o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 20. 10. 2022 a o určení přijetí usnesení valnou hromadou konanou dne 20. 10. 2022, o odvolání účastnice do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2023, č. j. 65 Cm 22/2023–107,

1. Návrhem doručeným soudu dne 20. 1. 2023 se navrhovatelé domáhali určení „nicotnosti“ všech usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B] (dále též jen „společnost“), in eventum vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady přijatých pod body 1–5. pořadu jednání ve smyslu § 428 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „ZOK“]. Usnesení, jejichž „nicotnosti“, případně neplatnosti, se navrhovatelé domáhali, jsou uvedena ve výrocích II. až VI. napadeného usnesení soudu prvního stupně.

2. Současně se navrhovatelé domáhali určení, že předmětnou valnou hromadou byla přijata usnesení uvedená ve výrocích VII. až IX. usnesení soudu prvního stupně. Usnesení, jejichž „nicotnosti“, případně neplatnosti, se navrhovatelé domáhali, jsou uvedena ve výrocích II. až VI. napadeného usnesení soudu prvního stupně.

3. V návrhu na zahájení řízení navrhovatelé kromě jiného uvedli, že napadená usnesení valné hromady jsou podle nich „nicotná“, neboť valnou hromadu svolaly osoby, které se vydávají za členy představenstva společnosti, avšak nejsou oprávněny za společnost jednat. Konkrétně se jedná o [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Pokud by soud dospěl k závěru, že usnesení přijatá valnou hromadou dne 11. 7. 2019 „nicotná“ nejsou, jsou veškerá přijatá usnesení neplatná, protože valná hromada nebyla svolána na základě rozhodnutí představenstva. Představenstvo společnosti řádně nerozhodlo o svolání valné hromady, jelikož se za účelem přijetí tohoto rozhodnutí nikdy nesešlo. Svolavatelé [Anonymizováno] a [Anonymizováno] postupovali v rozporu s pravidly při jednání kolektivního statutárního orgánu z důvodu, aby [Anonymizováno] zamezili v přístupu k informaci, že navrhují její odvolání z funkce členky představenstva, a to ve snaze omezit její možnosti se tomuto kroku bránit. Pod bodem 4 pořadu jednání valné hromady bylo rozhodováno o volbě [Anonymizováno] do funkce členky představenstva namísto [Anonymizováno]. Až v průběhu projednávání tohoto bodu vyšlo najevo, že u jmenované je dán zákaz konkurence. Došlo tedy k porušení § 441 odst. 2 a 3 ZOK, což je dle navrhovatelů samostatným důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení o jmenování [Anonymizováno] do funkce členky představenstva společnosti. Pod bodem 6. pořadu jednání valné hromady bylo rozhodováno o odvolání předsedy představenstva [Anonymizováno] pro porušení povinností při výkonu funkce. Tento bod byl na pořad jednání valné hromady zařazen na návrh navrhovatele a), který je kvalifikovaným akcionářem společnosti. Navrhovatel a) uvedl řadu případů, kdy se [Anonymizováno] jakožto předseda představenstva společnosti dopustil porušení povinností při výkonu funkce. Při hlasování o usnesení o odvolání [Anonymizováno] z funkce pro porušení povinností při výkonu funkce předsedy představenstva se tedy při určování kvóra pro přijetí ani při hlasování o tomto návrhu nepřihlíželo k 8 360 hlasům [Anonymizováno] a k hlasům osob s ním jednajících ve shodě. Celkově nešlo přihlížet při hlasování o tomto návrhu k 66 242 hlasům. Jelikož je ve společnosti celkem 112 534 hlasů, tak bylo o návrhu tohoto usnesení oprávněno hlasovat 46 292 hlasů. Předseda valné hromady však v rozporu se zákonem nechal o návrhu hlasovat všechny přítomné akcionáře, tedy i [Anonymizováno] a osoby s ním jednající ve shodě. Vzhledem k tomu, že hlasovací práva všech osob, které hlasovaly proti přijetí usnesení, byla sistována a pro přijetí usnesení hlasovala většina přítomných akcionářů, kteří zároveň představovali více než 40 % ze všech hlasů akcionářů, bylo usnesení přijato. Navrhovatelé se proto domáhají určení, že došlo k přijetí usnesení o odvolání [Anonymizováno] z funkce předsedy představenstva, a s obdobnou argumentací se domáhají určení, že byla přijata i usnesení o odvolání [Anonymizováno] z funkce předsedkyně dozorčí rady a [Anonymizováno] z funkce člena dozorčí rady.

4. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl takto:

I. Návrh na určení nicotnosti všech usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], konané dne 20. 10. 2022 od 10:00 hodin se zamítá.

II. Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], konané dne 20. 10. 2022 od 10:00 hodin, přijatých v rámci projednávání bodu č. 1 pořadu jednání v následujících zněních:

„Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. 1975, předsedou valné hromady.“

„Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno] nar. 1992, zapisovatelem valné hromady.“

„Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. 1975, ověřovatelem zápisu z jednání valné hromady.“

„Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. 1962, a [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. 1967, osobami pověřenými sčítáním hlasů.“

se zamítá.

III. Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], konané dne 20. 10. 2022 od 10:00 hodin, přijatého v rámci projednávání bodu č. 2 pořadu jednání v následujícím znění:

„Valná hromada společnosti [právnická osoba]. mění s okamžitou účinností stanovy tak, že:

a) článek 8.1. stanov se ruší a nahrazuje se textem následujícího znění:

„Představenstvo má tři (3) členy, které volí a odvolává valná hromada. Představenstvo volí a odvolává ze svých členů předsedu představenstva a místopředsedu představenstva.“

b) článek 12.1. stanov se ruší a nahrazuje se textem následujícího znění:

„Společnost zastupuje navenek vůči třetím osobám, před soudy a před jinými státními orgány v celém rozsahu představenstvo společnosti a to tak, že:

a) zastupuje předseda představenstva samostatně nebo místopředseda představenstva samostatně,

b) zastupují nejméně dva členové představenstva společně.“

c) do bodu 9 stanov se přidává článek 9.6. následujícího znění:

„Společnost vytváří sociální fond. Pravidla pro tvorbu a čerpání sociálního fondu společnosti stanoví představenstvo společnosti. O výši přídělu do sociálního fondu společnosti rozhoduje na návrh představenstva společnosti valná hromada. Sociální fond je určen k účelovému vázání části použitelného zisku společnosti pro sociální, kulturní, zdravotní a vzdělávací potřeby zaměstnanců.““

se zamítá.

IV. Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], konané dne 20. 10. 2022 od 10:00 hodin, přijatého v rámci projednávání bodu č. 3 pořadu jednání v následujícím znění:

„Valná hromada odvolává [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], nar. [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno], z funkce člena představenstva společnosti [právnická osoba]., a to s okamžitou platností.“

se zamítá.

V. Usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], konané dne 20. 10. 2022 od 10:00 hodin, přijaté v rámci projednávání bodu č. 4 pořadu jednání v následujícím znění:

„Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce člena představenstva společnosti [právnická osoba], a to s okamžitou platností.“

je neplatné.

