o jmenování likvidátora, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2020, č. j. 75 Cm 35/2020-22

1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 2. 2020 se navrhovatelka domáhala, aby jí soud jmenoval likvidátora.

2. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesení ve výroku I. řízení zastavil a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatelka podala návrh na zahájení řízení o jmenování likvidátora, načež ji soud vyzval k zaplacení soudního poplatku za podání návrhu ve výši 2 000 Kč podle 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, a to usnesením ze dne 27. 2. 2020, č. j. 75 Cm 35/2020-10. Výzva byla navrhovatelce doručena dne 3. 3. 2020. Protože soudní poplatek z odvolání nebyl přes uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě zaplacen, soud prvního stupně rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o zastavení řízení.

4. Do tohoto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, ve kterém žádala zrušení napadeného usnesení a jmenování likvidátora, nebo vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání. Odvolatelka uvedla, že společnost je již delší dobu nefunkční; usnesením Živnostenského úřadu pro [adresa] jí bylo zrušeno veškeré živnostenské oprávnění, jelikož jí bylo z důvodu nehrazení zrušeno v roce 2016 sídlo. Dále uvedla, že nemá ve sbírce listin účetní závěrky za roky 2014- 2019, společnost je předlužená, je proti ní vedena řada exekucí v řádech miliónů korun, tudíž není schopna uhradit ani poplatek ve výši 2 000 Kč.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a neshledal odvolání důvodným.

6. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.

7. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti.

8. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

9. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně ze spisu shledal, že navrhovatelka s podáním návrhu nesplnila svou poplatkovou povinnost, která jí vznikla podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přičemž podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona se poplatek stal splatným vznikem této poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně proto podle 9 odst. 1 téhož zákona správně odvolatelku vyzval usnesením ze dne 27. 2. 2020, č. j. 75 Cm 35/2020-10, které jí bylo doručeno dne 3. 3. 2020, k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a současně ji i řádně poučil o důsledcích nesplnění jeho výzvy. Odvolatelka soudní poplatek ve stanovené lhůtě neuhradila.

10. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcné správné.

11. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka je jediným účastníkem řízení, odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení nerozhodoval.