o jmenování opatrovníka právnické osobě, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. března 2020 č. j. 80 Cm 249/2019-31,
JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 9. 11. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci
navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky]
bytem [Adresa navrhovatelky]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za
účasti: [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
(dříve [Jméno advokáta C], sídlem [Adresa advokáta C])
zastoupené advokátem [Jméno advokáta D]
sídlem [Adresa advokáta D]
o jmenování opatrovníka právnické osobě, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. března 2020 č. j. 80 Cm 249/2019-31,
I. Odvolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Navrhovatelka se návrhem uplatněným v rámci řízení vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou 80 Cm 105/2019, v němž se po [právnická osoba] (dále jen „družstvo“) domáhá zaplacení částky 210 115,32 Kč s příslušenstvím, požadovala, aby byl družstvu jmenován opatrovník. Tento návrh byl vyloučen k samostatnému řízení pod spisovou značku 80 Cm 249/2019. Navrhovatelka jej odůvodnila jednak pochybnostmi stran řádného zvolení stávajících členů představenstva družstva a dále tím, že postup osob, které byly zvoleny do představenstva družstva, považuje za poněkud nestandardní, neboť by spíše očekávala, že její dluh vůči družstvu bude vyrovnán, avšak má za to, že [Anonymizováno], stávající předsedkyně představenstva družstva, se spíše rozhodla postupovat cestou „ovládnutí“ družstva a pravděpodobně pak vyvést z družstva majetek.
2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 10. března 2020 č. j. 80 Cm 249/2019-31 tak, že „Návrh na jmenování opatrovníka [právnická osoba], IČO [IČO advokáta B], sídlem [adresa] se zamítá.“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.).
3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že je mu z vlastní činnosti, a to z úplného výpisu z obchodního rejstříku družstva ve spojení s dokumenty založenými ve sbírce listin obchodního rejstříku družstva, známo, že od 23. 4. 2019 jsou předsedkyní představenstva družstva [Anonymizováno], místopředsedou představenstva družstva [Anonymizováno] a členkou představenstva družstva [Anonymizováno], kteří byli do těchto funkcí zvoleni usnesením členské schůze družstva ze dne 23. 4. 2019 (ve spojení usneseními přijatými na následném zasedání představenstva družstva konaného taktéž dne 23. 4. 2019). Z lustrace věcí napadlých je soudu rovněž známo, že usnesení o volbě členů družstva [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přijaté členskou schůzí družstva dne 23. 4. 2019 nebylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti, jakož i to, že v řízení vedeném soudem pod spisovou značkou 80 Cm 105/2019 se navrhovatelka po družstvu domáhá zaplacení částky ve výši 210 115,32 Kč s příslušenstvím, přičemž družstvo oprávněnost tohoto peněžitého nároku popírá. Předmětnou věc posoudil soud prvního stupně v intencích § 165odst. 2 o.z. s tím, že soudní praxe je ustálena v závěrech, dle kterých jmenování opatrovníka právnické osobě je (jakožto zásah veřejné moci do jejích vnitřních poměrů) krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit pouze tehdy, nemůže-li se s nastalou situací vypořádat tato osoba sama (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013, mutatis mutandis). Zdůraznil, že ustanovení § 165 odst. 2 o. z. vyžaduje, aby prokazatelně existující zájmy statutárního orgánu byly v rozporu se zájmy právnické osoby, aniž by postačovala možnost, že takový rozpor může nastat (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 32 Cdo 679/2009). Tomu odpovídající tvrzení byla v poměrech dané věci povinna tvrdit navrhovatelka, neboť žádné skutečnosti opodstatňující postup dle § 165 odst. 2 o. z. ze soudu známých skutečností nevyplývají (k tomu srov. např. Jirsa a kol., Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář. Kancelář Havlíček Brain Team, Praha, 2015, § 20). Pokud jde o navrhovatelkou tvrzenou pochybnost stran řádného zvolení stávajících členů představenstva družstva, tu soud shledal nedůvodnou vzhledem k tomu, že se jí soud v rámci řízení vedeného v této věci nemůže zabývat, a to ani jako otázkou předběžnou (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1659/2016), přičemž vzhledem k domněnce platnosti usnesení členské schůze družstva (tj. nevyslovil-li soud neplatnost usnesení členské schůze družstva, je nutno na toto usnesení hledět jako na platné) je na stávající členy představenstva družstva zapotřebí hledět jako na osoby řádně zvolené, oprávněné za něj jednat. Z tvrzení navrhovatelky, že by spíše očekávala, že její dluh vůči družstvu bude vyrovnán, je zřejmé, že návrh v této věci navrhovatelka podala proto, že stávající představenstvo družstva jí tvrzenou pohledávku za družstvem ve výši 210 115,32 Kč s příslušenstvím, která je předmětem řízení vedeného soudem pod spisovou značkou 80 Cm 105/2019, odmítá dobrovolně uhradit, když její nárok na požadované peněžité plnění popírá. Z uvedeného nelze dovodit, že by stávající členové představenstva družstva jednali v rozporu se zájmy družstva; naopak, pokud by stávající členové družstva za situace, kdy je existence navrhovatelkou tvrzeného dluhu vůči družstvu mezi navrhovatelkou a družstvem sporná (je předmětem řízení vedeného pod spisovou značkou 80 Cm 105/2019), dobrovolně navrhovatelce žalovanou částku zaplatili, nejednali by v zájmu družstva (jeho majetek by se tím zmenšil). Tudíž v tom, že stávající členové představenstva družstva činí navrhovatelkou tvrzený dluh vůči družstvu (v řízením vedeném pod spisovou značkou 80 Cm 105/2019, v němž bude požadavek navrhovatelky na zaplacení částky ve výši 210 115,32 Kč s příslušenstvím projednáván) sporným, zájmy družstva hájí. Tvrzení navrhovatelky, že má za to, že [Anonymizováno], stávající předsedkyně představenstva družstva, se spíše rozhodla postupovat cestou „ovládnutí“ družstva a pravděpodobně pak vyvést z družstva majetek, je hypotetické a nedosahuje tak požadavku, aby prokazatelně existující zájmy statutárního orgánu byly v rozporu se zájmy právnické osoby, který je pro postup dle § 165 odst. 2 o. z. nezbytný vzhledem k tomu, že pouhá možnost, že takový rozpor může nastat, je nepostačující. Nadto, výše uvedené hypotetické tvrzení váže navrhovatelka toliko k osobě [Anonymizováno], která vykonává funkci předsedkyně představenstva družstva, což je taktéž nedostatečné, neboť i v případě bylo-li by navrhovatelkou tvrzeno a prokázáno, že zájmy stávající předsedkyně představenstva družstva jsou v rozporu se zájmy družstva, by nebyl naplněn další předpoklad vyžadovaný § 165 odst. 2 o. z., a to, že družstvo nemá jiného člena představenstva schopného jej zastupovat vzhledem k tomu, že družstvo má jiné členy představenstva schopné jej zastupovat, a to místopředsedu představenstva družstva [Anonymizováno] a členku představenstva družstva [Anonymizováno]. Jelikož navrhovatelčina tvrzení, která měla odůvodňovat potřebu jmenování opatrovníka družstva, neshledal soud prvního stupně jako důvodná, přičemž nebylo zjištěno, že by zájmy členů představenstva družstva byly v rozporu se zájmy družstva, soud prvního stupně návrh navrhovatelky zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s.
4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání namítla, že soud prvního stupně (dále jen „soud“) nepřihlédl k jejímu tvrzení a k navrženým důkazům uvedeným v bodě IV. repliky „žalobkyně“ ze dne 1. 10. 2019 k vyjádření „žalovaného“ ze dne 16. 7. 2019, že personální změny v orgánech „žalovaného“ jsou vnitřní záležitostí „žalovaného“, kdy však podle obchodního rejstříku dne 23. 4. 2019 byly členskou schůzí nově zvoleni členové představenstva ([Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), když - jak uvádí i „žalovaný“ - [Anonymizováno] je poslední člen „žalovaného“ a dle tvrzení „žalobkyně“ vzhledem k poklesu členů „žalovaného“ pod zákonný minimální počet členů není žádná členská schůze „žalovaného“ usnášeníschopná. Dále uvedla, že nebylo ani právně možné, aby členství u „žalovaného“ nabyli noví členové vzhledem k tomu, že dle čl. 3 stanov „žalovaného“ by noví členové mohli být přijati jen se souhlasem členské schůze „žalovaného“. Ve výpisu z usnesení členské schůze „žalovaného“ je pak uvedeno, že pro přijatá rozhodnutí dne 23. 4. 