VI. Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], konané dne 20. 10. 2022 od 10:00 hodin, přijatých v rámci projednávání bodu č. 5 pořadu jednání v následujících zněních:

„Valná hromada schvaluje typovou smlouvu o výkonu funkce člena představenstva ve znění tvořícím přílohu tohoto zápisu (a shodně pozvánky na tuto valnou hromadu). Smlouvou se člen představenstva zejména zaváže vykonávat svou funkci osobně, s péčí řádného hospodáře, v souladu se zájmy a ve prospěch společnosti [právnická osoba]., která se současně zavazuje vytvořit členovi představenstva odpovídající podmínky pro výkon funkce a vyplácet tomuto odměnu za výkon funkce ve výší 20.000,- Kč měsíčně.“

„Valná hromada schvaluje typovou smlouvu o výkonu funkce místopředsedy představenstva ve znění tvořícím přílohu tohoto zápisu (a shodně pozvánky na tuto valnou hromadu). Smlouvou se člen představenstva zastávající funkci místopředsedy představenstva zejména zaváže vykonávat svou funkci osobně, s péčí řádného hospodáře, v souladu se zájmy a ve prospěch společnosti [právnická osoba]., která se současně zavazuje vytvořit místopředsedovi představenstva odpovídající podmínky pro výkon funkce a vyplácet tomuto odměnu za výkon funkce ve výši 40.000,- Kč měsíčně.“

se zamítá.

VII. Určuje se, že valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], konaná dne 20. 10. 2022 od 10:00 hodin, přijala v rámci projednávání bodu č. 6 pořadu jednání následující usnesení:

„Valná hromada odvolává z funkce předsedu představenstva, pana [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], pro porušení povinností při výkonu funkce.“

VIII. Určuje se, že valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], konaná dne 20. 10. 2022 od 10:00 hodin, přijala v rámci projednávání bodu č. 8 pořadu jednání následující usnesení:

„Valná hromada odvolává z funkce předsedkyni dozorčí rady, paní [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], pro porušení povinností při výkonu funkce.“

IX. Určuje se, že valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], konaná dne 20. 10. 2022 od 10:00 hodin, přijala v rámci projednávání bodu č. 9 pořadu jednání následující usnesení:

„Valná hromada odvolává z funkce člena dozorčí rady, pana [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], pro porušení povinností při výkonu funkce.“

X. Společnost [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], je povinna zaplatit každému z navrhovatelů náhradu nákladů řízení ve výši 33 869,75 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce navrhovatelů.

5. Soud prvního stupně vyšel kromě jiného ze zjištění, že:

6. Dne 11. 7. 2019 se konala valná hromada společnosti, na níž bylo rozhodnuto o jmenování [Anonymizováno], [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]) a [Anonymizováno] do funkcí členů představenstva Společnosti. Platnost jejich volby je zpochybněna návrhem na určení zdánlivosti, in eventum vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 11. 7. 2019, o němž je u zdejšího soudu vedeno řízení sp. zn. 80 Cm 195/2019, které ke dni přijetí tohoto rozhodnutí nebylo skončeno.

7. Dne 15. 9. 2022 podepsali [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]) pozvánku, ve které je uvedeno, že představenstvo společnosti svolává valnou hromadu společnosti na 20. 10. 2022 v 10.00 hodin (‚dále též jen „Valná Hromada“) s tam uvedeným pořadem jednání. K jednotlivým bodům pořadu jednání byla navržena usnesení k přijetí. K bodu 3. pořadu jednání – odvolání [Anonymizováno] z funkce členky představenstva – bylo v rámci odůvodnění navrženého usnesení uvedeno toliko to, že dle § 421 odst. 2 písm. e), f) ZOK spadá volba i odvolání členů představenstva do působnosti valné hromady. Není-li stanovami stanoveno jinak, může valná hromada členy volených orgánů odvolat z jakýchkoliv důvodů, anebo i bez udání důvodů.

8. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pozvánku podepsali, přestože se představenstvo za účelem rozhodnutí o svolání Valné Hromady nesešlo, resp. nikdy jako kolektivní orgán (tj. ve sboru) nepřijalo rozhodnutí o svolání Valné Hromady na 20. 10. 2022 v 10.00 hodin s tam uvedeným pořadem jednání. Společností předložený nedatovaný Zápis z jednání představenstva, v němž je uvedeno, že se dne 23. 8. 2022 v 11.30 hodin konalo jednání představenstva, jež rozhodlo o svolání Valné Hromady a na němž byli přítomni [Anonymizováno] (přes videohovor) a [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]), považuje soud za účelově dodatečně vyhotovený a nepravdivý. Společnost jej předložila až po výslovném poučení soudu u prvního jednání, kde soud poukázal na zákonnou povinnost vyhotovovat zápisy z jednání představenstva dle § 440 odst. 2 ZOK, přestože na den konání představenstva a zápis z něj bylo představenstvo dotazováno opakovaně již ode dne konání Valné Hromady, tj. od 20. 10. 2022.

9. Nepravdivost zápisu (který měl sepsat [Anonymizováno] jako zapisovatel, přestože se jednání měl účastnit přes videohovor a přestože [Anonymizováno] při výslechu uvedla, že jej vyhotovila ona sama) a tvrzení o přijetí rozhodnutí představenstva o svolání Valné Hromady ze dne 23. 8. 2022 vyplývá z výpovědi samotné [Anonymizováno]. Ta v průběhu svého výslechu uvedla, že se zasedání představenstva konala pravidelně po každé provozně-výrobní poradě ([Anonymizováno] naopak vypověděla, že se účastníci provozně-výrobních porad po poradách vždy rozeběhli do svých kanceláří), takže nebylo zapotřebí svolávat jednání představenstva pozvánkami. V srpnu 2022 [Anonymizováno] volala předsedovi, že [Anonymizováno] nebyla na výrobní poradě, že nebyla tedy ani na zasedání představenstva. Nekomunikovala s nimi, přitom bylo potřeba podepisovat nějaké dokumenty. Hovořila tedy o tom s [Anonymizováno] a rozhodlo se, že paní [Anonymizováno] bude odvolána. [Anonymizováno] opakovaně uvedla, že bylo mezi ní a [Anonymizováno] rozhodnuto, že [Anonymizováno] bude odvolána, předjímaje výsledek jakéhokoli hlasování valné hromady. K dotazu soudu, jak probíhalo zasedání představenstva, na kterém bylo rozhodnuto, že bude svolána Valná Hromada za účelem odvolání [Anonymizováno] z funkce, [Anonymizováno] uvedla, že na začátku pravidelného zasedání představenstva nebyla paní [Anonymizováno] přítomna, nekomunikovala s ní, nebrala telefony, a jelikož se nedalo čekat, měla dokumenty k podpisu, zavolala [Anonymizováno] [Anonymizováno] a telefonicky se domluvili, že [Anonymizováno] bude odvolána. K žádosti, zda by [Anonymizováno] byla schopna nějak reprodukovat průběh hovoru s [Anonymizováno], [Anonymizováno] uvedla, že předsedovi sdělila, že [Anonymizováno] nebyla na zasedání přítomna. Bavili se o tom, že to je potřeba řešit, že to je neúnosné. Rozhodli se, že bude odvolána. Dále řešili po telefonu schvalování smluv pro představenstvo. K dotazu, zda se domlouvali i na programu Valné Hromady, [Anonymizováno] uvedla, že se bavili o tom, že je potřeba řešit paní [Anonymizováno]. Nic jiného nedebatovali. K dotazu, kdy a kdo rozhodl o termínu a místu konání předmětné valné hromady, kdo vyhotovil pozvánku na valnou hromadu, [Anonymizováno] uvedla, že to předala právním zástupcům, aby pozvánku vyhotovili. K dotazu, zda na zasedání, kde bylo rozhodnuto o odvolání [Anonymizováno], se řešil i program Valné Hromady, vyslýchaná uvedla, že se řešila nepřítomnost paní [Anonymizováno], to, že bude odvolána, nikoliv program Valné Hromady. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] shodně vypověděly, že [Anonymizováno] nebyla o svolání Valné Hromady ze strany ostatních členů představenstva nijak informována.

