o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 19. 6. 2015, o odvolání navrhovatele do usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. ledna 2018, č. j. 13 Cm 8/2017-187

1. Návrhem doručeným soudu dne 6. 7. 2015 se navrhovatel domáhal vůči [právnická osoba], IČO [IČO advokáta A], sídlem [adresa] (dále též jen „Společenstvo“) vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společenstva ze dne 19. 6. 2015, kterými bylo rozhodnuto: a) o schválení vydání Společenstva na soudní výlohy v částkách 31 088 Kč a 14 900 Kč, kdy schválila úhradu těchto vydání z výnosu nájmu společenstevní honitby v dalším období, b) o schválení stanov, a to článku čl. 8 odst. 4 a čl. 9, c) o vyslovení souhlasu s uzavřením nájemní smlouvy na období 10 let s [Anonymizováno] při nájemném 10 000 Kč ročně, jakož i přijetí nabídky na pronájem honitby Společenstva [právnická osoba] [adresa] na období 10ti let při nájemném 10 000 Kč ročně. Navrhovatel uvedl, že je členem Společenstva a že se napadené valné hromady osobně účastnil. Důvody neplatnosti uvedených usnesení valné hromady spatřuje v tom, že: 1) Seznam členů, dle kterého byla prováděna prezentace, není dle názoru navrhovatele seznamem členů Společenstva, ale jakýmsi seznamem vlastníků a spoluvlastníků pozemků. Dle tohoto seznamu by členové Společenstva měli disponovat celkem 1 100 hlasy, což je u honitby o výměře něco přes 800 hektarů absurdní. V daném seznamu jsou uvedeni všichni spoluvlastníci pozemků, ačkoliv dle ustanovení § 26 odst. 5 zákona o myslivosti se spoluvlastníci musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva nebo mohou určit společného zmocněnce a pouze tento je členem honebního společenstva a pouze tento může být v seznamu honebního společenstva také uveden. Je tak zřejmé, že Společenstvo na valné hromadě vůbec nedisponovalo seznamem členů, nebylo tak možno řádným způsobem provést prezentaci, zjistit účast ani kvorum a valná hromada se stala pouhou hospodskou fraškou. 2) Dle článku 9 stanov přijatých na napadené valné hromadě „[právnická osoba] jako držitel honitby, ji pronajímá až do doby jiného rozhodnutí“. Toto ustanovení předně zcela obrací zákonný princip, že honební společenstvo užívá honitbu ve vlastní režii, dokud nerozhodne o jejím pronájmu. Dále k tomuto bodu nutno uvést, že toto ustanovení stanov bylo přijato v okamžiku, kdy o pronájmu honitby ještě vůbec nebylo rozhodnuto. Podle článku 8. odst. 4 přijatých stanov „Honební výbor na základě pověření valné hromady rozhoduje o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby“. Dle navrhovatele honební výbor může být oprávněn rozhodovat o způsobu využití honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, pouze tehdy, pakliže valná hromada rozhodne v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 zákona o myslivosti o přenosu této působnosti na honební výbor, nikoliv na základě nějakého pověření. Valná hromada Společenstva o přenosu působnosti dle ustanovení § 21 odst. 2 zákona o myslivosti nerozhodla. 3) Valná hromada nemohla rozhodovat o úhradě dluhu, když tento dluh již předtím zanikl v důsledku jeho splnění. 4) Návrh na uzavření smlouvy o nájmu honitby nebyl k nahlédnutí u honebního starosty 15 dnů před konáním valné hromady. K dispozici byl až na valné hromadě, přestože o zaslání návrhu na uzavření nájemní smlouvy navrhovatel Společenstvo požádal před konáním valné hromady. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh v celém rozsahu zamítl. Ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníku na nákladech řízení 25 005 Kč. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění:

- návrh na zahájení řízení byl podán včas, neboť valná hromada se konala dne 19. 6. 2015 a návrh byl k soudu podán dne 6. 7. 2015;

