o neplatnost usnesení valné hromady společnosti ze dne 29. 6. 2017, k odvolání navrhovatele a účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2018 č. j. 74 Cm 63/2017-96,

1. Navrhovatel se domáhal návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 29. 9. 2017 vyslovení neplatnosti některých usnesení valné hromady účastníka, konané dne 29. 6. 2017. Tvrdil, že je majitelem 170 kusů akcií účastníka o jmenovité hodnotě celkem 170 000 000 Kč. Druhý - majoritní akcionář [Anonymizováno] je majitelem 315 kusů akcií o jmenovité hodnotě celkem 315 000 000 Kč.

2. Dne 24. 5. 2017 rozhodlo představenstvo účastníka o svolání valné hromady na den 29. 6. 2017 a rozhodlo i o programu jednání o celkem 12 bodech. V pozvánce v souladu s ust. čl. 11 odst. 1 stanov účastníka bylo uvedeno, že akcionáři mají své případné protinávrhy k záležitostem pořadu jednání valné hromady doručit účastníku do 5 pracovních dnů přede dnem konání valné hromady, ledaže by se jednalo o volbu konkrétních osob do orgánů účastníka. Pozvánka byla uveřejněna na internetových stránkách společnosti a odeslána akcionářům na jejich doručovací adresy v souladu s ust. čl. 11 odst. 2 stanov. Ke dni 22. 6. 2017 (pět pracovních dnů před konáním valné hromady) nedoručili akcionáři žádné protinávrhy. Dne 27. 6. 2017 byl sepsán písemný návrh majoritního akcionáře na doplnění pořadu valné hromady, přičemž tento návrh účastník obdržel dne 28. 6. 2017, tedy pouhý jeden den před konáním valné hromady. Téhož dne návrh obdržel navrhovatel emailem bez elektronicky ověřeného podpisu, na což reagoval vyjádřením nesouhlasu rovněž emailem. Nesouhlas odůvodnil tím, že nejde o doplnění, ale o nový návrh na odvolání stávajících členů orgánů účastníka a není tedy řádným návrhem nebo protinávrhem k bodům nezařazeným na program valné hromady. Proto návrh považoval za takový, který nebyl doručen řádně a včas, a ve kterém chybělo odůvodnění. Dne 27. 6. 2017 schválilo představenstvo účastníka doplnění pořadu jednání valné hromady dle návrhu majoritního akcionáře a několik hodin před konáním valné hromady jej zveřejnilo na webových stránkách účastníka. Až dopisem ze dne 28. 6. 2017, odeslaným 29. 6. 2017 - tedy v den konání valné hromady, možná po jejím konání - informovalo představenstvo navrhovatele o přijetí tohoto rozhodnutí. Doručeno bylo navrhovateli až dne 3. 7. 2017, tedy po konání valné hromady. Valná hromada účastníka přijala mimo jiné rozhodnutí (a) o doplnění pořadu valné hromady dle návrhu majoritního akcionáře ze dne 27. 6. 2017, (b) o zrušení usnesení valné hromady konané dne 1. 6. 2016, kterým byla jako auditor pro ověřování účetních závěrek účastníka za rok 2016 určena společnost [právnická osoba], (c) o určení [Anonymizováno] auditorkou pro ověření účetních závěrek účastníka za rok 2016, o odvolání z funkce člena představenstva [Anonymizováno] (d) a [Anonymizováno] (e), (f) o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena dozorčí rady, o volbě člena představenstva [Anonymizováno] (g), [Anonymizováno] (h), [Anonymizováno] (i), o volbě [Anonymizováno] do funkce člena dozorčí rady (j), a konečně usnesení o schválení smlouvy o výkonu funkce člena představenstva [Anonymizováno] (k), [Anonymizováno] (l) a [Anonymizováno] (m) a o schválení smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady [Anonymizováno] (n).

3. Navrhovatel podal na valné hromadě protesty proti všem rozhodnutím uvedeným v předchozím odstavci. Neplatnost napadených rozhodnutí spatřuje navrhovatel v absenci řádného odůvodnění napadených rozhodnutí přijatých pod písm. (d) - (n). Odůvodnění uvedené v návrhu na doplnění pořadu jednání valné hromady má za kusá, v případě usnesení přijatého pod bodem (d) a (f) odůvodnění chybí zcela. K odůvodnění návrhu na přijetí rozhodnutí pod písm. (k) - (n) namítá navrhovatel, že obsahuje pouhý odkaz na ust. § 59 a násl. ZOK a na to, že výkon funkce má být upraven ve smlouvách. Toto tvrzení má navrhovatel za účelové vzhledem k fakultativnosti uzavření smluv o výkonu funkce. Odůvodnění rozhodnutí pod písm. (b) a (c) odůvodněné blíže nespecifikovaným snížením nákladů účastníka nelze považovat za řádné zdůvodnění návrhu. Napadená usnesení valné hromady nelze považovat za platná už jen z důvodu, že se akcionářům nedostalo dostatečných informací ohledně projednávaných záležitostí, důvody jsou neznámé, přitom v případě změn členů orgánů společnosti je absolutním právem akcionářů znát pochybení odvolávaných členů, aby mohli vyhodnotit dopady pro společnost, jejímiž jsou akcionáři a posoudit, zda je důvod pro odvolání dán. Účastník byl povinen řádně odůvodnit doplnění pořadu jednání valné hromady, neboť tato povinná náležitost pozvánky dle ust. § 407 odst. 1 písm. f) z.o.k. se vztahuje i na doplnění pozvánky v podobě doplnění pořadu jednání valné hromady. Dále navrhovatel poukazuje na nedodržení pětidenní lhůty pro zveřejnění doplnění pořadu jednání valné hromady dle ust. § 369 odst. 1) a 2) z.o.k. v návaznosti na ust. § 408 odst. 3 z.o.k., dle kterého lze záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři. Dovozuje, že oznámení o doplnění pořadu jednání valné hromady nebylo učiněno zákonem, resp. stanovami předepsaným způsobem a nemohlo dojít k platnému přijetí napadených rozhodnutí. Navrhovatel považuje za neakceptovatelné, aby byl akcionář informován o doplnění pořadu jednání valné hromady až po jejím konání; popsaným způsobem došlo k porušení práva navrhovatele jako minoritního akcionáře, který nadto jako zahraniční právnická osoba byl na jednání valné hromady zastoupen třetí osobou vybavenou pokyny k hlasování v souladu s platným pořadem jednání valné hromady. Postup účastníka je v rozporu s účelem pozvánky na valnou hromadu, tedy poskytnout akcionáři řádné a včasné informace pro účely účasti a zajištění přípravy, což bylo navrhovateli znemožněno a účastník jej omezil a poškodil při výkonu jeho práv. Pokud tedy nebylo možno za dané situace navrhované záležitosti zařadit na program jednání valné hromady a projednat je, aniž by s tím souhlasili všichni akcionáři dle ust. § 408 odst. 3 z.o.k., pak jsou přijatá rozhodnutí v rozporu se zákonem a stanovami a tedy neplatná. Neplatnost rozhodnutí o zrušení jmenování auditora, které bylo učiněno valnou hromadou účastníka dne 1. 6. 2016 shledává v rozporu s ust. § 17 odst. 1 zák.č. 93/2009 Sb., o auditorech; v souladu s tímto ustanovením byla určena auditorem společnost [právnická osoba], v návaznosti na to byla s touto společností uzavřena smlouva o provedení auditu, byla zahájena realizace auditu a auditorská společnost došla ke zjištění, že transakce účastníka provedené s majoritním akcionářem nebyly v souladu se zákonem, což brání vydání výroku „bez výhrad“. O tom auditorská společnost účastníka informovala. Přijetím napadeného rozhodnutí došlo k obcházení, resp. porušení zákona o auditorech, který taxativně vymezuje důvody pro ukončení smlouvy o auditu - žádný nebyl dodržen, nadto je dán rozpor s dobrými mravy a krom toho byla porušena práva osoby jednající v dobré víře, míněno auditorské společnosti. V návaznosti na to je neplatné i rozhodnutí valné hromady o jmenování auditorky, neboť při neplatném rozhodnutí o zrušení určení stávající auditorské společnosti nemohlo být platně rozhodnuto o jmenování auditorky nové. Navrhovatel poukázal dále na závažné právní následky ve smyslu ust. § 260 odst. 1 o.z. i pro účastníka, a dovodil, že je i v zájmu účastníka hodném právní ochrany vyslovit neplatnost napadených rozhodnutí valné hromady, kdy stav založený napadeným rozhodnutím poškozuje nejen účastníka, ale i třetí osoby, konkrétně auditorskou společnost.