10. [Anonymizováno] tedy vypověděla, že jelikož [Anonymizováno] nepřišla na poradu/jednání, [Anonymizováno] zavolala [Anonymizováno] a domluvili se, že bude [Anonymizováno] odvolána. Program Valné Hromady s ním neřešila. Záležitost pak předali právníkům k dořešení. Telefonát členky představenstva předsedovi představenstva a jejich domluvu, že třetí členka bude odvolána, nelze považovat za rozhodnutí představenstva akciové společnosti coby kolektivního orgánu učiněné ve sboru o svolání valné hromady společnosti s konkrétním programem, termínem a místem zasedání (k tomu více ještě níže v rámci právního posouzení).

11. Druhou část výpovědi [Anonymizováno] učiněnou poté, co jí byl předložen k nahlédnutí zápis z jednání představenstva, považuje soud za nevěrohodnou, protože v jejím průběhu začala svá dosavadní tvrzení měnit v reakci na obsah zápisu (a přizpůsobovat mu svou výpověď, např. k dotazu zástupce Společnosti, zda byl u tohoto zasedání přítomen výrobní ředitel, uvedla, že nebyl, protože není v zápisu) a v reakci na návodné otázky ze strany zástupce společnosti (kupříkladu k dotazu zástupce společnosti, zda termín konání valné hromady, když uváděla, že jej probírala s právníky, probírala i s panem předsedou, [Anonymizováno] uvedla, že určitě; k dotazu, zda totéž platí i ohledně programu svolávané valné hromady, vyslýchaná uvedla, že ano, přestože předtím sama uvedla, že tyto věci po telefonu neřešili). Zejména ze zvukového záznamu výslechu je patrná snaha zástupce společnosti „nakolejit“ výpověď [Anonymizováno] směrem vyhovujícím tvrzením společnosti, z něhož pak v závěrečném návrhu nově dovozuje, že vše se vyřešilo s právníky během jednoho dne, který celý představoval zasedání představenstva s přestávkami. S takovým hodnocením výpovědi [Anonymizováno] se soud z důvodů popsaných výše zásadně neztotožňuje.

12. Dopisem ze dne 3. 10. 2022 požádal zástupce navrhovatele a) jakožto kvalifikovaného akcionáře (nesporná skutečnost) o zařazení nových bodů na pořad jednání Valné Hromady, a sice odvolání [Anonymizováno], [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]), [Anonymizováno] a [Anonymizováno] z funkcí členů představenstva a dozorčí rady pro porušení povinností při výkonu funkce. U všech jmenovaných osob bylo následně v odůvodnění navrhovaných usnesení podrobně rozvedeno, porušení, jakých povinností se měly dopustit.

13. Dne 20. 10. 2022 se konala Valná Hromada společnosti, která:

1. zvolila funkcionáře Valné Hromady,

2. schválila změnu stanov,

3. odvolala [Anonymizováno] z funkce členky představenstva společnosti, přičemž bylo diskutováno, že si neplní své povinnosti,

4. zvolila [Anonymizováno] do funkce členky představenstva společnosti, přičemž tato uvedla, že si není vědoma, že by působila v konkurenční společnosti,

5. schválila typové znění smlouvy o výkonu funkce člena představenstva a o výkonu funkce místopředsedy představenstva,

6. hlasovala o přijetí usnesení o odvolání [Anonymizováno] z funkce předsedy představenstva pro porušování povinností při výkonu funkce,

7. hlasovala o přijetí usnesení o odvolání [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]) z funkce členky představenstva pro porušování povinností při výkonu funkce,

8. hlasovala o přijetí usnesení o odvolání [Anonymizováno] z funkce předsedkyně dozorčí rady pro porušování povinností při výkonu funkce,

9. hlasovala o přijetí usnesení o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena dozorčí rady pro porušování povinností při výkonu funkce.

14. Bylo konstatováno, že usnesení pod body 1. až 5. přijata byla, usnesení pod body 6. až 9. nikoli. Na Valné Hromadě byly vzneseny protesty ke všem důvodům neplatnosti, resp. nicotnosti, tvrzeným v návrhu.

15. [Anonymizováno] byla ke dni konání Valné Hromady jednatelkou společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], která má zapsaný totožný předmět podnikání jako společnost, a sice: obráběčství; zámečnictví, nástrojářství. [Anonymizováno] byla ke dni konání Valné Hromady členkou dozorčí rady společnosti [Anonymizováno], IČO [IČO], která má zapsaný totožný předmět podnikání jako společnost, a sice: Zámečnictví, nástrojářství; Obráběčství; Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.

16. Dle stanov společnosti je valná hromada schopná usnášení, jsou-li přítomni akcionáři vlastníci akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 40 % základního kapitálu. Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě společnosti, a současně i se souhlasem alespoň 40 % hlasů všech akcionářů společnosti, nevyžaduje-li zákon nebo ustanovení těchto stanov většinu jinou. Navrhovatel a) a jeho manželka [Jméno navrhovatele B], nar. [Anonymizováno], jsou trestně stíháni pro zločin zpronevěry, kterého se měli dopustit vůči společnosti.

17. K primárnímu petitu na určení „nicotnosti“ usnesení valné hromady a k usnesením valné hromady ze dne 11. 7. 2019 soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že usnesení valné hromady společnosti ze dne 20. 10. 2022 „nicotná“ nejsou. Případné svolání předmětné valné hromady neoprávněnou osobou může mít za následek toliko neplatnost napadených usnesení, nikoli jejich „nicotnost“. Soud proto výrokem I. zamítl primární petit na učení „nicotnosti“ všech usnesení valné hromady.

18. K otázce neplatnosti usnesení přijatých pod body 1–5 pořadu jednání valné hromady soud prvního stupně, za použití ustanovení § 428, § 424 odst. 1 ZOK a ustanovení § 258, § 259 a § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzavřel, že okruh aktivně legitimovaných osob pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti stanoví § 428 ZOK. Tyto osoby jsou aktivně legitimovány bez dalšího, tj. nemusí prokazovat svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení, jak se mylně domnívala společnost, neboť jde ve vztahu k § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o ustanovení speciální. Návrh na zahájení řízení byl podán včas, tj. před uplynutím tříměsíční prekluzivní lhůty stanovené v § 259 o. z.