- navrhovatel je coby člen Společenstva k podání návrhu aktivně věcně legitimován;

- pozvánka na valnou hromadu ze dne 29. 5. 2015 neobsahovala písemný návrh na uzavření nájemní smlouvy na honitbu, když tento byl k dispozici až na valné hromadě. Navrhovateli nebyl tento návrh nájemní smlouvy před konáním valné hromady k jeho žádosti předložen;

- na valné hromadě navrhovatel prostřednictvím zástupce [fyzická osoba] protestoval zejména proti správnosti seznamu členů Společenstva, nicméně na ni byli přítomni členové či jejich zástupci dle seznamu členů v podobě prezenční listiny členů Společenstva, na níž jsou podepsáni. Toto vše kontroloval [fyzická osoba], který se v dané problematice vyzná;

- nájemce honitby byl vybrán nikoliv pouze z ekonomického důvodu, ale zejména proto, že Společenstvo upřednostnilo subjekt, s kterým má dlouhodobé zkušenosti;

- článek 9 a článek 8 odst. 4 stanov Společenstva, které byly schváleny na napadené valné hromadě, byly schváleny na napadené valné hromadě v totožném znění, jaké zde bylo před valnou hromadou. Z toho plyne, že navrhovatelem napadená změna stanov nedostála změn;

- navrhovatel i [právnická osoba]“ jsou členy Společenstva;

- žádný z členů Společenstva nemá výměru pozemku, která by připadala početně na celý hektar.

2. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 19a, § 21 odst. 1 písm. b) a c), § 21 odst. 2, § 22 odst. 2, odst. 5 a 8, § 26 odst. 1, § 32 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Poté soud uzavřel, že návrh na zahájení řízení byl podán ve lhůtě stanovené v § 22 odst. 8 zákona o myslivosti, osobou k tomu aktivně legitimovanou. Společenstvo nedostálo zákonné povinnosti, která vyplývá z § 22 odst. 2 zákona o myslivosti, když před konáním valné hromady neměl honební starosta k nahlédnutí návrh nájemní smlouvy na honitbu. Důsledkem toho byla skutečnost, že navrhovateli nebyl tento návrh včas předložen. Soud proto musel posuzovat, zda toto porušení zákona Společenstvem mohlo mít závažné právní následky na přijatá a napadená usnesení valné hromady. Z průběhu valné hromady je zřejmé, že navrhovatel se nejpozději na valné o požadavku nájmu [Anonymizováno] dozvěděl. Sám si mohl jako člen na valné hromadě realizovat, když předložil svůj návrh nájemní smlouvy, o kterém bylo také hlasováno. Podle názoru soudu nebyl tedy navrhovatel v celkovém procesu konání valné hromady oproti jiným členům ve svých právech zkrácen. Nebyla tedy narušena parita členů. Hlasování dopadlo tak, že pro umožnění nájmu [právnická osoba] hlasovala více než zákonem požadovaná kvalifikovaná většina členů. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že toto pochybení Společenstva nemělo závažné právní následky (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu spisová značka 28 Cdo 3937/2008 – soud akceptoval schválení usnesení valné hromady o nájemci honitby, přestože pozvánka na valnou hromadu neobsahovala tehdy obligatorní návrh nájemní smlouvy, když pro toto usnesení se vyjádřilo 91,5 % zúčastněných členů). K průběhu valné hromady soud ohledně jejího obsazení členy či jejich zástupci konstatoval, že ze zákona o myslivosti není opravdu zřejmé, zda spoluvlastníci pozemků v honitbě jsou všichni přímo členy společenstva či pouze jeden z nich. Podle názoru soudu to však při posuzování této věci není podstatné. Podstatnou skutečností je, jak na valné hromadě hlasují. Z logiky věci je zřejmé, že může hlasovat pouze jeden z nich, což se také na valné hromadě dělo. Nelze také dovozovat z počtu hlasů a z výměru honitby, že seznam členů neodpovídá skutečnosti. Toto je zřejmé z § 22 odst. 3 zákona o myslivosti, kdy i za každý započatý hektar výměry honebního pozemku náleží jeden hlas. Pokud společenstvo má více členů, kteří nemají výměru stanovenou na celý hektar, pak počet hlasů musí překračovat celkovou výměru honitby, což je i případ Společenstva. K námitce nezákonného hlasování obce [adresa] soud uvedl, že není záležitostí účastníka, zda řádně prezentovaný člen má po hmotněprávní stránce řádné pověření. To je záležitostí tohoto člena. Navíc ze zákona o obcích č. 128/2008 Sb., konkrétně § 84, § 85, § 99, § 102 a § 103, kde jsou upraveny pravomoci zastupitelstva, rady a starosty, včetně případu, kdy rada není zřízena, nevyplývá, že by starosta, nemohl za obec jako člena na valné hromadě honebního společenstva samostatně vystupovat. Soud tedy dospěl k závěru, že dle řádné prezentace bylo na inkriminované schůzi i řádně hlasováno. Všechna napadená usnesení byla přijata kvalifikovanou většinou podle § 22 odst. 5 zákona o myslivosti. Pokud se týká prvního rozhodnutí, tedy schválení výdajů na soudní výlohy a advokáta, patřilo toto rozhodování do působnosti valné hromady ve smyslu § 21 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti. Podle názoru soudu se jednalo o výdaje Společenstva, takže patří k jeho povinnostem je uhradit. Ohledně druhého přijatého usnesení, týkajícím se změny stanov soud neshledal důvod, proč by toto usnesení mělo být neplatné, když v napadených částech stanovy vůbec měněny nebyly. K poslednímu napadenému usnesení o pronájmu honitby soud odkázal na svůj skutkový závěr i výše uvedené právní hodnocení. Dále uvedl, že toto konvenuje smyslu a účelu zákona o myslivosti, jak je zdůvodněno v právní větě citovaného rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3407. Prioritou při nájmu honitby nebyl výtěžek z ní, ale co největší zájem Společenstva na ochraně a rozvoji v její honitbě žijící zvěře. Pokud Společenstvo upřednostnilo v této oblasti zkušené [právnická osoba] a jím poskytnuté nájemné bude postačovat ke krytí nákladů, nelze mít proti tomuto výběru nájemce výhrady. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že návrh je nedůvodný a proto ho zamítl. Nákladový výrok je odůvodněn úspěšností Společenstva. Za jeden úkon právní služby přiznal soud zástupci Společenstva odměnu ve výši 2 500 Kč.