4. Účastník namítl, že majoritní akcionář neuplatnil protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden na pozvánce na valnou hromadu, což se navrhovatel mylně domnívá, jak je patrno z odkazu na ust. čl. 11 odst. 7 stanov. Majoritní akcionář jednoznačně požádal o zařazení záležitostí na pořad jednání valné hromady dle § 369 ZOK a představenstvo bylo povinno tyto záležitosti na pořad jednání valné hromady zařadit; nebylo oprávněno návrhy doplňovat a zdůvodňovat, neboť tím by integrovalo do práv akcionáře a jeho postup by byl nezákonný. K námitkám ohledně zdůvodnění zařazení záležitostí na pořad jednání valné hromady uvedl, že ve smyslu ust. § 369 ZOK obsahuje návrh kvalifikovaného akcionáře na doplnění pořadu jednání valné hromady buď návrh usnesení, nebo odůvodnění, což bylo splněno, ostatně důvody byly navrhovateli známy například ze sporů vedených mezi účastníky. Jednání valné hromady se účastnili všichni akcionáři, a tak i kdyby snad - mimo nadání - k pochybení při svolání valné hromady došlo, nemůže mít taková vada pro navrhovatele závažné právní následky, neboť informace o projednávaných bodech mu byly předem známy právě z probíhajících sporů, jde-li o odvolání a volbu členů orgánů, pak nechápe, co je nejasné na odůvodnění - u [Anonymizováno] je jasný odkaz na končící funkční období, u odvolání [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pak to byl sám navrhovatel, kdo začal spor o platnost volby těchto osob, přičemž řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. 74 Cm 6/2017. Totéž tvrdí o odůvodnění usnesení o zrušení rozhodnutí a jmenování auditora, nadto o změně auditora věděl navrhovatel nejméně od dubna 2017, kdy sám v této záležitosti podal návrh na vydání předběžného opatření. Jde-li o odůvodnění schválení smluv o výkonu funkce, ani zde účastník nerozumí tomu, co je dne navrhovatele na odůvodnění účelové, praxe je u kapitálových společností stejná a s ohledem na ust. § 59 odst. 4 z.o.k. je toto i v zájmu navrhovatele; odměny jsou totiž vypláceny členům orgánů nižší, než jsou v daném místě a čase obvyklé, a pokud by členové orgánů požadovali odměny v obvyklé výši, bylo by to nepochybně k újmě společnosti i navrhovatele.

5. Účastník poukázal na to, že navrhovatel napadá pouze některé usnesení valné hromady, jakkoli se argumenty v návrhu týkají všech přijatých usnesení. Navrhovatel nenapadá odvolání členů orgánů, ale jejich volbu. Kdyby soud návrhu vyhověl, zůstali by v představenstvu pouze 2 členové, z nichž pan [Anonymizováno] byl nepochybně zvolen neplatně; odkázal na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 73 Cm 127/2016. Bylo by tedy nutno vycházet ze zájmu spolku a neplatnost valné hromady t ohledem na ust. § 260 o.z. K tvrzení navrhovatele o nedodržení lhůt poukázal na ust. § 369 odst. 1 z.o.k., z něhož žádné omezení pro požadavek kvalifikovaného akcionáře na doplnění programu nevyplývá, tedy může se tak stát i ve lhůtě kratší než 5 dnů před konáním valné hromady, a představenstvo je povinno pořad jednání doplnit. Dle citovaného ustanovení z.o.k. je představenstvo povinno uveřejnit doplnění pořadu jednání valné hromady způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady; účastník poukázal na to, že ust. § 406 z.o.k. rozlišuje mezi uveřejněním pozvánky na valnou hromadu a jejím zasláním akcionářům a § 369 odst. 2 z.o.k. stanoví pouze povinnost doplnění pořadu jednání uveřejnit, tedy nevyžaduje zaslání doplnění pořadu akcionářům. Pokud tak účastník učinil, nebylo to vůbec nutné, a krom toho s ohledem na doručení žádosti akcionáře o doplnění pořadu jednání ve lhůtě kratší než 5 dnů před konání valné hromady vlastně ani představenstvo nebylo povinno toto uveřejnit, jakkoli bylo povinno pořad jednání valné hromady doplnit; zde poukázal účastník na komentářovou literaturu zastávající toto stanovisko, konkrétně Zákon o obchodních korporacích, [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a kol., Wolters Kluwer, 9/2011. Dodal, že má-li navrhovatel námitky k obsazení orgánů společnosti, nic mu nebrání v tom, aby jako kvalifikovaný akcionář sám požádal o svolání valné hromady s těmito body. Tvrdí-li navrhovatel, že byl na valné hromadě zastoupen třetí osobou, které bylo nutno poskytnout veškeré informace, pak má toto tvrzení účastník za účelové, neboť byl zastoupen [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jimž byly nepochybně informace k doplněným záležitostem známy, jak je patrno z návrhu těchto osob na zahájení řízení vedených u zdejšího soudu. Nadto u [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nešlo o změnu ve složné orgánů, když tito byli z funkce odvolání a nově pak zvoleni. Sám navrhovatel potvrdil, že obdržel informaci o doplnění pořadu jednání valné hromady den předem, měl tedy cca 1 den na to, aby udělil zástupcům pokyny k hlasování, a zástupci měli k dispozici veškeré informace. Účastník se neztotožnil s navrhovatelem ani v tom, že zařadit a projednat předmětné záležitosti do pořadu jednání valné hromady bylo možno pouze se souhlasem všech akcionářů dle ust. § 408 odst. 3 z.o.k., neboť se jednalo o zařazení dle požadavku kvalifikovaného akcionáře dle ust. § 369 z.o.k. a souhlas akcionářů zde zákon nevyžaduje. Nesouhlasí s námitkami účastníka co do zrušení jmenování auditora a jmenování nové auditorky, ust. § 17 zák.č. 93/2009 Sb. nestanoví, že auditor nemůže být určen dodatečně nebo že rozhodnutí nemůže být změněno, pouze to, že auditor pro ověření účetní závěrky musí být určen valnou hromadou, k čemuž došlo, neboť valná hromada své usnesení o určení auditora pro ověření účetních závěrek za rok 2016 zrušila a určila auditorku novou. Krom toho s předchozím auditorem nebyla uzavřena smlouva o povinném auditu účetních závěrek za rok 2016, ale pouze smlouva o kontrolní činnosti (provést review mezitímní účetní závěrky) s dodatkem (provést v srpnu až listopadu kontrolu účetnictví účastníka, jejímž výstupem měl být tzv. Management Letter); smlouvu o auditu účetní závěrky za rok 2016 účastník s auditorskou společností [právnická osoba] neuzavřel, a nemohlo tedy dojít k obcházení a porušení § 17 zákona o auditorech; v prosinci 2016 byla totiž auditem účetních závěrek za rok 2016 pověřena [Anonymizováno]. Tedy: valná hromada zrušila rozhodnutí o určení auditora a přijala usnesení o určení nového auditora, čímž došlo k platné změně auditora pro ověřování účetních závěrek za rok 2016. Dodal, že když se společnosti[Anonymizováno][právnická osoba] nebyla uzavřena smlouva o povinném auditu účetních závěrek za rok 2016, nemohlo dojít ani k porušení práv třetích osob - auditorské společnosti - jednající v dobré víře. Ohradil se proti tvrzení navrhovatele o závažných právních následcích napadených rozhodnutí pro společnost, jde-li o odvolání a jmenování členů orgánů společnosti, a že je v zájmu společnosti ponechat v platnosti rozhodnutí o odvolání a zpochybnit pouze volbu, což by mělo za následek neusnášeníschopnost orgánů společnosti, neschopnost zastupovat při právních jednáních. Je naopak v zájmu společnosti hodném právní ochrany neplatnost napadených rozhodnutí nevyslovit.

6. Navrhovatel v replice zdůraznil, že nezpochybňuje, že návrh majoritního akcionáře byl návrhem na doplnění pořadu jednání valné hromady a nikoli protinávrhem; v tom ohledu nechápe, proč se účastník nevyslovenému tvrzení navrhovatele tak obšírně věnoval. Ovšem trvá na tom, že nedodržení lhůty dle ust. § 369 odst. 2 ZOK způsobuje nemožnost zařadit a projednat danou záležitost na valné hromadě, ledaže s tím vysloví souhlas všichni akcionáři dle ust. § 408 odst. 3 ZOK poukázal na komentářovou literaturu (Bělohlávek, A.J. a kol., Komentář k zákonu o obchodních korporacích, Plzeň, Aleš Čeněk, 2013). Dodal, že nedodržení této lhůty vytkl účastníku i rejstříkový soud, když usnesením č. j. B 224/RD324/MSPH, Fj 326323/2017/MSPH ze dne 30. 10. 2017 zamítl návrh účastníka na zápis změn zařazených na pořad jednání valné hromady na základě návrhu majoritního akcionáře právě z důvodu nedodržení uvedené lhůty.

7. Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. dubna 2018 č. j. 74 Cm 63/2017-96 rozhodl takto: „Určuje se, že usnesení valné hromady účastníka, konané dne 29.6.2017 v 10:00 hod. v zasedací místnosti v sídle účastníka, jímž bylo rozhodnuto o zrušení usnesení valné hromady konané dne 1.6.2016, kterým byla jako auditor pro ověřování účetních závěrek žalované za rok 2016 určena společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsaná v obchodím rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 2610, a usnesení valné hromady, kterým bylo rozhodnuto o určení [Anonymizováno] auditorkou pro ověření účetních závěrek žalovaného za rok 2016, je neplatné“ (výrok I.), „zamítá se návrh na určení, že usnesení valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva; usnesení valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva; usnesení valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o odvolání pana [Anonymizováno] z funkce člena dozorčí rady; usnesení valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o volbě pana [Anonymizováno] do funkce člena představenstva; usnesení valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o volbě pana [Anonymizováno] do funkce člena představenstva; usnesení valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o volbě pana [Anonymizováno] do funkce člena představenstva; usnesení valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o volbě pana [Anonymizováno] do funkce člena dozorčí rady; usnesení o schválení smlouvy o výkonu funkce člena představenstva panem [Anonymizováno]; usnesení o schválení smlouvy o výkonu funkce člena představenstva panem [Anonymizováno]; usnesení o schválení smlouvy o výkonu funkce člena představenstva panem [Anonymizováno] a usnesení o schválení smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady [Anonymizováno] jsou neplatná“ (výrok II.) a dále, že „navrhovatel je povinen nahradit účastníku náklady řízení ve výši 15 246,-- Kč k rukám právního zástupce účastníka“ (výrok III.).