19. Navrhovateli tvrzený důvod neplatnosti usnesení valné hromady, a to absence rozhodnutí představenstva o svolání valné hromady, byl na valné hromadě řádně protestován, soud se jim proto věcně zabýval. Soud prvního stupně poté dospěl k závěru, že valnou hromadu svolali členové představenstva, aniž by předtím představenstvo o svolání valné hromady řádně rozhodlo. Valná hromada byla proto svolána v rozporu se zákonem, a to z ustanovením § 156 odst. 1 ZOK. S ohledem na § 260 odst. 1 o. z. soud nepřistoupil k vyslovení neplatnosti žádného z usnesení valné hromady z důvodu absence rozhodnutí představenstva o svolání valné hromady, jelikož ve vztahu k usnesením přijatým pod body 1, 2 a 5 pořadu jednání šlo o jediný tvrzený důvod jejich neplatnosti a současně [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byli ke dni svolání valné hromady platně zvolenými členy představenstva. Soud prvního stupně proto výroky II., III., a IV. zamítl návrh na vyslovení jejich neplatnosti podle § 260 odst. 1 o. z. (absence rozhodnutí představenstva o svolání valné hromady neměla závažné právní následky). Usnesení přijatá pod bodem 1 pořadu jednání o zvolení funkcionářů valné hromady nemají závažné právní následky již ze své vlastní podstaty.

20. K samostatné námitce neplatnosti usnesení pod bodem 3 pořadu jednání o odvolání [Anonymizováno] z funkce členky představenstva soud prvního stupně za použití § 407 odst. 1 písm. f) ZOK dospěl k závěru, že tvrzený důvod neplatnosti usnesení byl na valné hromadě řádně protestován. V pozvánce na valnou hromadu nebyl uveden žádný konkrétní důvod pro odvolání [Anonymizováno], na jednání valné hromady však konkrétní důvody ze strany představenstva zazněly, mezi nimi v podstatě i porušování povinností při výkonu funkce spočívající v tom, že [Anonymizováno] odmítá poskytovat součinnost ostatním členům představenstva a jednat za společnost. Došlo tedy k porušení § 407 ZOK v náležitostech pozvánky na valnou hromadu. Toto porušení však nemělo závažné právní následky ve smyslu § 260 odst. 1 o. z., protože pro odvolání [Anonymizováno] hlasovala nadpoloviční většina všech hlasů. I kdyby se dostavili na valnou hromadu všichni akcionáři společnosti a byly přítomny osoby mající 112 534 hlasů, usnesení by bylo přijato nadpoloviční většinou. Řádné uvedení důvodu odvolání [Anonymizováno] tedy nebylo sto – s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti projednávané věci – na výsledku hlasování ničeho změnit. Soud proto výrokem IV. napadeného usnesení zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého pod bodem 3. pořadu jednání o odvolání [Anonymizováno] z funkce členky představenstva podle § 260 odst. 1 o. z.

21. K samostatnému důvodu neplatnosti usnesení pod bodem 4. pořadu jednání o zvolení [Anonymizováno] do funkce členky představenstva, a to porušení zákazu konkurence, soud prvního stupně uvedl, že tento tvrzený důvod neplatnosti usnesení byl na valné hromadě řádně protestován, a proto se jím soud věcně zabýval. Soud prvního stupně poté za použití § 441 odst. 2 a § 441 odst. 4 ZOK uzavřel s podrobným odůvodněním, že zvolením [Anonymizováno] do funkce členky představenstva společnosti vznikl zakázaný stav konkurence s ohledem na její angažmá ve společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále též jen „[Anonymizováno]“). Pro porušení § 441 odst. 2 ZOK. je usnesení o jejím zvolení neplatné. Úprava zákazu konkurence v akciové společnosti je sice dispozitivní, ale odchýlit se od ní lze jen ujednáním ve stanovách. Žádná změna stanov v tomto směru provedena nebyla, nelze uvažovat ani o aplikaci § 432 odst. 1 ZOK, neboť akcionáři nebyli předem informováni, že v důsledku jmenování [Anonymizováno] dojde k faktické změně stanov dle § 441 odst. 4 ZOK v otázce zákazu konkurence, a toto rozhodnutí nebylo osvědčeno notářským zápisem podle § 80a o notářského řádu (nesporná skutečnost, viz protokol z jednání). Jelikož usnesením o zvolení [Anonymizováno] členkou představenstva společnosti vznikl protiprávní stav, je dané usnesení v rozporu se zákonem, a to s § 441 odst. 2 ZOK, pročež soud výrokem V. vyslovil jeho neplatnost. Žádný důvod pro aplikaci § 260 o. z. v tomto případě neshledal.

22. K otázce přijetí usnesení, o nichž bylo hlasováno pod body 6., 8. a 9. pořadu jednání valné hromady, dospěl soud prvního stupně k závěru za použití § 426 písm. c) a § 427 odst. 1 ZOK, že valná hromada přijala tři usnesení o odvolání členů volených orgánů. Nejde o návrh na vyslovení neplatnosti přijatých usnesení (takže není zapotřebí protestů, protestuje se proti přijatým usnesením), ale deklaratorní určení ve smyslu § 80 o. s. ř., že k přijetí usnesení došlo. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3439/2017, plyne, že se lze domáhat podle § 80 o. s. ř. určení, že valná hromada přijala usnesení o odvolání osoby z funkce člena představenstva (má-li navrhovatel, za to, že určití akcionáři měli sistována hlasovací práva, a k jejich hlasům proto nelze přihlížet). Navrhovatelé jsou přehlasovanými akcionáři společnosti, co tvrdí, že společnost přijela konkrétní usnesení, jejichž přijetí však společnost popírá. Navrhovatelé tak mají na požadovaném určení zjevně naléhavý právní zájem. Již v usnesení ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 585/2010, Nejvyšší soud uzavřel, že pro sistaci hlasovacího práva akcionáře není nutné, aby o porušení povinnosti bylo rozhodnuto soudem; zásadně postačí, je-li porušení povinnosti při výkonu funkce tvrzeno. Je tak na ostatních akcionářích, aby existenci a závažnost tvrzeného porušení povinností posoudili. V posuzované věci byla už v žádosti kvalifikovaného akcionáře o zařazení dalších bodů na pořad jednání valné hromady, která byla učiněna součástí pozvánky, zcela jasně a určitě tvrzena řada porušení povinností, jichž se měly odvolávané osoby dopustit. Došlo tedy ze zákona k sistaci hlasů odvolávaných osob a osob jednajících s nimi ve shodě. Názor společnosti, že k sistaci by mohlo dojít jen při prokázání porušení povinností, je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Je logické, že k sistaci hlasovacích práv není zapotřebí rozhodnutí soudu o porušení povinností. Odvolávaná osoba má možnost na valné hromadě své jednání před akcionáři obhájit a přesvědčit je, že žádné povinnosti neporušila. Nepřesvědčí-li je a akcionáři nesistovanými hlasy ji přesto odvolají, má možnost napadnout platnost usnesení o svém odvolání u soudu, kde se bude zkoumat, zda k porušení povinností došlo. K sistaci nedojde ze zákona jen tehdy, není-li návrh usnesení, odvolání člena orgánu z funkce řádně, tj. jasně, srozumitelně a určitě, odůvodněn (není-li z něj zřejmé, čeho se měla odvolávaná osoba dopustit), potažmo za situace, kdy vytýkané jednání nemůže být na první pohled porušením povinnosti při výkonu funkce. Taková situace však v projednávané věci nenastala, návrh usnesení byl ze strany kvalifikovaného akcionáře odůvodněn dostatečně určitě a obsahoval tvrzená pochybení, jež mohou představovat porušení povinnosti péče řádného hospodáře, a to taková, která jsou nezávislá na stavu, ve kterém byla společnost předána předchozími členy představenstva (např. porušování zákazu konkurence, nehlášení střetu zájmů, poukaz na konkrétní nevýhodné smlouvy apod.).