3. Do tohoto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, které odůvodnil tím, že soud věc nesprávně právně posoudil, neprovedl navrhovatelem navržené důkazy, došel k nesprávným skutkovým zjištěním a způsobil další vady, které mají za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci. Navrhovatel v odvolání setrval na své argumentaci o důvodech neplatnosti napadených usnesení uvedených v návrhu na zahájení řízení. Dále namítl, že dle odůvodnění napadeného usnesení článek 9 a článek 8 odstavec 4 stanov Společenstva před valnou hromadou i po valné hromadě jsou totožné, když toto vyplývá ze znění stanov před a po dni 19. 6. 2015. Rozhodnutí o přijetí předchozích stanov bylo však valnou hromadou konanou dne 9. 2. 2013 pravomocně prohlášeno za neplatné, rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 19. 2. 2015, č. j. 12 C 50/2013-142, který nabyl právní moci dne 9. 4. 2015. Už jenom na základě této skutečnosti závěry prvoinstančního soudu nemohou obstát. Dále namítl, že ustanovení § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “o. z.“) na honební společenstvo aplikovat nelze. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu v celém rozsahu vyhoví a přiznal mu náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

5. Při jednání konaném dne 26. 11. 2021 před odvolacím soudem učinilo Společenstvo nesporným tvrzením navrhovatele, že rozhodnutí o přijetí předchozích stanov valnou hromadou konanou dne 9. 2. 2013 bylo pravomocně prohlášeno za neplatné, rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 9. 2. 2015, č. j. 12 C 50/2013-142, který nabyl právní moci dne 9. 4. 2015. Zástupce navrhovatele uvedl, že i on předložil žádost o uzavření nájemní smlouvy až na napadenou valnou hromadu, nikoliv 15 dní před jejím konáním.

