o nařízení předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 17. 7. 2023, o odvolání účastnice do usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 2. srpna 2023, č. j. 38 Cm 88/2023-107,

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 25. 7. 2023 se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B] (dále též jen „Společnost“) ze dne 17. 7. 2023, bod 4, o zvýšení základního kapitálu Společnosti o částku 50 000 000 Kč peněžitými vklady akcionářů s připuštěním započtení pohledávek, a vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 17. 7. 2023, bod 5, o schválení dohody o započtení pohledávek.

2. V návrhu ve věci samé navrhovatelka uvedla, že jej podává coby akcionářka Společnosti, a to z těchto důvodů:

a) cílem zvýšení základního jmění je nezákonné vytěsnění navrhovatelky jako menšinové akcionářky ze Společnosti a jedná se o zneužití hlasovacího práva většinového akcionáře podle § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“);

b) ekonomicky není zvýšení základního kapitálu Společnosti ničím zdůvodněno;

c) započítávaná pohledávka není, v rozporu s § 475 písm. e) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech [zákon o obchodních korporacích] (dále jen „ZOK“), v usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu identifikována a absentují v něm pravidla pro uzavření smlouvy o započtení (odkaz na dohodu o započtení zákon neumožňuje);

d) započítávaná pohledávka není v dohodě o započtení jednoznačně identifikována, není jasné, jaké cenné papíry jsou předmětem smlouvy. Z okolností případu je zřejmé, že se jedná o fiktivní, případně účelově vytvořenou pohledávku;

e) nabytím započitatelné pohledávky došlo k porušení pravidel o střetu zájmu podle § 55 a násl. ZOK a Společnost proto není tímto právním jednáním vázána. Z tohoto důvodu nelze provést platné započtení pohledávek.

3. Návrhem doručeným soudu dne 27. 7. 2023 navrhovatelka navrhla vůči Společnosti a společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále též jen „[Anonymizováno]“ nebo „společnost [Anonymizováno]“), nařízení předběžného opatření o obsahu uvedeném ve výroku I. a) tohoto usnesení. Návrh na nařízení předběžného opatření navrhovatelka odůvodnila tím, že není jisté, zda se podaří z časových důvodů zabránit procesu zvýšení základního kapitálu. Podle názoru navrhovatelky je proto legitimní, aby bylo předběžným opatřením zabráněno Společnosti v provedení jejího primárního cíle – nuceného vytěsnění navrhovatelky ze Společnosti. Jedná se o návrh, který zabrání těžko odvratitelným následkům, které mohou vzniknout na základě nezákonného zvýšení základního kapitálu Společnosti.

4. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrhu na nařízení předběžného opatření v celém rozsahu vyhověl. Ve výroku II. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci usnesení soudní poplatek z návrhu na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč na účet soudu a ve výroku III. soud konstatoval, že o náhradě nákladů tohoto řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé. Na posuzovanou věc aplikoval soud ustanovení § 102 odst. 1 a 3, § 75 c) odst. 1, § 76 odst. 1 písm. e) a odst. 2 a § 76 d) o. s. ř.

