o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady konané dne 19. 7. 2021, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 9. června 2022, č. j. 54 Cm 149/2021-137

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v záhlaví označeným usnesením ve výroku I. tak, že se zamítá návrh na určení, že je neplatné usnesení valné hromady obchodní společnosti [právnická osoba], IČO [IČO advokáta C], sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka C [Anonymizováno], která se konala dne 19. 7. 2021 v 10:30 hodin v sídle společnosti na adrese [adresa] ve znění:

a) valná hromada bere na vědomí zprávu o hospodaření společnosti za rok 2020,

b) valná hromada schvaluje účetní závěrku za rok 2020,

c) valná hromada schvaluje rozdělení části zisku ve výši 300 000 Kč a jeho výplaty společníkům dle velikosti podílů jednotlivých společníků a to nejpozději do 15. 8. 2021 po provedení testu insolvence,

d) valná hromada schvaluje a uděluje souhlas k zahájení jednání s peněžním ústavem případně soukromým investorem ohledně úvěru či zápůjčky pro společnost za účelem splacení nesplacených zůstatků evidovaných zápůjček v celkové výši 7 890 000 Kč včetně příslušenství, s dobou splatnosti nejvýše 5 let a s nejvyšší úrokovou sazbou 5 % ročně a udělení souhlasu se zřízením zástavního práva na nemovitých věcech v majetku společnosti [právnická osoba],

e) valná hromada schvaluje odměnu zaměstnancům za hospodářský rok 2020 z důvodu kladného výsledku hospodaření a rozhoduje o její celkové výši 30 000 Kč, s tím, že tato částka bude vyplacena rovným dílem mezi [tituly před jménem] [Anonymizováno], [Anonymizováno] nejpozději do 15. 8. 2021,

f) valná hromada schvaluje změnu společenské smlouvy z 28. 2. 2014 notářským zápisem tak, že čl. VIII zní:

VIII. Jednatel

8.1. Statutárním orgánem společnosti je jednatel. Společnost má 2 (dva) jednatele.

8.2. Každý z jednatelů zastupuje společnost samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo vypsané obchodní firmě připojí jednatel svůj podpis.

a výrokem II. že navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi náklady řízení ve výši 14 580,50 Kč k rukám [Jméno advokáta D], advokáta se sídlem [Adresa advokáta D], a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku usnesení.

2. Navrhovatel se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 19. 10. 2021 domáhal vyslovení neplatnosti shora uvedených usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba] (dále i jen „společnost“ nebo „účastnice“) konané dne 19. 7. 2021 v sídle společnosti. Navrhovatel uvedl, že je společníkem společnosti od 21. 11. 2001 s podílem 33 % a byl i jednatelem společnosti od 21. 11. 2001 do 10. 6. 2020. Navrhovatel na jednání valné hromady podal proti předmětným usnesením protesty. Namítal, že na jím na valné hromadě kladené otázky přímo související s projednávanými body mu nebylo odpovězeno buď vůbec nebo pouze vágně a vyhýbavě. Navrhovatel má za to, že schválení jednotlivých bodů nepovede ku prospěchu společnosti, považuje je za přijaté v rozporu s dobrými mravy. Má za to, že došlo ke zneužití hlasovacích práv [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k újmě celku dle ust. § 212 odst. 2 občanského zákoníku. Napadená usnesení jsou neplatná pro rozpor s dobrými mravy a dále jimi bylo porušeno právo společníka na informace dle ust. § 155 a 156 zákona o obchodních korporacích a primárně ve vztahu k navrhovateli jsou diskriminační. Došlo k porušení ust. § 188 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále i jen „ZOK“), když podle tohoto ustanovení má zapisovatel vyhotovit zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení, a bez zbytečného odkladu ho na náklady společnosti zaslat všem společníkům. Zápis byl však podán k odeslání až dne 23. 8. 2021. Na programu jednání valné hromady společnosti bylo dle pozvánky celkem 8 bodů s tím, že body 1, 2, 3, 5, 6 a 8 jsou předmětem tohoto návrhu.

