o určení, že žalobkyně a) je společníkem žalobkyně b), k odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2025, č. j. 61 Cm 128/2024-121,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení o odvolání žalovaného do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. dubna 2025, č. j. 61 Cm 128/2024-106.

2. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení konstatoval, že usnesením ze dne 27. dubna 2025, č. j. 61 Cm 128/2024-106, bylo rozhodnuto tak, že žalovanému byla uložena „povinnost zdržet se výkonu hlasovacích práv spojených s obchodním podílem v žalobkyni b) za účelem přijetí rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady žalobkyně b), jehož předmětem by bylo odvolání žalobkyně a) z funkce jednatele žalobkyně b) a jmenování jiné osoby do funkce jednatele žalobkyně b)“. Proti tomuto usnesení (jímž bylo nařízeno předběžné opatření v uvedeném rozsahu – pozn. odvolacího soudu), podal žalovaný včasné odvolání.

3. Jelikož spolu s odvoláním nebyl zaplacen soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, soud prvního stupně odvolatele usnesením ze dne 6. května 2025, č. j. 61 Cm 128/2024-118, vyzval k jeho zaplacení. Odvolateli byla výzva k zaplacení soudního poplatku doručena dne 11. května 2025, přesto soudní poplatek za podané odvolání ve stanovené lhůtě nezaplatil. Proto soud prvního stupně odvolací řízení dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“) zastavil.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se v odvolacím řízení pokračuje.

5. Odvolatel považuje usnesení soudu prvního stupně za nesprávné, neboť soudní poplatek za odvolání proti předběžnému opatření již zaplatil v rámci výzvy Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2024, č. j. 61 Cm 128/5024-48. Vrchním soudem v Praze bylo rozhodnutí soudu prvního stupně změněno tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření odmítá. Při odmítnutí návrhu nedošlo k rozhodnutí, o již uhrazeném soudním poplatku žalovaného. Odvolatel cituje ustanovení § 6a odst. 5 ZSop a zdůrazňuje, že oba návrhy a odvolání byly podávány v rámci stejného řízení a v téže věci, když odvolání bylo podáváno proti návrhu, který již dříve byl odmítnut.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle § 9 odst. 1 ZSop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

8. Podle § 6a odst. 5 ZSop došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení, kasační stížnosti nebo rozhodnutím Ústavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil.

9. Odvolací soud z obsahu spisu rekapituluje:

- Žalobou podanou dne 12. září 2024 se žalobkyně a) a b) domáhají určení, že žalobkyně a) je společníkem žalobkyně b) s podílem o velikosti 50 %.

- Dne 26. září 2024 podaly žalobkyně a) a b) návrh na nařízení předběžného opatření, jemuž bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2024, č. j. 61 Cm 128/2024-24, vyhověno. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. března 2025, č. j. 7 Cmo 362/2024-73, usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. změnil tak, že se odmítá návrh na nařízení předběžného opatření, jímž se žalovanému ukládá povinnost:

- zdržet se nakládání s podílem v žalobkyni b) ve výši 50 %, čemuž odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 100 000 Kč, včetně převodu podílu či jeho části, darování podílu či jeho části, vkladu podílu či jeho části do základního kapitálu obchodní korporace, zřízení zástavního práva k podílu či jeho části nebo jiného zatížení podílu či jeho části;

- zdržet se vydání rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady žalobkyně b), předmětem, kterého by bylo odvolání žalobkyně a) z funkce jednatelky žalobkyně b), jmenování jiné osoby do funkce jednatele žalobkyně b), změna společenské smlouvy žalobkyně b), zrušení nebo přeměna žalobkyně b), udělení prokury v žalobkyni b), vyloučení společníka a udělování pokynů jednateli. Soudní poplatek za podané odvolání ve výši 1 000 Kč žalovaný zaplatil.

- Dne 10. dubna 2025 podaly žalobkyně a) a b) další návrhy na nařízení předběžného opatření. Návrhy byly usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. dubna 2025, č. j. 61 Cm 128/2024-82, zamítnuty (výroky I., II.), každé žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit za návrhy na vydání předběžných opatření částku 2 000 Kč (výroky III. a IV.) a dále bylo rozhodnuto, že o náhradě nákladů řízení týkající se předběžného opatření bude rozhodnuto v rámci rozhodnutí ve věci samé (výrok V.). Usnesení je pravomocné.

- Dne 24. dubna 2025 podaly žalobkyně a) a b) další návrh na nařízení předběžného opatření. Návrhu bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. dubna 2025, č. j. 61 Cm 128/2024-106, vyhověno - žalovanému byla uložena povinnost zdržet se výkonu hlasovacích práv spojených s obchodním podílem v žalobkyni b) v rozsahu 50 %, čemuž odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 100 000 Kč, za účelem přijetí rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady žalobkyně b), jehož předmětem by bylo odvolání žalobkyně a) z funkce jednatelky žalobkyně b) a jmenování jiné osoby do funkce jednatele žalobkyně b). Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné odvolání.

