o zmocnění ke svolání valné hromady, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2021, č. j. 80 Cm 183/2018-170

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usneseném rozhodl tak, že návrh na zmocnění navrhovatele ke svolání valné hromady společnosti [právnická osoba] Návrh, aby [Jméno navrhovatele A], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], společnost [Jméno navrhovatele C], [Anonymizováno], společnost [Anonymizováno], [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno], [Anonymizováno], jako kvalifikovaný akcionář společnosti [Jméno advokáta B]. se sídlem [adresa], IČO [IČO advokáta B], byli zmocněni ke svolání valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. a ke všem jednáním za společnost [Jméno advokáta B]., která s valnou hromadou souvisejí, a to s následujícím pořadem jednání valné hromady: a) zrušení opčního programu pro management společnosti [Jméno advokáta B]., b) změna stanov v souvislosti se zrušením opčního programu pro management společnosti [Jméno advokáta B]., c) schválení převodu akcií společnosti [právnická osoba]., d) koncepce společnosti [Jméno advokáta B]. a související změna stanov společnosti a že předsedou mimořádné valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. se sídlem [adresa] IČO [IČO advokáta B] svolané podle předchozího výroku se určuje [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem]. advokát, se zamítá (výrok I.), a že navrhovatelé a), b), c) a d) jsou povinni nahradit společně a nerozdílně účastnici, na účet jejího právního zástupce, náklady řízení ve výši 37 026 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.).

2. Navrhovatelé, kteří jsou vlastníky akcií společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B] (dále jen „účastnice“), jejichž souhrnná jmenovitá hodnota jim dává postavení kvalifikovaného akcionáře účastníka, se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 29. 11. 2018 domáhají zmocnění ke svolání valné hromady účastnice. Petit svého návrhu doplnili podáním ze dne 29. 10. 2019 o 4 body pořadu jednání valné hromady: 1. Zrušení opčního programu pro management společnosti [právnická osoba]., 2. Změna stanov v souvislosti se zrušením opčního programu pro management společnosti [právnická osoba]., 3. Schválení převodu akcií společnosti [právnická osoba]. a 4. Koncepce (strategie) činnosti společnosti [právnická osoba]. Svůj návrh odůvodnili navrhovatelé a), b), c) a d) tím, že přestože dle § 366 zákona č. 90/2012 Sb. zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „z. o. k.“) požádali dopisem ze dne 11. 10. 2018 o svolání valné hromady účastnice se zařazením záležitosti výše uvedených pod body 1., 2., 3. a 4. na pořad valné hromady účastnice. Představenstvo účastnice odpovědí ze dne 9. 11. 2018 většinu jimi navržených bodů odmítlo na pořad programu valné hromady účastnice zařadit. Důvodem bylo zejména to, že navrhované záležitosti nepatří do působnosti valné hromady, jiné byly změněny pro domnělou nejasnost a neurčitost. Představenstvo účastnice sice na základě žádosti navrhovatelů svolalo na den 30. 11. 2018 valnou hromadu, na níž však byly projednány pouze podružné body, nikoliv záležitost podstatné a navrhovateli navrhované pod body 1., 2., 3. a 4., a navíc zařadilo na pořad jednání valné hromady protinávrh, což odporuje zákonu, neboť se tak stalo bez souhlasu navrhovatelů. Představenstvo účastnice tak dle navrhovatelů jedná v rozporu se zákonem, neboť všechny navrhované záležitosti výše uvedené pod body 1., 2., 3. a 4. spadají do působnosti valné hromady, což obsáhle odůvodnili, a v návaznosti na žádost navrhovatelů měly být na pořad programu valné hromady účastnice zařazeny.

3. Soud prvního stupně vyšel ze svých skutkových zjištění (odst. 4 – 10 usnesení) a dospěl k právnímu závěru, že navrhovatelé jsou oprávněni k podání návrhu v této věci, ale jejich návrh neshledal důvodným:

- záležitosti pořadu valné hromady navržený navrhovateli pod bodem 1. Zrušení opčního programu pro management společnosti [právnická osoba]. nespadají do výčtů záležitostí, o kterých přísluší rozhodovat valné hromadě (ani podle stanov účastnice, ani podle zákona). Rozhodování o těchto záležitostech náleží ve vztahu k členům představenstva náleží dozorčí radě účastnice, která je povolána k volbě a odvolání členů představenstva účastnice (dle článku 15 odst. 1 stanov účastnice, v souladu § 438 odst. 1 z. o. k.), a ve vztahu k dalším osobám, které tvoří management účastnice (nečlenům představenstva účastnice) představenstvu účastnice (§ 163 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).;