6. Z důkazů provedených před odvolacím soudem byly zjištěny následující skutečnosti. Seznam členů Společenstva obsahuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, jméno, příjmení a bydliště u fyzických osob, dále název katastrálního území, číslo listu vlastnictví, uvedení spoluvlastnických podílů, výměry v metrech čtverečních a celkově výměry v hektarech. Prezenční listina z napadené valné hromady obsahuje kromě údajů uvedených v seznamu členů též podpisy přítomných vlastníků, případně podpisy zástupců spoluvlastníků (zjištěno ze seznamu členů Společenstva a prezenční listiny předložené k důkazu Společenstvem). Pozvánka na valnou hromadu Společenstva konanou dne 19. 6. 2015 pod bodem 7 programu uvádí projednání a schválení soudních výloh vzniklému honebnímu společenstvu, pod bodem 8. programu projednání a schválení znění změny stanov a pod bodem 9 programu rozhodnutí o způsobu využití společenstevní honitby [právnická osoba], včetně uzavření smlouvy o nájmu společenstevní honitby. Pozvánka je datovaná dne 29. 5. 2015 a podepsána [Anonymizováno], starostou [právnická osoba] (pozvánka na valnou hromadu Společenstva konanou dne 19. 6. 2015 ze dne 29. 5. 2015). Valná hromada Společenstva konaná dne 19. 6. 2015 schválila pod bodem 7 usnesení o úhradě soudních výloh vzniklých Společenstvu, a to 31 088 Kč na náklady soudního řízení o neplatnosti rozhodnutí valné hromady a 14 900 Kč na právní služby čerpané Společenstvem v souvislosti s tímto sporem, a to z budoucích příjmů Společenstva. Pod bodem 8 valná hromada Společenstva schválila změnu stanov a přijala takto pozměněné stanovy za platné ke dni konání valné hromady. Pod bodem 9 valná hromada Společenstva přijala usnesení o přijetí nabídky na pronájem honitby [Anonymizováno] [právnická osoba] na období 10 let při nájemném 10 000 Kč ročně, a to celkem 803 hlasy. Valná hromada též vyslovila souhlas s uzavřením nájemní smlouvy na období 10 let s [právnická osoba] při nájemném 10 000 Kč ročně, a to celkem 803 hlasy. Dále je zde uvedeno, že valná hromada nepřijala nabídku na pronájem honitby Honebního společenstva [adresa] panu [tituly před jménem] Aleši Kohoutkovi za nájemné 40 000 Kč ročně, kdy byly celkem 803 hlasy proti. K bodu 9 je též uvedeno, že Společenstvu byly doručeny dvě žádosti o pronájem společenstevního honitby, a to za 1) žádost [právnická osoba], za 2) žádost pana [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Předsedající přečetl doslovně obě žádosti a poté o nich nechal hlasovat. Pod bodem 1 zápisu, označeném jako Zahájení je uvedeno, že přítomno bylo 862 hlasů z celkem 1 098 všech hlasů členů Společenstva, počet přítomných hlasů byl 862, valná hromada byla usnášeníschopná. Zápis je datován 19. 6. 2015 a podepsán honebním starostou [Anonymizováno], honebním místostarostou [tituly před jménem] [Anonymizováno] a zapisovatelem [Anonymizováno] (zápis a usnesení z valné hromady Společenstva konané dne 19. 6. 2015). Přípisem ze dne 17. 6. 2015 Společenstvo sdělilo zástupci navrhovatele [tituly před jménem] [Anonymizováno], že byly [tituly před jménem] [Anonymizováno] vydány následující kopie dokumentů: kopie seznamu členů HS [adresa], kopie zápisu výboru HS [adresa] konaných od valné hromady 2013 a kopie nově připravovaných stanov HS [adresa]. Dále požadované dokumenty kopie pokladní knihy a kopie nové nájemní smlouvy nebyly předány (zápis o předání kopií dokumentu HS [adresa] ze dne 17. 6. 2015). Smlouva o nájmu honitby mezi Společenstvem coby pronajímatelem a Mysliveckým sdružením [adresa], IČO [IČO] coby nájemcem byla podepsána dne 3. 7. 2015 s tím, že dle článku IX. odstavec 1 je smlouva platná dnem podpisu a účinná dnem 3. 7. 2015 (smlouva o nájmu honitby ze dne 3. 7. 2015). Dle článku 8 odstavec 4 stanov Společenstva navržených ke schválení na napadené valné hromadě „honební výbor na základě pověření valné hromadě rozhoduje o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby“. Dle článku 9 označeného jako využití honitby „[právnická osoba], jako držitel honitby, ji pronajímá až do doby jiného rozhodnutí“. Dle článku 12 označeného jako závěrečná ustanovení, tyto stanovy (změna) byly přijaty na valné hromadě honebního společenstva konané dne 19. 6. 2015 a jsou účinné ode dne jejich schválení valnou hromadou. ([právnická osoba] ve znění účinném ode dne 19. 6. 2015).