23. Soud prvního stupně poté s přihlédnutím k sistovaným hlasům přepočítal výsledky hlasování o usnesení o odvolání [Anonymizováno] z funkce předsedy představenstva společnosti pod bodem 6 pořadu jednání, o odvolání [Anonymizováno] z funkce předsedkyně dozorčí rady společnosti pod bodem 8. pořadu jednání a o odvolání [Anonymizováno] z funkce člena dozorčí rady společnosti pod bodem 9. pořadu jednání a dospěl k závěru, že, tato usnesení byla přijata, a proto ve výrocích VII., VIII. a IX. návrhu vyhověl. Závěrem dodal, že námitka zneužití práva je nedůvodná. Pro trestní řízení platí presumpce neviny, v rámci trestního řízení uplatnili navrhovatel a jeho manželka podrobnou obranu, proč nespáchali žádný trestný čin. Státní zastupitelství uzavřelo, že zahájení trestního stíhání je důvodné, ale to neznamená, že ke spáchání trestného činu došlo. Případné spáchání trestného činu ani odsouzení za něj v trestním řízení nezbavuje akcionáře akcionářských práv. Mezi tvrzenými důvody pro odvolání členů představenstva a dozorčí rady jsou i taková porušení, která jsou zcela nezávislá na předchozím výkonu těchto funkcí navrhovateli. Vzájemné obviňování stran sporu z porušování povinností při výkonu funkce automaticky neznamená zneužití práva. Svědčí spíše o nepřekonatelných rozporech mezi akcionáři.

24. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř.

25. Do výroků V., VII., VIII., IX. a X. tohoto usnesení podala společnost včasné odvolání. Jako důvod odvolání společnost uvedla ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) až g) o. s. ř.

26. Ohledně napadeného výroku V. společnost uvádí, že je postaven na závěru nalézacího soudu, že usnesení o volbě [tituly před jménem] [Anonymizováno] členkou představenstva společnosti je neplatné pro porušení § 441 odst. 2 ZOK, tj. pro porušení zákonného zákazu konkurence, když tato ke dni jednání valné hromady byla jednatelkou společnosti [Anonymizováno], tedy společnosti, která má ve společenské smlouvě, resp., v obchodním rejstříku, zapsán stejný nebo obdobný předmět činnosti jako společnost, do jejíhož statutárního orgánu byla volena. Společnost nesporuje, že ke dni konání valné hromady formálně existovala dílčí „shoda“ předmětu podnikání zapsaném v obchodním rejstříku společnosti a [Anonymizováno], konkrétně v rozsahu „obráběčství“, „zámečnictví“, „nástrojářství“. Nelze se však ztotožnit s tím, že tato skutečnost sama o sobě zakládá tak závažný následek, jakým je neplatnost přijatého usnesení pod bodem 4 programu valné hromady společnosti. Poté odvolatelka obsáhle brojí proti závěrům soudu prvního stupně o důvodnosti návrhu na vyslovení tohoto usnesení valné hromady a též namítá, že zákaz konkurenčního jednání není konstruován jako další zákonný předpoklad pro výkon funkce člena představenstva či dozorčí rady. Jinak řečeno, jeho porušení není zákonnou zápovědí pro platnost volby členem takového orgánu. Skutečnost, že porušení zákazu konkurence zjištěné v průběhu výkonu mandátu může být legitimním důvodem pro odvolání člena orgánu pro porušení povinností při výkonu funkce na tom přirozeně nic nemění. Z uvedených důvodů má společnost za to, že výrok V. napadeného usnesení trpí nezhojitelnou vadou, neboť je důsledkem rezignace nalézacího soudu na materiální posouzení problematiky potenciálního konkurenčního vztahu společnosti a [Anonymizováno], nedostatečných skutkových zjištění v kombinaci s nesprávným právním posouzením věci, nesprávné interpretace ustanovení § 441 a ustanovení § 5 ZOK a nerespektování výše označené rozhodovací praxe vyšších soudů (co do následku porušení zákazu konkurence, které jsou výlučně majetkově – sankční povahy).

27. Ohledně odvoláním napadených výroků VII., VIII. a IX. se odvolatelka též neztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, o které opřel své vyhovující rozhodnutí, a podrobně k tomu argumentuje. Namítá především, že i kdyby bylo třeba přijmout závěr, že při hlasování o takovém (nadto zjevně šikanózním) návrhu usnesení valné hromady je ve smyslu § 426 ZOK sistováno hlasovací právo akcionáře navrženého k odvolání z funkce, který je zároveň členem orgánu společnosti, nebyla naplněna zákonná hypotéza jeho jednání ve shodě s dalšími akcionáři uvedenými v rozhodnutí soudu prvního stupně. Vytýká též soudu prvního stupně nesprávnost jeho názoru, že není nutno se primárně zabývat otázkou, zda k vytýkaným porušením povinností při výkonu funkce statutárního orgánu skutečně došlo, když dle komentářové literatury se zákaz výkonu hlasovacího práva prosadí pouze tehdy, poruší-li akcionář – člen orgánu skutečně své povinnosti. Je na ostatních akcionářích, aby posoudili, zda k porušení povinnosti člena orgánu došlo a zda je natolik závažné, aby odůvodňoval odvolání z funkce. Soud prvního stupně se ani nezabýval případnou aplikací § 260 o. z. [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebyl prokázán a ani nebyl prokazován žádný z tvrzených důvodů pro jejich odvolání a navrhovatelé jejich odvoláním zjevně pouze sledují nepoctivý záměr, jenž se odráží v jejich dlouhodobém neloajálním vystupování vůči společnosti. Soud měl proto aplikovat § 260 o. z. pro zachování vnitřní stability jednotlivých orgánů společnosti. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud v napadeném rozsahu usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby odvolání vyhověl.

28. Při jednání odvolacího soudu společnost vznesla námitku, že odvolání [tituly před jménem] [Anonymizováno] z funkce předsedy představenstva a odvolání [tituly před jménem] [Anonymizováno] z funkce předsedkyně dozorčí rady nepatří do působnosti valné hromady, když z funkce předsedy uvedených orgánů je může odvolat pouze orgán, který je do funkce zvolil. Soud proto v tomto rozsahu návrhu vyhovět nemůže už z toho důvodu, že by se jednalo o „nicotná“ rozhodnutí valné hromady.

29. Navrhovatelé ve vyjádření k odvolání vyvraceli odvolací důvody společnosti, podrobně k tomu argumentovali a navrhli, aby v napadených výrocích V., VII., VIII., IX. a X. bylo usnesení soudu prvního stupně odvolacím soudem potvrzeno a soud navrhovatelům přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

30. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

31. Podle § 421 ZOK (1) Valná hromada rozhoduje usnesením. (2) Do působnosti valné hromady náleží e) volba a odvolání členů představenstva, nestanoví-li tento zákon jinak, f) volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů určených stanovami, nestanoví-li tento zákon jinak.

