o obnovení původního zápisu v obchodním rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. června 2023, č. j. C 43222/RD158/KSPL, Fj 1045/2023/KSPL

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že návrh na zápis změn podaný dne 5. května 2022 pod Fj 180114/2022/MSPH ohledně navrhovatele [Jméno navrhovatele A] zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Navrhovatel se návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 5. května 2022 domáhá obnovení původního zápisu v obchodním rejstříku podle ust. § 117 zákona č. 304/2012 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů (dále jen z. v. r.) tak, jak byl zapsán před přímým zápisem notáře provedeným dne 4. 5. 2022, tedy aby byl nyní zapsaný [Anonymizováno] vymazán z obchodního rejstříku jako jednatel a společník společnosti [Jméno navrhovatele B]., aby byl jako jednatel a jediný společník společnosti [Jméno navrhovatele B]. zapsán navrhovatel a aby byl jako předmět podnikání společnosti [Jméno navrhovatele B]. zapsán pouze „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1- 3 živnostenského zákona“.

3. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 14. června 2022, č. j. C 271507/RD101/MSPH, Fj 180114/2022/MSPH, o návrhu bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2022, č. j. 7 Cmo 162/2022 zrušeno, neboť s ohledem na okamžik přenesení místní příslušnosti již bylo vydáno místně nepříslušným soudem (usnesení o přenesení místní příslušnosti ze dne 26. května 2022, č. j. C 271507/RD82/MSPH, Fj 204140/2022/MSPH, nabylo právní moci dne 31. května 2022).

4. V této věci se jedná o druhé rozhodnutí Krajského soudu v Plzni jako soudu prvního stupně, kdy jeho předchozí usnesení ze dne 20. února 2023, č.j. C 43222/RD142/KSPL, Fj 1045/2023/KSPL, Vrchní soud v Praze jako soud odvolací svým usnesením ze dne 4. května 2023, sp. zn. 7 Cmo 79/2023 zrušil pro absenci odůvodnění a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení, po podrobné rekapitulaci obsahu spisu, uvedl, že na základě pokynu Vrchního soudu v Praze přezkoumal spisový materiál a neshledal pochybení ve vyhotovení notářského zápisu ani v listinách doložených notáři. Notáři byly předloženy všechny listiny potřebné pro provedení přímého zápisu, tedy notář byl oprávněn tento přímý zápis provést. Rejstříkový soud není oprávněn v rejstříkovém řízení přezkoumávat splnění zákonných předpokladů pro zápis podle § 108 z. v. r. Rovněž není oprávněn v rejstříkovém řízení řešit sporné skutečnosti, to náleží soudům v řízení sporném.

6. Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel dne 26. června 2023 včasné odvolání, které odůvodnil podáním doručeným soudu dne 13. srpna 2023. Namítá, že zákonná úprava přímého zápisu notářem nemá představovat „druhou šanci“ předtím (u rejstříkového soudu) neúspěšnému podateli. Pokud [Anonymizováno] před notářem předkládal stejnou listinu – rozhodnutí jediného společníka ze dne 14. března 2022 s datem vzniku funkce jednatele ke dni 14. března 2022, jedná se o stejnou listinu, která byla přílohou návrhu do obchodního rejstříku ze dne 1. dubna 2022 a která byla zamítnutím návrhu na zápis soudem v souladu s § 10 odst. 2 z. v. r. zneplatněna a nemohla být podkladem jiného zápisu. [Anonymizováno] uvedl záměrně notáře v omyl, stejně tak jako notáře neinformoval ani o dalších skutečnostech, např. navrhovatelem podaném trestním oznámení z důvodu odcizení kmenových listů a smlouvy o předu podílu společnosti [právnická osoba]. Soud prvního stupně pochybil, pokud uzavřel, že rejstříkový soud není oprávněn v rejstříkovém řízení přezkoumávat splnění zákonných předpokladů pro zápis určený v § 108 z. v. r. Řízení zahájené podle § 117 z. v. r. je totiž z tohoto pravidla výjimkou, soud se měl zabývat všemi skutkovými a právními okolnostmi případu a zejména tím, že podkladová listina notářského zápisu – rozhodnutí jediného společníka ze dne 14. března 2022, kterou [Anonymizováno] prokazoval své oprávnění jednat jako jednatel společnosti, je absolutně neplatná (nicotná) pro rozpor s § 10 odst. z. v. r. [Anonymizováno] nebyl v době objednávky notářského zápisu a přímého zápisu do obchodního rejstříku jednatelem společnosti a neměl oprávnění společnost před notářem zastupovat. Dokladem nečestnosti jednání [Anonymizováno] je skutečnost, že dne 23. dubna 2022 (tedy krátce před sepsáním notářského zápisu a přímým zápisem notářem) údajně z procesní opatrnosti rozhodl o svém „novém“ jmenování jednatele. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že v obchodním rejstříku budou u společnosti [právnická osoba] obnoveny a zapsány skutečnosti před přímým zápisem notáře [tituly před jménem] [Anonymizováno] provedeným dne 4. května 2022, tzn. aby byl nyní zapsaný [Anonymizováno] vymazán z obchodního rejstříku jako jednatel a společník, aby byl jako jednatel a společník zapsán navrhovatel a aby byl jako předmět podnikání zapsán pouze „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona“.

