Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 170/2020-42 ECLI:CZ:VSPH:2021:7.Cmo.170.2020.1 Usnesení

o nicotnost usnesení valné hromady ze dne 19. 11. 2018, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2020 č. j. 74 Cm 185/2019-23,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 5. 2021

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]

bytem [Adresa navrhovatele]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

za

účasti: [právnická osoba]., IČO [IČO]

sídlem [adresa]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta C]

sídlem [Adresa advokáta C]

o nicotnost usnesení valné hromady ze dne 19. 11. 2018, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2020 č. j. 74 Cm 185/2019-23,


I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2020 č. j. 74 Cm 185/2019-23 se potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit dalšímu účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 4 114 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce [Jméno advokáta C], advokáta.

1. Navrhovatel se svým návrhem ze dne 18. 11. 2019 domáhal určení, že usnesení valné hromady účastníka přijatá dne 19. 11. 2018 jsou „nicotná“. Uvedl, že je společníkem účastníka s podílem ve výši 50% na základním kapitálu účastníka. Druhým společníkem je [Anonymizováno] se sídlem na [Anonymizováno]. Navrhovatel byl odvolán z funkce jednatele účastníka dne 14. 11. 2018, jednatelem byla zvolena společnost [právnická osoba]. O průběhu valné hromady byl pořízen notářský zápis, proti výkonu hlasovacího práva nebyla vznesena žádná námitka či protest. Příslušné skutečnosti byly zapsány 15. 11. 2018 do obchodního rejstříku. Dne 19. 11. 2018 se konala valná hromada účastníka, svolaná druhým společníkem, z důvodu údajného dlouhodobého neplnění povinností jednatele, opakovaného porušování informační povinnosti a povinnosti svolat valnou hromadu. Na programu této valné hromady bylo: 1) odvolání navrhovatele z funkce jednatele, 2) volba pana [Anonymizováno] jednatelem. Navrhovatel prostřednictvím svého právního zástupce uvedl na jednání této valné hromady, že pozvánka na valnou hromadu neobsahuje konkrétní důvody pro odvolání navrhovatele z funkce jednatele a především, že navrhovatel již jednatelem účastníka není - byl odvolán na valné hromadě konané dne 14. 11. 2018, má tedy pochybnosti o tom, zda o jeho odvolání lze hlasovat. Dle navrhovatele je napadená valná hromada stižena takovými vadami, že to způsobuje její nicotnost s důvodů dle ust. § 45 z.o.k. a dle ust. § 245 o.z., neboť došlo k přijetí rozhodnutí orgánu obchodní korporace, které zavazuje k nemožnému plnění a zároveň k přijetí rozhodnutí v záležitosti, ve které valná hromada neměla působnost rozhodnout. Pokud došlo k odvolání navrhovatele z funkce jednatele již 14. 11. 2018 a téhož dne ke jmenování jednatele nového, pak byla valná hromada konaná dne 19. 11. 2018 svolána v rozporu s ust. § 183 z.o.k. a současně na této valné hromadě nemůže dojít k odvolání již odvolaného jednatele.

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 3. 2020 č. j. 74 Cm 185/2019-23 rozhodl tak, že „Návrh na určení, že usnesení valné hromady účastníka řízení, přijatá valnou hromadou 19.11.2018, kterými bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatele z funkce jednatele účastníka řízení a volbě nového jednatele účastníka řízení v osobě pana [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], nejsou rozhodnutími orgánu právnické osoby, se zamítá.“(výrok I.) a dále, že „Navrhovatel je povinen nahradit účastníku náklady řízení ve výši 8 228,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce účastníka.“ (výrok II.).