32. Podle § 44 ZOK (2) Kontrolním orgánem obchodní korporace se pro potřeby tohoto zákona rozumí dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný obdobný orgán. (3) Kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak; to neplatí pro osobní společnosti.

33. Podle § 423 ZOK (1) Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu. (2) Zápis obsahuje f) obsah protestu akcionáře, člena představenstva, dozorčí nebo správní rady týkajícího se usnesení valné hromady.

34. Podle § 424 odst. 1 ZOK neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

35. Podle § 426 písm. c) ZOK akcionář nevykonává své hlasovací právo c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce.

36. Podle § 428 odst. 1 ZOK každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

37. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

38. Ze zápisu z řádné valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], odvolací soud zjistil, že valná hromada se konala dne 20. 10. 2022 od 10 hodin v sídle společnosti. [tituly před jménem] [Anonymizováno] konstatoval, že valná hromada je usnášeníschopná a plně způsobilá přijímat rozhodnutí. [tituly před jménem] [Anonymizováno] na valné hromadě zastupoval akcionáře [Jméno navrhovatele A] a [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Na začátku jednání valné hromady vznesl [tituly před jménem] [Anonymizováno] následující protest: „Zaprvé společnost nevlastní 6 190 ks akcií. Není mi známo, že by tyto měla společnost za a) v držení a za b), že by jí k nim náleželo vlastnické právo. To znamená, že tato informace je zcela mylná a informace o tom, jak budeme počítat usnášeníschopnost, je zavádějící, nepřesná a způsobilá způsobit neplatnost valné hromady. Za druhé – ne ke všem usnesením, která jsou na programu valné hromady, platí, že mohou hlasovací právo vykonávat všichni akcionáři a podrobněji se k tomu vyjádřím až u usnesení, u kterého to bude aktuální. Máme na programu věc, u které se způsobilost přijímat rozhodnutí, počítá jiným způsobem a více než polovina akcií není oprávněna vykonávat hlasovací právo.“ [tituly před jménem] [Anonymizováno] konstatoval, že valná hromada byla řádně svolána s následujícím pořadem jednání: 1. Zahájení valné hromady, ověření usnášeníschopnosti a volba orgánů valné hromady společnosti, 2. Změna stanov společnosti, 3. Odvolání člena představenstva, 4. Volba člena představenstva, 5. Schválení typového znění smlouvy o výkonu funkce člena představenstva a o výkonu funkce místopředsedy představenstva. [tituly před jménem] [Anonymizováno] dále uvedl, že dne 4. 10. 2022 byla společnosti doručena žádost kvalifikovaného akcionáře společnosti [Jméno navrhovatele A] o zařazení nových bodů na pořad valné hromady společnosti, a to 6. Rozhodnutí o odvolání předsedy představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], pro porušení povinností při výkonu funkce, 7. Rozhodnutí o odvolání člena představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], pro porušení povinností při výkonu funkce, 8. Rozhodnutí o odvolání předsedy dozorčí rady [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], pro porušení povinností při výkonu funkce, 9. Rozhodnutí o odvolání člena dozorčí rady [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], pro porušení povinností při výkonu funkce. [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedl, že doplnění pořadu jednání valné hromady o uvedené body bylo na webových stránkách společnosti uveřejněno dne 6. 10. 2022, a to spolu s vyjádřením představenstva společnosti. K bodu 2 pořadu jednání bylo přijato usnesení o změně stanov, a to s okamžitou účinností. Kromě jiného byl změněn článek 8. 1. stanov tak, že se ruší a nahrazuje se textem následujícího znění: „představenstvo má tři členy, které volí a odvolává valná hromada. Představenstvo volí a odvolává ze svých členů předsedu představenstva a místopředsedu představenstva.“ Po přijetí usnesení valnou hromadou o změně stanov [tituly před jménem] Továrek vznesl protest: „Mám za to, že tato valná hromada není způsobilá k tomu, aby přijala jakékoliv usnesení. Za prvé se vůbec nesešlo představenstvo, které by rozhodlo o svolání této valné hromady, což je nezbytný předpoklad pro řádné svolání valné hromady. Rovněž zde vyvstala pochybnost, kým a na základě čeho je zastoupena společnost [právnická osoba]., na dnešní valné hromadě a zda byla řádně konstituována vůle k zastupování společnosti. Mám za to, že tomu tak nebylo a společnost [právnická osoba]. by neměla být připuštěna k hlasování. Do třetice mám protest proti tomu, že tuto valnou hromadu svolaly osoby, které se vydávají za členy představenstva na základě shromáždění akcionářů 11. 7. 2019. Toto shromáždění akcionářů s ohledem na to, že bylo svoláno [tituly před jménem] [Anonymizováno], bez toho, aby pověření soudu ke svolání takového shromáždění řádně nabylo právní moci, tak nebyl oprávněn valnou hromadu svolat. Proto nelze nahlížet na shromáždění akcionářů dne 11. 7. 2019 jako na valnou hromadu a zvolené členy orgánů nelze považovat za členy představenstva a dozorčí rady společnosti. A to bez ohledu, zda jsou zapsány v obchodním rejstříku. Tedy osoby, které svolali dnešní shromáždění, nebyly oprávněni takto učinit“. Při rozpravě k bodu 3 pořadu jednání – odvolání člena představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] vznesl třetí protest tohoto znění: „Na jedné straně je deklarováno v pozvánce na valnou hromadu, že není dán důvod pro odvolání členky představenstva, tedy, že jí lze odvolat i bez důvodu, což obecně možné je. Jak jsme zde ale vyslechli, tak ze strany zbývajících členů představenstva jsou tvrzeny závažné důvody pro odvolání členky představenstva, což však bylo zamlčeno akcionářům. Tito byli informováni o tom, že zde důvody nejsou a jde jen o nějaký vrtoch. Toto není možné, jde o protiprávní postup. Jestliže objektivně existují alespoň tvrzené důvody pro odvolání, pak musely být uvedeny již v pozvánce. Jejich zamlčení je nekorektní vůči akcionářům, kteří se na základě pozvánky nemohli řádně rozhodnout o své účasti. Toto je evidentní důvod pro neplatnost usnesení dnešní valné hromady k tomuto bodu jednání a odkazuji také na svůj předcházející protest, kdy tyto důvody považuji za relevantní ve vztahu k tomuto usnesení“. K bodu 4 zápisu označeného jako Volba člena představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedl, že s ohledem na přijaté usnesení k bodu 3 pořadu jednání valné hromady je navrhováno zvolení nového člena představenstva. V souladu s pozvánkou na valnou hromadu je navrhováno zvolení [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Anonymizováno] se ujal slova a uvedl, že protest, který vznesl v průběhu jednání, chápe jako protest k přijatému usnesení. Poté [tituly před jménem] [Anonymizováno] navrhl, aby valná hromada přijala následující usnesení: „Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. 11. 2. 1998, bytem [adresa], do funkce člena představenstva společnosti [Jméno advokáta B]., a to s okamžitou účinností.“ [tituly před jménem] [Anonymizováno] konstatoval, že valná hromada výše uvedené usnesení přijala. Toto konstatování učinil poté, co v zápisu je uvedeno, kolik hlasů hlasovalo pro, proti a kolik hlasů se zdrželo hlasování. [tituly před jménem] [Jméno navrhovatele A] vznesl následující protest: „Paní [tituly před jménem] [Anonymizováno] neuvedla pravdu, neboť firma [právnická osoba]., dělá kovoobráběčství a nástrojařství“. [tituly před jménem] [Anonymizováno] se k protestu připojuje a sděluje „[tituly před jménem] [Anonymizováno] neuvedla, že je ve společnosti, která má předmětem činnosti kovoobrábění a nástrojářství. Jmenovaná mystifikovala ohledně skutečnosti, že tam není žádná konkurenční činnost. Z konzultací se soudci Nejvyššího soudu vyplývá stanovisko, že zákaz konkurence je třeba chápat jako rozpor v zapsaném předmětu podnikání, když právě zapsaný předmět činnosti je mandátem, který má představenstvo společnosti vykonávat. Pokud se tedy kříží zapsaný předmět činnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba]., pak se paní [tituly před jménem] [Anonymizováno] dopouští zákazu konkurence, respektive nás mystifikovala o tom, že zvolením do funkce vznikne stav zákazu konkurence. Tato informace by před zvolením měla samozřejmě odlišný význam. Když se to dozvídáme po hlasování, je to problém.“ [tituly před jménem] [Anonymizováno] podává také protest: „Zjistil jsem, že [Jméno advokáta B]. také zpracovává odpad, také to má jako činnost, je to informace, která měla zaznít a nezazněla.“ Na straně 19. zápisu je uvedeno, že dle sdělení [tituly před jménem] [Anonymizováno], pověřeného řízením jednání valné hromady, další body pořadu jednání valné hromady vyplývají z žádosti kvalifikovaného akcionáře. Pod bodem 6 bylo valné hromadě navrženo k přijetí následující usnesení: „Valná hromada odvolává předsedu představenstva, pana [tituly před jménem] [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno], pro porušení povinností při výkonu funkce.“ Dle konstatování [Anonymizováno] valná hromada výše uvedené usnesení nepřijala. Pod bodem 8 bylo navrženo přijetí následující usnesení: „valná hromada odvolává předsedu dozorčí rady, paní [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], pro porušení povinností při výkonu funkce.“ Dle konstatování [tituly před jménem] [Anonymizováno] valná hromada nepřijala ani toto usnesení. Pod bodem 9 [tituly před jménem] [Anonymizováno] v souladu s žádostí kvalifikovaného akcionáře [Jméno navrhovatele A] ze dne 3. 10. 2022 navrhl, aby volná hromada přijala následující usnesení: „valná hromada odvolává člena dozorčí rady, pana [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], pro porušení povinností při výkonu funkce.“ Dle konstatování [tituly před jménem] [Anonymizováno] valná hromada výše uvedené usnesení nepřijala. Na závěr [tituly před jménem] [Anonymizováno] konstatoval, že pořad jednání valné hromady byl vyčerpán a tato byla ukončena v 15,37 hodin.

