditelné omezeně mu byla známa. Na tuto skutečnost byl upozorněn žalovanou dne 16. prosince 2022, jakož i na to, že žalovaná neeviduje žádnou žádost o udělení souhlasu představenstva s převodem akcií na jeho osobu.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), procesně úspěšné žalované přiznal 27 611,63 Kč, sestávající z odměny za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč, 5 režijních paušálů po 300 Kč, cestovaného 4 136,63 Kč, parkovného ve výši 100 Kč, náhrady za promeškaný čas (16 půlhodin po 100 Kč) a 21% DPH.

7. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání žalobce. Navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a podané žalobě vyhověl.

8. Odvolatel namítá, že soud prvního stupně dospěl (zejména) z listinných důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (žádost nebyla podána, nepočala běžet lhůta 2 měsíců, ta nedoběhla), Jednání žalobce nesprávně (nebo vůbec) právně vykládal a hodnotil (právní jednání nebyla žádostí, žádost nemůže podat žalobce). K tomu všemu soud prvního stupně zatvrzele odmítal jakékoliv vypořádání se s argumentací a tvrzenými skutečnosti žalobce, kdy toto vypořádání neproběhlo ani v rámci (řádného) odůvodnění napadeného rozhodnutí.

9. Odvolatel svou argumentaci podrobně rozvádí, zejména ke klíčové otázce, kdo je oprávněn podat žádost o udělení souhlasu s převodem akcií, tj. zda je k tomuto kroku aktivován toliko původní akcionář, či zda může být žádost podána i nabyvatelem akcií. S odkazem na komentář k § 272 odst. 2 z. o. k. (Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, jakož i jeho 3. vydání, 2020), který cituje, setrvává na svém stanovisku, že žádost může podat libovolný účastník konkrétního převodního vztahu, tj. jak původní akcionář jako převodce, tak nabyvatel akcií. Nadto má za to, že u akcií původní akcionářky [Anonymizováno] došlo k opětovnému požádání o souhlas představenstva s převodem jejích akcií na žalobce dne 20. prosince 2022.

10. Odvolatel se pozastavuje nad tím, proč žalovaná od něj (opakovaně) přebírá rubopisované akcie na jeho řad, když toto je již konečný administrativní akt zápisu do seznamu akcionářů společnosti a žalovaná nedala najevo žádnou snahu o řešení způsobem odmítnutí vydání souhlasu s převodem akcií. Dodává, že z jeho strany ve vztahu k žalované zazněl požadavek, za jakých podmínek a na základě jakých předpokladů, požadavků o žádostech představenstvo rozhodne. Od počátku bylo úmyslem smluvních stran bezvadný převod akcií za podmínky souhlasu představenstva společnosti; a přesně takto vůči žalované jedná a vystupuje. V této souvislosti odvolatel uvádí, že soud prvního stupně zcela pominul zabývat se vůlí a úmyslem jednajícího [§ 556 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)]. Kromě zavedené praxe stran, vůli a úmyslu jednajícího se přihlíží i k jednání ex post. Tedy „pokud někdo žádá (a to tím spíše za okolností jako žalobce) obchodní společnost s konkrétní podmínkou převodu akcií v ní o celé zprocesování převodu akcií a jeho zápis do seznamu akcionářů, žádá o naplnění i zajištění té konkrétní podmínky, kterou naplňuje a zajišťuje ta samotná společnost.“

11. Odvolatel trvá na tom, že všechny potřebné žádosti a kroky „odstartoval“ dne 9. prosince 2022, v tento okamžik začala plynout propadná lhůta 2 měsíců, jejímž uplynutím nastala „právní fikce“ dle § 272 odst. 2 z. o. k., rovněž naplnil i veškeré další náležitosti a povinnosti, tudíž nic nebrání jeho zápisu do seznamu akcionářů od 10. února 2023 ve vztahu k předmětným akciím.

12. Žalovaná nepovažuje odvolání za důvodné, navrhuje rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit.

13. Žalovaná odkazuje na svojí argumentaci před soudem prvního stupně. Žalobce nepodal jím tvrzené žádosti o souhlas jejího představenstva s převodem akcií jiných osob (akcionářů) na žalobce a ani k takovému právnímu jednání svým jménem nebyl oprávněn. Setrvá na svém stanovisku, že žalobce jako budoucí možný nabyvatel akcií není aktivně legitimován svým jménem takové žádosti u žalované (jejího představenstva) podávat. Ztotožnila se závěrem soudu prvního stupně, že nebylo prokázáno (řádné) podání žádostí o souhlas představenstva s převodem akcií ve všech případech uvedených v žalobě, zákonné lhůty pro nevyvratitelnou domněnku souhlasu představenstva dle § 272 z. o. k. nezačaly běžet.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným.