3. V odůvodnění uvedl, že Soud provedl k důkazu úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 152584 pořízený soudem, obsah sbírky listin společnosti [právnická osoba]., pořízený soudem - konkrétně notářský zápis [Anonymizováno], osvědčující rozhodnutí valné hromady 14. 11. 2018, notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno], osvědčující jednání valné hromady 23. 12. 2019, usnesení Městského soudu v Praze č. j. C 15284/Dr79/MSPH, Fj 223214/2017/MSPH ze dne 28. 6. 2017, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 2 Nc 1050/2016-12 ze dne 11. 7. 2016, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 316/2016-45 ze dne 6. 3. 2017, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 322/2017-161 ze dne 4. 10. 2017, pozvánku na valnou hromadu ze dne 19. 11. 2018, a notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze dne 19. 11. 2017, sepsaný [Anonymizováno], notářkou se sídlem v [Anonymizováno]. Z provedeného dokazování soud zjistil, že navrhovatel je společníkem účastníka s podílem na základním kapitálu ve výši 50%. Druhým společníkem je [Anonymizováno]. Dne 14. 11. 2018 se konala valná hromada, která rozhodla o odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele a o volbě [právnická osoba]. jednatelem účastníka, což bylo 15. 11. 2018 zapsáno do obchodního rejstříku. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že platnost této valné hromady byla společníkem [Anonymizováno] napadena, v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 74 Cm 12/2019 byla vyslovena neplatnost usnesením ze dne 2. 10. 2019. Rozhodnutí dosud není pravomocné. Dne 19. 11. 2018 se konala napadená valná hromada, která rozhodla o odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele a o volbě [Anonymizováno] do funkce jednatele. Z důkazu zápisem osvědčujícím jednání této valné hromady se podává, že by svolána společníkem [Anonymizováno] z důvodu, že jednatel [Anonymizováno] dlouhodobě neplní své povinnosti - povinnost informační a povinnost svolat valnou hromadu, což plyne i z pozvánky ze dne 23. 10. 2018. Další provedené důkazy soud nehodnotil, když z nich plyne, že vztahy mezi společníky jsou rozvráceny a řeší své poměry (také) návrhy na vydání předběžných opatření. Pro právní závěry o tom, zda napadená valná hromada je rozhodnutí orgánu právnické osoby nemají zjištění z těchto důkazů význam.

