o určení, že k hlasům společníků se nepřihlíží a že na valné hromadě účastníka 1) bylo přijato usnesení o jmenování jednatelů, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2023, č. j. 74 Cm 225/2021-221,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, kterým se navrhovatelka domáhala určení, že se nepřihlíží k hlasům účastníka 2) a 3) na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 10. 2021 u hlasování o přijetí usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], s bydlištěm na adrese [Anonymizováno], novým jednatelem Společnosti.“ (výrok I.). Výrokem II. zamítl návrh, kterým se navrhovatelka domáhala určení, že na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 10. 2021 bylo přijato usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], s bydlištěm na adrese [Anonymizováno], novým jednatelem Společnosti.“ Výrokem III. zamítl návrh, kterým se navrhovatelka domáhala určení, že se nepřihlíží k hlasům účastníka 2) a 3) na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 11. 2021 u hlasování o přijetí usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele Společnosti.“ Výrokem IV. zamítl návrh, kterým se navrhovatelka domáhala určení, že na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 10. 2021 bylo přijato usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele Společnosti.“ Výrokem V. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastníkovi 2) na náhradě nákladů řízení částku 28 870 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka 2). Výrokem VI. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastníkovi 3) na náhradě nákladů řízení částku 28 870 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka 3). Výrokem VII. rozhodl, že účastník 1) nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Rozhodl tak o návrhu navrhovatelky ze dne 8. 11. 2021, kterým se domáhala jednak určení, že se nepřihlíží k hlasům účastníka 2) a 3) na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 10. 2021 u hlasování o přijetí usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], s bydlištěm na adrese [Anonymizováno], novým jednatelem Společnosti“ a že na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 10. 2021 bylo přijato usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], s bydlištěm na adrese [Anonymizováno], novým jednatelem Společnosti.“ Návrhem ze dne 29. 11. 2021 se domáhala určení, že se nepřihlíží k hlasům účastníka 2) a 3) na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 11. 2021 u hlasování o přijetí usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele Společnosti“ a určení, že na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 11. 2021 bylo přijato usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele Společnosti.“ Usnesením ze dne 26. 1. 2023, č. j. 74 Cm 225/2021-148, soud prvního stupně spojil oba návrhy ke společnému řízení s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. 74 Cm 225/2021.

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování zjistil, že

- dne 25. 1. 2022 vznikla účastníkovi 2) funkce jednatele účastníka 1), která trvá dosud. Dále z tohoto výpisu bylo zjištěno, že navrhovatelka, účastník 2) a účastník 3) jsou společníky účastníka 1).

- dle části I. čl. 7 odst. 1 společenské smlouvy [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], sídlem [adresa] (dále také jen „Společnost“) ve znění ke dni 19. 5. 2020 má Společnost jednoho jednatele.

- Na jednání valné hromady Společnosti konané dne 15. 10. 2021 nebylo navržené usnesení, aby [Anonymizováno], narozený dne [Anonymizováno] byl jmenován jednatelem účastníka 1) přijato, když účastníci 2) a 3) hlasovali proti. K navržené osobě účastník 2) uvedl, že si „nedokáže představit, jak by řídil společnost z Velké Británie.“

- Na jednání valné hromady účastníka 1) konané dne 15. 11. 2021 nebylo přijato navržené usnesení, aby [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozený dne [Anonymizováno] byl jmenován jednatelem účastníka 1), když účastníci 2) a 3) hlasovali proti. K navržené osobě účastník 2) uvedl, že „z pohledu vztahů na pracovišti se dle vyjádření většiny pracovníků jeví atmosféra jako „toxická“, zejména z důvodů jednání a rozhodování [Anonymizováno] v týmu se svou manželkou [Anonymizováno]. Dle dlouhodobých manažerských postojů [Jméno advokáta C] není na pracovišti místo pro prostředí soukromých vztahů… a že již nevěří [Anonymizováno].“