15. Podle § 271 odst. 1 z. o. k. v případě, že je převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem orgánu společnosti, smlouva o převodu těchto akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen.

16. Podle § 272 odst. 2 z. o. k. nerozhodl-li příslušný orgán společnosti do 2 měsíců od doručení žádosti, platí, že souhlas byl udělen.

17. Podle § 272 odst. 3 z. o. k. odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu akcie na jméno udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí s převodem akcie; ustanovení § 329 odst. 1 a 2 se použije obdobně.

18. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování, s těmito se ztotožňuje, jejich správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost odvolací soud proto na skutkové i právní závěry soudu prvního stupně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, usnesení ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, usnesení ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou přístupná shodně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz); odvolací soud rovněž sdílí právní závěry soudu prvního stupně, na jejichž podkladě žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Odvolací soud zopakoval (§ 213 o. s. ř.) důkaz (třemi) žádostmi žalobce datovanými dne 9. prosince 2022 (č. l. 16, 17, 18 spisu). Všechny tři žádosti datované dnem 9. prosince 2022 jsou totožného znění; odlišnost je pouze v osobě převodce akcií – akcie č. 167, převodce [adresa], akcie č. 262, převodce [Anonymizováno], akcie č. 261 převodce [Anonymizováno]. Těmito žádostmi žalobce oznámil žalované změnu akcionáře na základě uzavřených smluv o úplatném převodu akcií, které nabyl do výlučného vlastnictví a požádal o svůj zápis a zápis dalších příslušných skutečností do seznamu akcionářů žalované podle § 265 odst. 2 z. o. k. (včetně potřebných a nutných souvisejících kroků).

20. Provedené dokazování je dostačeným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé.

21. V poměrech dané věci není sporu o tom, že převoditelnost akcií žalované je omezena; omezení převoditelnosti akcií spočívá v podmínce předchozího souhlasu představenstva žalované s převodem akcií (§ 270, § 271 z. o. k., článek VI. odst. 6 stanov žalované).

22. Klíčovou otázkou je posouzení, zda žádost o udělení souhlasu s převodem předmětných akcií byla podána řádně osobou k tomu oprávněnou, zda marně uplynula (propadná) dvouměsíční lhůta, v níž mohlo (mělo) představenstvo rozhodnout o ne/udělení souhlasu s převodem akcií a toto rozhodnutí oznámit, zda se tak uplatní nevyvratitelná právní domněnka zakotvená v § 272 odst. 2 z. o. k. Soud prvního stupně provedl veškeré potřebné dokazování k posouzení této otázky, všemi nastolenými námitkami – zejména ohledně osoby oprávněné podat žádost o udělení souhlasu představenstva s převodem akcií, s tvrzením, že za akcionářku [Anonymizováno] podal žádost žalobce na základě plné moci, jakož i s posouzením obsahu dopisu žalobce ze dne 9. prosince 2022, pakliže by bylo připuštěno, že by onou oprávněnou osobou byl sám žalobce – se dostatečně zabýval a vypořádal se s nimi.

23. Odvolací soud předesílá, že průkazem aktivní legitimace žalobce (jakožto jím tvrzeného akcionáře žalované), jenž se domáhá svého zápisu do seznamu akcionářů, není kopie akcií znějících na jeho jméno. K uplatnění práv spojených s akcií (nestanoví-li zákon jinak) je třeba (zpravidla) předložit její originál [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2016, sp. zn. 29 Cdo 452/2014, uveřejněné pod číslem 17/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či ze dne 27. července 2011, sp. zn. 29 Cdo 1281/2011, jejichž závěry se uplatní i v poměrech platné úpravy (účinné od 1. ledna 2014)]. Žalobce k výzvě odvolacího soudu originály akcií předložil.