8. Z provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že navrhovatel je právnickou osobou - soukromou společnosti s ručením omezeným se sídlem V [Anonymizováno] (důkaz výpisem z obchodního rejstříku [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]). Účastník je právnickou osobou - akciovou společností (důkaz úplným výpisem z obchodního rejstříku vedeného městským soudem v Praze, oddílů B, vložka 224). Navrhovatel je akcionářem účastníka vlastnícím 170 kusů akcií, druhým akcionářem je [Anonymizováno], vlastnící 315 kusů akcií (důkaz výpisem ze seznamu akcionářů ze dne 31. 10. 2016). Napadená valná hromada byla svolána pozvánkou (důkaz výtiskem webových stránek), která jako bod 4) pořadu jednání uvedla: Zrušení usnesení valné hromady společnosti ze dne 1. 6. 2016 o určení auditora pro ověřování účetních závěrek společnosti za rok 2016, a jako bod 5): Určení auditora pro ověřování účetních závěrek společnosti za rok 2016. Akcionář [Anonymizováno] (dále majoritní akcionář) požádal o zařazení záležitostí na pořad jednání valné hromady dopisem ze dne 27. 6. 2017. Dne 28. 6. 2017 proběhlo jednání představenstva účastníka, které konstatovalo, že dnes (tj. 28. 6. 2017, pozn. soudu) obdrženo návrh majoritního akcionáře na zařazení záležitostí na pořad jednání valné hromady a tento schválilo (důkaz Zápisem z jednání představenstva společnosti [právnická osoba]. konaného dne 28. 6. 2017). Účastníci učinili nesporným, že listina označená DOPLNĚNÍ POŘADU řádné valné hromady byla ve znění předloženém soudu zveřejněna na webových stránkách účastníka dne 28. 6. 2017; navrhovateli byla tato listina doručena dne 3. 7. 2017 (důkaz kopií obálky a listinou označenou Sledování zásilek). Mailem ze dne 28. 6. 2017 bylo oznámeno doplnění pořadu jednání valné hromady adresátu mailu: [Anonymizováno]; odesilatelem byl [Anonymizováno], o kterém prohlásil navrhovatel, že je ředitelem [Anonymizováno], tedy majoritního akcionáře. Doplnění pořadu jednání valné hromady se týkalo personálních změn v orgánech společnosti, konkrétně: rozhodnutí o odvolání: [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] z funkce členů představenstva; rozhodnutí o odvolání: [Anonymizováno], [Anonymizováno] z funkce člena dozorčí rady; rozhodnutí o volbě: [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] do funkce členů představenstva; rozhodnutí o volbě: [Anonymizováno] do funkce člena dozorčí rady; schválení smluv o výkonu funkce členů představenstva a dozorčí rady osob, které budou zvoleny. Dne 29. června 2017 se konala napadená valná hromady za účasti 100% akcionářů, která projednala veškeré záležitosti uvedené na pozvánce a také veškeré záležitosti, obsažené v doplnění pořadu jednání valné hromady (důkaz zápisem z jednání valné hromady účastníka ze dne 29. 6. 2017).

9. Aktivní věcná legitimace navrhovatele, vychází tato z ust. § 428 odst. 1 z.o.k., dle kterého každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Navrhovatel je akcionářem účastníka, je tedy aktivně legitimován k podání návrhu; tříměsíční subjektivní lhůta dle ust. § 258 o.z. byla splněna rovněž, neboť napadená valné hromada se konala dne 29. 6. 2017 a návrh na vyslovení neplatnosti byl podán dne 29. 9. 2017. Další podmínkou pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady je podání protestu proti napadeným rozhodnutím, jak ukládá ust. § 424 odst. 1 z.o.k. , dle kterého neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. Obsahem protestu musí být námitky vad konkrétního rozhodnutí valné hromady, přičemž je třeba mít na paměti, že vady musí být srozumitelně a především určitě vyjádřeny. Je tedy nezbytné, aby protest označil konkrétní usnesení či více usnesení valné hromady a dostatečně určil skutečnosti, v nichž protestující spatřuje vady usnesení, neboť tímto vytvoří rámec možnosti projednat věc v soudním řízení. Odůvodnění musí splňovat požadavek určitosti.

10. Z důkazu zápisem z jednání napadené valné hromady a připojených listin obsahujících protesty proti jednotlivým rozhodnutím se podává, že navrhovatel podal protest proti usnesením přijatým

- pod bodem č. 4 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto o zrušení usnesení valné hromady konané dne 1. 6. 2016, kterým byla jako auditor pro ověřování účetních závěrek účastníka za rok 2016 určena společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 26100, byl vznesen protest č. 1 (viz příloha zápisu z VH označená jako „Podání protestu pořadové číslo 1 …. usnesení, kterého se protest týká: usnesení bodu 4“),

- pod bodem č. 5 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto určení [Anonymizováno] auditorkou pro ověření účetních závěrek účastníka za rok 2016, byl vznesen protest č. 2 (viz příloha zápisu z VH označená jako „Podání protestu pořadové číslo 2 …. usnesení, kterého se protest týká: 5“),

- pod bodem č. 15 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva, byl vznesen protest č. 7 (v tomto případě sice v příloze zápisu z VH označené jako „Podání protestu pořadové číslo 7“ chybí specifikace usnesení, kterého se protest týká, nicméně tento nedostatek je zhojen tím, že v rámci zápisu z VH je jakožto protest směřující proti rozhodnutí přijatému pod bodem 15 pořadu jednání VH označen právě protest č. 7),

- pod bodem č. 16 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva, byl vznesen protest č. 8 (viz příloha zápisu z VH označená jako „Podání protestu pořadové číslo 8 …. usnesení, kterého se protest týká: 16“),

- pod bodem č. 18 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto o odvolání pana [Anonymizováno] z funkce člena dozorčí rady, byl vznesen protest č. 9 (v tomto případě sice v příloze zápisu z VH označené jako „Podání protestu pořadové číslo 9“ chybí specifikace usnesení, kterého se protest týká, nicméně tento nedostatek je zhojen tím, že v rámci zápisu z VH je jakožto protest směřující proti rozhodnutí přijatému pod bodem 18 pořadu jednání VH označen právě protest č. 9),

- pod bodem č. 19 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto o volbě pana [Anonymizováno] do funkce člena představenstva, byl vznesen protest č. 10 (viz příloha zápisu z VH označená jako „Podání protestu pořadové číslo 10 …. usnesení, kterého se protest týká: 19“),

- pod bodem č. 20 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto o volbě pana [Anonymizováno] do funkce člena představenstva, byl vznesen protest č. 11 (viz příloha zápisu z VH označená jako „Podání protestu pořadové číslo 11 …. usnesení, kterého se protest týká: 20“),

- pod bodem č. 21 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto o volbě pana [Anonymizováno] do funkce člena představenstva, byl vznesen protest č. 12 (viz příloha zápisu z VH označená jako „Podání protestu pořadové číslo 12 …. usnesení, kterého se protest týká: 21“),

- pod bodem č. 22 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto o volbě pana [Anonymizováno] do funkce člena dozorčí rady, byl vznesen protest č. 13 (viz příloha zápisu z VH označená jako „Podání protestu pořadové číslo 13 …. usnesení, kterého se protest týká: 22“),

- pod bodem č. 24.1 pořadu jednání VH a jímž bylo rozhodnuto o schválení smluv o výkonu funkce člena představenstva panem [Anonymizováno], panem [Anonymizováno], panem [Anonymizováno] a smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady panem [Anonymizováno] byl vznesen společný protest č. 14 (viz příloha zápisu z VH označená jako „Podání protestu pořadové číslo 14 …. usnesení, kterého se protest týká: 24.1“).

11. Podle soudu prvního stupně lze pouze z formálního hlediska lze uzavřít, že navrhovatel podal protest proti všem rozhodnutím valné hromady, která napadl návrhem na vyslovení neplatnosti. K napadeným rozhodnutím valné hromady přijatým pod bodem č. 4 pořadu jednání VH (o zrušení usnesení valné hromady konané dne 1. 6. 2016, kterým byla jako auditor pro ověřování účetních závěrek účastníka za rok 2016 určena společnost [právnická osoba]), které navrhovatel označil v návrhu (b) a pod bodem č. 5 pořadu jednání VH (určení [Anonymizováno] auditorkou pro ověření účetních závěrek účastníka za rok 2016), byl vznesen protest č. 2, které navrhovatel označil v návrhu (c) soud prvního stupně připomenul, že tato rozhodnutí byla zařazena na pořad jednání valné hromady již řádnou pozvánkou, tedy netýkají se jich další námitky navrhovatele související s doplněním pořadu jednání valné hromady majoritním akcionářem.