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k následujícím závěrům:

- návrh byl podán včas, v zákonné lhůtě 3 měsíců (§ 191 odst. 1 ZOK),

- všechny protesty proti předmětným usnesením obsahovaly námitku o jejich rozporu s dobrými mravy. Dle soudu prvního stupně samotná formulace protestů v této části, není dostačujícím důvodem, neboť je nutno uvést konkrétní okolnosti, z jakých důvodů měla být jednotlivá rozhodnutí v rozporu s dobrými mravy. Tvrzení navrhovatele nelze s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018 považovat za konkrétní, jasná, určitá a srozumitelná,

- pokud navrhovatel uvedl k jednotlivým bodům usnesení i konkrétní důvody, tak pokud jde o bod č. 1, považuje tvrzení navrhovatele za nedůvodné, kdy důvody jsou jaksi vymýšleny zástupně, zpráva o hospodaření je podle soudu naprosto srozumitelná, jasná a určitá,

- pokud jde o bod č. 2 a dále tvrzené různé evidence, pokud jde o půjčky ze strany společníků společnosti, tak tyto rozdíly byly na valné hromadě v zásadě vysvětleny v tom smyslu, že je nutno rozlišovat půjčky do společnosti ze strany společníka, a naopak je nutno rozlišovat společné vlastnictví fyzických osob nějaké nemovitosti. Tedy ani v tomto smyslu nevidí soud žádný důvod pro to, aby rozhodl, že přijaté usnesení pod bodem 2 na valné hromadě je neplatné. Opět se zde pouze opakují obecné proklamace v rozporu s dobrými mravy,

- stejně tak pokud jde o bod č. 3, takovéto rozhodnutí je v kompetenci samotné valné hromady a je-li o takovém návrhu hlasováno a odhlasováno, nevidí soud, a to ani z důvodu ze strany navrhovatele hodnocených soudem jako zástupných, prostor pro vyslovení neplatnosti takovéhoto rozhodnutí. Pokud jde o současnou ekonomickou situaci společnosti, na kterou odkazuje navrhovatel, tak v tuto chvíli bylo rozhodováno na valné hromadě čili nejvyšším orgánem společnosti, kdy bylo rozhodnuto, že k výplatě podílu na zisku dojde, a pokud jde o další případná, neurčitá a nekonkrétní tvrzení ze strany navrhovatele, že zase „by měli být jednatelé vedeni snahou vyvést ze společnosti co nejvíce peněz“, nic tomuto nenasvědčuje,

- stejně tak pokud jde o bod č. 5, tak ani toto rozhodnutí svým obsahem tak, jak je uváděno v protestu a v návrhu, není v rozporu s dobrými mravy, kdy se opět jedná o rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o souhlasu k zahájení jednání s peněžním ústavem a je na rozhodnutí společníků, a to většinovém rozhodnutí společníků, jakým způsobem budou řešeny případné závazky společnosti ke společníkům, či jakým způsobem budou získávány finanční prostředky k nákupu dalších nemovitostí,

- stejně tak i další bod č. 6 programu valné hromady není v rozporu s dobrými mravy, jedná se o naprosto běžnou, marginální částku, pokud jde o kladné výsledky hospodaření společnosti, není mezi účastníky sporu, že se ekonomicky společnosti daří, což bylo zjištěno i ze samotné korespondence mezi účastníky,

- stejně tak bod č. 8 programu valné hromady, pokud jde o změnu společenské smlouvy ohledně počtu jednatelů společnosti, nejedná se o rozhodnutí v rozporu s dobrými mravy.

4. Soud prvního stupně poté konstatoval, že k celému návrhu navrhovatele, že zde není sebemenší důvod, proč by mělo být hodnoceno hlasování zbývajících společníků coby zneužití jejich práva, kdy ze strany navrhovatele se jedná o přehlasovaného společníka, který se nějakým způsobem snaží zvrátit většinové rozhodnutí ve společnosti. Ve společnosti je nastaveno rozhodování, kdy se rozhoduje na základě většinového rozhodování, to znamená, že společník, který je v menšině, není automaticky společníkem, vůči němuž bylo zneužito hlasovací právo zbývajících společníků. Pokud jde o zaslání zápisu z jednání valné hromady navrhovateli až více než měsíc po jejím konání (23. 8. 2021), tak ani tímto nedošlo k zásadnímu zasažení do práv navrhovatele a omezení jeho práva na informace a možnosti se účinně bránit proti přijatým usnesením, kdy tento jeho návrh je právě důkazem, že se navrhovatel proti přijatým usnesením řádně ve lhůtě brání. Z uvedených důvodů dospěl soud prvního stupně k závěru, že návrhu nelze vyhovět, tvrzení a námitky uváděné navrhovatelem považuje za nedůvodné a protesty navrhovatele za nikoliv dostatečně určené konkrétními okolnostmi, proto předmětný návrh zamítl. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 z. ř. s. tak, že účastníkovi, který měl ve věci úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti navrhovateli ve výši 14 580,50 Kč.

