o zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku, nahrazení rozhodnutí valné hromady účastníka č.1/ ze dne 17. 8. 2020 přijatého pod bodem 10, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 74 Cm 180/2020-58 ze dne 21. 4. 2021

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Zamítá se návrh na určení, že se k 225.841.260 hlasům [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B], se sídlem: [adresa], zapsaného ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl L, vložka 2096, při hlasování o návrhu minoritního akcionáře obchodní společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem: [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 460, ve znění: ‚Valná hromada mění stanovy společnosti tak, že A) dosavadní text článku 5 odst. 4 stanov společnosti ve znění „Akcionář nemá přednostní právo na upsání i těch akcií, které v souladu se zákonem o obchodních korporacích neupsal jiný akcionář.‘ se nahrazuje tímto textem „Akcionář má přednostní právo na upsání i těch akcií, které v souladu se zákonem o obchodních korporacích neupsal jiný akcionář.‘ pod bodem pořadu č. 10 valné hromady obchodní společnosti [Jméno navrhovatele B]., IČO [IČO], se sídlem: [adresa], PSČ [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2742, konané dne 17.8.2020 od 10:00 hod. v konferenčním sálu zámku v [adresa], [adresa], nepřihlíží.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Zamítá se návrh na určení, že valná hromada obchodní společnosti [Jméno navrhovatele B]., IČO [IČO], se sídlem: [adresa], PSČ [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2742, pod bodem č. 10 pořadu přijala návrh minoritního akcionáře obchodní společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem: [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 460, ve znění: ‚Valná hromada mění stanovy společnosti tak, že A/ dosavadní text článku 5 odst. 4 stanov společnosti ve znění ‚Akcionář nemá přednostní právo na upsání i těch akcií, které v souladu se zákonem o obchodních korporacích neupsal jiný akcionář.‘ se nahrazuje tímto textem ‚Akcionář má přednostní právo na upsání i těch akcií, které v souladu se zákonem o obchodních korporacích neupsal jiný akcionář.‘ “ V bodě III. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovatel je povinen nahradit účastníku č. 1/ náklady řízení ve výši 10 200,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce účastníka č. 1/. V bodě IV. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovatel je povinen nahradit účastníku č. 2/ náklady řízení ve výši 20 570,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce účastníka č. 2/.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že předmětný nárok, jak byl popsán v bodě I., II. výroku rozhodnutí soudu, navrhovatel uplatnil s odůvodněním, že účastník č.2/, coby většinový akcionář účastníka č.1/, zneužil při jednání valné hromady účastníka č.1/ dne 17. 8. 2020, hlasovací právo k újmě celku. Právní předchůdce navrhovatele vyjádřil toto své stanovisko na valné hromadě po proběhlém hlasování o příslušném bodu programu /bod 10/, za situace, že z přítomných 282 891 594 hlasů hlasovalo pro 56 836 644 hlasů, tedy 20,09%, proti hlasovalo 226 054 950 hlasů, tedy 79,91%. Právní předchůdce navrhovatele hlasoval pro přijetí předmětného návrhu.

3. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že navrhovatel poukazoval na novelu zákona č. 90/2012 Sb., učiněnou zákonem č.33/2020 Sb., která ustanovení § 484 odst. 2 zrušila pro rozpor s evropským právem. Podle navrhovatele je zneužití hlasovacího práva ze strany účastníka 2/ k újmě celku dáno v daném případě již tím, že jako většinový akcionář neumožnil změnu stanov, která by byla v souladu s evropským právem, a naopak svým hlasováním zapříčil, že stanovy účastníka v článku 5 odst. 4 odporují článku 72 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady /EU/ 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností. Navrhovatel je přesvědčen o povinnosti soudu vykládat vnitrostátní právo souladně se zněním Směrnice.

4. Jak je popsáno v odstavci 7 odůvodnění rozhodnutí soudu, navrhovatel zdůraznil, že navrhovaná změna stanov je ve prospěch všech akcionářů účastníka, neboť rozšíření přednostního práva na úpis akcií i v druhém kole úpisu by svědčilo všem akcionářům. Hypotézu právní normy ust. § 212 odst. 2 o. z. má tak za naplněnou. Návrh navrhovatele je přitom o to naléhavější, že na stejné valné hromadě účastníka bylo přijato rozhodnutí o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu účastníka, čili hrozí /k újmě všech akcionářů/, že se bude zvyšovat základní kapitál účastníka na základě vadného ustanovení článku 5 odst. 4 stanov účastníka 1/, které vylučuje předností právo akcionářů na úpis akcií v druhém kole upisování.