12. Z obsahu protestu č. 1 plyne, že navrhovatel tento podává k bodu 4 usnesení valné hromady a zdůvodňuje rozporem s ust. § 17, odst. 1 a odst. 4 a dále § 18 zákona o auditorech co do podmínek, za kterých lze vypovědět smlouvu o povinném auditu, když takové zdůvodnění v návrhu usnesení obsaženo není; došlo k porušení § 421 odst. 1 z.o.k.; smlouva se stávajícím auditorem byla podepsána, auditor prováděl audit a zaslal vedení společnost [Anonymizováno] obsahující upozornění, že nebude možno vydat výrok „bez výhrad“ vzhledem k transakcím s majoritním akcionářem a s ním propojenými osobami. V tom shledává protestující akcionář též rozpor s dobrými mravy. Usnesení nelze zrušit, neboť mělo již nevratné účinky (minimálně uzavření smlouvy o provedení auditu s původním auditorem a vydání [Anonymizováno]), dále dochází k porušení práv třetích osob nabytých v dobré víře, tedy auditora i akcionáře jednajícího v dobré víře, že byl auditor určen, vykonává svou funkci a vedení společnosti mu poskytuje veškeré podklady pro řádné ověření účetnictví a účetní závěrky. Z obsahu protestu č. 2 soud zjistil, že navrhovatel tento podává k bodu 5 usnesení valné hromady a zdůvodňuje odkazem na protest k bodu 5; dále dodává, že audit nemohl být prováděn pro absenci platně uzavřené smlouvy, která nemohla být platně uzavřena před schválením auditora nejvyšším orgánem. Protesty č. 1 a 2 zcela naplňují podmínku dostatečného určení skutečností, v nichž navrhovatele jako protestující akcionář spatřuje vady přijatých usnesení; soud to konstatuje s výjimkou odkazu v protestu č. 1 na to, že „došlo k porušení § 421 odst. 1 zákona o obchodních korporacích“. Toto ustanovení (valná hromada rozhoduje usnesením) na specifikaci vytčených vad nijak nedopadá - protestující netvrdí, že vada spočívá v tom, že bylo rozhodnuto nesprávnou formou, tedy jinak, než ukládá citované ustanovení ZOK. Pokud jde o další části protestu č. 1, konstatuje soud, že odpovídají skutkovým tvrzením v návrhu. Totéž se týká i obsahu protestu č. 2. K této části návrhu soud uvádí: mezi účastníky je nesporné, že valná hromada konaná dne 1. 6. 2016 určila auditorem, že auditorem pro ověřování účetních závěrek účastníka za rok 2016 určena společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa]. Nadto se tato skutečnost podává z důkazu zápisem z napadené valné hromady, která rozhodla právě o tomto usnesení valné hromady ze dne 1. 6. 2016 tak, že je zrušila. Valná hromada konaná dne 1. 6. 2016 tedy přijala rozhodnutí v souladu s ust. § 17 odst. 1 zák.č. 93/2009 Sb., o auditorech, dle kterého pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její nejvyšší orgán.

13. Podle ust. § 17 odst. 5 zák.č. 93/2009 Sb., o auditorech osoba, která je oprávněna právně jednat za účetní jednotku, je oprávněna uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s auditorem určeným podle odstavců 1, 2, 3 nebo 4. S auditorem [právnická osoba] skutečně nebyla výslovně uzavřena smlouva o auditu účetní závěrky za rok 2016. Účastník a [právnická osoba] uzavřeli dne 20. 7. 2018 Smlouvu o kontrolní činnosti, kde závazek auditora byl [Anonymizováno] (tedy přezkoumání, pozn. soudu) mezitímní účetní závěrky k 30. 6. 2016. Nelze však přisvědčit účastníku, že tím lze odůvodnit napadené rozhodnutí. Rozhodnutí valné hromady o určení auditora o povinném auditu účetních závěrek účastníka za rok 2016 - tedy veškerých účetních závěrek za toto účetní období - společnost zavazuje. Citovaný zákon o auditorech výslovně uvádí důvody, pro které lze smlouvy s auditorem vypovědět nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupit (§ 17a zákona o auditorech). Jinými slovy lze označit jednoznačně za obcházení zákon, uzavře-li účetní jednotka s auditorem smlouvu pouze na jednu z účetních závěrech (zde mimořádnou ke dni 30. 6. 2017) a následně nejvyšší orgán rozhodnutí o jmenování auditora zruší, jakkoli pro toto jednání není dán relevantní důvod, pro který by mohla být zrušena smlouva o povinném auditu podle ust. § 17a zákona o auditorech. Při napadeném rozhodnutí došlo i k obcházení stanov účastníka, které upravují pouze jmenování auditora v čl. 9, 3. q, dle úpravy stanov auditora odvolat nelze odvolat. Auditor byl řádně určen na valné hromadě 1. 6. 2013 pro ověření účetních závěrek za rok 2016, a neuzavřela-li s ním společnost dosud smlouvu, nelze to přičítat auditorovi. Smysl ustanovení o možnosti ukončit smlouvu o povinném auditu je právě v tom, aby nebylo možno „zbavit se“ auditora, který nenaplňuje představy účetní jednotky o výsledcích auditu. Pokud tedy valná hromada určila auditora pro účetní závěrky za rok 2016, pak pro toto období může uzavřít smlouvu o provedení auditu pouze s takto určeným auditorem a pokusila-li se účetní jednotka vyhnout se této povinnosti zrušením usnesení o určení tohoto auditora, je takové rozhodnutí pro obcházení zákona neplatné. Lze dodat, že jednání účastníka je ze shora uvedených důvodů neplatné i pro to, že se příčí dobrým mravům, jak uvedl navrhovatel v protestu č. 1, neboť je patrno, že záměrem účastníka je přerušit vztah s auditorem, který upozornil v [Anonymizováno] (dle dodatku č. 1 ke smlouvě o kontrolní činnosti ze dne 16. 11. 2016, kde se auditor zavázal ke kontrole účetnictví, jejímž výstupem je [Anonymizováno]) na nedostatky popsané navrhovatelem s tím, že na základě těchto zjištění nemůže být vydán výrok „bez výhrad“. Je tedy naplněn důvod neplatnosti rozhodnutí valné hromady dle ust. § 428 odst. 2 ZOK, dle kterého důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy, a dále obcházení smyslu zákona o auditorech, který výslovně v ust. § 17a odst. 4 stanoví, že rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy není důvodem pro výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu. Shledal-li účastník takovou rozdílnost názorů, pak řešení situace tím, že s auditorem (další) smlouvu na účetní období pro které byl auditor určen valnou hromadou (2016, pozn. soudu) vůbec neuzavře je do očí bijící obcházení zákona. Lze dodat, že odůvodnění tohoto postupu v pozvánce na valnou hromadu je značně nepřesvědčivé; představenstvo účastníka uvádí, že rozhodnutí navrhováno z důvodu nutnosti snížit náklady společnosti, přičemž s těmito byl účastník seznámen a srozuměn předem (důkaz přílohou ke smlouvě o kontrolní činnosti - Všeobecné podmínky k zakázkám, kde jsou ceny podrobně specifikovány).

14. Z důkazu Zprávou nezávislého auditora o auditu účetní závěrky sestavené dne 31. 12. 2016 ze dne 28. 4. 2017 se podává, že tuto vyhotovila [Anonymizováno] v době, kdy bylo v platnosti usnesení valné hromady ze dne 1. 6. 2016 a rozhodně tedy také před konáním napadené valné hromady (29. 6. 2017), která ji měla jako auditorku pro ověřování účetních závěrek účastníka za rok 2016 určit. Totéž soud uvádí o Zprávě nezávislého auditora o auditu konsolidované účetní závěrky sestavené k 14. 12. 2016 ze dne 15. 5. 2017. Smlouva uzavřené s touto auditorkou je s ohledem na absenci podmínky dle citovaného ustanovení § 17 odst. 5 zák.č. 93/2009 Sb., o auditorech neplatná. Pokud dojde k určení auditora následně, nemůže to uvést v platnost smlouvu o povinném auditu, která de jure neexistuje. Neplatné je i rozhodnutí o jejím jmenování z důvodu, že na rozhodnutí o zrušení usnesení valné hromady ze dne 1. 6. 2016 o určení auditorem [právnická osoba] nelze pohlížet jako na platné; soud dodává, že v protest proti tomuto usnesení výslovně odkazuje na protest č. 1 a důvody v něm obsažené.