39. Ze stanov společnosti [Jméno advokáta B]. ve znění účinném k 30. 7. 2021 odvolací soud zjistil, že dle čl. 7 odst. 7. 1. dozorčí rada má dva členy, které volí a odvolává valná hromada. Dozorčí rada volí a odvolává ze svých členů předsedu dozorčí rady. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy dozorčí rady. Dle čl. 8 odst. 8. 1. představenstvo má tři členy, které volí a odvolává valná hromada. Představenstvo volí a odvolává ze svých členů předsedu představenstva.

40. Ze stanov společnosti [Jméno advokáta B]. ve znění přijatých změn valnou hromadou, naposledy rozhodnutím valné hromady ze dne 20. 10. 2022, že dle čl. 7 odst. 7. 1. dozorčí rada má dva členy, které volí a odvolává valná hromada. Dozorčí rada volí a odvolává ze svých členů předsedu dozorčí rady. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy dozorčí rady. Dle čl. 8 odst. 8. 1. představenstvo má tři členy, které volí a odvolává valná hromada. Představenstvo volí a odvolává ze svých členů předsedu představenstva a místopředsedu představenstva.

41. Z oznámení výsledku rozhodování per rollam společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO]. Odvolací soud zjistil, že dne 7. 11. 2023 valná hromada společnosti kromě jiného přijala usnesení č. 1 o odvolání [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], z funkce člena představenstva společnosti [Jméno advokáta B]., a to s okamžitou účinností, usnesení č. 2 o odvolání [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], z funkce člena představenstva [Jméno advokáta B]., a to s okamžitou účinností, usnesení č. 5 o odvolání [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], z funkce člena dozorčí rady společnosti [Jméno advokáta B]., to s okamžitou účinností a usnesení č. 6 o odvolání [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], z funkce člena dozorčí rady společnosti [Jméno advokáta B]., a to s okamžitou účinností. Oznámení je datováno 7. 11. 2023.

42. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, doplněných v odvolacím řízení, a dospěl k následujícím závěrům.

43. Skutková zjištění učiněná z Oznámení výsledku rozhodování per rollam společnosti ze dne 7. 11. 2023 nejsou pro posouzení věci právně významná, proto je odvolací soud nehodnotil.