5. Dále z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že v otázce usnášeníschopnosti navrhovatel odkázal na čl. 14 odst. 1 stanov, dále s poukazem na komentářovou literaturu vyjádřil přesvědčení o tom, že ke zneužívajícím hlasům se nepřihlíží, za těchto okolností bylo navržené rozhodnutí přijato 99,6% hlasů přítomných akcionářů. Navrhovatel rovněž navrhuje, aby soud rozhodl, že bylo přijato usnesení valné hromady účastníka č.1/, schvalující návrh akcionáře [právnická osoba]. na změnu stanov –čl. 5 odst. 4 tak, že akcionář má přednostní právo na úpis akcií, neupsaných v 1. kole.

6. Jak se dále podává z odůvodnění rozhodnutí, Účastník č.2/ ve svém vyjádření k návrhu namítal, že není tvrzeno, v čem spočívá újma celku, proti návrhu se navíc vyslovila i většina přítomných minoritních akcionářů. Pokud jde o aktivní legitimaci navrhovatele, tak jeho účast v řízení je účelová, zastupoval pana [Anonymizováno], který změnu stanov nenavrhoval, změnu navrhovala společnost [právnická osoba].. Pan [Anonymizováno] se domáhal, aby valná hromada vůbec neproběhla, a nyní navrhuje rozhodnout, že změna stanov přijata byla. Nedošlo k vyloučení přednostního práva akcionářů již v prvním kole, jen v kole druhém, což bylo v souladu se zněním zákona č. 90/2012 Sb. v době konání valné hromady. Pokud se navrhovatel dovolává Směrnice, nejde o přímo aplikovatelnou normu, do právního řádu byla transformována novelou zákona č. 90/2012 Sb. / o obchodních korporacích /.

7. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že účastník č.1/ argumentoval shodně jako účastník č.2/, poukázal na skutečnost, že navrhovatel vstoupil do účastníka č. 1/ po napadené valné hromadě a musel si být vědom obsahu stanov. Znění stanov, jehož změna byla navrhována, bylo v souladu s tehdy platným zněním § 484 odst. 2 zákona č.90/2012 Sb. Novelizovaná úprava, na niž navrhovatel odkazuje, nebyla v době konání valné hromady účinná.

8. Poté, co soud odkázal na související právní úpravu, zejména na dikci ustanovení § 428 odst. 1, § 484, § 416 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., a dále § 8, § 212 zákona č. 89/2012 Sb., s tím, že pokud jde o hmotněprávní právní předpisy, věc třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb. a č.90/2012 Sb. ve znění, účinném do 31. 12. 2020, kdy soud rovněž odkázal na čl. II., 1 , čl. XVI. zákona č. 33/2020 Sb. / novela zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích/, popsal v odstavci 33 až 34 odůvodnění zjištění, jež učinil z provedeného dokazování : „ Účastník č.1/ je právnickou osobou-akciovou společnosti, která emitovala celkem 2 952 000 ks kmenových akcií na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 102,- Kč. Základní kapitál činí 301 104 000,- Kč /důkaz výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2742/. Z důkazu Stanovami účastníka č.1/ se podává, že akcionář nemá přednostní právo na upsání i těch akcií, které v souladu se zákonem o obchodních korporacích neupsal jiný akcionář /čl. 5.4./. Podle článku 14 valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 40% základního kapitálu /odst. 1/. Hlasovací právo náležející jedné akcii se řídí její jmenovitou hodnotou tak, že na každou 1,- Kč jmenovité hodnoty akcie připadá jeden hlas /odst. 3/. Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, ledaže zákon o obchodních korporacích nebo tyto stanovy vyžadují jinou většinu /odst. 8/. Podle Zprávy o vztazích – příloha výroční zprávy účastníka č.1/ za rok 2019, je účastník č.2/ osobou ovládající se podílem na hlasovacích právech 75%. Tato skutečnost se podává též z důkazu seznamem akcionářů, kde je u účastníka č.2/ uveden počet hlasů: 225 841 260, tedy 75% z podílu na základním kapitálu /301 104 000,- Kč/. Valná hromada účastníka č.1/ konaná dne 15.10.2020 pověřila představenstvo aby zvýšilo základní kapitál upisováním nových akcií, nejvýše o částku ve výši 51 000 000,- Kč, pouze peněžitým vkladem; pověření je uděleno do 30.4.2021. Dále valná hromada nepřijala protinávrh akcionáře [právnická osoba]. na rozhodnutí o změně článku 5. odst. 4 stanov, který byl navrhován ve znění: „Akcionář má přednostní právo na upsání i těch akcií, které v souladu se zákonem o obchodních korporacích neupsal jiný akcionář“. Pro tento návrh hlasovalo 56 836 644 hlasů, tj. 20,09%, proti 226 054 950 hlasů, tj. 79,91%. Nikdo se nezdržel /důkaz Notářským zápisem [Anonymizováno], sepsaným jménem [tituly před jménem] [Anonymizováno], notáře se sídlem v [Anonymizováno], zápis z jednání valné hromady pořízený účastníkem č.1/ . Na den 30.4.2021 je svolána valná hromada účastníka č.1/, která má v programu jednání /mimo jiné/ bod č. 10.: Změna stanov, a to tak, že /mimo jiné/ v článku 5 stanov se ruší odstavec 4. Tento návrh je odůvodněn tím, že novela z.o.k. zrušila ustanovení § 484 odst. 2, které umožňovalo ve stanovách vyloučit přednostní právo na upsání i těch akcií, které v souladu s z.o.k. neupsal jiný akcionář /důkaz pozvánkou na valnou hromadu/.“