24. K převodu akcie na jméno se (obecně) vyžaduje smlouva, která nemusí mít písemnou formu, a představuje právní titul pro nabytí vlastnictví, její rubopis a její předání (tradice). Rubopis pak musí obsahovat jednoznačnou identifikaci nabyvatele, jakož i podpis převodce; datum převodu není třeba uvádět (§ 1103 odst. 2 o. z. a § 269 odst. 1 z. o. k.). K těmto obecným požadavkům pak v případě omezení převoditelnosti akcií (tj. kdy je převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem orgánu společnosti – představenstva, jak tomu je v daném případě), přistupuje další požadavek zakotvený v § 271 odst. 1 z. o. k. Smlouva o převodu akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Při splnění uvedených obecných požadavků pro převod listinné akcie na jméno je převod platný jak mezi smluvními stranami (inter partes), tak vůči třetím osobám (erga omnes). Avšak teprve udělením souhlasu představenstva se smlouva stává účinnou mezi stranami. Zbývá dodat, že i když není souhlas představenstva udělen předem, je smlouva uzavřena platně, platnosti ji nezbaví ani případné rozhodnutí představenstva o neudělení souhlasu s převodem akcií. A proto zákon váže na uplynutí lhůty 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu akcií (dispozitivně) účinky odstoupení od smlouvy, přičemž odstoupením od smlouvy o převodu akcií nedochází k převodu vlastnického práva k akciím, ale k zániku právního titulu, na jehož základě nabyl akcionář vlastnické právo k akciím, a obnovuje se původní stav (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2011, sp. zn. 29 Cdo 1443/2011, mutatis mutandis). Dlužno pro úplnost dodat, že ustanovení § 269 odst. 2 z. o. k. pak stanoví zvláštní požadavek pro nabytí účinnosti převodu listinné akcie na jméno vůči společnosti jako emitentovi této akcie; zakotvuje podmínky, které je třeba splnit, aby převod akcie byl účinný i vůči společnosti, která akcie emitovala. Jinak řečeno, vyžaduje se oznámení změny osoby akcionáře a předložení akcie na jméno, opatřené rubopisem v originále společnosti. Teprve splněním těchto podmínek se nabyvatel, ačkoliv již je vlastníkem akcií, stává akcionářem společnosti.

25. Pokud jde o zásadní otázku, kdo je oprávněn požádat představenstvo o souhlas s převodem akcií, odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že tak skutečně může učinit pouze akcionář, který akcie převádí, nikoliv (potencionální) nabyvatel akcií.

26. Odvolacímu soudu je znám komentář k § 272 odst. 2 z. o. k., na nějž odvolatel odkazuje. Odvolací soud pro přehlednost a srozumitelnost předmětný komentář cituje:

- „Lhůta pro uplatnění nevyvratitelné domněnky, tj. pro rozhodnutí orgánu o neudělení souhlasu, je podle § 272 odst. 2 lhůtou propadnou. Z požadavku právní jistoty plyne, že ve stanovené lhůtě musí příslušný orgán nejen rozhodnout, ale i rozhodnutí oznámit té straně smlouvy o převodu akcií, která o udělení souhlasu požádala.“ [viz Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P., Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 530 s., marg. č. 2];

- „Zákon výslovně neukládá rozhodujícímu orgánu konkrétní lhůtu, ve které by měl o žádosti o udělení souhlasu s převodem akcií rozhodnout, v § 272 odst. 2 ale upravuje důsledky jeho nečinnosti. Toto pravidlo brání, aby se některá ze stran již uzavřené smlouvy o převodu akcií dostala do situace, že bude uzavřenou smlouvou vázána přesto, že k převodu akcií nedošlo a zřejmě ani v budoucnu nedojde. Pokud by takové pravidlo v zákoně nebylo, bylo by zrušení smlouvy vázáno na dohodu stran, která by v případě nesouhlasu některé ze stran nebyla zpravidla vynutitelná… Lhůta, v níž může příslušný orgán přijmout rozhodnutí o neudělení souhlasu, a zabránit tak nástupu nevyvratitelné domněnky udělení souhlasu, je lhůtou propadnou... Rozhodnutí orgánu je jednostranným právním jednáním společnosti adresovaným žadateli; musí proto být ve lhůtě nejen přijato, ale také oznámeno žadateli (§ 570 odst. 1 ObčZ).“ [viz Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 621 s., marg. č. 2].