7. Podle § 1 odst. 1 písm. zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění účinném ke dni 28. 7. 2016 (dále též jen „zákon o myslivosti“) tento zákon upravuje e) tvorbu a využití honiteb, f) postavení a právní poměry honebního společenstva.

8. Podle § 19 odst. 1 zákona o myslivosti honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona, a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen "vlastník") souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby, a b) která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto zákona.

9. Podle § 19 odst. 8 zákona o myslivosti honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.

10. Podle § 21 zákona o myslivosti 1) do působnosti valné hromady náleží a) volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru, b) schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku, c) rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, d) rozhodnutí o změně stanov, e) rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního společenstva, f) rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhradí-li si to valná hromada. (2) Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.

11. Podle § 22 zákona o myslivosti (1) Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali žádost podle předchozí věty. (2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva. (3) Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas. (4) Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů. (5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí. (6) O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel. Každý člen honebního společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence. (7) Členové honebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům. (8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.

12. Podle § 26 odst. 1 a 5 zákona o myslivosti (1) Převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí. (2) Členství v honebním společenstvu dále zaniká v případě, že správní úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve vlastnictví člena honebního společenstva za nehonební. (3) Člen honebního společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno. (4) Osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí stanovy. (5) Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva, nebo mohou určit společného zmocněnce.

13. Podle § 245 o. z., na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícímu stanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodovat.

14. Podle § 90 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) v řízení o neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj jakoby nebylo přijato, i bez návrhu.

15. Podle citovaného ustanovení § 21 zákona o myslivosti upravujícím působnost valné hromady honebního společenstva, rozhodování o způsobu krytí výdajů honebního společenstva vzniklých mu v souvislosti se soudním řízením nepatří do působnosti valné hromady. Rozhodování o těchto otázkách do působnosti společenstva nestanoví ani jiné zákonné ustanovení a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že si ho vyhradila k rozhodnutí valná hromada. Ohledně napadeného usnesení valné hromady Společenstva uvedeného ve výroku I. písm. a) usnesení soudu prvního stupně tedy odvolací soud uzavírá, že toto usnesení bylo přijato mimo působnost valné hromady Společenstva. Hledí se proto na něj, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.).