4. Soud prvního stupně nejprve konstatoval, že návrh byl podán včas, neboť lhůta pro podání návrhu dle § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), byla ze strany navrhovatelky zachována, když návrh byl podán ohledně valné hromady konané dne 15. 10. 2021 dne 8. 11. 2021 a ohledně valné hromady konané dne 15. 11. 2021 dne 29. 11. 2021. Pokud jde o podstatu návrhu, soud prvního stupně uzavřel, že je nutno návrh navrhovatelky v plném rozsahu zamítnout. Návrh na určení, že se k hlasům společníků nepřihlíží dle § 212 odst. 2 o. z. je zvláštním druhem určovací žaloby; co se týče návrhu na určení schválení napadených usnesení, jde o obecnou určovací žalobu s nutností prokazování naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podmínku právního zájmu navrhovatelky je nutno vykládat v souvislosti s charakterem podaného návrhu. I ohledně návrhu dle § 212 odst. 2 o. z. je právní zájem navrhovatelky možno dovodit pouze, pokud podaný návrh plní preventivní funkci, tj. eliminaci nejistoty v právním vztahu, popř. vytvořit právní základ předcházející případné spory účastníků (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96). Navrhovatelka se podaným návrhem domáhala jednak toho, aby bylo určeno, že na valných hromadách účastníka 1) konaných ve dnech 15. 10. 2020 a 15. 11. 2021 se k zamítavým hlasům účastníků 2) a 3) nepřihlíží a dále, že byl zvolen jednatel účastníka 1) za situace, kdy účastník 1) má od 25. 1. 2022 platně zvoleného jednatele a současně dle společenské smlouvy má mít jednatele jediného. Vyhověním návrhu navrhovatelce by tak došlo k situaci, kdy by bylo zvoleno více jednatelů, než kolik společenská smlouva připouští. Současně dle soudu prvního stupně nelze dovozovat, že vyhověním návrhu by automaticky došlo ke zneplatnění volby účastníka 2) jednatelem účastníka 1) dne 25. 1. 2022 a jeho výmazu z obchodního rejstříku. Volbu účastníka 2) jednatelem by bylo možné zpochybnit pouze včas podaným návrhem na vyslovení neplatnosti této volby dle § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Dle soudu prvního stupně by vyhověním návrhu, a tedy určením alespoň jedné napadené volby jednatelem za přijatou, nedošlo k vytvoření pevného právního základu statusové otázky účastníka 1) ani k eliminaci nejistoty ohledně dané otázky, tj. určení osoby jednatele účastníka 1). Naopak by takové rozhodnutí mělo za následek vytvoření nové nejistoty v existenci více jednatelů v rozporu se společenskou smlouvou účastníka 1). Za této situace soud prvního stupně uzavřel, že na požadovaných určení o nepřihlížení k hlasům účastníků 2) a 3) nemá navrhovatelka právní zájem ve smyslu § 212 odst. 2 o. z., a ani naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na určení schválení napadených rozhodnutí, a proto návrh v plném rozsahu zamítl.

5. Nad rámec shora uvedeného soud prvního stupně uvedl, že i v případě, že by výše uvedený právní závěr nebyl správný, pak by to na neúspěchu navrhovatelky ničeho neměnilo. Dle soudu prvního stupně bylo zápisy z valných hromad ze dne 15. 10. 2021 a 15. 11. 2021 prokázáno, že účastník 2) vyjádřil své důvody nehlasování pro navržené kandidáty [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] i věcného charakteru. Za této situace má soud prvního stupně za to, že i kdyby jedním z motivů účastníků 2) a 3) bylo zamezit zvolení jednatele účastníka 1) a jeho následný vstup do likvidace, je nutno uzavřít, že účastníci 2) a 3) měli i důvody další, věcné, jež dle soudu prvního stupně nelze mít za zcela nepřípadné, pro které pro navržené kandidáty nehlasovali. Dle soudu prvního stupně by bylo nutno i tak návrh zamítnout, když nelze ve věci uzavřít, že účastníci 2) a 3) při napadených hlasováních jednali zneužívajícím způsobem ve smyslu § 212 odst. 2 o. z.

6. Z výše uvedených důvodů soud prvního stupně z dalších ve věci provedených důkazů majících prokázat neloajalitu účastníků 2) a 3) a jejich úmysl způsobit vstup účastníka do likvidace neučinil žádná skutková zjištění, když by na výše uvedených právních závěrech nemohly ničeho změnit (tj. ani na nedostatku (naléhavého) právního zájmu na požadovaném určení a ani závěru o (ne)zneužití hlasovacího práva). O nákladech řízení bylo soudem prvního stupně rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníci 1) až 3) měli v řízení plný úspěch.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka do výroků I. až VI. včasné odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl tak, že rozhodne, že se k hlasům účastníka 2) a účastníka 3) při hlasování o volbě [Anonymizováno] jednatelem Společnosti na valné hromadě dne 15. 10. 2021 nepřihlíží; že usnesením valné hromady ze dne 15. 10. 2021 byl [Anonymizováno] zvolen jednatelem Společnosti; a že účastník 2) není jednatelem Společnosti. Pokud by odvolací soud nevyhověl tomuto žalobnímu návrhu, navrhovatelka alternativně navrhla, aby odvolací soud rozhodl, že k hlasům účastníka 2) a účastníka 3) při hlasování o volbě [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednatelem Společnosti na valné hromadě Společnosti dne 15. 11. 2021 se nepřihlíží; že usnesením valné hromady ze dne 15. 11. 2021 byl [tituly před jménem] [Anonymizováno] zvolen jednatelem Společnosti; a že účastník 2) není jednatelem Společnosti.