27. Je třeba uvést, že existuje i odlišný výklad týkající osoby oprávněné požádat příslušný orgán společnosti o udělení souhlasu s převodem akcií (z něhož, dle obsahu odůvodnění napadeného rozsudku, lze usuzovat, soud prvního stupně vycházel, byť v odůvodnění rozhodnutí tento neuvedl). Odvolací soud pro přehlednost a srozumitelnost i tento komentář k § 272 odst. 2 z. o. k. cituje:

- „Odstavec 2 je stanoven na ochranu akcionářů proti nečinnosti příslušného orgánu společnosti. Uplatní se ve všech případech, když je převod akcií podmíněn souhlasem určitého orgánu společnosti určeného v jejích stanovách. K jeho uplatnění však může dojít jen tehdy, byla-li akcionářem řádně doručena žádost příslušnému orgánu společnosti o udělení jeho souhlasu k převodu akcií. Následkem nečinnosti tohoto orgánu po dobu alespoň dvou měsíců od řádného doručení žádosti je uplatnění nevyvratitelné domněnky souhlasu příslušného orgánu společnosti. Nečinnost orgánu bude spočívat v tom, že příslušný orgán ve dvouměsíční lhůtě souhlas k převodu akcií ani neudělí, ani neodmítne… Akcionář proto musí doručit řádnou žádost o udělení souhlasu k převodu akcií… Není-li žádost řádná (neobsahuje-li všechny vyžadované náležitosti a vyžadované přílohy včetně například informací, na základě nichž může příslušný orgán posoudit, zda jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, či pro jeho odmítnutí), počne stanovená dvouměsíční lhůta běžet ode dne odstranění vad žádosti. Teprve od okamžiku řádného doručení žádosti o udělení souhlasu k převodu akcií společnosti běží dvouměsíční lhůta. Uplyne-li tato lhůta marně (tj. orgán společnosti v této lhůtě souhlas ani neudělí, ani neodmítne), uplatní se nevyvratitelná právní domněnka, že byl souhlas příslušného orgánu společnosti k převodu udělen [srov. Lasák, J., Dědič, J., Pokorná, J., Čáp, Z., Skálová, J. aj., Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha. 3. vydání. Woltres Kluwer, a. s. 2014, v právním systému ASPI].

28. Odvolací soud se přiklání z níže uvedených důvodů k závěru soudu prvního stupně, že osobou oprávněnou podat žádost o udělení souhlasu s převodem akcií je akcionář společnosti, který předmětné akcie hodlá převést na třetí osobu, a nikoliv jejich nabyvatel. Tomuto výkladu dle odvolacího soudu nasvědčuje i následný postup zakotvený v § 272 odst. 3 z. o. k. Dle odvolacího soudu je takovýto výklad správný, chránící nejen zájmy společnosti (která převáděné akcie emitovala), ale i samotných akcionářů. Není rozumného důvodu s ohledem na smysl a účel institutu omezení převoditelnosti akcií (podmíněného souhlasem příslušného orgánu společnosti dle § 271 odst. 1 z. o. k.) vykládat ustanovení § 272 odst. 2 z. o. k. extenzivně. Z logiky věci lze mít za to, že je namístě, aby o udělení souhlasu s převodem omezeně převoditelných akcií vázaných na předchozí souhlas představenstva společnosti požádal právě akcionář, který akcie hodlá převést na další osobu, aby bylo zřejmé, že akcionář má skutečně vůli své akcie převést na danou konkrétní osobu, aby nedocházelo předčasně k uzavření smlouvy o převodu akcií, k rubopisování akcií a jejich tradici, když v případě, že je převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem orgánu společnosti, smlouva o jejich převodu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen (§ 271 odst. 1 z. o. k.). Nelze totiž předvídat, zda představenstvo souhlas udělí či nikoliv, když je právem představenstva souhlas dle § 271 odst. 1 z. o. k. udělit nebo neudělit na základě posouzení, zda uzavření smlouvy o převodu akcií může mít pro společnost negativní důsledky. Jde o (obecně) neomezené právo, jak se podává i z § 272 odst. 1 z. o. k., a contrario, které se uplatní v poměrech projednávané věci, neboť stanovy žalované žádné případy nebo podmínky, za nichž je představenstvo povinno souhlas udělit, nestanoví.

29. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že řádná žádost o udělení souhlasu s převodem akcií osobou k tomu oprávněnou (akcionáři) nebyla podána. Žalobce osobou oprávněnou k podání takové žádosti nebyl. A ani akcionáři, převádějící své akcie na žalobce tak sami neučinili (ostatně žalobce ani nic takováto netvrdil). Předmětná žádost za tyto nebyla podána ani jejich případným zástupcem. Tvrzení žalobce, že žádost o udělení souhlasu s převodem hromadné akcie č. 262 byla akcionářkou [Anonymizováno] podána dne 20. prosince 2022 (spolu s předložením originálu akcie), neboť jí byl k tomuto jednání zmocněn v potvrzení (oznámení o změně osoby akcionáře ze dne 20. prosince 2022, č. l. 75 spisu), které bylo téhož dne předáno žalované, nebylo prokázáno. Lze přisvědčit soudu prvního stupně, že spolu s touto žádostí (a ani později) nebyla řádně žalované předložena plná moc, prokazující oprávnění žalobce za tuto akcionářku jednat, byť plná moc (předložená až v průběhu řízení před soudem prvního stupně) byla datována již dne 6. prosince 2022. Tudíž lze přisvědčit soudu prvního stupně, že žalobce měl a mohl tuto předložit již 20. prosince 2022, kdy předkládal originály akcií (což však, jak bylo prokázáno, neučinil). V této souvislosti odvolací soud dodává, že není sporu o tom, že zástupcem je osoba, jež je oprávněna jednat jménem jiného, přičemž toto oprávnění může vzniknout jednak ze zákona, jednak rozhodnutím soudu a jednak smlouvou. Posledně uvedené zastoupení bylo tvrzeno v poměrech projednávané věci, když žalobce předložil plné moci udělené jeho osobě akcionáři, kteří na něj převedli své akcie. Lze přisvědčit odvolateli, že plná moc je důsledkem takového zastoupení. Jelikož zástupce při zastoupení činí projev vůle za zastoupenou osobu, je nutno třetí osobě prokázat pouvoir k takovémuto právnímu jednání za zastoupeného. V poměrech projednávané věci však žalobce své oprávnění zastupovat akcionářku [Anonymizováno] žalované relevantním způsobem nedoložil, tudíž ani v tomto případě nelze učinit závěr o řádném podání žádosti k udělení souhlasu představenstva k převodu akcií na žalobce osobou k tomu oprávněnou.

30. Odvolací soud pro úplnost dodává, že pokud by při posouzení otázky, kdo je oprávněn požádat představenstvo o souhlas s převodem akcií, připustil, že tak může učinit nejen akcionář, který akcie převádí, ale i nabyvatel těchto akcií, tj. že tak může učinit jakákoliv strana smlouvy o převodu akcií (jak tvrdí odvolatel), pak ani v takovémto případě by nemohla žaloba z níže uvedených důvodů obstát.

31. Lze přisvědčit odvolateli, že soudní praxe je ustálena v přístupu, že pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa jejímu adresátovi a kterou je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. z.), postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 61//2017, uveřejněné pod č. 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Výkladu podléhá zásadně každé právní jednání, bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačné (jasné). Je tomu tak proto, že sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu (v právní teorii srov. např. Tichý, L. in: Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. § 1 až 654. Wolters Kluwer, Praha, 2014, s. 1368, anebo Melzer, F. in: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář, Svazek III, § 419-654, Praha: Leges, 2014, s. 574 a 575, a literaturu tam citovanou).

32. Posouzením obsahu tvrzené žádosti učiněné ze strany odvolatele obsažené v žádostech ze dne 9. prosince 2022 (tři žádosti, totožného obsahu, týkající se předmětných akcií), jakož i tím, jaké právní jednání je v nich obsaženo, jimiž oznámil žalované jednak změnu akcionáře na základě uzavřených smluv o úplatném převodu akcií prezentovaných hromadnými akciemi na jméno č. 167, č. 261 a č. 262, které nabyl do výlučného vlastnictví, a jednak požádal o svůj bezodkladný zápis a zápis „dalších příslušných skutečností do seznamu akcionářů Společnosti dle ustanovení § 265 odst. 2 zákona o obchodních korporacích (včetně potřebných a nutných souvisejících kroků).“, se soud prvního stupně zabýval. Odvolací soud má s ohledem na jednoznačná tvrzení obou účastníků řízení týkající se uvedeného jednostranného právního jednání odvolatele, a provedené dokazování, za to, že nebylo třeba předmětná tvrzení účastníků řízení, týkající se výkladu úmyslu odvolatele při podání předmětné žádosti a jejího výkladu žalovanou, doplňovat a poskytnout jim poučení dle § 118a o. s. ř. Rovněž případné provádění dalšího dokazování odvolací soud v poměrech projednávané věci považuje za nadbytečné. Odvolací soud proto právní jednání posoudil podle § 555 a § 556 o. z.