16. Odvolací soud především uvádí, že lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společenstva pro rozpor se zákonem nebo stanovami stanovena v ustanovení § 22 odst. 8 zákona o myslivosti je lhůtou hmotněprávní a prekluzivní, neboli propadnou. Prekluzivní je jak 15 denní subjektivní lhůta, tak tří měsíční lhůta objektivní. Odvolací soud se proto zabýval pouze těmi důvody neplatnosti napadených usnesení valné hromady, které byly navrhovatelem uplatněny v 15 denní subjektivní lhůtě od konání předmětné valné hromady Společenstva. Navrhovatel, jak bylo v řízení prokázáno, se této valné hromady osobně zúčastnil a dozvěděl se tak na ni o přijetí napadených usnesení. Platí tedy pro něho 15 denní subjektivní lhůta běžící od konání valné hromady, tj. od 19. 6. 2015. Tato lhůta uplynula v pondělí 6. 7. 2015, návrh na zahájení došel soudu dne 6. 7. 2015, tj. před uplynutím 15 denní prekluzivní lhůty. Odvolací soud se proto zabýval pouze těmi důvody neplatnosti napadených usnesení, které navrhovatel uplatnil do 6. 7. 2015.

17. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně doplněná o skutková zjištění odvolacího soudu, a ohledně jednotlivých, včas uplatněných námitek neplatnosti napadených usnesení valné hromady Společenstva uvádí následující.

18. Odvolací soud došel shodně se soudem prvního stupně k závěru, že návrh na zahájení řízení byl podán navrhovatelem včas, tj. v prekluzivní 15 denní lhůtě subjektivní, plynoucí ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl. K podání návrhu na zahájení řízení je navrhovatel coby člen honebního společenstva aktivně věcně legitimován (§ 22 odst. 8 zákona o myslivosti).

19. Ad 1) seznam členů Společenstva vedený Společenstvem před konáním napadené valné hromady obsahuje podstatné záležitosti stanovené v ustanovení § 19 odst. 8 zákona o myslivosti, tj. soupis členů Společenstva s uvedením názvu a sídla člena u právnických osob a jména, příjmení a bydliště u fyzických osob. Pokud seznam členů Společenstva obsahuje navíc některé údaje korespondující s údaji zapsanými v katastru nemovitostí, nejedná se o chybné vedení seznamu. Rozhodné je, že seznam členů obsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 19 odst. 8 zákona o myslivosti. Společenstvo postupovalo v souladu se zákonem, pokud do seznamu členů zapsalo nejen vlastníky, ale též všechny spoluvlastníky honebních pozemků. Dle ustanovení § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti jsou totiž členy honebního společenstva nejen vlastníci, ale též spoluvlastníci souvislých honebních pozemků, jejíchž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby. Podle citovaného ustanovení § 22 odst. 3 zákona o myslivosti hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva, kteří se na rozhodování valné hromady podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Členovi honebního společenstva přísluší jeden hlas za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní. Znamená to, že jeden hlas za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku přísluší při rozhodování na valné hromadě nejen každému jednotlivému členu honebního společenstva, ale též spoluvlastníkům. Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby, se však podle § 26 odst. 5 zákona o myslivosti musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva, nebo mohou určit společného zmocněnce. Tento výklad odvolacího soudu uvedených zákonných ustanovení je souladný i s judikaturními závěry Nejvyššího soudu, který dospěl k závěru, že: „míra možnosti ovlivňovat rozhodování honebního společenstva podle zákona č. 449/2001 Sb. se odvíjí od výměry pozemků vlastněných jeho členy. K přepočtení vlastněné rozlohy na hlasy slouží jako jednotka jeden hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě člen vlastní. Síla hlasu člena honebního společenstva odpovídá tomu, jak velkou plochu v honitbě vlastní, nikoliv způsobu rozdělení pozemku pro identifikační účely, neboť rozčlenění zemského povrchu na jednotlivé pozemky je výsledkem do značné míry nahodilých a proměnlivých okolností“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015, spisová značka 28 Cdo 2773/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2019, spisová značka 27 Cdo 4297/2017 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, spisová značka 27 Cdo 148/2019, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). V dané věci bylo v řízení prokázáno, že Společenstvo vedlo seznam členů v souladu s ustanovením § 19 odst. 8 zákona o myslivosti a při prezentaci členů na napadené valné hromadě a počítání jejich hlasů postupovali v souladu s § 22 odst. 3 zákona o myslivosti. Totéž platí pro zjišťování usnášeníschopnosti valné hromady (§ 22 odst. 4 a 5 zákona o myslivosti), neboť ze zápisu a usnesení z valné hromady Společenstva konané dne 19. 6. 2015 vzal odvolací soud za prokázáno, že valná hromada byla usnášeníschopná a napadená usnesení valné hromady specifikována ve výroku I. písm. b) a c) usnesení soudu prvního stupně byla přijata potřebnou většinou hlasů přítomných členů, tj. většinou kvalifikovanou (tři čtvrtiny hlasů přítomných členů). Tuto námitku neplatnosti proto odvolací soud důvodnou neshledal.