8. V odvolání uvedla, že aktuální stav, kdy má Společnost aktuálně obsazenou pozici statutárního orgánu, není pro posouzení případného zneužití hlasovacího práva účastníků 2) a 3) nikterak rozhodný a nelze z tohoto dále dovozovat, zda navrhovatelka jako 50% společník Společnosti má či nemá na daném rozhodnutí právní zájem, tak jak to činí v rámci odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně. Vzhledem ke svému postavení 50% společníka Společnosti navrhovatelka prokazatelně disponuje právním zájmem ve smyslu § 212 o. z. V důsledku rozhodnutí o nepřihlížení k hlasům účastníka 2) a 3) bude Společnost povinna opět přezkoumat, zda na první, resp. druhé valné hromadě bylo usnesení v rámci navrhovatelkou rozporovaných hlasování přijato či nikoliv. Pokud by bylo usnesení valné hromady v závislosti na výrok soudu o nepřihlížení přijato, pak takové usnesení „obživne“ k datu konání valné hromady Společnosti. To znamená, že nabude zpětné účinnosti. Pokud by nedošlo k řádnému odvolání jednatele Společnosti i za situace, který byl sice do funkce zvolen zpětně na základě rozhodnutí soudu, tak následnou volbu účastníka 2) jednatelem Společnosti nelze považovat za nic jiného, než že se jedná v souladu se zákonem o plnění od počátku nemožné. Zvolení jiné osoby do funkce jednatele společnosti s ručením omezeným není dle účinné právní úpravy ani dle judikatury důvodem pro zánik funkce dříve jmenovaného jednatele Společnosti. Navrhovatelka se toto pokusila soudu objasnit i v rámci jí upraveného petitu návrhu, obsaženém v jejím podání ze dne 24. 2. 2023, kdy žádala, aby soud prvního stupně rozhodl tak, že: I. K hlasům účastníka 2) a účastníka 3) při hlasování o volbě Edwarda Charlese Pickeringa jednatelem Společnosti na valné hromadě Společnosti dne 15. 10. 2021 se nepřihlíží; II. Usnesením valné hromady ze dne 15. 10. 2021 byl [Anonymizováno] zvolen jednatelem Společnosti; III. Účastník 2) není jednatelem Společnosti. Nicméně navrhovatelkou požadovanou změnu žalobního návrhu soud prvního stupně bez dalšího nepovolil s odůvodněním, že návrhu na určení, že: „Účastník 2) není jednatelem Společnosti.“ nelze vyhovět s odkazem na nutnost vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti. Z povahy věci je vyloučeno, aby přepočítání hlasů a opětovné posouzení hlasování na valných hromadách na základě rozhodnutí soudu provedla sama Společnost, neboť není orgánu Společnosti, který by toto přepočítání mohl nezávisle provést. Tento rozpor mezi potenciálně objektivně nastalým stavem a údaji zapsanými v obchodním rejstříku pak nebude ve výsledku možné vyřešit jinak než žalobou o určení, která osoba je jednatelem Společnosti. V tomto ohledu se navrhovatelka domnívala, že bylo ve skutečnosti nezbytné, aby žalobní návrh navrhovatelky byl rozšířen, a to tak, aby soud prvního stupně určil nejen, že [Anonymizováno], resp. [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl zvolen jednatelem a dále že účastník 2) do funkce jednatele zvolen nebyl. V kontextu nepřipuštění návrhu na změnu žalobního návrhu, obsaženého v návrhu ze dne 24. 2. 2023 pak navrhovatelka pokládá za absurdní závěry soudu prvního stupně, že nemá naléhavý právní zájem s odkazem na preventivní funkci určovací žaloby a možnost vytvoření nové nejistoty spočívající v existenci více jednatelů Společnosti. Je-li prokázáno, že motivem hlasování na valných hromadách bylo nezvolení jednatele Společnosti, ukončení její obchodní činnosti a nucený vstup do likvidace, skutková podstata zneužití hlasovacího práva dle § 212 odst. 2 o. z. je naplněna bez dalšího. Dle okolností lze vůči každé osobě, která se uchází o manažerskou funkci, účelově nalézt výhrady a vznést námitky, kterými lze odůvodnit nesouhlas proti dané osobě. Tyto námitky se mohou týkat např. dosaženého vzdělání, povahy, příp. délky profesní zkušenosti, jazykové vybavenosti, vzdálenosti místa výkonu práce od bydliště, znalosti trhu a zákazníků společnosti, osobních předpokladů a schopností dané osoby nebo prostě jen důvěry dané osoby v kandidáta. Vezme-li se v potaz takto rozsáhlá plejáda důvodů, které lze namítnout, lze učinit závěr, že prakticky vůči komukoli by bylo možné vznést „věcné důvody, které nejsou zcela nepřípadné“, a vytvořit si tak pozici, s jejímž využitím bude společník poškozovat společnost blokováním volby jakéhokoli jednatele. Navrhovatelka se proto domnívá, že za situace, kdy společník je zcela pasivní, sám žádného kandidáta nenavrhuje, nevyvíjí činnost za účelem nalezení vhodné osoby, a dokonce i výslovně odmítá sdělit, koho by byl ochoten akceptovat, na jednání takového společníka je nezbytné použít jiné kritérium a jiná měřítka. V takovémto případě dle mínění navrhovatelky není na místě posuzovat, zda takový společník má či nemá „věcné důvody, které nejsou zcela nepřípadné“ (neboť takovéto důvody lze nalézt prakticky vždy), nýbrž posuzovat, zda je z pohledu Společnosti a jejího dalšího řádného fungování a zachování její činnosti vhodnější, pokud by do funkce statutárního orgánu byla zvolena osoba navrhovaná druhým společníkem, nebo aby Společnost zůstala bez statutárního orgánu.