- přijetí rozhodnutí o změně stanov navržené pod bodem 2., souvisejících s bodem 1., by byla v rozporu se zákonem, neboť smysl a účel ustanovení z. o. k. (§ 61 a § 438 z. o. k.) vyžaduje, aby do působnosti stejného orgánu právnické společnosti náležela jak volba a odvolání členů představenstva či jiných osob tvořících management účastnice (nečlenové představenstva účastnice), tak jejich odměňování, případně poskytování jiných plnění.;

- pořad programu valné hromady navržený navrhovateli pod bodem 3., nespadá do působnosti valné hromady, neboť nespadá do výčtů záležitostí, o kterých přísluší rozhodovat valné hromadě (ani podle stanov účastnice, ani podle zákona). Případný převod akcií společnosti [právnická osoba]., je převodem věcí movitých nikoliv převodem závodu nebo jeho části.;

- cílem navrhovatelů pořadem valné hromady uvedeným pod bodem 4., není v tomto případě měnit koncepci podnikatelské činnosti účastnice, nýbrž zavázat představenstvo účastnice, aby v konkrétních obchodních případech postupovalo nebo nepostupovalo určitým způsobem, což obsahově odpovídá udělování pokynů představenstvu valnou hromadou účastnice. To však odporuje zákonu, neboť nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení (§ 435 odst. 3 z. o. k.). Pokud pak představenstvo na základě podnětů vzešlých ze žádosti navrhovatelů o svolání valné hromady zařadilo pod navrhovaný pořad jednání valné hromady protinávrh, nejedná se o porušení zákona, neboť pořad valné hromady na základě žádosti navrhovatelů o její svolání byl zachován. Takový postup (uplatnění protinávrhu k pořadu valné hromady svolané na žádost kvalifikovaného akcionáře) je nadto - zejména u velkých společnosti při zohlednění nákladů vynaložených v souvislosti se svoláním valné hromady - žádoucí.

4. Soud prvního stupně proto uzavřel, že postup představenstva účastnice, které na základě podrobení žádosti navrhovatelů o svolání valné hromady přezkumu z hlediska toho, zda obsahuje návrhy rozhodnutí, které náleží do působnosti valné hromady, svolala k těm bodů, které do působnosti valné hromady náleží, na den 30. 11. 2018 valnou hromadu, a k těm bodům (a návrhům usnesení k záležitostem podřazeným pod ten který bod), které do působnosti valné hromady nenáleží, z navrženého pořadu vyjmula, přičemž své rozhodnutí řádně odůvodnila a navrhovatele o něm informovala, byl správný, souladný s výkonem funkce s péčí řádného hospodáře (§159 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 51 odst. 1 z. o. k.). Jelikož ohledně bodů pořadu valné hromady (a záležitostí pod tyto body podřazené), které účastnice na pořad valné hromady nezařadila, dospěl i soud z důvodů výše uvedených k závěru, že jejich projednání do působnosti valné hromady nespadá a návrh navrhovatelů jako nedůvodný zamítl.

5. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) podle úspěchu ve věci a jejich náhradu tedy přiznal účastnici, která byla zcela úspěšná, a to ve výši 37 026 Kč.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně se navrhovatelé včas odvolali, přičemž namítali, že všechny záležitosti jimi navržené k projednání na valné hromadě spadají do působnosti valné hromady, k čemuž obsáhle argumentovali. Odvolatelé také zásadně nesouhlasí s tím, že by představenstvo mohlo doplit jimi navržený program jednání valné hromady o svůj protinávrh. Dle nich zákon jasně stanoví, že právo předkládat protinávrhy k záležitostem navrženým na pořad valné hromady se přiznává pouze akcionářům (§ 361 – § 364 ZOK), nikoliv představenstvu. Pokud by mělo takové právo mít i představenstvo, muselo by být představenstvu přiznáno zákonem nebo stanovami, nic takového ovšem není v tomto případě relevantní. Takový závěr navíc odporuje úpravě práv kvalifikovaných akcionářů, jak plyne z evropského sekundárního práva. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že jejich návrhu (výše uvedeného znění) vyhoví a že navrhovatelům přízná právo na náhradu nákladů v řízení před soudy obou stupňů.

7. Účastnice ve svém vyjádření k odvolání obsáhle argumentovala proč záležitosti, navržené navrhovateli k projednání na valné hromadě, nespadají do působnosti valné hromady.

8. K tomu se navrhovatelé věcně vyjádřili.

9. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a neshledal podmínky pro potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) napadeného usnesení.

10. Odvolací soud konstatuje, že ačkoliv výrok I. napadeného usnesení obsahuje zjevnou nesprávnost, když předmětem tohoto řízení není „návrh na zmocnění navrhovatele ke svolání valné hromady společnosti [právnická osoba]“, neshledal nutným postup dle ust. § 222 odst. 3 o. s. ř. k nařízení opravy I. napadeného usnesení, před tím, než o věci rozhodne.