4. Dle soudu prvního stupně právní zájem navrhovatele na požadovaném určení je dán postavením společníka, který je aktivně legitimován jako osoba oprávněná podat návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady. Dále dodal, že návrh na vyslovení neplatnosti podat nelze vzhledem k marnému uplynutí lhůty dle ust. § 191 odst. 1 z.o.k., resp. navrhovatel by právě z důvodu marného uplynutí lhůty nemohl být úspěšný s tím, že nevyužití možnosti podat návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady nezbavuje společníka aktivní legitimace k návrhu na učení, jak je požadováno. Dle soudu požadovaným určením nebude eliminováno ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, nedojde totiž k určení kdo je společníkem, není naplněn ani jiný důvod pro určení. Otázka kdo je jednatelem společnosti totiž nemá charakter takové otázky, jejíž zodpovězení v „žalobě“ o určení by mělo za následek eliminování ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu. Ani obava, že by se dostala k obchodnímu vedení účastníka osoba, která již v minulosti účastníka výrazně poškodila, nezakládá důvod k návrhu na určení a už vůbec nelze tímto návrhem dosáhnout toho, aby byla eliminována možnost společníka valnou hromadu svolat. Důvod pro návrh na určení není dán ani řízením o vyslovení neplatnosti valné hromady, která se konala 14. 11. 2018 a odvolala pana [Anonymizováno] z funkce jednatele a obavou navrhovatele, že v případě vyslovení neplatnosti by se na napadenou valnou hromadu hledělo jako na platnou se všemi následky. Pokud bude vyslovena neplatnost valné hromady ze dne 14. 11. 2018, pak podle ustálené judikatury budou platné následující valné hromady, pokud se jejich neplatnost nevysloví, resp. neurčí, že nejde o jednání právnické osoby. Nadto v řízení bylo prokázáno, se konala (krom napadené valné hromady) ještě další valná hromada 23. 12. 2019, odvolala jednatele [právnická osoba] a zvolila pana [Anonymizováno], nemůže tedy dojít k paralyzování společnosti tím, že by se ocitla bez jednatele. Dále soud prvního stupně citoval ustanovení § 45 odst. 1 a 2 z.o.k. a § 245 o.z. s tím, že vada svolání nezpůsobuje, že nejde o rozhodnutí orgánu právnické osoby, tedy že je nicotné. Napadená valná hromada byla svolána společníkem, což může za určitých okolností způsobit její neplatnost, nikoli však nicotnost. Důvodem pro nicotnost není opakované rozhodnutí valné hromady v téže věci, ostatně tím je v souzené věci pouze rozhodnutí o odvolání pana [Anonymizováno] z funkce jednatele; volba pana [Anonymizováno] byla dalším bodem pořadu jednání a opakovaná nebyla. Opakované rozhodnutí valné hromady učiněné v její působnosti dle z.o.k. nebo stanov (což rozhodnutí o odvolání a jmenování jednatele bezesporu je) nemůže být nicotné, za určitých okolností může být neplatné; ani to však neplatí univerzálně, jak lze dovodit např. z usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 1400/2006. Tedy i kdyby soud navrhovateli přisvědčil, že jsou dány důvody pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí o odvolání pana [Anonymizováno], tak by se toto mohlo stát jen v řízení o vyslovení neplatnosti. Nicotnost rozhodnutí valné hromady lze vyslovit pouze v případě, že důvod lze subsumovat pod ust. § 45 odst. 1 a 2 z.o.k., resp. ust. § 245 o.z. Neplatné rozhodnutí z navrhovatelem tvrzených důvodu není rozhodnutím nicotným. Bylo přijato zcela v mezích zákonné kompetence orgánu společnosti-valné hromady ve smyslu ust. § 190 odst. 1 písm. c) z.o.k., a není důvod posoudit toto jednání jako takové, na které nelze hledět tak, že nejde o rozhodnutí orgánu právnické osoby. Proto návrh zamítl. Zamítl též pro nadbytečnost návrh na provedení důkazu účastnickou výpovědí navrhovatele a dále návrh na provedení dalších důkazů (v odůvodnění přesně specifikovaných) s tím, že tyto byly navrženy k osvědčení aktivní věcné legitimaci, s níž se soud již vypořádal v předchozí části odůvodnění.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání uvedl, že se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně týkající se aktivní legitimace navrhovatele a otázkou jeho právního zájmu na určení nicotnosti usnesení valné hromady. Zcela zásadně však nesouhlasí s posouzením soudu prvního stupně v otázce týkající se nicotnosti usnesení valné hromady, kdy soud došel k závěru, že „žaloba“ v tomto ohledu není důvodná. Dle odvolatele je napadená valná hromada stižena takovými vadami, že to způsobuje její nicotnost z důvodů dle ust. § 45 z.o.k. a dle ust. § 245 o.z., neboť došlo k přijetí rozhodnutí orgánu obchodní korporace, které zavazuje k nemožnému plnění, došlo k zásadnímu porušení pravidel týkajících se svolání valné hromady, a tím zároveň k přijetí rozhodnutí v záležitosti, ve které valná hromada neměla působnost rozhodnout. Pokud došlo k odvolání navrhovatele z funkce jednatele již 14. 11. 2018 a téhož dne ke jmenování jednatele nového, pak byla valná hromada konaná dne 19. 11. 2018 svolána v rozporu s ust. § 183 z.o.k. Současně na této valné hromadě nemohlo dojít k odvolání již odvolaného jednatele (navrhovatele), resp. ke jmenování jednatele dalšího v situaci, kdy jednatel ([právnická osoba].) zvolený na valné hromadě konané dne 14. 11. 2018, odvolán dne 19. 11. 2018 nebyl. Dle kogentního ustanovení § 183 z.o.k. může společník svolat valnou hromadu pouze tehdy, kdy společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, resp. společnost má pouze jednoho jednatele a ten neplní dlouhodobě své povinnosti. Ovšem v době konání valné hromady 19. 11. 2018, resp. před svoláním této valné hromady, tyto požadavky splněny jednoznačně nebyly. Svolatel valné hromady a druhý společník účastníka splnění těchto požadavků ani v pozvánce, ani při samotné valné hromadě nijak neprokázal, a lze tedy uzavřít, že valná hromada přijala usnesení v záležitosti, o které neměla v dané situaci působnost rozhodnout, když nenastaly zákonné podmínky vyjádřené v ust. § 183 z.o.k., tedy valná hromada se vůbec v tomto případě nemohla konat a nemohla ani jednat a přijímat usnesení. Dále namítl, že změny na základě usnesení valné hromady konané dne 14. 11. 2018 byly zapsány v obchodním rejstříku již dne 15. 11. 2018, tj. před konáním napadené valné hromady. S ohledem na princip materiální publicity mohl druhý společník vědět, že navrhovatel již jednatelem účastníka není a že byl zvolen nový jednatel. Usnesení o odvolání a volbě jednatele ze dne 19. 11. 2018 proto nemůže vyvolávat žádné právní účinky, na toto jednání je tedy nutno hledět, jako by nebylo přijato, neboť nepůsobí změnu v právních vztazích či stavech účastníka. O tomto svědčí i skutečnost, že obchodní rejstřík by nemohl provést zápis do obchodního rejstříku ohledně již odvolaného jednatele. S ohledem na uvedené je zřejmé, že napadená usnesení zavazují k nemožnému plnění a jsou tedy nicotná. Dále odvolatel brojil proti zamítnutí návrhu na provedení důkazu účastnickou výpovědí navrhovatele a zamítnutí v odvolání specifikovaných důkazních návrhů. Navrhl, aby odvolací soud odvoláním napaden usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví a přizná navrhovateli náhradu nákladů soudního řízení.