7. K odvolání navrhovatele se podáním ze dne 12. října 2023 vyjádřil účastník. Uvedl, že napadené usnesení považuje za správné a bezvadné. Navrhovatelem tvrzené účinky § 10 odst. 2 z. v r. se na projednávanou věc neuplatní mj. proto, že podkladové rozhodnutí jediného společníka ze dne 16. března 2022 o odvolání a jmenování jednatele bylo rozhodnutím odlišným, byť mělo stejný obsah a bylo stejného data. Ze smyslu a účelu § 10 dost. 2 z. v. r. plyne, že toto ustanovení dopadá na případy zamítnutí z důvodu, že zvolený člen orgánu právnické osoby nesplňuje zákonné podmínky pro vznik funkce, nikoliv na případy, kdy k zápisu nedošlo k důvodu nedoložení listin. Podle názoru účastníka navíc věc měla být v původním zápisném řízení před rejstříkovým soudem správně vyřízena odmítnutím, pročež by § 10 odst. 2 z. v. r. nebyl aplikovatelný bez dalšího. Dále, stav vzniklý v důsledku zamítavého rozhodnutí rejstříkového soudu byl stavem vzniklým v důsledku přímého zápisu notářem překonán. Konečně návrhu nelze vyhovět, neboť by tím byl založen rozpor skutečného stavu se stavem právním. Tvrzená neplatnost rozhodnutí jediného společníka o odvolání a jmenování jednatele ze dne 14. března 2022 je předmětem sporného řízení, které odvolatel proti současnému vlastníkovi vede u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 115/2022. Obvinění odvolatele jsou nepodložená, nepravdivá a účelová, trestní věc, která byla předmětem namítaného trestního oznámení, byla usnesením Policie ČR ze dne 27. března 2023 č.j. KRPA-171509-61/TČ-2022-001193-1- VAC odložena. Cílem odvolatele je obnovou zápisu v obchodním rejstříku legalizovat svá jednání směřující k vyvedení majetku účastníka, která za účastníka v době, když již nebyl jednatelem, činil. Navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil.

8. Vrchní soud v Praze přezkoumal podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadené usnesení v celém jeho rozsahu, neboť výrok II. je výrokem závislým na rozhodnutí o výroku I. /§ 212 písm. a) o. s. ř. /, jakož i přezkoumal řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Podle § 108 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen z. v. r.) notář provede zápis na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis, jestliže a) zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu pro zápis do veřejného rejstříku, v notářském zápisu pro zápis do evidence svěřenských fondů nebo v notářském zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsaných podle jiného zákona (dále jen „podkladový notářský zápis“), anebo zapisované skutečnosti byly přezkoumány notářem v rámci přezkumu splnění předpokladů pro sepsání podkladového notářského zápisu, b) podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby, popřípadě že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoba nebo její orgán povinny, a c) notáři byly předloženy všechny listiny, které tento nebo jiný zákon požadují pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin.

10. Podle § 110 z. v. r. zápis do veřejného rejstříku provede notář, který sepsal podkladový notářský zápis. Má-li být proveden zápis do veřejného rejstříku notářem na základě více podkladových notářských zápisů, popřípadě také na základě notářského zápisu o osvědčení, provede notář zápis pouze, sepsal-li všechny takové notářské zápisy.

11. Podle § 117 z. v. r. zapsaná osoba, jakož i osoby zapisované v souvislosti s jejím zápisem, se mohou u rejstříkového soudu domáhat výmazu nebo změny zápisu provedeného notářem nebo obnovení původního zápisu za stejných podmínek, za jakých se téhož mohou domáhat proti zápisu rejstříkovým soudem.

12. Podle § 101 odst. 1 z. v. r. zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 78 odst. 1 tím není dotčeno. Podle odst. 2 téhož ustanovení osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.