9. Poté, co soud vymezil učiněná zjištění, zabýval se v odstavci 35 odůvodnění se zabýval otázkou aktivní legitimací navrhovatele. Na základě nesporných tvrzení účastníků řízení měl za nepochybné, že navrhovatel je akcionářem, akcie nabyl po konání valné hromady od akcionáře Hladíka, jenž byl ke dni konání valné hromady zapsán v seznamu akcionářů. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1499/2017 soud konstatoval, že ohledem na datum podání daného návrhu právním nástupcem akcionáře Hladíka k soudu, je rovněž nepochybné, že k nabytí akcií došlo v tříměsíční lhůtě dle ustanovení § 428 odst. 1 zákona č. 90/2021 Sb. V dané souvislosti pak soud v odstavci 36 odůvodnění poukázal na situaci, v níž se navrhovatel na rozdíl od svého právního předchůdce nachází. Navrhovatel nabyl akcie po konání napadené valné hromady v situaci, kdy zakoupením akcií přistoupil ke stávajícím stanovám účastníka č.1/. „ Nelze přiznat právní ochranu jednání, které spočívá v tom, že společník dobrovolně přijme účast v obchodní korporaci, které se řídí stanovami, jejichž obsah mu musel být znám, a který si následně začne vynucovat změnu toho, co se mu ve stanovách nelíbí. Takové jednání lze posoudit pouze jako zjevné zneužití práva, které právní ochrany nepožívá.“

10. Soud zdůraznil, za daný závěr je postačující k rozhodnutí o zamítnutí návrhu, nicméně zde jsou i další důvody na základě nichž nelze návrhu vyhovět: Návrh je bezpředmětný, když ustanovení stanov, o jehož změně se na valné hromadě hlasovalo, již není účinné a tedy závazné, přitom soud podle § 153 odst. 1 o. s. ř. rozhoduje dle stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí, dále, nelze si vynutit změnu stanov s poukazem na právní úpravu, která ještě není účinná. „Nelze shledat zneužití hlasů v tom, že akcionář – byť většinový – hlasuje proti návrhu na změnu stanov za situace, kdy stávající znění stanov zákonu platnému v době rozhodování napadené valné hromady neodporuje a společnost má dosud zákonnou lhůtu pro změnu stanov. Navrhovatel shledává souvislost v tom, že na napadené valné hromadě bylo současně rozhodnuto o pověření představenstva zvýšit základní kapitál a dovozuje, že hlasování účastníka č.2/ bylo vedeno záměrem umožnit blíže neidentifikovatelné třetí osobě /kterou vybere/ získat účast ve společnosti. Tuto úvahu navrhovatele vylučuje už jen to, že v pověření představenstva, jak je obsaženo v usnesení valné hromady, není ani zmínka o tom, že by snad měly být akcie neupsané v prvním kole stávajícími akcionáři upsány předem určeným zájemcem. Úvahu navrhovatele lze označit za nepodloženou spekulaci. Nadto nelze předjímat, zda by vůbec k úpisu akcií v druhém kole mohlo dojít.“ / odst. 41 odůvodnění /.

11. Soud rovněž odkázal na skutečnost, že proti předmětnému návrhu se vyslovila většina přítomných minoritních akcionářů a dále předestřel úvahu, že nepřijetím změny stanov nemohlo dojít ke zvýhodnění většinového akcionáře. V odstavci 43 odůvodnění soud vyslovil stanovisko, že „ ‚Celkem‘ ve smyslu ust. § 212 o.z. je třeba rozumět právnickou osobu, nikoli jednotlivé akcionáře, a právnické osobě hlasováním účastníka 2/ škoda nevznikla a soud si neumí představit, jak by mohla do budoucna vzniknout. Pokud navrhovatel argumentuje tím, že celek je tvořen akcionáři a minoritní akcionáři by měli ze změny stanov prospěch, pak je nutno připomenout, že jim ani stávajícím zněním stanov nebylo bráněno v úpisu akcií v 1. kole. Navrhovatelem tvrzená újma celku touto ve smyslu ust. § 212 o.z. není, a už vůbec není patrno, jak by mělo dojít k zvýhodnění většinového akcionáře nepřijetím změny článku 5 odst. 4/ stanov.“

12. K argumentaci „ Směrnicí“, soud v odstavci 45 poukázal na právní povahu Směrnice, kdy vnitrostátní zákonodárci musí přijmout prováděcí akt k dosažení cílů, stanovených směrnicí. Tak se i v daném případě v České republice stalo novelizací ustanovení § 484 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb.