6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů zjistil všechny rozhodné skutečnosti a věc správně skutkově zhodnotil. Co se týče právního hodnocení, je odvolací soud zajedno se soudem prvního stupně v hodnocení otázky aktivní věcné legitimace navrhovatele, když tento je společníkem předmětné společnosti s ručením omezeným a byl navíc i předmětným rozhodnutím její valné hromady odvoláván z funkce jednatele. Je tak třeba dovodit, že návrh navrhovatele na vyslovení - určení tzv. nicotnosti usnesení valné hromady účastnice konané dne 19. 11. 2018, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání z funkce jednatele a volbě nového jednatele, tedy návrhu na určení, toto rozhodnutí valné hromady není rozhodnutím orgánu právnické osoby, návrh učiněný podle § 80 o. s. ř., byl učiněn k tomu aktivně věcně legitimovanou osobou. Navrhovatel prokázal již svým postavením svůj právní zájem na předmětném určení.

8. Zásadní je v dané věci otázka, zda předmětné usnesení valné hromady bylo tzv. nicotným či nikoli. Podle § 245 o.z. „se na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu spolku, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Podle § 45 odst. 1 a 2 z.o.k. ve znění ke dni 19. 11. 2018 „v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům. Na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plnění. Hledí-li se na usnesení valné hromady jako by nebylo přijato, tedy nastává-li ohledně něj tzv. fikce nepřijetí (§ 245 o.z. ve spojení s § 45 odst. 1 a 2 z.o.k.), dále i jen tzv. nicotnosti usnesení valné hromady.