15. Dále se soud prvního stupně věnoval platnosti rozhodnutí specifikovaných navrhovatelem pod body (d) - (n) v návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, tedy usnesení přijatých pod bodem 15, 16, 18, 19, 20,21, 22, a 24.1. Především soud zkoumal obsah protestů č. 7 - 14 proti těmto rozhodnutím a zjistil: Protest č. 7 proti usnesení č. 15 (odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva), a protest č. 8 proti usnesení č. 16 (o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva je odůvodněn shodně takto: „Akcionář protestuje proti usnesení o doplnění programu valné hromady bez souhlasu všech akcionářů pro rozpor s právními předpisy, mj. pak par. 369, odst. 2, dále par. 408, odst. 3 zákona o obchodních korporacích a čl. 11. odst. 4 Stanov společnosti“. Protest č. 9 proti usnesení č. 18 (odvolání [Anonymizováno] z funkce člen dozorčí rady), protest č. 10 proti usnesení č. 19 o volbě [Anonymizováno] jako člena představenstva, protest č. 11 proti usnesení č. 20 o volbě [Anonymizováno] do funkce člena představenstva, protest číslo 12 proti usnesení č. 21 o volbě [Anonymizováno] do funkce člena představenstva, protest číslo 13 proti usnesení č. 22 o volbě [Anonymizováno] do funkce dozorčí rady a protest č. 14 proti usnesení č. 24.1. o schválení smluv o výkonu funkce s [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady s [Anonymizováno] byly odůvodněny (každý zvlášť) shodně tímto textem: „Neplatnost pro rozpor s právními předpisy, zejména § 369 (2) a 408 (3) z.o.k. a stanovami společnosti zejména čl. 11 odst. 4“. Aby bylo zachováno právo akcionáře domáhat se neplatnosti valné hromady, musí být protest akcionáře odůvodněn. Odůvodnění protestu je přitom pro následnou žalobu na neplatnost usnesení valné hromady stěžejní, neboť důvod neplatnosti valné hromady se musí shodovat s odůvodněním protestu. Protest však nemusí být právně odůvodněn. Protest č. 7 a 8 je založen uvedení vady spočívající v tom, že došlo k přijetí rozhodnutí valné hromady o doplnění programu, aniž s tím souhlasili všichni akcionáři. Jak se podává z důkazu zápisem z napadené valné hromady, takové rozhodnutí přijato nebylo (což ostatně vedlo navrhovatele k dispozičnímu úkonu - částečné zpětvzetí návrhu). Tvrdí-li protestující akcionář, že valná hromada rozhodla o doplnění pořadu jednání o návrh na odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva (protest č. 7 proti usnesení č. 15) a dále o doplnění pořadu jednání o návrh na odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva (protest č. 8 proti usnesení č. 16), tento důvod dán není a být dán nemůže, neboť valná hromada takové rozhodnutí nepřijala. Takto specifikovanou vadou v protestu tedy napadená rozhodnutí netrpí. Protest č. 7 a 8. a dále protesty 9-14 pak dále obsahují shodné odůvodnění, a to uvedení ustanovení z.o.k.: § 369 odstavec 2, a § 408 odstavce 3 z.o.k. a dále „stanov společnosti, zejména článek 11 odst. 4“.

16. Soud konstatoval vadu spočívající v rozporu se stanovami konkretizovanými slovem „zejména“ pro naprostou neurčitost (protest č. 9-14). Protesty 7, 8, 9-14 jsou odůvodněny rozporem s citovanými ustanovení zákona a stanov, jakkoli tyto tvrzené vady nejsou specifikovány. Soud připomíná, že účelem protestu je uvedení vady rozhodnutí a podmínkou rozhodně není právní kvalifikace vytčené vady. Protestující akcionář postupoval obráceně. Ovšem jen z právní kvalifikace nelze bez dalšího vadu dovodit. Koncepci protestu v zákoně o obchodních korporacích se blíží námitka jako podmínka vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, jak byla po obsahové stránce Nejvyšším soudem ČR významně judikována již v rozhodnutí ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 41/2002. „Z § 242 ObchZ vyplývá, že podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze soudem musí předcházet námitka člena vůči družstvu, z čehož lze dovodit, že soud je oprávněn přezkoumávat platnost usnesení pouze v rozsahu vznesené námitky a případných navazujících tvrzení družstva“. Napadat platnost usnesení členské schůze je možné pouze v rozsahu námitkou vytýkaných skutečností dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR. Odůvodnění námitky muselo splňovat charakter určitosti, a jen takovému odůvodnění bylo možno přikládat účinky, které § 242 ObchZ s podáním námitky spojuje.

17. Požadavku určitosti vytýkaných skutečností protesty 7, 8, 9-14 neodpovídají. Pouhý odkaz na ustanovení zákona či stanov totiž vadu nespecifikuje, neboť citovaná ustanovení připouští ne jednu, ale více možností porušení, pokud na danou věc vůbec dopadají. Konkrétně: podle ust. § 369 odst. 2 z.o.k. v případě, že žádost podle odstavce 1 byla doručena po uveřejnění a rozeslání pozvánky na valnou hromadu, uveřejní představenstvo doplnění pořadu valné hromady nejpozději 5 dnů přede dnem jejího konání, případně, je-li určen, před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě, způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Zda protestující akcionář shledal vadu v tom, že žádost vůbec doručena nebyla, či že byla doručena před uveřejněním a rozesláním pozvánky a nikoli až poté, že nebyla uveřejněna představenstvem vůbec, že nebyla uveřejněna představenstvem ve lhůtě 5 dnů přede dnem konání valné hromady, že uveřejnění neproběhlo způsobem stanoveným zákonem pro svolání valné hromady, že uveřejnění neproběhlo způsobem stanoveným stanovami pro svolání valné hromady…toto je několik možných pochybení, z nichž žádné v protestu konkretizováno nebylo (ke konkretizaci došlo až v rámci tvrzení navrhovatele). Za této situace nezbývá než na protesty v této části pohlížet jako na neurčité, neboť rozsah a hlavně obsah protestu zjistit nelze. Soud si troufá uvést, že odůvodnění protestu se velmi blíží odůvodnění nepřípustného typu „tento bod členské schůze je v rozporu se zákonem“, vychází-li soud z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 65/2010, ve kterém bylo tvrzení „že účetní závěrka neodpovídá požadavkům předpisů“ shledáno Nejvyšším soudem ČR za neurčité. Pouhým odkazem na ustanovení zákona či stanov nelze zhojit nedostatek neurčitosti protestované vady; Podle ust. § 408 odst. 3 z.o.k. záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři. Jednak se soud již zmínil v odstavci 38., valná hromada nerozhodla o zařazení záležitostí protestovaných v protestech číslo 7, 8, 9-14, a nadto opět nelze z obsahu protestu zjistit, jaké konkrétní pochybení je vytýkáno - zda zařazení do pořadu jednání obecně, nebo že všichni akcionáři nesouhlasili se zařazení - nebo že nesouhlasili s rozhodnutím. Podle článku 11 odst. 4 stanov účastníka Na žádost akcionáře nebo akcionářů společnosti, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 3% základního kapitálu, je představenstvo povinno zařadit na pořad jednání i jimi požadovanou záležitost za podmínek stanovených zákonem. Platí shora uvedené - co konkrétního lze dovodit jako vadu? Že žádost nepodal akcionář s akciemi o souhrnné jmenovité hodnotě alespoň 3 % základního kapitálu? Že představenstvo nezařadilo věc do pořadu jednání v přesném znění? Že přijatá rozhodnutí nebyla věcí, o jejíž zařazení do pořadu jednání akcionář požádal? Že nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro zařazení věci na pořad jednání valné hromady - a pakliže nebyly, tak které konkrétně? Vytýkané vady lze dovodit až ze skutkových tvrzení navrhovatele v návrhu, a jakkoli tyto právně kvalifikuje porušením shora citovaných ustanovení, tak teprve v návrhu tyto tvrzené vady rozhodnutí konkrétně specifikoval po skutkové stránce. Soudu nezbývá než uzavřít, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, proti nimž byly podány protesty 9-14 v plném rozsahu; pokud jde o protesty č. 7 a 8, nebyla vada konkretizovaná jako přijetí usnesení o doplnění programu valné hromady bez souhlasu všech akcionářů shledána, a to pro nepřijetí tohoto usnesení. V dalším platí o protestech 7 a 8 totéž co o protestech 9-14, tedy neurčitost. Tento závěr soudu vyplývá z ust. § 424 odst. 1 z.o.k., dle kterého neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. Protest je totiž projev vůle osoby zamýšlející vyvolat následky plynoucí z projevu samotného či ze zákona, a pak musí být projevem svobodným, vážným, určitým a srozumitelným; jako takový je bezesporu právním jednáním. Nesplňuje-li všechny požadavky na kvalitu právního jednání, je v souladu s § 551 an. O.z. právním jednáním zdánlivým. Zákon o obchodních korporacích sice ve svém ustanovení § 45 odst. 3 vylučuje aplikaci zdánlivého právního jednání dle občanského zákoníku na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, ale toto dle názoru soudu občanský zákoník neaplikuje na protest jako na samostatné právní jednání, které není součástí rozhodnutí valné hromady.

18. Ačkoli předchozí argumenty soudu prvního stupně dle jeho názoru zcela postačují k tomu, aby návrh zamítl, vyjádřil se též k tvrzením navrhovatele, neboť i kdyby byly protesty konkretizovány co do vad tak, jak navrhovatel v návrhu tvrdil, má soud za to, že by nemohl být ve věci úspěšný. Podle ust. § 369 z.o.k. pokud o to požádá kvalifikovaný akcionář, zařadí představenstvo na pořad valné hromady jím určenou záležitost za předpokladu, že ke každé ze záležitostí je navrženo i usnesení nebo je její zařazení odůvodněno (odstavec 1). V případě, že žádost podle odstavce 1 byla doručena po uveřejnění a rozeslání pozvánky na valnou hromadu, uveřejní představenstvo doplnění pořadu valné hromady nejpozději 5 dnů přede dnem jejího konání, případně, je-li určen, před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě, způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady (odstavec 2).