13. Pokud jde o nárok, jak je o něm rozhodnuto v bodě II. výroku, k tomu soud zaujal stanovisko, že není oprávněn k vydání takového rozhodnutí, takové rozhodnutí mu nepřísluší.

14. V odstavci 47 odůvodnění soud předestřel úvahu, že v případě odečtu sistovaných hlasů většinového akcionáře / 75% hlasů , by pro přijetí navrženého usnesení nebylo dosaženo byť jen 40 % přítomných, což je usnášeníschopné kvórum valné hromady dle stanov účastníka č.1.

15. „ Ze všech shora uvedených důvodů soud návrh zamítl.“ / odstavec 48 odůvodnění/.

16. O nákladech řízení soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

17. Ve včas podaném odvolání navrhovatel namítal, že předmětný návrh na změnu čl.5 odst. 4 stanov účastníka č.1 byl na inkriminované valné hromadě vznesen jiným minoritním akcionářem / společností [právnická osoba]., nikoliv navrhovatelem/, není tak pravdou, že si navrhovatel poté, co se stal akcionářem účastníka, vynucoval změnu stanov. Tato otázka již v době vstupu navrhovatele do účastníka byla na stole.

18. Dále navrhovatel nesouhlasí se závěrem soudu, že by jednání navrhovatele mělo představovat zjevné zneužití práva. “Navrhovatel se svým návrhem domáhá toliko vyjasnění uvedené sporné otázky zdali došlo / v důsledku hlasování na valné hromadě účastníka dne 17.8. 2020 / ke změně čl. 5 odst. 4 stanov účastníka / tedy zakladatelského právního jednání/ či nikoliv, a to ve věci, která se týká sic! jednoho ze základních práv akcionáře, a to přednostního práva na úpis.”

19. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s argumentací a závěry soudu, jež vysvítají z odstavce 38-41 odůvodnění jeho rozhodnutí. Soud totiž uzavřel, že vzhledem k tomu, že soud podle ustanovení § 153 odst. 1. o.s.ř. rozhoduje dle stavu ke dni vyhlášení, je návrh bezpředmětný, neboť v důsledku přechodného ustanovení čl. II.1 zákona č. 33/2020 Sb. jsou nyní stanovy v rozporu s donucujícím znění zákona a pozbyly tudíž účinnosti / závaznosti /. Soud rovněž poukázal na skutečnost, že na legislativní vývoj reagoval účastník č.1/ svoláním valné hromady na 30. 4. 2021, kde navrhoval změnu stanov právě vypuštěním inkriminovaného článku. Dle soudu nelze shledat zneužití hlasů v tom, že akcionář, byť většinový, hlasuje proti návrhu na změnu stanov za situace, kdy stávající znění stanov zákonu platnému v době rozhodování napadené valné hromady neodporuje a společnost má dosud zákonnou lhůtu pro změnu stanov. Pokud navrhovatel poukazuje na pověření představenstva zvýšit základní kapitál, tak v pověření představenstava, jak je obsaženo v usnesení valné hromady, není obsažena jakákoli zmínka o tom, že by snad měly být akcie neupsané v prvním kole stávajícími akcionáři upsány předem určeným zájmcem.

20. Navrhovatel je přesvědčen, že k závěru o zneužití hlasovacího práva většinovým akcionářem / účastník č.2/ šlo dospět na základě řádného výkladu právní úpravy účinné ke dni konání valné hromady. Navrhovatel má za to, že většinový akcionář svým hlasováním zablokoval přijetí změny stanov, která by všem akcionářům účastníka / tj. celku / přiznávala / v souladu s § 487 zákona č. 90/2012 Sb. více akcionářských práv / v podobě rozšíření jejich přednostního práva na úpis akcií v druhém kole upisování, respektive z logiky věci i v dalších kolech upisování / což představuje onu újmu celku. Soudu navrhovatel v dané souvislosti vytýká, že se nezabýval eurokomformním výkladem ustanovení § 484 odst. 1 a § 487 zákona č. 89/2012 Sb. , odkázal dále na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. 27 Cdo 155/2019 ze dne 26. 11. 2020, jež se zabývalo možností vyloučení přednostního práva akcionářů, a poukázal rovněž na podstatu institutu zneužití práva, zakotveného v ustanovení § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , jež je obdobou ustanovení § 56a obchodního zákoníku.

