o vyslovení neplatností usnesení valné hromady, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. dubna 2021, č. j. 24 Cm 24/2021-36,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně (dále též soud) v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, aby společnosti a [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa] (dále též jen další účastník) byly uloženy na dobu do pravomocného skončení řízení o věci samé povinnosti:

a) svolávat valnou hromadu vždy tak, že nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno na adresu uvedenou v seznamu akcionářů a současně uveřejní oznámení o jejím konání v deníku Hospodářské noviny,

b) uveřejňovat informace, vyzývat akcionáře, oznamovat akcionářům příslušné skutečnosti nebo se jinak na akcionáře obracet v případech, kdy zákon nebo stanovy určují, že se tak má stát způsobem stanoveným pro svolání valné hromady, prostřednictvím uveřejnění na internetových stránkách společnosti a současně písemnou zásilkou zasílanou akcionářům vlastnícím akcie na jméno na adresu uvedenou v seznamu akcionářů a současně uveřejněním v deníku Hospodářské noviny,

c) připustit přijetí usnesení valné hromady pouze tehdy, pokud jsou na ní v okamžiku rozhodování přítomni akcionáři vlastnící akcie, s nimiž lze vykonávat hlasovací práva, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 40 % základního kapitálu společnosti,

d) zdržet se organizace a konání rozhodování akcionářů mimo valnou hromadu (per rollam), včetně zaslání návrhu rozhodnutí akcionářům a oznamování rozhodnutí akcionářům,

e) zdržet se emitování akcií, vydávání akcií a výměny akcií,

f) zdržet se vydávání akcií jako hromadných akcií a výměny jednotlivých akcií za hromadnou akcii a naopak (výrok I.)

a zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, aby dalšímu účastníkovi byla uložena na dobu do pravomocného skončení řízení o věci samé povinnost dodržovat zákaz konkurence stanovený zákonem pro člena správní rady (výrok II.), dále rozhodl, že navrhovatel a další účastník nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení o předběžné opatření (výrok III.), že po právní moci usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření se navrhovateli z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem vrací složená jistota v částce 10 000 Kč. (výrok IV.) a že námitka místní nepříslušnosti Krajského soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření i k projednání věci samé a k rozhodnutí o ní se zamítá (výrok V.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud zejména uvedl, že navrhovatel se domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 3. 2. 2021 (dále též valná hromada) o změně stanov společnosti, o podřízení společnosti zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále z. o. k.), o odvolání dosavadních členů představenstva [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a o jmenování člena správní rady [Anonymizováno], a to pro rozpor s právními předpisy a stanovami, případně vyslovení, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde. Návrh odůvodnil tím, že je akcionářem společnosti vlastnícím 520 kusů akcií společnosti, o konání valné hromady se dozvěděl až následně nahlédnutím do notářského zápisu osvědčujícího valnou hromadu ve sbírce listin, valná hromada nebyla řádně svolána, když společnost neměla v rozhodné době žádného člena představenstva a člena dozorčí rady, valná hromada nebyla usnášeníschopná. Zároveň navrhl nařízení předběžného opatření, a to ve znění uvedeném výše.

3. Soud konstatoval, že pro účely rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření považuje za osvědčené, že navrhovatel je jako akcionář společnosti aktivně legitimován k návrhu ve věci samé, že jeho právo dovolat se neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 3. 2. 2021 nezaniklo uplynutím doby a že valná hromada přijala navrhovatelem napadená usnesení. Soud dospěl k závěru, že vyhovění návrhu ve věci samé nelze vyloučit, nárok ve věci samé je třeba považovat za osvědčený. Dále dospěl soud k závěru, že naléhavá potřeba zatímní úpravy není prokázána, je vyloučena. Uvedený závěr soud odůvodnil tím, že v návrhu na nařízení předběžného opatření pod body a) až d) výroku I. usnesení se domáhá navrhovatel, aby se společnost a další účastník přidržovali prozatímně úpravy ve stanovách ze dne 14. 12. 2015 a návrhem na nařízení předběžného opatření ve výroku II. usnesení se domáhá, aby se další účastník přidržoval prozatímně úpravy ve stanovách před jejich změnou, o které bylo rozhodnuto napadeným usnesením valné hromady. V tomto rozsahu (výrok I. písm. a/ až d/ a výrok II.) tak navrhovatel návrhem na nařízení předběžného opatření požaduje totéž, čeho se domáhá návrhem ve věci samé, tedy aby na dobu do skončení řízení část úpravy napadeným usnesením změněných stanov byla ignorována a aby společnost a další účastník se v těchto postupech museli řídit úpravou v původních stanovách ze dne 14. 12. 2015. Z principů právní úpravy předběžného opatření a z ustálené judikatury vyplývá, že předběžné opatření nemůže být zásadně vydáno, jestliže by jeho obsah byl totožný s rozhodnutím ve věci samé, jak tomu je u návrhu pod body a) až d) výroku I. a výroku II. usnesení je. Návrh na nařízení předběžného opatření pod body e) a f) výroku I. usnesení pak nepředstavuje prozatímní úpravu týkající se předmětného nároku, jímž je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady; předběžné opatření vydané podlé této části návrhu by tudíž nebylo předběžnou úpravou vztahující se k předmětu řízení o věci samé. Soud proto návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

4. Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání, uvedl, že nesouhlasí s tím, že by se v rámci bodů a) až d) předběžného opatření domáhal téhož, co je předmětem věci samé. Ve věci samé jde o návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, návrh na nařízení předběžného opatření směřuje pouze k uložení některých dílčích povinností společnosti a členovi její správní rady, která do pravomocného skončení věci zajistí ochranu základních akcionářských práv navrhovatele. Proto odkaz soudu na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích z 31. 10. 1995, sp. zn. 7 Co 1834/95 není případný. Citované rozhodnutí posuzuje přípustnost předběžného opatření, jehož obsah je totožný s návrhem ve věci samé. O takovou situaci v tomto případě nejde, navrhované předběžné opatření směřuje toliko k dílčí úpravě parametrů některých jednání společnosti a jejího statutárního orgánu vůči akcionářům a má pouze preventivní charakter. Z uvedeného důvodu je i nesprávný odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu z 9, ledna 2018 sp. zn. IV. ÚS 3749/17. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl, nebo aby je zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

5. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 3. 2. 2021 o změně stanov společnosti, o podřízení společnosti zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, o odvolání dosavadních členů představenstva a o jmenování člena správní rady pro rozpor s právními předpisy a stanovami, případně vyslovení, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde s tím, že je akcionářem společnosti, valná hromada nebyla řádně svolána, valná hromada nebyla usnášeníschopná. Zároveň navrhl nařízení předběžného opatření ve výše uvedeném znění.

7. K návrhu navrhovatel m.j. doložil kopie akcií účastníka, přičemž z hromadných akcií nahrazujících 10 akcií v hodnotě po 6 490 Kč č. 527 a 528 série 23 se podává, že dne 1. 4. 2021 byly tyto rubopisovány původním majitelem [právnická osoba]., IČ [IČO] na navrhovatele, dále doložil notářský zápis [Anonymizováno] ze dne 6. 4. 2021 sepsaný notářkou [tituly před jménem] [Anonymizováno], který osvědčoval vlastnictví akcií navrhovatele v celkové jmenovité hodnotě 337 480 Kč. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku a z listin založených ve sbírce listin se podává, že notářský zápis notáře [tituly před jménem] [Anonymizováno] osvědčil, že se konala dne 3. 2. 2021 valná hromada společnosti, která přijala navrhovatelem výše tvrzená rozhodnutí.

8. Soud dospěl k závěru, že navrhovatel osvědčil, že je jako akcionář společnosti aktivně legitimován k návrhu ve věci samé, že návrh podal včas a že valná hromada přijala navrhovatelem napadená usnesení. Dále soud dospěl k závěru, že nárok ve věci samé je osvědčený, avšak navrhovatel naléhavou potřebu zatímní úpravy neprokázal.

9. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že navrhovatel naléhavou potřebu zatímní úpravy neprokázal, avšak z jiných důvodů, než které uvedl v napadeném rozhodnutí soud.

10. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

11. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení.

12. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a se použijí obdobně.

13. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovanými ustanoveními zákona současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok.

14. Pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné na www.nsoud.cz).

15. Dle usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 163/09: „Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, "prokázána" především potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků, respektive obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, tato potřeba nastává - obecně vzato - v těch případech, kde by nenařízením předběžného opatření vznikl prostor pro jednání, jež by vytvořilo nezvratný stav, resp., jež by vedlo k neodčinitelným následkům. Co do podmínky "prokázání" pak platí, že jde o více než osvědčení, tedy že o důvodech potřeby prozatímní úpravy musí navrhovatel soud přesvědčit, na druhé straně však zde nemá místo dokazování v procesním smyslu, pro které z povahy věci není prostor. U ostatních skutečností, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením postačí, budou-li osvědčeny, tj. aby se jevily pravděpodobnými (k tomu srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 637/05)“.

16. Kritériem pro posouzení přípustnosti navrženého předběžného opatření je v každém případě jeho přiměřenost vzhledem ke skutkovému stavu věci, resp. navrhovatelem prokázanému ohrožení či porušení jeho práv.

17. Navrhovatel v návrhu na nařízení předběžného opatření, co se týče potřeby zatímní úpravy právních poměrů účastníků, pouze tvrdil, že změnou stanov přijatou napadeným usnesením došlo k zásahu do práv akcionářů a některých dosavadních práv navrhovatele jako akcionáře společnosti, přičemž navrhovaným předběžným opatřením by byly dočasně odloženy některé kroky a změny ve společnosti, které jsou k újmě navrhovatele. Navrhovatel v uvedeném návrhu dále pouze popsal, v čem spatřuje neplatnost napadených usnesení a v čem spočívá důsledek přijetí napadených usnesení.

18. Odvolací soud dospěl k závěru, že tvrzení navrhovatele v jeho návrhu, co se týče potřeby zatímní úpravy právních poměrů účastníků, jsou natolik obecná, že nejsou schopna prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků. Navrhovatel zejména netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo zřejmé, že by v případě nenařízení předběžného došlo k jednání, jež by vedlo k neodčinitelným následkům. Netvrdil, jaká konkrétní bezprostřední újma hrozí.

19. Za této situace, kdy nebyla splněna jedna z výše uvedených podmínek pro nařízení předběžného opatření, že navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení, nebylo možno návrhu již jen z tohoto důvodu vyhovět.

20. Pro úplnost odvolací soud konstatoval, že shodně se soudem má za to, že navrhovatel osvědčil oprávněnost podaného návrhu ve věci samé, když skutečnost, že podaný návrh ve věci samé je oprávněn, se jeví pravděpodobnou, neboť osvědčil své tvrzení o tom, že je vlastníkem akcií účastníka, tedy je osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu o věci samé, tento podal včas a dále bylo osvědčeno, že se konala předmětná valná hromada a že přijala napadená usnesení, přičemž tvrzení navrhovatele obsažená v odůvodnění návrhu o věci samé se jeví pravděpodobnými.

21. Odvolací soud uzavřel, že podmínky pro to, aby byly do doby pravomocného skončení řízení zatímně upraveny poměry účastníků, nejsou dány.

22. S ohledem na uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, kterým návrh zamítl, podle § 219 o. s. ř. potvrdil.