20. Ad 2) změna stanov přijatá v článku 8 odst. 4 není v rozporu s ustanovením § 21 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 21 odst. 2 zákona o myslivosti. Z citovaného zákonného ustanovení je zřejmé, že pokud valná hromada chce přenést na honební výbor rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, musí o tomto přenesení působnosti valná hromada nejprve rozhodnout a to tak, že přijme usnesení o schválení přenesení uvedené působnosti. Do té doby rozhodování podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti náleží do působnosti valné hromady, nikoliv honebního výboru. Ustanovení článku 8 odst. 4 změněných stanov je s citovaným zákonným ustanovením souladné, když je zřejmé, že pojem „pověření“ značí rozhodnutí valné hromady podle § 21 odst. 2 zákona o myslivosti. Ustanovení článku 9 přijaté změny stanov je v souladu s § 32 odst. 1 zákona o myslivosti, dle kterého držitel honitby může honitbu využívat sám nebo jí může pronajmout. Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let (§ 33 odst. 1 věta první zákona o myslivosti). Je tak zřejmé, že honební společenstvo v případě, že jeho valná hromada rozhodne podle § 21 odst. 1 písm. c) o nájmu honitby s tím, že smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let, je zřejmé, že nájem bude ukončen buď uplynutím doby 10 let, nebo valná hromada může rozhodnout před uplynutím doby 10 let o vypovězení smlouvy o nájmu honitby. Nic nebrání ani tomu, aby se honební společenstvo s nájemcem honitby před uplynutím 10 let o ukončení smlouvy o nájmu honitby dohodlo. Je tak zřejmé, že smlouva o nájmu honitby může být před uplynutím doby 10 let ukončena jak na základě rozhodnutí valné hromady, tak na základě rozhodnutí statutárního orgánu honebního společenstva. Odvolací soud proto ani toto napadené usnesení valné hromady Společenstva rozporné se zákonem neshledal.

21. Ad 3) toto napadené usnesení valné hromady shledal odvolací soud nicotným, jak je uvedeno výše, a je proto nadbytečné se zabývat tvrzenými námitkami jeho neplatnosti.

22. Ad 4) valná hromada konaná dne 19. 6. 2015 byla svolána pozvánkou ze dne 29. 5. 2015. Podle citovaného ustanovení § 22 odst. 2 zákona o myslivosti musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dnů před konáním valné hromady návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby. V řízení však bylo prokázáno, že navrhovatel před konáním předmětné valné hromady po Společenstvu nežádal návrh na uzavření smlouvy o nájmu honitby, nýbrž kopii nové nájemní smlouvy. Na tuto listinu však ustanovení § 22 odst. 2 zákona o myslivosti nedopadá a proto skutečnost, že honební starosta nejpozději patnáct dnů před konáním valné hromady neměl k dispozici nájemní smlouvu, jejíž uzavření s vybraným nájemcem valná hromada teprve napadeným usnesením schválila, nemůže způsobit neplatnost napadeného usnesení valné hromady o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření smlouvy o nájmu honitby. Smlouva o nájmu honitby s vybraným nájemcem na základě napadeného usnesení valné hromady byla uzavřena až dne 3. 7. 2015, jak vyplynulo z provedeného dokazování. Ze zápisu z napadené valné hromady je zřejmé, a to konkrétně ze zápisu bod bodem 9, že Společenstvu byly doručeny dvě žádosti o pronájem společenstevní honitby, a to žádost MS [adresa] a žádost navrhovatele, nikoliv návrhy nájemních smluv. Proto ani tato námitka neplatnosti usnesení o způsobu využití společenstevní honitby, a to smlouvou o jejím nájmu, neobstojí.