13. Předně odvolací soud konstatuje, že z napadeného usnesení je zjevné, že soud prvního stupně měl navrhovatele za osobu oprávněnou k podání předmětného návrhu. S tím se ale odvolací soud úplně neztotožnil, neboť pro přezkum zápisu notářem platí stejné limity jako v řízení podle § 101 z. v. r., kdy se navrhovatel může bránit toliko proti zápisu, kterým byl vymazán, nikoliv tedy proti zápisu jiných (jeho osoby se netýkajících) skutečností (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2021 sp. zn. 27 Cdo 530/2020).

14. Domáhá-li se tedy navrhovatel svým návrhem mimo jiné i obnovení původního zápisu předmětu podnikání (§ 117 z. v. r.), tak dle odvolacího soudu nelze než dospět k závěru, že navrhovatel není osobou oprávněnou k podání návrhu na změnu těchto notářem zapsaných skutečností, neboť ty se netýkají zápisu jeho osoby v obchodním rejstříku ve smyslu ust. § 101 odst. 2 z. v. r.

15. Odvolací soud proto změnil část výroku I. napadeného usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že návrh navrhovatele na obnovení původního zápisu předmětu podnikání se odmítá.

16. Odvolací soud se dále zabýval zbylou částí odvoláním napadeného usnesení.

17. Podle ustálené rozhodovací praxe odvolacího soudu platí, že zapíše-li notář postupem podle § 108 a násl. z. v. r. určité skutečnosti do veřejného rejstříku, nejsou soudy oprávněny v rejstříkovém řízení přezkoumávat, zda byly splněny zákonné předpoklady pro takový zápis určené § 108 a násl. z. v. r. (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. 7 Cmo 17/2020). Obdobně usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 14 Cmo 344/2020, podle kterého „Notář, sepisující příslušný notářský zápis, musí – jako jediná autorita, jíž zákon svěřuje vedle soudu oprávnění činit zápisy do veřejného rejstříku – posoudit, zda dotčené právní jednání splňuje požadavky na něj kladené právními předpisy a případně i příslušným zakladatelským právním jednáním, a zda skutečnosti, jež osoba oprávněná k podání návrhu na zápis požaduje zapsat do veřejného rejstříku, odpovídají skutečnému stavu. Zapíše-li notář postupem podle § 108 a násl. z. v. r. určité skutečnosti do veřejného rejstříku, nejsou soudy oprávněny v rejstříkovém řízení přezkoumávat, zda byly splněny zákonné předpoklady pro takový zápis určené § 108 a násl. z. v. r. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018). Je tak třeba ze zápisu v obchodním rejstříku vycházet.“

18. Pokud tedy odvolatel tvrdí, že návrh na přímý zápis notářem podala osoba, která k tomu nebyla oprávněna /§ 86 písm. a) z. v r./, tak takový důvod v rámci návrhu podaného podle § 117 z. v. r. je obecně legitimní, nicméně podle názoru odvolacího soudu v dané věci naplněn nebyl. V případě zápisů změn je osobou oprávněnou podat žádost notáři sama zapsaná osoba, přičemž notáři byli [Anonymizováno] jako jednatelem zapsané osoby předloženy příslušné listiny (odst. 31 napadeného usnesení). K oprávnění jednat za společnost je nutno dodat, že informace o zveřejnění zamítavého rozhodnutí o návrhu na zápis jednatele společnosti, byla zveřejněna až 19. května 2022, tedy nemohla být ke dni sepisu notářského zápisu notáři známá a notář při provedení předmětného zápisu do obchodního rejstříku tak správně vycházel z jemu předložených listin.

19. Odvolací soud pak stejně jako soud prvního stupně shledal, že z listin notáři doložených (viz odst. 31 napadeného usnesení) vyplývají údaje o změně osoby společníka a jednatele společnosti, tedy o skutečnostech do obchodního rejstříku zapisovaných (§ 25 odst. 1 písm. g) a § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.), a notář tedy byl oprávněn předmětný zápis provést. Přičemž soud není v rejstříkovém řízení oprávněn přezkoumávat, zda byly splněny zákonné předpoklady pro takový zápis určené § 108 a násl. z. v. r. A protože procesní úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku, která je ovládána registračním principem, nedává rejstříkovému soudu prostor pro zjišťování sporných skutečností, tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném či nesporném) řízení, tak ani v tomto řízení není soud oprávněn řešit jako otázku předběžnou, zda zapsaný společník je či není společníkem společnosti, a zda byl či nebyl oprávněn přijímat rozhodnutí o odvolání jednatele a jmenování jednatele nového, neboť ke zjištění těchto sporných skutečností je třeba provést dokazování (srov. unesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008, které lze aplikovat i za stávající právní úpravy, a jež je veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz).

20. Z vyložených důvodů odvolací soud ve zbylé části výrok I. napadeného usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

21. O povinnosti k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s., neboť okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků neshledal.