5. Navrhovatel se proti usnesení soudu prvního stupně včas odvolal. Ve svém odvolání nesouhlasí se způsobem, jakým soud prvního stupně vyhodnotil či spíše nevyhodnotil důkazy v daném řízení, přičemž dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a vytvořil vlastní s věcí nesouvisející konstrukce. Dle odvolatele soud prvního stupně nesprávně dovodil, že záměrem navrhovatele je donutit společníky k dohodě ohledně vystoupení navrhovatele ze společnosti. Obecně k valné hromadě konané dne 19. 7. 2021 namítá, že zápis není doslovný, na jeho dotazy nebyli jednatelé schopni odpovědět a návrh nebyl odůvodněn, protesty k jednotlivým projednávaným bodům byly podány, aby bylo zřejmé, v čem navrhovatel spatřuje rozpor se zákonem či dobrými mravy a že došlo ke zneužití hlasovacích práv. Odvolatel nově uvedl, že došlo ke zneužití vlastnického práva, jehož hlavním účelem je poškodit jiného dle ust. § 1012 OZ. Setrval na svých námitkách ohledně opožděnému doručení zápisu z valné hromady. Dále stejně jako v řízení před soudem prvního stupně obsáhle argumentuje k jednotlivým bodům programu valné hromady konané dne 19. 7. 2021 a vytýká soudu prvního stupně, že:

- k bodu č. 1 programu, že se vůbec nevypořádal s odůvodněním svého závěru, že zpráva o hospodaření je naprosto srozumitelná, jasná a určitá, odvolatel má i nadále za to, že cílem této zprávy je posvěcení dosavadního postupu obou jednatelů ve vedení společnosti,

- k bod č. 2 programu, že tento závěr beze zbytku vychází z tvrzení společnosti, které je ovšem nesmyslné a nemůže obstát, protože je nesrozumitelné a není tedy zřejmé, z čeho soud prvního stupně při absenci podkladů a důkazů dovozuje, že na valné hromadě byl schvalovaný bod vysvětlen. Evidence půjček společnosti podle zápisu stavu ke dni 31.12.2020 neodpovídá skutečnosti, čímž je navrhovatel výrazně krácen na svým právech, a schválení této účetní závěrky je tak v rozporu s dobrými mravy,

- k bod č. 3 a 5 programu, že takový závěr, by vedl k absurdním závěrům, že každé rozhodnutí v kompetenci valné hromady automaticky vylučuje soudní přezkum, čímž by v podstatě veškeré návrhy na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ztratily smysl,

- k bodu č. 6 a 8 programu valné hromady konané dne 19. 7. 2021, že se nevypořádal s jeho tvrzeními a jím navrženými důkazy a tato tvrzení zde opakuje s tím, že cílem valné hromady bylo získání naprosté kontroly stávajících dvou jednatelů nad společností, což považuje za nemravné a spatřuje v tom zneužití hlasovacích práv většiny.

6. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud jeho návrhu v celém rozsahu vyhověl a prohlásil usnesení valné hromady za neplatné, případně aby napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

7. K odvolání navrhovatele se vyjádřila účastnice, která uvedla, že navrhovatel svá tvrzení považuje kategoricky za jediná správná a zbývající společníky osočuje z jednání v neprospěch společnosti, názor navrhovatele jako společníka je však zcela ovlivněn faktem, že nebylo vyhověno jeho přání ukončit jeho účast ve společnosti a poté se proto rozhodl si ukončení účasti „vyvzdorovat“. To je také jediný důvod, proč je napadáno usnesení valné hromady z 19. 7. 2021. Nebyla naplněna žádná ze zákonných podmínek pro prohlášení usnesení valné hromady v žádném schváleném bodu za neplatné. Rozhodnutí, která byla přijata, neodporují společenské smlouvě či právním předpisům, ani nejsou v rozporu s dobrými mravy a již vůbec se nedá ani vzdáleně hovořit o zneužití hlasovacích práv. Ostatně v zákonné lhůtě taková žaloba ani podána nebyla. Účastnice navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcné potvrdil, a aby navrhovateli uložil povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení.

8. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 212, 212a a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné, přičemž v části výroku I. bod e) není rozhodnutí soudu prvního stupně věcně správné.

9. Podle § 245 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“) na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

10. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánu spolku.

11. Podle § 45 odst. 1 zák. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále i jen „ZOK“) v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 191 ZOK (1) Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. (2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

13. Podle § 192 odst. 2 ZOK neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

14. Podle § 212 odst. 2 o. z. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

15. Podle § 155 ZOK společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

16. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje a na něž pro stručnost odkazuje (srov. mutatis mutandis např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002 a ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011). A pro úplnost zopakoval dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.) tak, že k důkazu provedl zápis z valné hromady konané dne 19. 7. 2021 (dále také jen „zápis) včetně jeho příloh 4 až 13 - písemné protesty navrhovatele.

17. Předně odvolací soud uvádí, že usnesení valné hromady 19. 7. 2021 jež jsou předmětem tohoto řízení, jsou ve výroku napadeného usnesení označována soudem prvního stupně body a) až f), což neodpovídá tomu, jak jsou označena v zápisu z jednání této valné hromady. Z důvodu určitosti a přehlednosti tak odvolací soud konstatuje, že je dále ve svém rozhodnutí označuje tak, jak jsou označena ve výroku I. napadeného usnesení s tím, že usnesení ad a), bylo přijato pod bodem 4. jednání, ad b) pod bodem 5. jednání, ad c) pod bodem 6. jednání, ad d) pod bodem 8 jednání, ad e) pod bodem 9 jednání a ad f) pod bodem 11 jednání.

18. Odvolací soud se nejdříve zabýval výrokem I. usnesení soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti ad a) a ad f) a dospěl k následujícím závěrům:

Usnesení /ad a)/, kterým předmětná valná hromada vzala na vědomí zprávu o hospodaření společnosti za rok 2022 nelze přezkoumávat dle ust. § 191 ZOK, neboť nevyvolává žádné právní účinky (nezakládá žádnou právní skutečnost). To je dle odvolacího soudu důvodem pro zamítnutí návrhu v této části.

Usnesením /ad e)/ valná hromada schválila odměnu zaměstnancům za hospodářský rok 2020 z důvodu kladného výsledku hospodaření a rozhoduje o její celkové výši 30 000 Kč, s tím, že tato částka bude vyplacena rovným dílem mezi [tituly před jménem] [Anonymizováno], [Anonymizováno] nejpozději do 15. 8. 2021. Mezi účastníky je nesporné, že obě osoby jsou jednateli společnosti.

19. K uvedenému usnesení ad e) odvolací soud uvádí, že do 31. 12. 2020 dle ust. § 61 odst. 3 ve spojení s ust. § 61 odst. 1 ZOK bylo v působnosti valné hromady rozhodování valné hromady o udělení souhlasu s poskytnutím – určením mzdy a jiného plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti. Protože ale čl. I, bod 48 zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, bylo ust. § 61 odst. 3 ZOK zrušeno, a to s účinností od 1. 1. 2021, nelze než uzavřít, že valná hromada společnosti v tomto případě přijala usnesení v záležitosti, o které nemá působnost rozhodnout, což je důvodem, pro nějž se na takové rozhodnutí ve smyslu § 45 odst. 1 ZOK ve spojení s ust. § 245 o. z. hledí, jako by nebylo přijato.

20. Odvolací soud proto uzavírá, že není správné rozhodnutí soudu prvního stupně v části výroku I., kterým byl zamítnut návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ad e), neboť na toto rozhodnutí se hledí, jako by nebylo přijato (ust. § 45 odst. 1 ZOK ve spojení s ust. § 245 o. z.), a proto nejde o rozhodnutí valné hromady dle ust. § 90 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále i jen „z. ř. s.“), o čemž je soud v tomto řízení oprávněn rozhodnout i bez návrhu.