- Jelikož žalovaný spolu s odvoláním nezaplatil soudní poplatek za jím podané odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření (výše uvedené usnesení ze dne 27. dubna 2025, č. j. 61 Cm 128/2024-106), soud prvního stupně jej usnesením ze dne 6. května 2025, č. j. 61 Cm 128/2024-118, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč s odkazem na § 4 odst. 1 písm. b), § 7 odst. 1 ZSop 4 a položku 22 bod 3 ve spojení s položkou 5 Sazebníku poplatků. Ani přes výzvu soudu prvního stupně, obsahující náležité poučení pro případ jeho nezaplacení, jež byla žalovanému doručena dne 11. května 2025, nebyl soudní poplatek ve stanovené 15denní lhůtě zaplacen.

- Soud prvního stupně po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku vydal toto odvoláním napadené usnesení.

10. Předně je třeba zdůraznit, že rozhodnutí o předběžném opatření není rozhodnutím ve věci samé, jak se mylně odvolatel domnívá, což lze dovodit již ze samotného účelu předběžných opatření. Účelem předběžných opatření je poskytnout ochranu právům účastníků v situaci, kdy nelze vyčkávat do doby, než poměry účastníků budou upraveny pravomocným a vykonatelným rozhodnutím ve věci samé nebo než oprávněný bude moci na základě vykonatelného rozhodnutí ve věci samé zahájit výkon rozhodnutí (exekuci), proto zákon umožňuje nařídit předběžné opatření i po zahájení řízení ve věci samé za stejných podmínek jako před jeho zahájením. Zákon ani nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupného na www.nsoud.cz). Rozhodnutím o předběžném opatření není prejudikován konečný výsledek řízení ve věci samé.

11. Odvolatelem citované ustanovení § 6a odst. 5 ZSop tudíž na danou procesní situaci nedopadá, rozhodnutí o předběžném opatření není rozhodnutím ve věci samé, které bylo v důsledku odvolání zrušeno, tak jak má uvedené ustanovení na mysli. Nutno dodat, že předchozí odvoláním napadené usnesení o nařízení předběžného opatření nebylo odvolacím soudem zrušeno, nýbrž došlo k jeho změně. Tedy skutečnost, že žalovaný v daném řízení v době předchozí zaplatil soudní poplatek za jím podané odvolání proti jinému vydanému usnesení o nařízení předběžného opatření, jak bylo výše uvedeno, není relevantní. V daném případě jde o další jeho odvolání proti nově vydanému dalšímu rozhodnutí o předběžném opatření, kdy žalovaného poplatková povinnost stíhá. Žalovanému tak zcela jednoznačně poplatková povinnost za jím podané odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření (tj. proti usnesení ze dne 27. dubna 2025, č. j. 61 Cm 128/2024-106) vznikla. Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč byl splatný spolu s podáním odvolání, avšak ani přes výzvu soudu prvního stupně a poučení o důsledcích nezaplacení soudního poplatku, nebyl ve stanovené lhůtě odvolatelem zaplacen.

12. Odvolací soud pro úplnost dodává, že poplatková povinnost je navázána již na podání příslušného návrhu, žaloby, odvolání či dovolání; k tomuto dni je tudíž poplatek ze zákona splatný (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 ZSop) a další prodloužení lhůty stanovené soudem je pojmově bonusem pro poplatníka. Poplatník má svou poplatkovou povinnost splnit již při podání návrhu (žaloby či opravného prostředku), a pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity (viz usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, uveřejněné pod číslem 120/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. března 2018, sp. zn. 26 Cdo 4200/2018, ze dne 27. srpna 2019, sp. zn. 21 Cdo 1841/2019, či usnesení ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2870/2019, a rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20. června 2018, sp. zn. I ÚS 1335/2018).

13. V poměrech projednávané věci je jednoznačné, že vyměřený soudní poplatek za podané odvolání zaplacen nebyl. Soud prvního stupně tudíž nepochybil, pakliže odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku dle § 9 odst. 1 věty za středníkem ZSop zastavil. Zbývá dodat, že soud řízení nezastaví jen tehdy, nastal-li některý z taxativně uvedených případů v ustanovení § 9 odst. 4 ZSop. Zabránit zastavení řízení lze tehdy, jestliže poplatník ve lhůtě stanovené soudem pro zaplacení poplatku sdělí okolnosti, které osvědčují nebezpečí prodlení, v důsledku, něhož by mu mohla vzniknout újma, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek zaplatit. Takové skutečnosti však odvolatel netvrdí.

14. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 zákona č. 99/193 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), potvrdil.