21. Ve svém odvolání / odst.23 / navrhovatel dále namítal, že „Soud prvního stupně se upnul na výklad zákona o obchodních korporacích ve znění zákona č. 33/2020 Sb., aniž by se dostatečně zabýval /ve shora naznačeném smyslu/ úpravou zákona o obchodních korporacích účinnou ke dni konání dané valné hromady a zásadami, na kterých je uvedený zákon založen /viz zásada rovnosti akcionářů – § 244 odst. 1 ZOK/. Dle navrhovatele šlo jednání většinového akcionáře posoudit jako zneužívající /a diskriminační/ v režimu této právní úpravy.“

22. V dané souvislosti odvolatel za použití podrobné právní argumentace předestřel úvahu, že v důsledku zablokování přijetí předmětného návrhu většinovým akcionářem by mohlo během druhého a dalšího kola úpisu dojít ke změně poměru sil v účastníkovi č.1/. Pro naléhavost podaného návrhu svědčí to, že jestliže na stejné valné hromadě účastníka č.1/ bylo přijato rozhodnutí o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu, hrozilo, že se základní kapitál bude zvyšovat na základě vadného ustanovení stanov.

23. Odvolatel nesouhlasí se stanoviskem soudu o bezpředmětnosti návrhu v důsledku účinnosti zákona č. 33/2020 Sb. Tato novela ale nemá dopad na usnesení valné hromady, konané před její účinností.

24. Pokud jde o hlasování na valné hromadě, tak skutečnost, že několik drobných akcionářů, kteří mají vazbu na většinového akcionáře, hlasovalo společně s ním, proti přijetí změny stanov, nemůže nic změnit na závěru, že většinový akcionář zneužil v daném případě hlasovací právo k újmě celku.

25. Dle odvolatele je dále nesprávný názor soudu o tom, že „ celkem“ ve smyslu ustanovení § 212 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. je třeba rozumět právnickou osobu, nikoliv jednotlivé akcionáře. Jednoznačný závěr vyplývá z komentářové literatury jak k zákonu o obchodních korporacích, tak občanskému zákoníku.

26. Pokud soud argumentuje tím, že stávající znění stanov nebránilo akcionářům v úpisu akcií v prvním kole, tak daná argumentace se míjí s podstatou věci, neboť ze smyslu přednostního práva a zásady rovnosti akcionářů jde o to, že akcionáři mají mít přednostní právo i v dalších kolech úpisu. Odvolatel namítá, že absence přednostního práva všech akcionářů většinovému akcionáři umožňuje pro sebe uzurpovat výhodu svými hlasy rozhodnout o tom, že bude předem určeným zájemcem dle § 479 zákona č. 90/2012 Sb.

27. Předmětnou argumentaci odvolatel shrnul v odstavci 37 odvolání: „Jak bylo opakovaně řečeno, vyloučení předmětného práva je ku prospěchu většinového akcionáře, který pak vahou svých hlasů rozhoduje o osudu neupsaných akcií /může je upsat sám nebo jím určená třetí osoba/, aniž by měli ostatní akcionáři možnost tomuto jakkoliv efektivně zabránit, resp. se na takovém dodatečném úpisu akcií podílet /což právě garantuje přednostní právo/ a tím chránit svou majetkovou investici do základního kapitálu, což je v rozporu se zásadou rovnosti akcionářů /srov. také čl. 11 odst. 1 LZPS/. Čl. 5 odst. 4 účastníka je tak diskriminační a zvýhodňuje většinového akcionáře, resp. znevýhodňuje menšinové akcionáře bez spravedlivého důvodu.“

28. Z odvolání dále vyplývá, že odvolatel nesouhlasí rovněž s rozhodnutím v bodě II. výroku a jeho odůvodněním. Odvolatel má jednak za to, že se neuplatní ustanovení § 428 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., na něž soud odkazuje, dále je odvolatel přesvědčen, že daný určovací návrh dle ustanovení § 80 o.s.ř. splňuje svou preventivní povahu za situace, že se navrhovateli nenabízí jiný procesní prostředek ochrany, a že soud má pravomoc ve vazbě na ustanovení § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. určovacím výrokem rozhodnout, že usnesení valné hromady bylo přijato. Ostatně postup, kdy navrhovatel spojí s návrhem podle § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. i návrh na určení, že sporné usnesení valná hromada přijala, je doporučován v komentáři k zákonu o obchodních korporacích, 3. vydání, vydaném v nakladatelství C. H. Beck v roce 2020, autorů: Štenglová Ivana, Havel Bohumil, Cileček Filip Kuhn Petr, Šuk Petr.

29. V odstavci 45 až 49 odvolání se odvolatel zabýval otázkou usnášeníschopnosti v daném případě a vyjádřil přesvědčení o tom, že daná valná hromada usnášeníschopná byla. Celkový počet hlasů v účastníkovi č.1/ je 301 104 000 hlasů. Podle článku 14 odst. 1 stanov účastníka je valná hromada usnášeníschopná, jsou-li přítomni akcionáři vlastnící, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 40% základního kapitálu. Odhlédnuto od 225.841.260 hlasů účastníka č.2/, kdy počet hlasů pro dané hlasování činí 75 262 740 hlasů, pokud se účastnili akcionáři s 57 050 334 hlasy, valná hromada účastníka byla usnášeníschopná. Z těchto hlasů hlasovalo pro předmětný návrh 99,6 % hlasů přítomných akcionářů, což je víc než zákonem požadovaná 2/3 většina hlasů přítomných akcionářů. Opačný závěr soudu tedy není opodstatněný.