21. Dále se odvolací soud zabýval částí odvoláním napadeného výroku I. usnesení, ve které soud prvního stupně zamítl návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ad b), ad c), ad d) a ad f).

22. Ze shora citované relevantní právní úpravy je zřejmé, že společník společnosti s ručením omezeným se může domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady toliko z důvodů uplatněných formou protestu (192 odst. 2 ZOK). Z důvodové zprávy k návrhu zákona o obchodních korporacích se přitom podává, že úprava protestu sleduje zásadu vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náležejí práva) a „zvýšení bezpečnosti vztahů, kdy bude vyšší jistota ohledně platnosti nebo neplatnosti usnesení valné hromady“. Protest má rovněž preventivní funkci, neboť umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a napravila (je-li to možné) vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost (všech či některých) usnesení valné hromady přijatých na zasedání valné hromady (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020).

23. Protest musí být včasný, srozumitelný a určitý. Požadavek určitosti protestu je splněn, jestliže v něm společník srozumitelně popíše skutkové okolnosti, z nichž dovozuje důvod neplatnosti usnesení valné hromady (k tomu srov. již soudem prvního stupně odkazovaná usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018 či ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 65/2010).

24. Po zopakování provedeného dokazování soudem prvního stupně odvolací soud shledal, že ve všech písemných protestech proti usnesením valné hromady ad b), c), d) a f) bylo zcela shodně obecně vedeno, že jednatelům byly položeny takové otázky, které přímo souvisí s projednávaným bodem programu a jsou zásadní pro hlasování o něm, s odkazem na právo společníka na informace dle § 155 a § 156 ZOK (znění uvedeno), přičemž společník protestuje proto, že mu jednateli nebyla poskytnuta odpověď v potřebném rozsahu. A dále bylo v protestech proti usnesením valné hromady ad b), c), d) bez dalšího namítáno, že případné přijetí usnesení by bylo jak v rozporu s dobrými mravy, tak zneužitím hlasovacích práv společníků hlasujících pro přijetí tohoto návrhu.

25. Z uvedeného je tedy zjevné, že protesty v této části neobsahují žádné konkrétní skutkové okolnosti, z nichž společník dovozoval neplatnosti předmětných usnesení valné hromady pro porušení zákona (§ 155 a § 156 ZOK), pro rozpor s dobrými mravy (§ 191 odst. 2 ZOK), a že způsob výkonu hlasovacích práv zbývajících dvou společníků byl v rozporu se zákonem, tj. že by takovým výkonem hlasovacích práv došlo k újmě celku (§ 212 odst. 2 ZOK) a odvolací soud tak dospěl k závěru, že v této části, ve která se navrhovatel proto domáhá vyslovení neplatnosti předmětných usnesení valné hromady ve smyslu uvedených zákonných ustanovení, není návrh důvodný, což je zčásti důvodem pro jeho zamítnutí.

26. Pokud odvolatel v odvolání namítal, že přijatá usnesení ad b), c) a d) a f) byla přijata v rozporu s dobými mravy, a že došlo i k zneužití hlasovacích práv, protože zbývající společníci jednali ve shodě s cílem ku svému prospěchu nikoliv ku prospěchu celku, a že zneužili svého vlastnického práva, jehož hlavním účelem je poškodit jiného dle ust. § 1012 o. z., tak to předmětné protesty neobsahují. A protože se společník společnosti s ručením omezeným může domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady toliko z důvodů uplatněných formou protestu (192 odst. 2 ZOK), odvolací soud se těmito námitkami odvolatele již dále nezabýval.