33. Z předmětných žádostí ze dne 9. prosince 2022 (zejména z požadavku vtěleného do slovního spojení, že žádá o zápis „dalších příslušných skutečností do seznamu akcionářů Společnosti dle ustanovení § 265 odst. 2 zákona o obchodních korporacích (včetně potřebných a nutných souvisejících kroků).“, nelze učinit závěr o konkrétním požadavku žalobce na udělení souhlasu představenstva žalované s převodem předmětných (omezeně převoditelných) akcií. Je evidentní, že tuto část žádosti chápali účastníci odlišně. Žalobce má za to, že jednoznačně obsahuje jeho vůli a požadavek k udělení souhlasu s převodem předmětných akcií. Žalovaná v tom takovéto tvrzené jednání žalobce nespatřovala, když v době předchozí žalobce samostatnou (určitou) žádost o udělení souhlasu s převodem (jiných) akcií podal. Tudíž předmětnou žádost považovala za „prostou“ žádost o jeho zápis do seznamu akcionářů ve smyslu § 265 z. o. k. (a nikoliv jako žádost dle § 271 z. o. k. o udělení souhlasu představenstva s převodem akcií), což se podává mj. z reakce žalované (ze dne 16. prosince 2022) na předmětnou žádost (jakož i z jejích tvrzení v průběhu řízení), kdy jej upozornila na absenci souhlasu představenstva s převodem předmětných akcií a nutnost předložit originály rubopisovaných akcií, které se žádostmi ze dne 9. prosince 2022 předloženy nebyly; k jejich předložení žalované došlo až dne 20. prosince 2022.

Z obsahu žádostí ze dne 9. prosince 2022 nelze dovodit, že spolu se žádostí o zápis do seznamu akcionářů bylo požadováno i rozhodnutí představenstva o udělení souhlasu s převodem předmětných akcií (že v sobě tuto žádost zahrnuje). Nejednalo se o určité, srozumitelné, jasné, (i pro další stranu) objektivně pochopitelné (i pro další stranu) právní jednání, přihlížeje rovněž k tomu, jaký význam by danému jednání zpravidla přikládala osoba, které je úkon adresován, právní jednání žalobce, z něhož by bylo lze dovodit, že žalobce žádá o udělení souhlasu s převodem předmětných akcií, když nelze ani pominout, že jde o zcela odlišné instituty. Odvolací soud uzavírá, že žádosti žalobce datované dne 9. prosince 2022 nejsou řádnými žádostmi o udělení souhlasu představenstva s tam specifikovanými akciemi. Podání žádosti o udělení souhlasu s převodem akcií ústní formou prokázáno nebylo. Ani předžalobní výzva ze dne 23. února 2023 (č. l. 4 spisu) není onou žádostí ve smyslu § 271 z. o. k. Z jejího obsahu je evidentní, že žalobce se domáhá svého zápisu do seznamu akcionářů žalované, poukazuje na § 272 odst. 2 z. o. k., kdy tam uvedená prodaná lhůta marně uplynula a nastala „fikce“ (správně nevyvratitelná právní domněnka – pozn. odvolacího soudu) udělení souhlasu a stal se tak akcionářem žalované.

34. Zbývá již jen dodat, že v situaci, kdy je převoditelnost akcií žalované jejími stanovami omezena – je podmíněna souhlasem orgánu společnosti – bylo k účinnosti převodu akcií nejprve třeba souhlasu představenstva žalované, o který nebylo řádně požádáno. Smlouvy o převodu akcií nenabyly účinnosti (§ 271z. o. k.), tudíž nastaly účinky předpokládané § 271 odst. 2 z. o. k. (došlo k zániku převodních smluv), žalobce není vlastníkem předmětných akcií a ani akcionářem žalované.

35. Na základě výše uvedeného odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení, který má oporu ve spise.

36. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 794,65 Kč, sestávající se z náhrady za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, a to podání vyjádření k odvolání žalobce a účast na jednání odvolacího soudu [§ 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu], z paušální náhrady za tyto dva úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu AT), z náhrady za promeškaný čas ve výši 800 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], cestovného ve výši 1 231,20 Kč (cesta [adresa] a zpět, 141 km, při průměrné spotřebě 7,3l benzinu na 100 km, doložené ceně benzinu 42,90 Kč/l a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,60 Kč za 1 km v souladu s vyhláškou č. 398/2023 Sb.), doložené parkovné ve výši 50 Kč a jízdné MHD ve výši 40 Kč; navýšené dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21% DPH, jehož je zástupce žalované plátcem.