30. Účastník č.1/ ve svém vyjádření k odvolání prezentoval přesvědčení, že výkon hlasovacího práva ze strany spolku jako většinového akcionáře nemůže být posuzován jako zneužívající pouze proto, že většinový akcionář je schopen na valné hromadě svými hlasy prosadit svoji vůli. Namítá, že zákonným předpokladem pro to, aby výkon hlasovacího práva mohl být označen za zneužívající, je jeho způsobilost přivodit jím újmu celku podle § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Přitom z návrhu ani z odvolání není zřejmé, jaká újma celku měla být způsobena nepřijetím změny článku 5 odstavce 4 stanov společnosti. „ S ohledem na rozsah účasti navrhovatele ve společnosti si lze těžko představit, že by konkrétně navrhovateli, kterému náleží jednotky kusů akcií, vznikla či hrozila v souvislosti s článkem 5 odstavec 4 stanov jakákoli újma, či že by mohl mít z přijetí navrhované změny jakýkoli prospěch.“ Účastník č.1/ zdůraznil, že navrhovatel vstoupil do účastníka č.1/ až po konání předmětné valné hromady.

31. Dále, článek 5 odstavec 4 stanov byl účinný od roku 2014 až do jeho zrušení valnou hromadou konanou dne 30. 4. 2021, byl souladný se zněním § 484 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. účinném do 31. 12. 2020. Článek platil dlouhodobě a k žádnému ohrožení společnosti vstupem třetí osoby nedošlo, ostatně navrhovatel coby třetí osoba se stal akcionářem po konání valné hromady bez ohledu na článek 5 odstavec 4 stanov společnosti. Vyloučení přednostního práva akcionářů na úpis akcií neupsaných jinými akcionáři je s účinností od 1. 1. 2021 zakázáno přímo ze zákona. Příslušnou změnu stanov bylo možno provést do 1. 1. 2022, na valné hromadě účastníka č.1/ dne 30. 4. 2021 byl článek 5 odst. 4 stanov odstraněn.

32. Pokud jde o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu společnosti, toto bylo valnou hromadou uděleno 30. 4. 2021. Ke zvýšení základního kapitálu společnosti dle předmětného pověření představenstva společnosti nedošlo a dojít už nemůže.

33. Účastník č.2/ ve svém vyjádření k odvolání jednak poukázal na bezpředmětnost podaného návrhu, neboť valná hromada účastníka č.1/, konaná dne 30. 4. 2021 čl. 5 odst. 4 stanov odstranila. Současně účastník č.2/ vyjádřil podiv nad smyslem odvolání, „ neboť změna stanov, které se navrhovatel návrhem ze dne 16. 11. 2020 domáhá, je v současné době nadbytečná. Čl. 5 odst. 4 stanov byl zrušen, přičemž neexistuje žádný právní ani skutkový důvod, proč by stanovy měly být ve smyslu navrhované změny čl. 5 odst. 4 stanov změněny ke dni 17. 8. 2020. Přednostní právo akcionářů na úpis akcií neupsaných jinými akcionáři, tj. na úpis akcií ve druhém a dalším kole upisování, již tedy na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 30. 4. 2021 vyloučeno není.“

34. Dále ve svém vyjádření účastník č.2/ uvedl, že „navrhovatel nepochopil úvahu soudu, obsaženou v bodě 36 odůvodnění usnesení soudu prvního stupně. Soud prvního stupně si je vědom skutečnosti, že navrhovaná změna čl. 5 odst. 4 stanov byla na valné hromadě navržena menšinovým akcionářem odlišným od navrhovatele, a to společností [právnická osoba]. Podstatou úvahy soudu prvního stupně bylo, že navrhovatel vstoupil do účastníka řízení č. 1/ s vědomím toho, že předmětná valná hromada nepřijala navrhovanou změnu čl. 5 odst. 4 stanov a navrhovatel dobře věděl, k jakým stanovám přistupuje. Navrhovatel jako advokátní kancelář na předmětné valné hromadě zastupoval jednoho z menšinových akcionářů, pana [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], PSČ [adresa] /dále jen „právní předchůdce navrhovatele“/ na základě písemné plné moci, a to prostřednictvím jednoho ze svých advokátů, [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Při vstupu do účastníka řízení č. 1/ tak navrhovatel i s ohledem na svoji osobní účast na předmětné valné hromadě věděl, jaké je znění stanov účastníka řízení č. 1/ a že akcionáři navrhovanou změnu čl. 5 odst. 4 stanov nepřijali.