9. Základní odvolací námitkou odvolatele bylo, že usnesení o odvolání a volbě jednatele ze dne 19. 11. 2018 nemůže vyvolávat žádné právní účinky, na toto usnesení je tedy nutno hledět, jako by nebylo přijato, neboť nepůsobí změnu v právních vztazích či stavech účastníka, když v době rozhodování valné hromady navrhovatel již ve funkci jednatele nebyl, jakož i z dalších důvodů odvolatelem uvedených. K těmto dalším, především procedurálním důvodů odvolací soud uvádí, že by sice mohlo jít o důvody případné neplatnosti usnesení valné hromady, avšak jeho nicotnost ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona vyvolat nemohou. Jedinou otázkou pak je, zda nastala nicotnost usnesení valné hromady z důvodu, že přijaté usnesení valné hromady zavazuje k nemožnému plnění, protože jednatel společnosti v době, kdy byl z funkce odvoláván, již ve funkci nebyl. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2008 sp.zn. 29 Odo 1400/2006 „Nejvyšší soud připustil, že okolnost, že platnost usnesení je přezkoumávána soudem proto, že byla zpochybněna zákonnost svolání valné hromady, nebrání tomu, aby jiná, řádně svolaná valná hromada přijala obsahově stejné usnesení. To nicméně neznamená, že takové opětovné přijetí téhož usnesení vylučuje možnost soudního odstranění předchozího, řádně napadeného usnesení, stiženého některým z důvodů neplatnosti. Tím spíše, pokud právní účinky vyvolalo již napadené usnesení, je tudíž nutno postavit najisto právní stav v období mezi jeho prvotním přijetím a pozdějším (znovu) přijetím.“ V daném případě je odvolacímu soudu známo, že usnesení valné hromady předmětné společnosti s ručením omezeným ze dne 14. 11. 2018 bylo napadeno dle § 191 a násl. z.o.k. ve spojení s § 258 - 261 o.z. návrhem na prohlášení neplatnosti tohoto usnesení. O návrhu bylo kladně rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2019 č. j. 74 Cm 12/2019-107 tak, že návrhu bylo vyhověno a neplatnost usnesení valné hromady ze dne 14. 11. 2018 o volbě nového jednatele vyslovil. Proti tomuto usnesení bylo podáno dalším účastníkem odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Odvolatel v souvislosti s opakovaným rozhodováním valné hromady o svém odvolání z funkce poukazoval na zápis výsledků valné hromady konané dne 14. 11. 2018 ohledně jednatelů do obchodního rejstříku. K tomu je třeba uvést, že zápis i výmaz jednatele společnosti s ručením omezeným nemá konstitutivní účinky, pročež zápisem ani výmazem funkce nevzniká, resp. nezaniká. Hledisko materiální publicity nemá vliv na vznik resp. zániku funkce jednatele, ani na posuzování platnosti či tzv. nicotnosti usnesení valné hromady. Odvolací soud vnímá na jedné straně logický pohled na situaci, kdy dvě či více valných hromad rozhodnou o tomtéž z toho hlediska, že každé další rozhodnutí činěné o něčem, o čem již bylo (platně a účinně) rozhodnuto, nemůže způsobit právní účinky z rozhodnutí vyplývající. Byl-li tedy rozhodnutím dřívější valné hromady odvolán z funkce jednatel a nabylo-li toto usnesení účinnosti ke dni předcházejícím následující valné hromadě, pročež v důsledku tohoto funkce jednatele zanikla, pak rozhodnutí následující valné hromady nemůže způsobit zánik funkce téhož jednatele. Na straně druhé ovšem, jak uvedl Nejvyšší soud ve výše citovaném rozhodnutí, zákon nebrání tomu, aby valná hromada rozhodla o jedné a téže záležitosti vícekrát. Za následné situace, kdy by bylo odklizeno dřívější rozhodnutí valné hromady, a to ať již rozhodnutím soudu o neplatnosti takovéhoto rozhodnutí či jeho přípustnou revokací, nabylo by další - novější rozhodnutí valné hromady účinků. Z uvedeného pak vyplývá, že novější rozhodnutí nelze považovat za nicotné jen proto, že bylo rozhodováno o tomtéž, a potažmo tak (jak tvrdí odvolatel), bylo rozhodnuto o nemožném plnění. Nejde zde totiž o objektivní nemožnost plnění předvídanou ust. § 45 odst. 2 z.o.k., ale jen o potencionální neúčinnost novějšího rozhodnutí valné hromady. Resp. o potenciální neúčinnost rozhodnutí jedné ze dvou valných hromad rozhodnuvších o tomtéž v různých časových okamžicích. Platí totiž, že jen a toliko za situace, že účinky rozhodnutí dřívější valné hromady nezaniknou, nenastanou účinky pozdější valné hromady. Naopak zanikly-li by účinky dřívější valné hromady, nabyde usnesení pozdější valné hromady účinků. Pak ovšem nelze dovozovat, že na pozdější usnesení valné hromady se hledí, jako by nebylo učiněno (je tzv. nicotné). Pro danou věc tedy platí, že usnesení valné hromady společnosti o odvolání jednatele [Anonymizováno] z funkce ze dne 19. 11. 2018 není nicotným proto, že o jeho odvolání bylo (též) rozhodnuto na valné hromadě konané dne 14. 11. 2018. Pokud jde o ostatní odvolatelovy důvody, jež dle něj mají vést k tzv. nicotnosti usnesení předmětné valné hromady, jde o skutečnosti, jež by za situace, že by byly prokázány, mohly eventuálně vést k neplatnosti usnesení valné hromady (viz. chybné svolání valné hromady), nenaplňují však žádný z důvodů tzv. nicotnosti usnesení valné hromady.

10. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, včetně akcesorického náhradově nákladového výroku.

11. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému účastníkovi (společnosti). Navrhovatel je tudíž povinen nahradit náklady odvolacího řízení účastníkovi (společnosti). Ty sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby: účast na jednání odvolacího soudu dne 25. května 2021, dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) ve výši 3 100 Kč. Dále je třeba přičíst paušální náhradu hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Přičíst je třeba ještě náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem činí náhrada nákladů odvolacího řízení 4 114 Kč, jež je navrhovatel povinen zaplatit k rukám advokáta coby zástupce účastníka - společnosti (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení vyjma náhradově nákladového výroku je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.