44. Odvolací soud se ztotožnil s námitkou společnosti, že rozhodování o odvolání z funkce předsedy představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] a o odvolání z funkce předsedkyně dozorčí [tituly před jménem] [Anonymizováno] nepatří do působnosti valné hromady společnosti. Podle citovaného ustanovení § 421 odst. 2 písmeno e) a f) ZOK do působnosti valné hromady náleží pouze volba a odvolání členů představenstva a volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů určených stanovami, v obou případech nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ustanovení § 44 odst. 3 ZOK kolektivní orgán, mezi něž patří i představenstvo a dozorčí rada společnosti, zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak. Komentář k tomuto ustanovení v ASPI uvádí: „Z § 152 obč. zák. plyne, že právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Kolektivním může být orgán ve smyslu § 44 odst. 3 tehdy, má-li alespoň dva členy. Toto ustanovení nicméně platí toliko pro kapitálové společnosti a družstvo, nikoliv pro osobní společnosti (k možnosti osobní společnosti zřídit kolektivní orgán viz výklad k odstavci 4). Soudíme, že kolektivní orgán je povinen svého předsedu zvolit (srov. dikci „kolektivní orgán zvolí“), nicméně jde o imperfektní právní normu bez sankce. Předsedu kolektivního orgánu volí a odvolává zásadně tento orgán. Může být však otázkou, zda lze tuto působnost přenést na jiný orgán (např. na valnou hromadu). V případě akciové společnosti byl zrušen § 439 odst. 2, podle kterého představenstvo volí a odvolává svého předsedu, resp. § 448 odst. 5, podle kterého svého předsedu volí a odvolává dozorčí rada. Ani právní úprava správní rady akciové společnosti s monistickým systémem vnitřního řízení nestanoví, že správní rada volí svého předsedu. V případě společnosti s ručením omezeným také není žádná zvláštní úprava pro případ, že jednatelé tvoří kolektivní statutární orgán, resp. pro dozorčí radu, je-li zřízena. V takovém případě lze z § 44 odst. 3 dovodit, že jednatelé, kteří tvoří kolektivní orgán, dozorčí rada, je-li ve společnosti s ručením omezeným zřízena, představenstvo, dozorčí rada, popř. správní rada akciové společnosti zvolí svého předsedu, nicméně zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti mohou tuto působnost přenést na jiný orgán společnosti (např. na valnou hromadu), případně i „vně“ společnosti. Ustanovení § 44 odst. 3 je v tomto směru plně dispozitivní (tj. nejen jde-li o rozhodující hlas předsedy, ale i ohledně působnosti volit či odvolávat předsedu kolektivního orgánu). To ostatně výslovně potvrzuje i důvodová zpráva k Novele ZOK, podle níž se navrhovanou změnou má postavit najisto, že „společenská smlouva může určit, že předsedu kolektivního orgánu nevolí sám kolektivní orgán, nýbrž např. orgán, který volí členy tohoto kolektivního orgánu (např. předsedu představenstva by tak nevolilo samo představenstvo, resp. jeho členové, nýbrž valná hromada, popřípadě dozorčí rada“. Důvodová zpráva sice „nasedá“ na původní navrhované znění § 44 odst. 3, které mělo znít tak, že „neurčí-li společenská smlouva jinak, zvolí kolektivní orgán předsedu-“, nicméně pochybnost vyjádřená v důvodové zprávě vyplývala především z existence zvláštních ustanovení § 439 odst. 2 a § 448 odst. 5. V rámci legislativního procesu (a zadání Novelu ZOK zeštíhlit) pak došlo k vypuštění navrhované novely § 44 odst. 3, neboť se dospělo k názoru, že uvedený závěr (tj. že působnost volit a odvolávat předsedu kolektivního orgánu je možné přenést na jiný orgán vnitřního řízení) bude jednoznačný právě tím, že dojde k vypuštění zvláštních ustanovení (§ 439 odst. 2 a § 448 odst. 5).“ Ze znění stanov společnosti účinného v době rozhodování o přijetí shora uvedených usnesení má odvolací soud za prokázáno, že neobsahují úpravu o přenesení působnosti volit a odvolávat předsedu kolektivního orgánu (představenstva a dozorčí rady) na valnou hromadu. Volba a odvolání předsedy představenstva a předsedy dozorčí rady společnosti proto patří do výlučné působnosti těchto orgánů, tj. představenstva a dozorčí rady. Rozhodnutí valné hromady o jejich odvolání z předsednických funkcí by tedy nebylo rozhodnutím valné hromady (§ 90 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Již z tohoto důvodů je nutno návrh na přijetí shora uvedených návrhů na určení, že shora uvedená usnesení byla valnou hromadou přijatá, zamítnout, neboť je vyloučeno, aby výrok soudu o určení, že usnesení valné hromady bylo přijato, obsahoval usnesení valné hromady, na které se hledí, jako by nebylo přijato, tj. usnesení valné hromady bez právních účinků (§ 45 ZOK a § 245 o. z.).

45. Ohledně napadeného usnesení valné hromady o zvolení [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], do funkce člena představenstva, dospěl odvolací soud k závěru, že proti tomuto usnesení nebyl navrhovateli ani jiným akcionářem vznesen protest podle ustanovení § 424 odst. 1 ZOK. Z obsahu protestů vznesených [tituly před jménem] [Anonymizováno] a jeho zástupcem [tituly před jménem] [Anonymizováno] k tomuto usnesení nebyla prokázána námitka, že usnesení navržené k hlasování o volbě [tituly před jménem] [Anonymizováno] je neplatné pro porušení zákazu konkurence (§ 441 ZOK). Vznesené „protesty“ obsahují pouhé konstatování o tom, co „dělá“ společnost a [Anonymizováno] a dále výtku, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] neuvedla pravdivé informace o své konkurenční činnosti. Navrhovatelé tak nejsou z tohoto důvodu k podání návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení aktivně legitimováni, což je důvodem pro zamítnutí návrhu v této části.

46. K návrhu navrhovatelů na určení, že valná hromada přijala usnesení o odvolání člena dozorčí rady [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], pro porušení povinností při výkonu funkce, odvolací soud konstatuje, že z důkazu provedeného zápisu z valné hromady není zjevné, v jakých skutečnostech je spatřováno porušení povinností odvolávané osoby při výkonu funkce. K hlasování byl předkládán návrh usnesení bez uvedení konkrétních důvodů pro odvolání z funkce a návrh usnesení neobsahuje ani odkaz ohledně důvodů pro odvolání z funkce na doplnění programu navrhovatelem a) coby kvalifikovaným akcionářem, ve kterém jsou dle skutkových zjištění soudu prvního stupně uvedeny důvody pro odvolání z funkce [Anonymizováno] (§ 407 odst. 1 písm. f) a § 369 ZOK). Z komentáře k ustanovení § 426, odstavec c) ZOK vyplývá, že: „S ohledem na odlišný režim oproti odvolání z funkce bez důvodu (či z jiných důvodů, než je porušení povinností při výkonu funkce), spočívající právě v sistaci hlasovacích práv dotčeného akcionáře (člena voleného orgánu), musí být již z pozvánky na valnou hromadu patrné, že se navrhuje odvolat člena orgánu z důvodu porušování povinností při výkonu funkce (blíže viz komentář k § 407). Ze zápisu z valné hromady musí být zjevné, že člen voleného orgánu je odvoláván pro porušení povinností při výkonu funkce a v jakých skutečnostech je porušení spatřováno, aby bylo možno v případě sporu posoudit, zda tento důvod byl dán a zda dotčený akcionář skutečně nemohl o svém odvolání hlasovat.“ (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2020, 888 s.). Ze zápisu z napadené valné hromady sice vyplývá, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] má být z funkce člena dozorčí rady odvolán pro porušení povinností při výkonu funkce, v tomto znění také bylo usnesení o jeho odvolání předloženo k hlasování valné hromadě. Ze zápisu z valné hromady však není zjevné, v jakých skutečnostech je porušení spatřováno, aby bylo možno v případě sporu posoudit, zda tento důvod byl dán a zda dotčený akcionář skutečně nemohl o svém odvolání hlasovat. Návrh na určení, že valná hromada přijala rozhodnutí o odvolání člena dozorčí rady [tituly před jménem] [Anonymizováno] z funkce, je proto na základě shora uvedeného nedůvodný a nezbývá než ho zamítnout.

47. Z vyložených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích V., VII., VIII. a IX. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. písmeno a) až d) usnesení odvolacího soudu.

48. Nákladový výrok II. je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť společnost měla v řízení úspěch jen částečný a poměr jejího úspěchu (pět výroků) a neúspěchu (čtyři výroky) vůči navrhovatelům je takřka stejný. Soud prvního stupně ve výroku I. návrh na určení nicotnosti všech usnesení valné hromady společnosti ze dne 20. 10. 2022 zamítl jako nedůvodný, ve výrocích II., III., IV. a VI. soud návrh zamítl s odvoláním na ustanovení § 260 o. z. Podle ustálené judikatury se jedná o úspěch navrhovatelů, když soud shledal neplatnost napadených usnesení valné hromady, jejich neplatnost však nevyslovil za použití § 260 o. z. Ve zbývající části byli navrhovatelé neúspěšní. Odvolací soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.