11. Odvolací soud v této věci nemá důvod odchýlit se od závěrů Vrchního soudu v Praze, který již ve svém usnesení ze dne 2. 1. 2018, č. j. 7 Cmo 227/2017 – 87, na které odkazuje i soud prvního stupně (odst. 20 napadeného usnesení) vyložil, že: „Ve smyslu ust. § 366 – § 368 z. o. k. ve spojení s ust. § 407 odst. 1 písm. f) a § 423 odst. 2 písm. e) z. o. k. soud zmocní kvalifikovaného akcionáře ke svolání valné hromady toliko a jen ke konkrétně vymezeným záležitostem ohledně nichž bylo primárně o svolání valné hromady kvalifikovaným akcionářem požádáno představenstvo akciové společnosti. Zjevné to je z požadavku uvedení konkrétních usnesení k navrženým záležitostem v žádosti o svolání valné hromady adresované představenstvu společnosti (§ 366 z. o. k.), kdy návrh těchto usnesení musí být následně obsažen i v pozvánce na valnou hromadu (podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. – pozvánka obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění) a je-li usnesení přijato, obsažen též i v zápise z valné hromady /dle § 423 odst. 2 písm. e) z. o. k. zápis obsahuje usnesení valné hromady s uvedením výsledku hlasování/. Není totiž žádného důvodu věcného ani právního, aby pozvánka na valnou hromadu svolanou kvalifikovaným akcionářem na základě zmocnění soudem podle § 368 odst.1 z. o. k. neobsahovala stejné minimální náležitosti (§ 407 odst. 1 z. o. k.), jako musí obsahovat pozvánka činěná k tomu jinak příslušným orgánem společnosti, samozřejmě s výjimkami danými zákonem viz. § 368 odst. 2 z. o. k.“.

12. Odvolací soud ze spisu shledal, že návrh navrhovatelů, a to ani po té co petit svého návrhu doplnili svým podáním ze dne 29. 10. 2019 (č. l. spisu 121 – 122) o 4 body pořadu jednání valné hromady, neobsahoval konkrétní návrhy usnesení k jim navrženým záležitostem.

13. Navrhovateli navržený petit, posléze jimi doplněný, tak nelze převzít do případně vyhovujícího rozhodnutí soudu dle § 368 odst. 1 z. o. k, neboť pozvánka, která má obsahovat výrok rozhodnutí soudu ve smyslu § 368 odst. 2 z. o. k., by neobsahovala náležitosti dle ust. § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., a takový petit by byl nevykonatelný. V daném řízení pak ani není možné překročení návrhu soudem dle § 26 z. ř. s., protože nejde o nesporné řízení, které lze zahájit i bez návrhu.

14. Zjistil-li tedy v této věci soud prvního stupně, že žádost navrhovatelů o svolání valné hromady, s níž se obrátili na představenstvo účastnice, konkrétní usnesení valné hromady k záležitostem navrženým k projednání valnou hromadou obsahovala, a to včetně jejich odůvodnění (odst. 7 napadeného usnesení), pochybil, když bez dalšího přistoupil k věcnému projednání návrhu, jehož petit neobsahuje veškeré náležitosti, a je proto neurčitý. Nadto jak plyne z napadeného usnesení, k pořadu jednání valné hromady, bylo v žádosti navrhovatelů navrženo vícero usnesení, které soud prvního stupně sice označil za konkrétní, ale to nic nevypovídá o tom, jaké právní jednání by měla valná hromada na základě těchto návrhů usnesení schválit, a ani to zda se jimi soud prvního stupně zabýval z pohledu toho, co je předmětem tohoto řízení.

15. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že bylo na soudu prvního stupně, aby vzhledem ke svým skutkovým zjištěním, tj. ke skutečnostem které sice navrhovatelé ve svém návrhu nespecifikovaly, ale v řízení vyšly najevo, navrhovatele vyzval k odstranění vad jejich návrhu dle ust. § 43 odst. 1 o. s. ř., tj. k doplnění jimi požadovaného petitu ve smyslu ust. § 366, § 368 odst. 1 a 2 ve spojení s ust. § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., případně i k doplnění tvrzení o skutečnostech, jež jsou pro posouzení jejich nároku rozhodné. A protože tak neučinil, zatížil řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nelze zjednat nápravu, a potažmo přistoupit k věcnému přezkumu napadeného usnesení.

16. Ze shora popsaných důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně dle § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil, a dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve kterém soud prvního stupně učiní procesní úkony vedoucí k odstranění vad návrhu navrhovateli ve smyslu výše uvedeném, přičemž až řádný návrh může věcně projednat.