23. Odvolací soud proto uzavírá, že napadené usnesení valné hromady o schválení vydání Společenstva na soudní výlohy v částkách 31 088 Kč a 14 900 Kč s tím, že tato vydání budou uhrazena z výnosu nájmu účastníka v dalším období, je bez právních účinků a proto se na něj hledí, jakoby nebylo přijato. Z procesního hlediska je nutno v souladu s § 90 odst. 2 z. ř. s. vyslovit, že se nejedná o rozhodnutí valné hromady Společenstva. Ve zbývající části je návrh nedůvodný.

24. Z vyložených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a částečně rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (výrok I. písm. a/). Ve zbývající části zamítavého výroku soudu prvního stupně napadené usnesení potvrdil pro jeho věcnou správnost podle § 219 o. s. ř. (výrok I. písm. b/ a c/ tohoto usnesení). V části výroku I. písm. b) usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve správném znění, neboť navrhovatel napadl pouze neplatnost článku 8. odst. 4 a článku 9. změněných stanov Společenstva.

25. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Navrhovatel napadl celkem tři usnesení valné hromady Společenstva konané dne 19. 6. 2015. Úspěšný byl pouze ohledně jednoho napadeného usnesení, ohledně kterého odvolací soud rozhodl, že se nejedná o rozhodnutí valné hromady Společenstva. Ohledně dvou zbývajících napadených usnesení valné hromady byl neúspěšný, neboť v této části byl návrh zamítnut. Poměr jeho úspěchu a neúspěchu je tedy jedna třetina (dvě třetiny mínus jedna třetina). Společenstvu proto přísluší právo na přiznání náhrady nákladů řízení ve výši jedné třetiny vzniklých mu v řízení před soudy obou stupňů. Požadovanou náhradu nákladů řízení vzniklých Společenstvu před věcně nepříslušným soudem mu odvolací soud nepřiznal, neboť se nejedná o náklady řízení potřebné k účelnému bránění práva Společenstva vůči navrhovateli. Soud prvního stupně postupoval nesprávně, když za tarifní hodnotu věci považoval 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). V dané věci se jedná o řízení v otázce jiných právnických osob (§ 2 písm. e) ve spojení s § 85 písm. a) z. ř. s.). Za tarifní hodnotu je proto nutno považovat částku 50 000 Kč podle speciálního ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) AT. Odměna za jeden úkon právní služby činí tedy 3 100 Kč. Za řízení před soudem prvního stupně náleží tedy účastníkovi v souvislosti se zastoupením advokátem odměna za šest úkonů právní služby po 3 100 Kč, náhrada tří režijních paušálů 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT) a náhrada 21% daně z přidané hodnoty ve výši 4 284 Kč, což činí celkem 24 684 Kč. V odvolacím řízení vzniklo Společenstvo právo na odměnu za jeden úkon právní služby (jednání před odvolacím soudem dne 26. 11. 2021) po 3 100 Kč, náhrad jednoho režijního paušálu po 300 Kč, náhradu cestovného osobním automobilem tovární značky [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno], z místa sídla advokáta v [Jméno navrhovatele B] do [Anonymizováno] a zpět na jednání odvolacího soudu ve výši 1 790,80 Kč, náhradu za promeškaný čas za 8 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT) za 8 půlhodin po 100 Kč, což činí 800 Kč, a náhradu 20% daně z přidané hodnoty ve výši 1 258,07 Kč, což činí celkem 7 248,87 Kč. Celkové náklady účastníka za řízení před soudy obou stupňů jsou ve výši 31 932,86 Kč, jedna třetina z této částky činí 10 644,29 Kč.