2019 hlasovalo 100% jeho členů (aniž by bylo uvedeno, kolik členů těchto 100% představuje), kdy jak uvedl „žalovaný“ je [Anonymizováno] jediným členem žalovaného, k rozhodnutí není připojena ani prezenční listina členské schůze „žalovaného“, pozvánka na členskou schůzi „žalovaného“, seznam členů „žalovaného“, atd. „Žalobkyně“ proto navrhovala, aby soud vyzval „žalovaného“ k předložení těchto nezveřejněných listin a dále předvolal všechny současné členy představenstva k výslechu ohledně podkladů k členské schůzi ze dne 23. 4. 2019 a k okolnostem jejich přijetí za členy „žalovaného“ či zvolení do představenstva „žalovaného“. Soud prvního stupně, aniž se vypořádal se skutečností, že [Anonymizováno] je posledním a jediným členem „žalovaného, jak tvrdil sám „žalovaný“ a dále poklesem členů „žalovaného“ pod zákonný minimální počet členů, že žádná členská schůze „žalovaného“ není usnášeníschopná, návrh na jmenování opatrovníka zamítl. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
5. K výzvě odvolacího soudu odvolatelka podáním ze dne 23. července 2021 sdělila, že trvá na svém odvolání i přes změněnou situaci, kdy došlo k personální změně ve statutárním orgánu. Odkázala na zápis z členské schůze družstva ze dne 23. 4. 2019, kdy bylo rozhodnuto o odvolání členů představenstva - [Anonymizováno], [Anonymizováno], [právnická osoba] a volbě představenstva ve složení: [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], s tím, že „žalobkyně“ ukončila členství v družstvu dohodou dne 18. 3. 2019, stejně tak i [Anonymizováno] a [právnická osoba] a ke dni 23. 4. 2019 „měla členství u žalovaného“ pouze [Anonymizováno]. Protože počet členů „žalovaného“ klesl pod tři členy, bylo třeba jejich počet doplnit dle §552 odst. 2 z.o.k. Z listin předložených „žalovaným“ však nevyplývá, že by dle stanov vzniklo členství u „žalovaného“ novým členům. Odvolatelka proto tvrdí, že u „žalovaného“ došlo minimálně k porušení § 552 odst. 2 z.o.k., neboť počet jeho členů klesl pod tři. Do navýšení počtu členů na zákonný limit pak nemohlo dojít ani k volbě nových členů představenstva a ani k dalším následujícím změnám ve statutárním orgánu „žalovaného“ i k dalším právním jednáním, které byly u „žalovaného“ učiněny, uzavřela odvolatelka.
6. Účastník se k odvolání vyjádřil podáním ze dne 30. srpna 2021, v němž odkázal na zápis v obchodním rejstříku, z něhož vyplývá, že statutární orgán je zcela obsazen. Navrhovatelka nijak neprokázala (a ani netvrdila), že by pan [Anonymizováno] (stávající předseda družstva) byl ve střetu zájmů s družstvem. Z odvolání je patrné, že tvrzení odvolatelky se vztahují k předchozím členům statutárního orgánu a již neplatným stanovám. Odvolání tak nemůže obstát. Navíc ukončila v družstvu členství a není tak aktivně legitimována ke zpochybňování členství jiných osob v družstvu. Účastník navrhl zamítnout odvolání jako nedůvodné a přiznat náhradu nákladů odvolacího řízení.
7. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud nařídil na den 9. listopadu 2021 jednání. Ještě před zahájením jednání předseda senátu objasnil přítomným zástupcům účastníků situaci, kdy došlo k tzv. optinu, tedy k přizpůsobení se právního režimu družstva zák.č. 90/2012 Sb. O obchodních korporacích (dále i jen „z.o.k.“), a to ve smyslu § 777 z.o.k. Sdělil jim též, že dle zápisu v obchodním rejstříku ke dni 9. 11. 2021 je zapsán coby jediný člen jednočlenného statutárního orgánu zapsán [Anonymizováno] coby předseda družstva. Přítomné zástupce účastníků dále upozornil, že ačkoli bylo soudu navrženo jmenování kolizního opatrovníka dle § 165 odst. 2 o.z., důvody kolize v odvolání tvrzeny nebyly, byly tvrzena zcela jiné skutečnosti. Po tomto objasnění věci a poté, co byl zástupci navrhovatelky dán čas k telefonickému projednání věci s jeho klientkou, sdělil zástupce navrhovatelky, že navrhovatelka bere své odvolání zcela zpět.
8. Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno je vzít zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. V daném případě vzala navrhovatelka - odvolatelka, prostřednictvím svého zástupce, své odvolání za odvolacího řízení, před zahájením jednání u odvolacího soudu, výslovně zpět. Odvolací soud proto podle § 207 odst. 2 o. s. ř. odvolací řízení zastavil.
9. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 23 z.ř.s. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s. a § 224 odst. 1 o. s. ř., když předmětné řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.