5. Dle závěru soudu navrhovatelka osvědčila, že [Anonymizováno] coby většinový akcionář Společnosti a [tituly před jménem] [Anonymizováno], který je ovládající osobou [Anonymizováno] i Společnosti a zároveň statutárním orgánem těchto společností, se opakovaně snaží o vytěsnění navrhovatelky ze Společnosti cestou neodůvodněného podstatného navýšení základního kapitálu Společnosti a následného squeeze out, že již po předchozím neplatném rozhodnutí valné hromady Společnost o navýšení základního kapitálu společností [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] a Společnost dále pokračovali v procesu protiprávního vytěsnění navrhovatelky ze Společnosti a jeho dovršení, kdy došlo i k vyvedení nemovitostí z majetku Společnosti, že následně musela vést navrhovatelka celou řadu zdlouhavých a nákladných řízení, aby odstranila protiprávní stav, což je soudu známo i z jeho činnosti, že navrhovatelka dosud vede soudní řízení o navrácení vyvedených nemovitostí do majetku Společnosti, že valná hromada Společnosti přijala hlasy majoritního akcionáře napadená usnesení, kterými bylo rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu Společnosti o 50 000 000 Kč upsáním nových akcií, přičemž majoritní akcionář [Anonymizováno] má zcela uhradit splacení emisního kursu nově upsaných akcií započtením pohledávky, že navrhovatelka hlasovala proti přijetí napadených usnesení, podala proti jejich přijetí odůvodněný protest a při zachování zákonné lhůty podala návrh ve věci samé na vyslovení neplatnosti napadených usnesení soudem, že lze mít důvodné pochybnosti o platnosti napadených usnesení valné hromady Společnosti, když zvýšení základního kapitálu nebylo nijak ekonomicky odůvodněno, přitom jde o zásadní zvýšení základního kapitálu o částku 50 000 000 Kč, kdy soudu z jeho činnosti je známo, že po předchozím neplatném navýšení základního kapitálu Společnosti byl po vytěsnění navrhovatelky základní kapitál snížen na částku 2 039 418 Kč, a když zvýšení základního kapitálu ze strany majoritního akcionáře [Anonymizováno] má být zcela uhrazeno zápočtem pohledávky, o které bylo osvědčeno, že jde o pohledávku fiktivní nebo účelově vytvořenou, kdy tak lze důvodně předpokládat, že napadená usnesení mají za cíl pouze protiprávně vytěsnit navrhovatelku ze Společnosti, a že tak došlo ze strany majoritního akcionáře [Anonymizováno] k protiprávnímu zneužití většiny hlasů. Navrhovatelka též prokázala, že je dána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, když Společnost a majoritní akcionář [Anonymizováno] přes odůvodněné námitky navrhovatelky a podání návrhu na vyslovení neplatnosti napadených usnesení, pokračují v procesu navýšení základního kapitálu Společnosti o 50 000 000 Kč úpisem nových akcií majoritním akcionářem Společnosti s úhradou emisního kurzu nově upsaných akcí fiktivní pohledávkou, a lze důvodně předpokládat i završení procesu vytěsnění navrhovatelky ze Společnosti, že tak navrhovatelce reálně hrozí podstatné ztížení jejího postavení, těžko napravitelné či nevratné následky, a že bez zatímní úpravy poměrů účastníků navrhovaným předběžným opatřením by došlo k řadě dalších soudních řízení, jako tomu bylo v případě předchozího neplatného rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu Společnosti, dovršenému až vytěsněním navrhovatelky ze Společnosti a následným vyvedením nemovitého majetku z ní.

6. Proti tomuto usnesení podala Společnost včasné odvolání. Namítla, že usnesení je založeno na skutkových závěrech, které jsou zcela nepodložené, ze strany navrhovatelky spekulativní a nemohou mít před soudem váhu. Usnesení excesivně zasahuje do základního práva Společnosti a jejího většinového akcionáře, společnosti [Anonymizováno] jako třetí osoby, podnikat. Soudu nepřísluší posuzovat ekonomickou vhodnost či racionálnost rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Návrh je zjevně předčasný, protože tvrzení navrhovatelky o vytěsnění jsou spekulativní a soud pochybil, pokud tato neodůvodněná spekulativní tvrzení převzal. Pouhé obavy nenaplňují zákonný požadavek potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků. Omezení Společnosti a jejího většinového akcionáře v důsledku napadeného předběžného opatření je aktuální a rozsahem zcela mimořádné, zatímco zájem na ochraně práv navrhovatelky toliko spekulativní a potenciální. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl ve všech bodech.

7. K odvolání Společnosti se vyjádřila navrhovatelka, která setrvává na své argumentaci, ke které dále uvádí, že absence odůvodnění potřeby navýšení základního kapitálu je i absencí podstatné náležitosti pozvánky na valnou hromadu, bez takového zdůvodnění nejsou akcionáři s to postupovat s péčí řádného hospodáře, neboť jim za situace, kdy účastnice několik let nezaložila do sbírky listin povinné výkazy, chybí informace o ekonomickém stavu společnosti. Absentující specifikace pohledávky k započtení vylučuje možnost posouzení, zda v konečném důsledku dojde zvýšením základního kapitálu k posílení ekonomické pozice Společnosti, jak je deklarováno. Skutečnost, že Společnost ani v rámci svého odvolání tvrzení navrhovatelky nevyvrátila (řádně neodůvodnila potřebu zvýšení základního kapitálu a nedoložila příslušné ekonomické doklady nebo hodnotu cenných papírů), potvrzuje a prohlubuje důvodné podezření navrhovatelky, že pohledávka k započtení je fiktivní a účelová a zvýšení základního kapitálu sleduje jediný cíl, totiž vytěsnění navrhovatelky. Konečně byla porušena informační povinnost (povinnost informovat o záměru uzavřít smlouvu o převodu cenných papírů za částku 50 000 000 Kč, ze které vznikla pohledávka k započtení), v důsledku čehož valná hromada neměla možnost uzavření smlouvy zakázat a pročež účastnice není smlouvou vázána. Soud postupoval správně, když dal přednost ochraně navrhovatelky, neboť motiv a úmysl Společnosti nejsou čestné a legitimní.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Podle § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř., ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

10. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř., nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

11. Podle § 76 odst. 1 o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy; e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

12. Podle § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

13. Podle § 465 odst. 1 ZOK je-li zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, upisovatel splní své povinnosti, i kdyby usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo upsání akcií bylo neplatné nebo neúčinné. To neplatí, vysloví-li neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu soud.

14. Podle § 484 odst. 1 ZOK každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k základnímu kapitálu, má-li být jejich emisní kurs splácen v penězích.

15. Podle § 492 odst. 1 ZOK představenstvo nebo správní rada podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu bez zbytečného odkladu po upsání akcií odpovídajících rozsahu zvýšení a po splacení alespoň 30 % jejich jmenovité hodnoty, nevyžaduje-li usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu jejich splacení ve větším rozsahu, včetně případného emisního ážia, jde-li o peněžité vklady, a po vnesení všech nepeněžitých vkladů.

16. Podle § 78 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále „z. v. r.“), řízení se zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.

17. Podle Čl. 4 usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. 12. 1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“) (1) povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.

18. Podle Čl. 36 odst. 1 Listiny každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

19. Podle § 375 ZOK akcionář je oprávněn požadovat, aby představenstvo nebo správní rada svolaly valnou hromadu a předložily jí k rozhodnutí návrh na přechod všech ostatních účastnických cenných papírů na tohoto akcionáře, jestliže vlastní ve společnosti akcie, a) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, na nějž byly vydány akcie s hlasovacími právy, a b) s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti (dále jen „hlavní akcionář“).

20. Podle § 377 odst. 1 ZOK představenstvo nebo správní rada svolá valnou hromadu do 30 dnů ode dne doručení žádosti podle § 375 společnosti.

21. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka [Anonymizováno] ze dne 8. 2. 2024, odvolací soud zjistil, že dne 25. 7. 2023 bylo do obchodního rejstříku zapsáno usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Valná hromada Společnosti rozhodla, že základní kapitál Společnosti se zvyšuje o částku 50 000 000 Kč a že zvýšení základního kapitálu bude provedeno peněžitými vklady akcionářů Společnosti. Akcionáři společnosti mají přednostní právo upsat nové akcie upisované ke zvýšení základního kapitálu, a to v rozsahu jejich podílu na základním kapitálu Společnosti. Emisní kurz upsaných akcií s využitím přednostního práva musí být splacen v plné výši nejpozději do 30 dnů od provedení úpisu akcionářem.

22. Odvolací soud ohledně jednotlivých návrhů na nařízení předběžného opatření, za použití shora citovaných zákonných ustanovení, dospěl k následujícím závěrům:

a) Prvním návrhem se navrhovatelka domáhá, aby soud předběžným opatřením uložil Společnosti zdržet se úpisu akcií na základě usnesení valné hromady Společnosti ze dne 17. 7. 2023. Podle § 465 odst. 1 a § 484 odst. 1 ZOK však úpis akcií neprovádí Společnost, nýbrž upisovatelé, v tomto případě akcionáři, neboť jak vyplývá z úplného výpisu z obchodního rejstříku Společnosti, zvýšení základního kapitálu Společnosti mělo být provedeno upsáním nových akcií, a to peněžitými vklady akcionářů Společnosti. Společnost není tedy ohledně tohoto návrhu na nařízení předběžného opatření pasivně věcně legitimována, což je důvodem pro jeho zamítnutí.