35. Dále, navrhovatel se stal akcionářem účastníka řízení č. 1/ až po konání předmětné valné hromady. Celkem disponuje 10 ks akcií, tj. 1020 hlasy. Se svými 1.020 hlasy se přitom domáhá přijetí rozhodnutí, proti kterému se na valné hromadě vyslovilo celkem 226.054.950 hlasů přítomných akcionářů. Jednání navrhovatele, který po vstupu do účastníka řízení č. 1/ okamžitě napadá rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti žalobami je ryze účelové a směřuje pouze k destabilizaci účastníka řízení č. 1/. Navrhovatel do účastníka řízení č. 1/ vstoupil pouze z toho důvodu, aby mohl z pozice menšinového akcionáře napadat rozhodnutí orgánů účastníka řízení č. 1.“

36. Dále účastník č.2/ poukázal na skutečnost, že ve skutečnosti navrhovatel zastupuje menšinové akcionáře, společnost [právnická osoba]. a [právnická osoba] a místo toho, aby tyto společnosti zastupoval standardním způsobem, zvolil rafinovanější postup a vstoupil do účastníka č.1/ na základě zakoupení několika kusů akcií a zájmy společností [Anonymizováno] zastupuje zevnitř jako menšinový akcionář. Účastník č.2/ má za to, že daný postup je v rozporu se zákonem o advokacii. A zdůrazňuje, že navrhovateli o čl. 5 odst. 4 stanov vůbec nejde, jeho úmyslem je využít své odborné znalosti a destabilizovat účastníka č.1/.

37. Dále ve svém vyjádření účastník č.2/ uvedl, že současné znění stanov je v souladu s novelizovaným zněním § 484 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., účinném od 1. 1. 2021. Dále, ze strany navrhovatele není tvrzeno, v čem spočívá újma celku, přitom proti návrhu minoritního akcionáře se vyslovila i naprostá většina přítomných minoritních akcionářů. Dále, není k újmě celku, že valná hromada pověřila představenstvo zvýšením základního kapitálu, což je právní jednání, učiněné před účinností novely. A navrhovaná změna stanov novelizovanému znění stanov neodpovídá, lze ji provést úplným odstraněním citovaného ustanovení stanov, čímž se bude zabývat valná hromada v roce 2021, dále změna výše základního kapitálu realizována nebude. Jinak účast navrhovatele ve společnosti je účelová, zastupoval pana [Anonymizováno], který změnu navrhoval, pan [Anonymizováno] se domáhal toho, aby valná hromada vůbec neproběhla. Většinový akcionář nic nezablokoval, hlasoval podle svého přesvědčení, a nejen on. Pokud jde o vstup třetí osoby, musela by být splněna řada podmínek: nebyly by upsány akcie v 1. kole a není tvrzeno, že by to mohlo nastat.

38. Hlasování většinového akcionáře proti přání navrhovatele není zneužitím hlasovacího práva, ale výkonem hlasovacího práva. Účastník řízení č. 2/ na předmětné valné hromadě vykonal své hlasovací právo dle vlastní vůle a přesvědčení. Pouze z toho důvodu, že vůle účastníka řízení č. 2/ neodpovídá názoru navrhovatele, nelze výkon hlasovacího práva účastníka řízení č. 2/ označovat za zneužívající. Proti přijetí navrhované změny čl. 5 odst. 4 stanov skutečně hlasovala většina akcionářů přítomných na valné hromadě, a to většina menšinových akcionářů / nikoli počtem hlasů, ale počtem přítomných subjektů. Dále, účastník č.2/ souhlasí se stanoviskem soudu prvního stupně, že celkem je ve smyslu ustanovení § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. je třeba rozumět samotnou obchodní korporaci. Účastník č.2 souhlasí s posouzením, jak bylo soudem prvního stupně učiněno „ Navrhovatel nebyl v řízení před soudem prvního stupně schopen uvést, jakou újmu celku způsobilo nepřijetí navrhované změny čl. 5 odst. 4 stanov a jakým způsobem mělo ze strany účastníka řízení č. 2/ dojít ke zneužití hlasovacího práva k újmě celku.“

39. Závěrem účastník č.2/ podotkl, že polemika navrhovatele s odůvodněním rozhodnutí soudu ve vztahu k bodu II. výroku je nadbytečná, neboť nárok nebyl dán, dále v odstavci 47 odůvodnění soud předestřel ryze hypotetické úvahy, neboť má za to, že ke zneužití hlasovacího práva k újmě celku nedošlo.

40. Při jednání, které proběhlo před odvolacím soudem, účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích a odkázali na svá písemná podání, učiněná v odvolacím řízení. Navrhovatel zdůraznil, že soud špatně uchopil institut zneužití hlasovacího práva, rozhodl opačně, než vyplývá z konstantní judikatury, namítá dále, že platnost valné hromady se musí posuzovat k době, kdy bylo rozhodnutí učiněno a rozhodnutí nelze zneplatnit dalšími skutečnostmi, jež nastaly později. Tedy v daném případě není rozhodné, že se základní kapitál nakonec nezvyšoval a rovněž není rozhodné, že následně byla přijata novela, upravující předmětné ustanovení zákona. Soudu dále vytýká, že se nezabýval eurokomformním výkladem zákona.

