o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, o odvolání účastníků 3) a 4) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. ledna 2020, č. j. 18 Cm 303/2017-38

1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 3. 2017 se navrhovatel domáhal, zrušení společnosti [Jméno navrhovatele A], s.r.o., IČO [IČO navrhovatele A], sídlem [Adresa navrhovatele A] (dále jen „Společnost“), nařízení její likvidace a jmenování likvidátora. V návrhu uvedl, že ho podává z těchto důvodů: 1) Společnost není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel (§ 93 písm. b) zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích-dále jen „ZOK“), 2) Společnost nepřizpůsobila listiny současné právní úpravě a nedoručila je do sbírky listin do 30. 6. 2015 (§ 777 odst. 2 ZOK), 3) Společnost neuložila do sbírky listin účetní závěrky za roky 2012 až 2015, ačkoliv k tomu byla podle zákona o účetnictví povinna (§ 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů).

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. Společnost zrušil a nařídil její likvidaci. Ve výroku II. jmenoval likvidátorkou Společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa], ve výroku III. rozhodl o povinnosti Společnosti zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení a ve výroku IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud uvedl, že jsou dány důvody pro zrušení Společnosti s likvidací podle § 93 písm. b) ZOK, neboť nezaložení žádných účetních závěrek do sbírky listin svědčí o její nečinnosti. Likvidátora Společnosti soud jmenoval s odkazem na § 191 odst. 1 a 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Jednatel Společnosti je dlouhodobě nečinný a proto je nutno z důvodu zajištění řádného průběhu likvidace likvidátora jmenovat se seznamu osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Povinnost k úhradě soudního poplatku soud uložil Společnosti dle § 2 odst. 1 písm. e), § 4 odst. 1 písm. j), § 5, § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, bodu 1c a bodu 5 položky 4, sazebníku soudních poplatků. Nákladový výrok IV. je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.”).

3. Proti tomuto usnesení podali včasné odvolání účastníci 3) a 4). Namítli, že nebylo postaveno najisto, zda je v zájmu společníků a v zájmu veřejném, aby byla Společnost zrušena. Soud nevyvinul dostatečnou procesní aktivitu z moci úřední k tomu, aby zajistil stanovisko samotného jednatele a účastníka 2), kterému lze doručovat a který je odpovědný za řádné hospodaření. Nadto má opatrovník za to, že mělo být rozhodnuto i o jeho odměně. Vzhledem k uvedenému opatrovník navrhl zrušení napadeného usnesení, zamítnutí návrhu na zrušení Společnosti a přiznání odměny opatrovníkovi.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že zatím nejsou dány důvody pro jeho potvrzení ani změnu.

5. Podle § 93 písm. b) ZOK soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel.

6. Podle § 172 odst. 2 o. z., umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

7. “Obligatorním obsahem výzvy dle § 172 odst. 2 je označení důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena, včetně označení nedostatků, které je třeba odstranit. Důvod i nedostatky musí být odstranitelné. Z výzvy by mělo být patrné, jakým způsobem lze nedostatky představující důvod zrušení odstranit. Soud přitom není povinen, ba ani oprávněn poučovat účastníka řízení, resp. zrušovanou právnickou osobu v rovině hmotného práva, je povinen mu poskytnout odpovídající procesní poučení. Vzhledem k podstatě věci musí toto procesní poučení minimálně obsahovat pojmenování důvodu zrušení a možnosti odstranění nedostatků, tedy právních skutečností svojí povahou hmotněprávních. Další náležitostí je stanovení lhůty k odstranění nedostatků, jakož i poučení o tom, co může nastat, neučiní-li právnická osoba dle výzvy v soudem určené přiměřené lhůtě.” (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 901 s.).

8. V daném případě soud prvního stupně návrhu na zrušení Společnosti s likvidací vyhověl, aniž by jí před vydáním napadeného usnesení poskytl možnost k nápravě podle § 172 odst. 2 o. z., přestože důvod pro zrušení obchodní korporace uvedený v § 93 písm. b) ZOK je odstranitelný. Za této situace je neučinění výzvy ze strany nalézacího soudu vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, což je důvodem pro zrušení napadeného usnesení.

9. Z uvedeného důvodu odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm bude soud nejprve postupovat podle pokynu odvolacího soudu, který je pro něj závazný podle § 226 odst. 1 o. s. ř. V novém rozhodnutí ve věci se soud bude přednostně zabývat otázkou, zda navrhovatel má na návrhu právní zájem. Pouze pokud dospěje k závěru, že právní zájem navrhovatele na podaném návrhu je dán a případně prokázán, posoudí, zda jsou dány důvody pro zrušení Společnosti uvedené v návrhu na zahájení řízení. Bude přitom mít na zřeteli, že neschopnost vykonávat činnost po dobu delší než 1 rok se váže na objektivní stav. Pokud obchodní korporace činnost vykonávat může, ale nechce, není to důvod pro její zrušení. V případě provádění dokazování soud nařídí ve věci jednání (§ 89 odst. 1 a § 85 písm. a) z. ř. s.).