b) Druhým návrhem na nařízení předběžného opatření se navrhovatelka domáhá toho, aby se Společnost zdržela zápisu nové výše základního kapitálu podle bodu 4 usnesení valné hromady ze dne 17. 7. 2023 do obchodního rejstříku. Tento návrh je však v rozporu s tzv. petičním právem upraveným v Čl. 36 odst. 1 Listiny a toto ústavní právo musí být při ukládání povinností předběžným opatřením zachováno, neboť není zákonem omezeno (Čl. 4 odst. 1 a 3 Listiny). Právo na přístup k soudu, a to konkrétně podání návrhu podle § 492 odst. 1 ZOK a § 78 odst. 1 z. v. r., nelze proto Společnosti předběžným opatřením zakázat. Tento návrh na nařízení předběžného opatření vůči Společnosti je proto nutno též zamítnout pro jeho nedůvodnost.

c) Třetím návrhem na nařízení předběžného opatření žádá navrhovatelka, aby soud Společnosti uložil, že se musí zdržet svolání valné hromady podle § 375 ZOK k přijetí rozhodnutí o návrhu na přechod účastnických cenných papírů na akcionáře [Anonymizováno]. Podmínky pro nařízení předběžného opatření soud vždy zkoumá ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé. V řízení ve věci samé bude soud v dané věci pouze přezkoumávat, zda napadená usnesení přijatá na valné hromadě Společnosti konané dne 17. 7. 2023 nejsou v rozporu s právními předpisy nebo stanovami (§ 428 odst. 1 ZOK). Soud však nebude řešit otázku, zda Společnost může svolat valnou hromadu podle § 377 odst. 1 ve spojení s § 375 ZOK. Je tedy zřejmé, že uvedené předběžné opatření přesahuje rámec návrhu ve věci samé. Takový návrh na nařízení předběžného opatření je vůči Společnosti nedůvodný a nezbývá než ho zamítnout.

23. Vzhledem k tomu, že žádné z navržených předběžných opatření nelze nařídit vůči Společnosti, nelze ho nařídit ani vůči společnosti [Anonymizováno] coby třetí osobě podle § 76 odst. 2 o. s. ř. „Třetí osobě (např. bance) nelze předběžným opatřením uložit povinnost k plnění, ale jen takovou povinnost, která představuje součinnost při splnění povinnosti účastníka (neprovádět výplaty z účtu apod.).“ (srov. DRÁPAL, Ljubomír. § 76 [Obsah]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 443, marg. č. 1.).

24. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, jak je uvedeno ve výroku I. a) tohoto usnesení.

25. Pro úplnost odvolací soud dodává, že petit předběžného opatření navrženého vůči [Anonymizováno] coby třetí osobě je neurčitý, neboť z něho není zřejmé, v jakém rozsahu by se [Anonymizováno] měla zdržet výkonu akcionářských práv. Není povinností exekučního soudu pátrat o tom, jaký je „rozsah akcionářských práv ohledně nově upsaných akcií, upsaných na základě usnesení valné hromady Společnosti ze dne 17. 7. 2023“. Údaj o tom, čeho se navrhovatel domáhá (žalobní petit), je nesrozumitelný, nebo neurčitý, jestliže vymezení práv a jím odpovídajících povinností v něm obsažené bylo provedeno tak, že nelze dovodit, o jaká práva a povinnosti vůbec jde, a je zřejmé, že převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek jeho materiální nevykonatelnost.

26. Odvolací soud změnil podle § 220 o. s. ř. též nákladový výrok II. tak, že navrhovatelka není povinna do tří dnů od právní moci usnesení soudu prvního stupně zaplatit poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč a výrok III. napadeného usnesení zrušil bez dalšího, neboť toto konstatování mělo být uvedeno pouze v odůvodnění napadeného usnesení soudu prvního stupně, nikoliv deklarováno ve výrokové části.

27. Vzhledem k učiněným závěrům se odvolací soud pro nadbytečnost nezabýval otázkou, zda byly splněny další důvody pro nařízení předběžného opatření stanovené v § 75c odst. 1 o. s. ř.

28. V odvolacím řízení byla [Anonymizováno] vůči navrhovatelce plně úspěšná, a měla by proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. Protože jí však žádné náklady řízení o nařízení předběžného opatření nevznikly, rozhodl soud, že se ve vztahu mezi ní a navrhovatelkou žádné z nich nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

29. O nákladech tohoto odvolacího řízení ve vztahu mezi navrhovatelkou a Společností rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).