19. Soud vzal za prokázané, že řádná valná hromada byla svolána na den 29. 6. 2017 (důkaz pozvánkou). Doplnění pořadu jednání valné hromady (dále jen Doplnění) je datováno dne 27. 6. 2017; doručeno bylo účastníku dne 28. 6. 2017, a téhož dne představenstvo schválilo návrh majoritního akcionáře na doplnění pořadu jednání valné hromady bez výhrad (důkaz zápisem z jednání představenstva účastníka dne 28. 6. 2017). Téhož dne bylo Doplnění uveřejněno na webových stránkách účastníka, což je mezi účastníky nesporné. Z ustanovení § 369 odst. 2 z.o.k. plyne, že představenstvo má povinnost uveřejnit návrh kvalifikovaného akcionáře nejpozději pět dní před dnem konání valné hromady. Z § 407 odst. 2 z.o.k. vyplývá, že společnost uveřejní na svých internetových stránkách návrh akcionáře bez zbytečného odkladu po jeho obdržení. Nelze však uzavřít, že nesplnění povinnosti uveřejnit návrh ve shora uvedené lhůtě má za následek nemožnost zařadit doplnění pořadu valné hromady vyžádané kvalifikovaným akcionářem a toto projednat Lhůta podle § 369 odst. 2 z.o.k. je lhůtou stanovenou pro představenstvo, nikoli jako omezení pro akcionáře. Takové omezení ust. § 369 odst. 2 z.o.k. nestanoví, upravuje pouze procesní pravidlo. Toto ustanovení dokonce ani neukládá představenstvu povinnost ke zveřejnění doplnění, které bylo kvalifikovaným akcionářem doručeno později než 5 dnů před konáním valné hromady. Nicméně i tehdy by bylo nezbytné požadovanou záležitost na pořad valné hromady zařadit.

20. Podle ust. § 408 odst. 3 z.o.k. nelze na valné hromadě projednat záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, ledaže s tím souhlasí všichni akcionáři. Pokud by tedy zákonodárce chtěl, aby návrhy neuplatněné akcionáři ve lhůtě dle ust. § 369 odst. 2 z.o.k. nebo z tohoto důvodu dokonce neuveřejněné byly vyloučeny z projednávání na jednání valné hromady, učinil by tak výslovně jako v případě záležitostí, které nebyly zařazeny na pořad valné hromady. Pokud tak neučinil, lze dovodit, že hlasování o takových návrzích zákon o obchodních korporacích nebrání. Jinými slovy, i návrhy akcionáře, které budou uplatněny po této lhůtě (a podle názoru tohoto soudu třeba až na valné hromadě), lze na valné hromadě projednat a projednání i povinností společnosti. Tomuto závěru ostatně i svědčí judikatura Nejvyššího soudu ČR k předchozí úpravě, která dospěla k závěru, že „neuveřejnění protinávrhu akcionáře nemá za následek nemožnost hlasovat o tomto protinávrhu na valné hromadě.“. Stejně tak dospěla k závěru, že právo akcionáře podávat ústní návrhy je natolik klíčové, že jej nelze omezit v jednacím řádu valné hromady. Opačný závěr lze opřít o argument, že účelem oznamování návrhů ostatním akcionářům před jednáním valné hromady má sloužit právě k tomu, aby se mohli daní akcionáři rozhodnout, zda se daného jednání valné hromady zúčastní či nikoliv. Tedy, že projednání řádně neuveřejněného návrhu na valné hromadě je v rozporu s ochranou ostatních akcionářů. Ačkoliv lze souhlasit s navrhovatelem, že účelem uveřejňování doplnění pořadu jednání na žádost kvalifikovaného akcionáře ve stanovené lhůtě dle ust. § 369 odst. 2 ZOK je především zajištění dostatečně informovaného rozhodování akcionářů, zda se zúčastní valné hromady, nelze tuto ochranu vykládat neúměrně široce. Úmyslem zákonodárce nebylo učinit z valné hromady striktně formalizovaný orgán, na jehož jednání lze přijmout pouze ta usnesení, která byla zákonným způsobem publikována. Naopak je nutné vyjít z toho, že valná hromada akciové společnosti je především orgánem, který slouží ke komunikaci mezi akcionáři a členy orgánů společnosti a mezi akcionáři navzájem. Tato úloha by byla potlačena v případě, kdy by akcionáři bylo upřeno právo formulovat návrh usnesení valné hromady na základě debaty k záležitostem zařazeným na pořad jednání valné hromady či během podání vysvětlení, natož požádat o doplnění pořadu jednání valné hromady ve lhůtě kratší než 5 dnů před jejím konáním podle ust. § 369 odst. 2 ZOK (cit. Josef Kříž, Výjezdní workshop z obchodního práva 10. - 12. dubna 2015).