27. Odvolací soud k usnesení ad b), kterým valná hromada schválila účetní závěrku za rok 2020, shledal, že protest proti němu vznesený není dostatečně odůvodněn, protože skutečnost, že společník eviduje jinou výši půjčky, bez toho, že by tuto svoji pohledávku, kterou má mít za společností, jakkoliv specifikoval (důvodem a výší), s poukazem na to, že společnost historicky (až v návrhu doplněno, že v r. 2013), evidovala za společníkem jinou výši půjčky, není tvrzením o konkrétních skutkových okolnostech, z nichž by bylo možné dovodit nesprávnost účetní závěrky za rok 2020, potažmo neplatnost předmětného usnesení, jímž byla účetní závěrka schválena. A pokud jednatel uvedl, že společnost naposledy předložila vyjádření o půjčkách dne 4. 5. 2021, kdy si osobně tuto odpověď převzal zástupce společníka [tituly před jménem] [Anonymizováno], přičemž společník na výzvy k doložení jeho tvrzení, že eviduje půjčku v jiné výši, nereaguje, a že je třeba rozlišovat mezi půjčkami poskytnutých společností a půjčkami poskytnutými na nákup nemovitých věc do podílového spoluvlastnictví společníků, tak nelze mít právě vzhledem k obsahu protestu, takovou odpověď za nedostatečnou. Ostatně písemný protest, který zjevně vycházel z programu jednání valné hromady, nebyl ani po odpovědi jednatele o žádné relevantní konkrétní skutečnosti nesprávnosti účetní závěrky za rok 2020 protestujícím doplněn. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že důvody uvedené v protestu nejsou důvody, pro které lze neplatnost tohoto usnesení pro rozpor se zákonem (§ 191 odst. 1 ZOK) vyslovit.

28. K usnesení ad c) kterým, valná hromada schválila rozdělení části zisku ve výši 300 000 Kč a jeho výplatu společníkům dle velikosti podílů jednotlivých společníků, a to nejpozději do 15. 8. 2021 po provedení testu insolvence, je předně třeba uvést, že soudní přezkum neplatnosti usnesení valné hromady neumožňuje, aby soud posuzoval, co je pro společnost z ekonomického hlediska výhodnější či účelnější, tedy aby přezkoumával „opodstatněnost“ přijatých usnesení. A jak plyne z protestu proti tomuto usnesení, právě takovou „neopodstatněnost“ navrhovatel namítá, když uvádí se mu toto rozhodnutí valné hromady nejeví jako vhodné, vzhledem k ekonomické situaci společnosti. Dle odvolacího soudu tak důvody v protestu uvedené, pro které má být vyslovena neplatnost tohoto usnesení valné hromady, nemohou být předmětem soudního přezkumu, potažmo důvody, pro které lze dle ust. § 191 ZOK ve spojení s ust. § 258 o. z. jeho neplatnost vyslovit.

29. K usnesení ad d), kterým valná hromada schvaluje a uděluje souhlas k zahájení jednání s peněžním ústavem, případně soukromým investorem ohledně úvěru či zápůjčky pro společnost za účelem splacení nesplacených zůstatků evidovaných zápůjček v celkové výši 7 890 000 Kč včetně příslušenství, s dobou splatnosti nejvýše 5 let a s nejvyšší úrokovou sazbou 5 % ročně a udělení souhlasu se zřízením zástavního práva na nemovitých věcech v majetku společnosti [Jméno advokáta B]“, lze zopakovat, že soudní přezkum neplatnosti usnesení valné hromady neumožňuje, aby soud posuzoval, co je pro společnost z ekonomického hlediska výhodnější, tedy aby přezkoumával „opodstatněnost“ přijatého usnesení, a nejsou tak ani v případě tohoto usnesení dány důvody dle ust. § 191 odst.1 ZOK pro vyslovení jeho neplatnosti.

30. K usnesení ad f), kterým valná schválila změnu společenské smlouvy z 28. 2. 2014 notářským zápisem tak, že čl. VIII zní: VIII. Jednatel. 8.1. Statutárním orgánem společnosti je jednatel. Společnost má 2 (dva) jednatele. 8.2. Každý z jednatelů zastupuje společnost samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo vypsané obchodní firmě připojí jednatel svůj podpis, odvolací soud shledal, že protest směřoval ke změně počtu jednatelů ze 3 na 2, přičemž protest byl odůvodněn (i) potřebou třetího jednatele ve společnosti, neboť dle protestujícího společníka jednání stávajících 2 jednatelů ve shodě může být k újmě společnosti a (ii) tím, že stávající 2 jednatelé porušují svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Dle odvolacího soudu pouhá domněnka protestujícího, co může nastat v důsledku změny počtu jednatelů a ani jeho tvrzení o jednání stávajících dvou jednatelů společnosti, zjevně nejsou skutkovými okolnostmi, ze kterých by bylo možné dovodit rozpor usnesení ad f) o změně společenské smlouvy s dobrými mravy, kdy zákon výslovně určení počtu jednatelů připouští (§ 194 odst. 1 ZOK). A ani to, že by přijetím tohoto usnesení došlo k zneužití hlasovacích práv zbývajícími společníky, kdy ze samotného způsobu výkonu hlasovacího práva společníků, kterým projevili svoji svobodnou vůli, a jež je rovněž jejich základním právem, nelze bez dalšího usuzovat, že tím bylo toto právo vykonáno k újmě celku ve smyslu ust. § 212 o. z. A nelze tak než uzavřít, že ani v tomto případě nejsou dány zákonné důvody pro vyslovení neplatnosti tohoto usnesení dle ust. § 191 ZOK ve spojení s ust. § 212 odst. 2 o.z..

