Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 200/2023-18 ECLI:CZ:VSPH:2023:7.Cmo.200.2023.1 Usnesení

o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. července 2023, č. j. 83 Cm 610/2023-5

JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 16. 10. 2023

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci

navrhovatele: [Anonymizováno], IČO [IČO]

sídlem [adresa]

za účasti: [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele]

sídlem [Adresa navrhovatele]

o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. července 2023, č. j. 83 Cm 610/2023-5


I. Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Návrhem doručeným soudu dne 12. 4. 2023 se navrhovatel domáhal zrušení právnické osoby [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO], sídlem [Adresa navrhovatele] (dále též jen „Společnost“) a nařízení její likvidace soudem jmenovaným likvidátorem. Návrh odůvodnil zájmem na eliminaci daňových subjektů, které nevyvíjejí činnosti a jako tzv. prázdné schránky jsou využívány k daňovým únikům. Společnost nepodala za zdaňovací období let 2018, 2019, 2020 a 2021 přiznání k dani z příjmů právnických osob, ačkoliv je k tomu na základě ustanovení § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, povinna, a na výzvy k podání takových daňových přiznání nereagovala, ačkoliv jí tyto výzvy byly doručeny. Lze proto předpokládat, že Společnost nevykonává a není schopna vykonávat svou činnost po dobu více než jednoho roku a tato skutečnost naplňuje zrušovací důvod uvedený v ustanoven § 93 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen z. o. k.). Tento závěr navrhovatel podepřel také tím, že poslední ve sbírce listin obchodního rejstříku ke dni podání návrhu založená účetní závěrka je za rok 2016. Výzvy navrhovatele jsou doručovány fikcí.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. Společnost zrušil a nařídil její likvidaci. Výrokem II. jmenoval likvidátorem Společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], sídlem [adresa]. Ve výroku III. rozhodl o povinnosti Společnosti zaplatit českému státu-Městskému soudu v Praze soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč, na číslo účtu [č. účtu], pod VS [var. symbol], a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení. Ve výroku IV. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že zjištěné skutečnosti naplňují podmínky § 93 písm. b) z. o. k. pro zrušení Společnosti s její likvidací, neboť závěr o tom, že Společnost není schopna vykonávat svoji činnost pro nečinnost učinit lze, a to zejména s ohledem na stav sbírky listin, v možnostech soudu pak není blíže ověřovat případné aktivity Společnosti, které nevyplývají z veřejně dostupných údajů.

3. Do tohoto usnesení podala Společnost včasné odvolání. Uvádí, že v mezidobí odpadl důvod zrušení a likvidace, neboť chybějící účetní závěrky byly do sbírky listin obchodního rejstříku založeny a rovněž přiznání k dani z příjmů právnických osob za období let 2018-2021 byla dodatečně podána. Z posledního přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2022 je pak zjevné, že Společnost v roce 2022 vyvíjela podnikatelskou činnost. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení ve všech výrocích zrušil, řízení zastavil a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

4. Dříve než odvolací soud o odvolání rozhodl, vzal navrhovatel svým podáním ze dne 20. 9. 2023 návrh v celém rozsahu zpět s odůvodněním, že účastnice po podání návrhu podala daňové přiznání k dani z příjmů právnických osoba za zdaňovací období 2022, ze kterého vyplývá příjem podrobený dani.

5. Podle § 222a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vezme-li navrhovatel za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

6. Podle § 222a odst. 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.

7. Ze sbírky listin obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že po podání návrhu byla do sbírky listin založena účetní závěrka Společnosti za rok 2018 (10. 8. 2023), účetní závěrka Společnosti za rok 2019 (11. 8. 2023), účetní závěrka Společnosti za rok 2020 (11. 8. 2023), účetní závěrka Společnosti za rok 2021 (14. 8. 2023) a účetní závěrka Společnosti za rok 2022 (14. 8. 2023).

8. Odvolací soud tak v dané věci neshledal důvod pro postup podle § 15 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a proto podle citovaného ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil, když z obsahu odvolání účastnice je zřejmé, že účastnice s návrhem nesouhlasí. Odvolací soud proto považoval za nadbytečné souhlas účastnice se zpětvzetím návrhu zjišťovat.

9. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. Odvolací soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků. Rozhodl proto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).