41. Pokud jde o důkazní návrhy, navrhovatel navrhoval zopakování důkazů, z nich vyvozuje odlišný skutkový závěr, než učinil soud prvního stupně. Jednak jde o skutková zjištění, vážící se k počtu hlasů minoritních akcionářů při předmětném hlasování, dále se navrhovatel vymezuje vůči stanovisku soudu, že přestože se navrhovatel v pozici právního zástupce původního vlastníka akcií jednání valné hromady účastnil, nyní se domáhá změny stanov.

42. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř., a po provedeném jednání / § 214 odst. 1 o. s. ř. /, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

43. Podle ustanovení § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří dnů ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

44. Podle ustanovení § 8 zákona č. 89/2012 Sb. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

45. Odvolací soud vyšel ze zjištění, učiněných soudem prvního stupně a na ně odkazuje.

46. Ztotožňuje se dále se závěrem soudu, že ze strany navrhovatele jde při podaném návrhu o zneužití práva, jak soud dovodil v odstavci 36 odůvodnění svého rozhodnutí. Z dané pasáže odůvodnění jednoznačně vyplývají úvahová východiska soudu pro daný závěr o zneužití práva. Navrhovatel nabyl akcie po konání valné hromady. S ohledem na svou přítomnost na valné hromadě v pozici právního zástupce původního vlastníka jím nyní vlastněných akcií, si nutně byl vědom toho, jaké je aktuální znění stanov a že jejich změna nebyla přijata. Bylo tedy na něm, zda za těchto okolností se rozhodne pro svou majetkovou účast v účastníkovi č.1/ v minoritním rozsahu, či nikoliv. Pokud akcie po konání valné hromady nabyl, je zneužitím práva, pokud svým návrhem usiluje o zvrácení výsledku předmětného hlasování na valné hromadě. V dané souvislosti odkazuje odvolací soud na usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 27 Cdo 3348/2021-857 ze dne 3. 5. 2022, na odstavce 5,6,7,8 odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde jsou prezentovány obdobné závěry, respektive je na ně odkazováno.

47. Ve shodě se soudem prvního stupně tedy odvolací soud považuje návrh s uplatněným nárokem, jak byl popsán v bodě I. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně za právo zneužívající, jenž je třeba zamítnout. V tomto směru odvolací soud shledává důvody pro potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně jako ve výroku věcně správného. Na tomto závěru nemění ničeho, že se odvolací soud neztotožňuje s některými dalšími soudem prvního stupně prezentovanými závěry. Obecně platí, že pokud je napadáno svolání, na valné hromadě přijaté rozhodnutí, včetně okolností hlasování, respektive průběh jednání valné hromady vůbec, tak vždy se tyto skutečnosti posuzují k době konání valné hromady. Dále, pokud soud usuzuje, že „ celkem“ ve smyslu ustanovení § 212 zákona č. 89/2012 Sb. je třeba rozumět právnickou osobu, tak vzhledem k tomu, že hlasování probíhá na valné hromadě mezi akcionáři, je „ celkem“, ve vztahu k němuž může být zneužívajícím jednání způsobena újma, třeba rozumět podle okolností buď samotnou korporaci, nebo všechny ostatní členy korporace / zde akcionáře /.

48. Pro úplnost lze uvést, že nebylo navrhováno vyslovení neplatnosti předmětného usnesení valné hromady, to nikdo z účastníků řízení ani netvrdil.

49. Nárok, jak byl popsán v bodě II. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, navazuje na nárok, popsaný v bodě I. výroku. S ohledem na skutečnost, že uplatněný nárok, jak byl popsán v bodě I. výroku, byl zamítnut, z principu nemůže být nárok, jak o něm bylo rozhodnuto v bodě II. výroku, důvodný. Současně je třeba říci, že jestliže je nárok, jak byl popsán v bodě I. výroku zneužitím práva, totéž nutně musí platit i o nároku, popsaném v bodě II. výroku.

50. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

51. O nákladech odvolacího řízení bylo odvolacím soudem rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud přiznal procesně úspěšným účastníkům vůči navrhovateli účelně vynaložené náklady odvolacího řízení, představované náklady právního zastoupení. Pokud jde o účastníka č.1/, tomu náleží 6 800 Kč / 2x odměna ve výši 3 100 Kč za úkon právní služby: vyjádření k odvolání, účast na jednání, 2x režijní paušál po 300 Kč/. Pokud jde o účastníka č. 2/, tomu náleží 8 228 Kč / 2x odměna ve výši 3 100 Kč za úkon právní služby, 2x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH ve výši 1 428 Kč /.