31. Námitku odvolatele, že mu písemný zápis z jednání valné hromady, který měl být vyhotoven nejpozději dne 3. 9. 2021 dle ust. § 188 odst. 3 ZOK, nebyl zaslán dle tohoto zákonného ustanovení bez zbytečného odkladu, neboť jej obdržel až dne 28. 8. 2021, odvolací soud stejně jako soud prvního stupně neshledal důvodnou. Neboť v tomto případě, se nejedná o skutečnost, která by měla na uplatnění práva navrhovatele domáhat se vyslovení neplatnosti předmětných usnesení valné hromady dle ust. § 191 ZOK ve spojení s § 258 o. z. jakýkoliv vliv, přičemž se dle těchto zákonných ustanovení nejedná ani o důvod, pro který lze předmětnou neplatnost vyslovit.

32. Vzhledem k výše uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně správně zamítl návrh na navrhovatele ve zbylé části, ve které se domáhá vyslovení neplatnosti usnesení ad b), ad c), ad d) a ad f) přijatých předmětnou valnou hromadou.

33. Odvolací soud ze všech shora popsaných důvodů část výroku I. napadeného usnesení dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že usnesení ad e) valné hromady konané dne 19. 7. 2021 není rozhodnutím orgánu společnosti (§ 90 odst. 2 z. ř. s.) a ve zbylém rozsahu výrok I. napadeného usnesení dle ust. § 219 jako věcně správný potvrdil, byť zčásti z jiných důvodů.

34. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně bylo znovu rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř., a odvolací soud přiznal účastnici plnou náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť účastnice měla neúspěch v poměrně nepatrné části.

35. V řízení před soudem prvního stupně poskytl zástupce účastnici 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu a účast při jednání soudu dne 2. 6. 2022) a ½ úkonu právní služby (účast při jednání soudu dne 31. 3. 2022, kdy v věci nebylo jednáno), za což mu náleží odměna 3 x á 3 100 Kč + 1 550 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále i jen „AT“) ve spojení s ust. § 7 bod 5 AT, která celkem činí 10 850 Kč. Dále náklady řízení účastnice sestávají z paušální náhrady hotových výdajů 4 x 300 Kč a z 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 2 530,50 Kč. Účastnici tak vznikly náklady řízení v celkové výši 14 580,50 Kč, a v té jí byla jejich náhrada přiznána. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta pro zaplacení je dána dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

36. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť účastnice v odvolacím řízení měla neúspěch v poměrně nepatrné části.

37. Náklady odvolacího řízení účastnice sestávají z odměny advokáta za poskytnuté 2 úkony právní služby: vyjádření k odvolání navrhovatele a účast při jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), a to ve výši 2 x 3 100 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s ust. § 7 bod 5 AT, z paušální náhrady hotových výdajů za 2 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT, z náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 4 AT 1 776 Kč (cesta k jednání odvolacího soudu dne 7. 9. 2023, [adresa] a zpět tj. 2 x 120 km, osobním automobilem JEEP Compass reg. zn. [SPZ], při spotřebě 6,4 l nafty /100 km, cena pohonných hmot 34,40 Kč), z náhrady za promeškaný čas v rozsahu šest půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT, ve výši 600 Kč a z náhrady za 21 % DPH (§137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 1 926,96 Kč. Celkem se tedy náklady odvolacího řízení účastnice určují dle § 151 odst. 2 o. s. ř. částkou 11 102,96 Kč, a v této výši jí byla jejich náhrada přiznána. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta pro zaplacení je dána dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.