21. Soud prvního stupně rovněž vyjádřil nesouhlas s navrhovatelem, že z ust. § 369 z.o.k. plyne povinnost nejen uveřejnit doplnění pořadu jednání valné hromady, ale také oznámit toto akcionářům způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Z dikce odstavce 2 tohoto ustanovení plyne beze všech pochybností, že postačí uveřejnění, k čemuž zde na webových stránkách došlo. Pokud představenstvo společnosti nadto ještě zasílalo doplnění pořadu jednání valné hromady na žádost kvalifikovaného akcionáře minoritnímu akcionáři - navrhovateli, pak tak učinilo nad rámec požadavků zákona. Navrhovatel si zřejmě pomýlil zákonnou úpravu doplnění pořadu jednání valné hromady na žádost kvalifikovaného akcionáře podle ust. § 369 z.o.k. a oprávnění akcionáře uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady podle ust. § 361 z.o.k., kdy je v ust. § 362 odst. 1 z.o.k. stanovena povinnost představenstvu oznámit akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady znění akcionářova protinávrhu se svým stanoviskem. Tedy: pro doplnění pořadu valné hromady na žádost kvalifikovaného akcionáře doručenou po uveřejnění a rozeslání pozvánky na valnou hromadu (viz první část věty odstavce 2 ust. § 369 z.o.k.) stanoví zákon pouze povinnost uveřejnit - nikoli rozeslat (bez uvedení stanoviska), zatímco u protinávrhu je vyžadováno oznámení způsobem stanoveným pro svolání valné hromady (s uvedením stanoviska). Podle soudu prvního stupně „k pochybení účastníka spočívajícího v tom, že bylo doplnění pořadu valné hromady zasláno druhému z akcionářů bez dodržení lhůty dle ust. § 369 odst. 2 z.o.k. tedy nedošlo a dojít ani nemohlo; představenstvo tak učinilo zcela nad rámec povinností s následky dle lidové moudrosti „pro dobrotu na žebrotu““. Podle soudu předpokladem k tomu, aby záležitost určená kvalifikovaným akcionářem byla zařazena na pořad jednání valné hromady je dle ust. § 369 odst. 1 z.o.k., aby bylo navrženo i usnesení nebo zařazení záležitosti odůvodněno. Z dikce zákona vyplývá, že kvalifikovaný akcionář má na výběr: buď navrhne znění usnesení k záležitosti, nebo záležitost odůvodní. Navrhovatel vytýká účastníku nedostatečné odůvodnění záležitosti, z čehož dovozuje, že doplnění pořadu jednání valné hromady o tyto záležitosti je v rozporu se zákonem. Z důkazů u tzv. „Doplnění“ je zřejmé, že u usnesení přijatých pod body e) - bod 5 Doplnění: odvolání [Anonymizováno] z funkce člena představenstva, f) - bod 7 Doplnění: odvolání [Anonymizováno] z funkce člena dozorčí rady, g) - bod 8 Doplnění: o volbě člena představenstva [Anonymizováno], h) - bod 9 Doplnění: o volbě člena představenstva [Anonymizováno], i) - bod 10 Doplnění: o volbě člena představenstva [Anonymizováno], j) - bod 10 Doplnění: o volbě [Anonymizováno] do funkce člena dozorčí rady, je obsaženo znění návrhu usnesení, jak umožňuje ust. § 369 odst. 1 z.o.k.. Kvalifikovaný akcionář využil této možnosti a absenci odůvodnění mu vytýkat nelze. Zákon totiž neukládá povinnost uvést návrh usnesení a k tomuto usnesení připojit odůvodnění; postačí jedno z tohoto výběru. Opět zřejmě navrhovatel zaměnil náležitosti pozvánky na valnou hromadu akciové společnosti, kde ustanovení § 407 odst. 1 z.o.k. stanoví povinnost v pozvánce uvést návrh usnesení valné hromady a toto odůvodnit s náležitostí doplnění pořadu jednání valné hromady podle ust. § 369 z.o.k. Navrhovatel tvrdil, že ustanovení § 407 odst. 1 písm. f) z.o.k. „se vztahuje i na doplnění pozvánky v podobě doplnění pořadu jednání valné hromady“; z rozboru tohoto tvrzení navrhovatele je zřejmé, že zaměňuje doplnění pozvánky a doplnění pořadu jednání podle ust. § 369 odst. 1 z.o.k.; to není totéž, doplnění pořadu jednání valné hromady na žádost jediného akcionáře není doplněním pozvánky. Představenstvo při postupu podle ust. § 360 z.o.k. nedoplňuje záležitost do pozvánky, ale přímo do pořadu jednání valné hromady. Tedy: je-li k záležitosti navržené kvalifikovaným akcionářem připojen pouze návrh usnesení, je to zcela v souladu s ust. § 369 z.o.k., neboť ust. § 407 odst. 1 z.o.k. se nepoužije, a to ani (jak se domnívá navrhovatel) v případě, že je předkládán pouze návrh usnesení a musí být tedy připojeno vyjádření představenstva. U zbývajících dvou napadených usnesení přijatých dle „Doplnění“ (skutečně byla napadena jen některá, jak účastník uvedl, jakkoli se navrhovatelem tvrzený důvod neplatnosti vztahuje na všechna), tedy u usnesení označeného navrhovatelem písmenem d) - bod 4 Doplnění: o odvolání z funkce člena představenstva [Anonymizováno] a pod body n) k), l), m) - bod 12 Doplnění: o schválení smlouvy o výkonu funkce členů dozorčí rady: [Anonymizováno] (n), usnesení o schválení smlouvy o výkonu funkce členů představenstva [Anonymizováno] (k), [Anonymizováno] (l) a [Anonymizováno] (m) soud uvádí: Pokud jde o odůvodnění návrhu dle bodu 4 Doplnění, je odůvodnění dostatečně určité a srozumitelné, míněno co do zdůvodnění zařazení tohoto bodu na jednání valné hromady. Pokud má navrhovatel námitky věcného charakteru, jak se podává z jeho návrhu - tedy nesouhlas, pak toto stanovisko může projevit na valné hromadě, což ostatně učinil při hlasování o návrhu. Akcionář dostatečně zdůvodnil zařazení tohoto bodu zcela konkrétními důvody spočívajícími v jeho posouzení volby [Anonymizováno] jako neplatné a obavy z materiální publicity jeho zápisu v obchodním rejstříku. Jakkoli se navrhovatel tímto důvodem nemusí ztotožnit, jde z pohledu splnění povinnosti odůvodnit záležitost v doplnění pořadu jednání valné hromady o zdůvodnění zcela dostatečné. Navrhovatel tvrdí, že zdůvodnění je nedostatečné, z čehož dovozuje svůj nárok na vyslovení neplatnosti (resp. že bod neměl být z tohoto důvodu vůbec do pořadu jednání zařazen), neboť zdůvodnění neobsahuje popis věcných pochybení [Anonymizováno] při výkonu funkce. Navrhovatel zřejmě přehlédl, že důvod zařazení této záležitosti na pořad jednání valné hromady nebyl zdůvodněn blíže neuvedenými pochybeními [Anonymizováno], ale názorem kvalifikovaného akcionáře na neplatnost jeho volby, a souvisejícím zápisem do obchodního rejstříku. Důvody uvedené kvalifikovaným akcionářem zcela postačují pro zdůvodnění zařazení této záležitosti na pořad jednání valné hromady, a soud dodává, že by obstály i jako odůvodnění návrhu usnesení valné hromady v pozvánce dle ust. § 407 odst. 1 z.o.k.. Navrhovatelem tvrzenou absenci řádného odůvodnění napadených rozhodnutí přijatých pod písm. n) k), l), m) - bod 12. Doplnění soud prvního stupně rovněž shledal jako zcela určité a co do obsahu dostatečné. Podle názoru soudu bylo zcela naplněno právo akcionářů znát důvody zařazení této záležitosti, když je poukazováno na ust. § 59 a násl. z.o.k. v návaznosti na zde uvedený důvod, že budou-li zvoleny kvalifikovaným akcionářem navržené osoby do funkce členů orgánů, pak by měl být výkon jejich funkcí upraven ve smlouvách. Je nerozhodné, že uzavření těchto smluv je fakultativní, jak na což poukazuje navrhovatel, a pro účel zdůvodnění zařazení záležitosti je nerozhodné, zda je zdůvodnění záležitosti “účelové“, jak tvrdí navrhovatel, Zdůvodnění zařazení této záležitosti je s ohledem na obsah zcela dostačující, určité a srozumitelné, zejména za situace, je účastník s členy orgánů smlouvy o výkonu funkce běžně uzavírá, a námitky navrhovatele jsou i zde věcného charakteru.

22. Proti usnesení soudu prvního stupně, co do výroku II. a III. podal navrhovatel v zákonné lhůtě odvolání, jež následně doplnil. Podle odvolatele je lhůta k doplnění pořadu valné hromady podle § 369 odst. 2 z.o.k. lhůtou zajišťující vyšší ochranu akcionářů. Jejím účelem je poskytnutí akcionářům dostatečného časového prostoru k tomu, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda se příslušné valné hromady s ohledem na záležitosti zařazené na její program, zúčastní, jak budou hlasovat i navržených usnesení. Bude-li akcionář zastoupen, pak jak bude instruovat svého zástupce ohledně hlasování. Podle odvolatele závěr soudu tento požadavek zákona pomíjí. Je třeba činit rozdíl mezi novou záležitostí danou na předmět jednání valné hromady a mezi protinávrhem k bodu jednání valné hromady již jsoucímu na programu. Zákonodárce podle odvolatele výslovně vyloučil projednání záležitostí uplatněných kvalifikovanými akcionáři po lhůtě dle § 369 odst. 2 z.o.k., ledaže by s tím souhlasili všichni akcionáři. Nedodržení řečené lhůty pro zveřejnění doplnění pořadu jednání valné hromady způsobuje nemožnost zařadit a projednat danou záležitost na valné hromadě, ledaže s tím vysloví dle § 408 odst. 3 z.o.k. souhlas všichni akcionáři. Odvolatel též poukázal na rozhodnutí rejstříkového soudu ze dne 30. 7. 2017 (č. j. B224/RD324/MSPH Fj 326323/2017/MSPH), který zamítl návrh účastníka na zápis změn zařazených na pořad jednání valné hromady na základě výše uvedeného návrhu majoritního akcionáře na doplnění pořadu valné hromady právě z důvodu nedodržení výše uvedené lhůty. K povinnosti představenstva podle § 369 odst. 2 z.o.k. uveřejnit resp. oznámit doplnění pořadu jednání valné hromady se zveřejněním způsobem určeným ve stanovách pro svolání valné hromady rozumí právě zaslání příslušného přípisu na adresu akcionáře uvedenou v seznamu akcionářů. Tato povinnost nebyla v daném případě dodržena. Dále se odvolatel vyjádřil k absenci odůvodnění navržených rozhodnutí doplněných na pořad valné hromady. Zopakoval, že navržená usnesení nebyla řádně odůvodněna. Akcionářům se tak nedostalo dostatečných informací po kvalitativní ani kvantitativní stránce. Dále se odvolatel vyjádřil i k určitosti protestů proti napadeným rozhodnutím valné hromady, kdy dle jeho názoru judikatura k této otázce prošla postupným vývojem. Zákon o obchodních korporacích nikde nestanoví obsahové náležitosti protestu. I kdyby bylo nutností uvedení konkrétních věcných důvodů v protestu, pak dle odvolatele odkaz na zákonné ustanovení toto splňuje. Odvolatel navrhl změnit usnesení soudu prvního stupně ve výroku II tak, že zde specifikovaná usnesení valné hromady účastníka jsou neplatná a uložit účastníku povinnosti zaplatit navrhovateli náhradu nákladů před soudy obou stupňů. V rámci jednání u odvolacího soudu zástupce navrhovatele poukázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2019 sp.zn. 74 Cm 6/2017 ohledně prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady předmětné společnosti ze dne 2. 12. 2016, kdy neplatnost byla prohlášena z důvodu, že byla svolána někým, kdo k tomu nebyl oprávněn. Neplatné tak byly personální změny v sestavení orgánu vzešlé z tohoto usnesení. V době konání valné hromady dne 29. 6. 2017 tak bylo dle odvolatelky personální složení statutárního orgánu jiné.

23. Proti usnesení soudu prvního stupně - proti jeho výroku I. podal odvolání, v zákonné lhůtě, též další účastník /dále i jen „účastník“/, jež následně doplnil. Podle dovolatele je určení auditora plně v kompetenci valné hromady viz. § 17 odst.1 zák.č. 93/2009 Sb. o auditorech (dále i jen „AuditZak“), a to včetně jeho změny. Ve změně auditora pro ověřování účetních závěrek za rok 2016 potud nebylo nic účelového, když účastník jen přijal úsporná opatření vedoucí ke snížení nákladů. Proto došlo ke změně auditora, a to rozhodnutím valné hromady. Poukázal na to, že smlouvu o ověření jmenované účetní závěrky společnost s auditorem neměla. Dále odvolatel rozporoval závěr soudu o rozporu usnesení valné hromady uvedeného ve výroku I. usnesení soudu s dobrými mravy, když účastník obešel ust. § 17a odst. 4 AuditZak. Důvodem pro změnu auditora však byly výlučně ekonomické důvody - úspora nákladů. Odvolatel navrhl změnit usnesení soudu prvního stupně a a návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 29. 6. 2017 tak, jak je uveden ve výroku I. soudu prvního stupně, zamítnout. V rámci jednání u odvolacího soudu účastník navrhl přiznat mu náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

24. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že ani jedno z odvolání není důvodné.

25. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně provedl v dané věci dokazování v potřebném rozsahu, zjistil všechny nutné skutečnosti a z nich vyvodil správné skutkové závěry. Ostatně odvolatelé v zásadě proti jeho skutkovým závěrům nebrojili. Soud prvního stupně nicméně věc vyhodnotil zcela správně též i po právní stránce, když podřadil jednotlivé skutkové děje odpovídajícím ustanovením zákona, tato ustanovení aplikoval přiléhavým způsobem, rovněž je i správně vyložil.

26. Ponejprv se odvolací soud zabýval odvolacími námitkami odvolatele - dalšího účastníka - předmětné akciové společnosti. Podle § 17a odst. 1 AuditZak „účetní jednotka může závazek ze smlouvy o povinném auditu vypovědět nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupit, pouze a) není-li povinný audit auditorem prováděn v souladu s právními předpisy, auditorskými standardy podle § 18 AuditkZak nebo etickým kodexem, b) pokud došlo při provádění auditorské činnosti k ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora a nelze přistoupit k opatření s cílem tato ohrožení snížit na zjevně nevýznamnou úroveň, která by neohrozila dodržování požadavků stanovených tímto zákonem, nebo c) brání-li statutárnímu auditorovi v provedení povinného auditu dočasně nebo trvale mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli nebo neplní-li auditor závazky ze smlouvy o povinném auditu vztahující se k probíhající auditní zakázce, a to v případě, že by účetní jednotka při trvání této překážky nebo neplnění povinností ze smlouvy o povinném auditu auditorem nesplnila svou zákonnou povinnost“. V daném případě nebyl žádný z uvedených důvodů ani tvrzen, tím spíše pak prokázán. Je zjevné, že uvedené ustanovení zákona nemíří na absolutní nemožnost výměny osoby auditora (tomu nelze ani z logických, ani z ekonomických důvodů bránit), ale jeho účelem je, aby objektivně hodnotící auditor nemohl být účelově ze své pozice odstraněn za situace, kdy účetní jednotce nekonvenují jím učiněné závěry. Jestliže tedy v daném případě valná hromada společnosti dne 1. 6. 2016 rozhodla o určení auditora pro ověřování účetních závěrek pro rok 2016, pak bezdůvodné zrušení takovéhoto rozhodnutí valnou hromadou ze dne 29. 6. 2017 bylo v rozporu s ust. § 17a odst. 1 AuditZak,. Přitom argument o úsporách nelze jako relevantní důvod pro daný případ uznat, právě z důvodu rozporu se jmenovaným ustanovením zákona, jakož i proto, že tento argument by mohl být zajisté použit na auditování následujících účetních závěrek pro další roky (2017 a dále). Nikoli však za situace, že v roce 2016 byl řádně společností vybrán auditor pro ověření účetní závěrky za rok 2016 a že o revokaci jeho jmenování a tím potažmo o jeho odvolání bylo rozhodováno až 29. 6. 2017. Jinak řečeno, nejde-li o důvody dle § 17a AuditZak, pak revokace usnesení valné hromady akciové společnosti o určení auditora pro rok předcházející (předcházející účetní období) není možné. Odvolací soud nemá pochybnost o tom, že k rozhodování o určení auditora je ve smyslu § 17 odst. 1 AuditZak u akciové společnosti oprávněna valná hromada, jde tak o její působnost podle § 421 odst. 2 písm. p) z.o.k. Vše řečené nijak nebrání tomu, aby za dodržení výše jmenovaných omezení, byl auditor vyměněn resp. aby za situace, že auditovaná společnost vyhledá auditora s pro ni výhodnějšími podmínkami poskytování auditorských služeb a potažmo tak z důvodu úspory nákladů, této možnosti výměny auditora nevyužila. Auditora však při nesplnění podmínek pro jeho odvolání, a to ani způsobem revokace usnesení valné hromady, jež jej do funkce jmenovala (viz. § 17a AuditZak) nelze odvolat tzv. zpětně, tedy pro účetní období, jež již nastalo či kteréžto skončilo a za nějž je tudíž audit prováděn.

27. Dále se odvolací soud zabýval námitkami odvolatele - navrhovatele. Ponejprv tím, že při jednání odvolacího soudu bylo poukázáno na skutečnost, že předmětná valná hromada konaná dne 29. 6. 2017 byla svolána k tomu neoprávněnými osobami - členy představenstva, ohledně nichž bylo následně soudem dovozeno, že byli do funkcí zvoleni na valné hromadě, jejíž usnesení o tom bylo následně (dne 25. 9. 2019) soudem prohlášeno za neplatné. Je třeba vyjít ze zásady, že na usnesení valné hromady se hledí jako na platné, dokud soud pravomocně neprohlásí jeho neplatnost (což neplatí pro fikci zdánlivosti rozhodnutí podle § 245 o.z. ve spojení s § 45 odst. 1 a 2 z.o.k.). To potvrzuje též judikatura Nejvyššího soudu viz. např. usnesení sp.zn. 29 Cdo 1800/2014, 29 Cdo 3899/2015 a 29 Cdo 45252/2016. Představenstvo svolavší valnou hromadu v roce 2017 na den 29. 6. 2017 bylo tedy plně oprávněno tuto valnou hromadu svolat, a to i kdyby bylo následně vydáno usnesení soudu o tom, že usnesení valné hromady, z nějž toto představenstvo vzešlo, je neplatné, a toto usnesení soudu by nabylo právní moci.

28. Dále se odvolací soud zabýval námitkami navrhovatele proti jím napadeným usnesením předmětné valné hromady. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 27 Cdo 2363/2019: „Akcionář, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Neplatnosti usnesení valné hromady se následně může domáhat toliko z důvodů, které on sám, popř. jiná oprávněná osoba uplatnili formou protestu (s výjimkami určenými ustanovením § 424 odst. 1 z. o. k.). Jinak řečeno, nestačí, pokud akcionář sdělí, že „vznáší protest“, neuvede-li (alespoň stručně), proč (z jakých důvodů) tak činí.“ Obdobně podle usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 27 Cdo 787/2018 „Akcionář, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti.“ Nejenom dle výše jmenované judikatury, leč též i dle názoru odvolacího soudu, jenž vychází z účelu zákonného ukotvení (§ 424 z.o.k.) protestu coby prostředku komunikace akcionáře s akciovou společností vyjevujícího konkrétní nedostatky vztahující se k usnesení valné hromady, jež akcionáři vadí, že v protestu musí být uvedeny naprosto konkrétní důvody, pro které se protestující akcionář domnívá, že přijímané usnesení valné hromady je v rozporu se zákonem nebo stanovami akciové společnosti. Z uvedeného vyplývá, že takovýmto určením nemůže být v protestu uvedený toliko odkaz na zákonné ustanovení, bez toho, aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, proč se protestující domnívá, že usnesení valné hromady je v rozporu se zákonem či stanovami. S odvolatelem tedy nelze v žádném případě souhlasit, že tyto důvody vyplývají jen z odkazu na ustanovení zákona. Protože v daném případě nebyly proti navrhovatelem napadeným usnesením valné hromady podány řádné protesty, tedy protesty obsahující konkrétní skutečnosti, v nichž podle protestujícího spočívá rozpor se zákonem či stanovami akciové společnosti, nebyla splněna základní zákonná podmínka pro vyhovění návrhu navrhovatele ohledně prohlášení příslušných usnesení valné hromady za neplatné. Navrhovatel tedy potud není aktivně věcně legitimován k podání příslušného návrhu. Jak správně uvedl soud prvního stupně, i jen toto postačuje k zamítnutí návrhu. Toliko a jen nad rámec dané věci resp. vzhledem k dalším námitkám se soud prvního stupně zabýval otázkami výkladu ust. § 369 z.o.k. I s těmito závěry je odvolací soud zajedno, pročež odvolací námitky navrhovatele nejsou potud důvodné.

29. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně jako správné potvrdil.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že navrhovatel je povinen zaplatit dalšímu účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 5 759,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce [Anonymizováno], advokáta. Jejich výše je dána poměrem úspěchu dalšího účastníka k neúspěchu navrhovatele, jenž je 85% ku 15%. Navrhovatel je proto povinen zaplatit dalšímu účastníkovi na náhradu 70% jeho nákladů řízení. Nutno zdůraznit, že odvolací soud přiznal náhradu nákladů dle požadavku zástupce dalšího účastníka - náhradu nákladů právního zastoupení. Ta činí dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. v relevantním znění 2x 3 100 Kč za 2 úkony právní pomoci - odvolání a účast při odvolacím jednání, podle § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. v relevantním znění 2x 300 Kč paušální náhradu hotových výdajů, a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z uvedených částek. Celkem částku 8 228 Kč, přičemž 70% z této částky činí výsledných 5 759,60 Kč.