o určení jediného akcionáře, k odvolání žalobkyně a žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2020 č. j. 80 Cm 253/2019-5,

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Městský soud v Praze vyslovuje svou místní nepříslušnost.“(výrok I)., „Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Brně, jako soudu místně příslušnému (výrok II). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se žalobou podanou proti žalované domáhá, aby soud určil, že jediným akcionářem společnosti [právnická osoba]. je žalobkyně. Dále soud citoval ustanovení § 84, § 85 odst. 3 a § 85a o. s. ř. Na základě citovaných ustanovení Městský soud v Praze konstatoval, že k projednání věci je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud společnosti. Jelikož sídlo žalované je umístěno na adrese [adresa], tedy v obvodu Krajského soudu v Brně, je tento soud také místně příslušným k tomuto řízení. Protože v předmětné věci dosud jednáno nebylo a místně příslušným k řízení je Krajský soud v Brně, vyslovil Městský soud v Praze svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Brně, jako soudu místně příslušnému.

Proti usnesení soudu prvního stupně podaly žalobkyně i žalovaná odvolání. V odvolání žalovaná uvedla, že žalobce se podanou žalobou domáhá určení, že je akcionářem společnosti [právnická osoba]. Řízení, kterým má být určen okruh akcionářů akciové společnost je řízením o statusové záležitosti obchodní společnosti. K řízení o statusových záležitostech obchodní společnosti je místně příslušný soud dle sídla obchodní společnosti. V tomto případě tedy Městský soud v Praze. Na základě výše uvedeného navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil takto: Místně příslušným soudem pro toto řízení je Městský soud v Praze. Žalobkyně své odvolání nedoplnila, jak uvedla ve svém blanketním odvolání.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 105 odst. 1 o. s. ř. místní příslušnost zkoumá soud jen …. jen před tím, než začne jednat o věci samé,… Z citovaného ustanovení vyplývá, že soud může místní příslušnost z vlastní iniciativy zkoumat pouze na začátku řízení (shodně srov. komentář k § 105 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Walters Kluwer ČR, a.s. 2016, s 616).

Dle § 84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Dle § 85 odst. 3 o. s. ř. obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Dle § 85a o. s. ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

Dle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. … krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci,

V daném případě se žalobkyně domáhá žalobou určení, že je jediným akcionářem obchodní společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně (coby „pán sporu“) v žalobě vymezila okruh účastníků řízení tak, že jako jedinou žalovanou označila obchodní společnost [právnická osoba]. (nikoliv i obchodní společnost [právnická osoba].). V řešeném případě se jedná o „spor“ (tzv. sporné řízení) mezi akcionáři, jež vyplývá z účasti na obchodní korporaci (akciové společnosti) ve smyslu § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. V posuzovaném případě měla žalovaná v okamžiku zahájení řízení sídlo v Brně, a to na adrese: [adresa] (což vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně oddíl C, vložka číslo 73800). Proto je ve smyslu § 84, 85 odst. 3 a § 85a o. s. ř. místně příslušným Krajský soud v Brně.

Argumentace žalované je mylná, neboť předmětné řízení není tzv. nesporným řízením ve statusové věci právnických osob ve smyslu § 2 písm. e), § 3 odst. 2 písm. a) a § 85 písm. a) z.ř.s., ale týká se sporu mezi společníky, resp. akcionáři ohledně jejich účasti na společnosti ve smyslu § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Ostatně sama žalobkyně použila správně terminologii účastníků řízení, jež odpovídá označení užívanému ve sporném řízení (žalobkyně, žalovaná), nikoliv navrhovatelka a další účastnice /účastníci/.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku potvrdil jako věcně správné.