9. Společnost se k podanému odvolání vyjádřila tak, že má řádně zvoleného jednatele 75 % hlasů, který byl zvolen i hlasy společníka (navrhovatelky), a proto je v zájmu Společnosti, aby soudy tento stav respektovaly, do vnitřních záležitostí společnosti nezasahovaly a nevytvářely uvnitř společnosti další nejistotu a pnutí nejen mezi společníky, ale i zaměstnanci.

10. Účastník 2) a 3) se k odvolání vyjádřili tak, že soud prvního stupně rozhodl správně, když uzavřel, že společníci [Jméno advokáta C] a [Anonymizováno] nezneužili hlasovací právo k újmě celku ve smyslu § 212 odst. 2 o. z., a proto by mělo být jeho rozhodnutí odvolacím soudem potvrzeno.

11. Navrhovatelka se podanými návrhy fakticky domáhala toho, aby byl zvolen jednatel Společnosti za situace, kdy Společnost má od 25. 1. 2022 platně zvoleného jednatele, [Jméno advokáta C], a současně má Společnost dle společenské smlouvy jediného jednatele. Volbu [Jméno advokáta C] jednatelem v lednu 2022 by bylo možné zpochybnit pouze včas podaným návrhem na vyslovení neplatnosti této volby dle § 191 odst. 1 z. o. k. To se však nestalo. Vyhovění návrhům by vedlo k situaci, kdy by bylo zvoleno více jednatelů, než připouští společenská smlouva Společnosti. Tím by v rozporu s účelem určovací žaloby vznikla nová nejistota. Pokud jsou společníci disponující 50 % hlasů přesvědčeni, že by Společnost měla být zrušena s likvidací a v souladu s tímto přesvědčením hlasují na valné hromadě, nemůže být takové hlasování zneužitím k újmě celku ve smyslu § 212 odst. 2 o. z., protože nelze upřednostnit přesvědčení jedné skupiny společníků s 50 % hlasů před druhou skupinou společníků s 50 % hlasů, a to tím spíše za situace, kdy i bez napadených hlasování je valná hromada dlouhodobě neschopna přijímat rozhodnutí pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, což může být podle § 93 písm. c) z. o. k. samostatným důvodem pro zrušení společnosti s likvidací. Navrhovatelka nemá právní zájem na určení nepřihlížení k hlasům společníků [Jméno advokáta C] a [Anonymizováno]. při hlasování o volbě [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednatelem Společnosti na valných hromadách konaných dne 15. 10. 2021 a 15. 11. 2021 zejména proto, že v lednu 2022 sama navrhovatelka hlasovala pro volbu [Jméno advokáta C] jednatelem Společnosti, který byl do této funkce zvolen požadovanou většinou hlasů a do dnešního dne tuto funkci zastává.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání /§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)/, a shledal, že odvolání navrhovatelky je důvodné. Navíc je řízení stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

13. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

14. Podle § 212 odst. 2 o. z. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

15. Podle § 88 odst. 3 z. ř. s. s řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno každé další řízení o zneužití hlasovacího práva týkající se téhož případu.

16. Podle § 112 odst. 1 o. s. ř. v zájmu hospodárnosti řízení může soud spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jsou-li v návrhu na zahájení řízení uvedeny věci, které se ke spojení nehodí, nebo odpadnou-li důvody, pro které byly věci soudem spojeny, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení.

17. Občanské soudní řízení může probíhat jak ohledně každého jednotlivého nároku zvlášť (samostatně), tak i v rámci jednoho řízení může být projednáváno vícero relativně samostatných nároků současně. V takovém případě se jedná o tzv. objektivní kumulaci. Primárně volbu toho, zda budou jednotlivé nároky projednávány zvlášť či zda dojde ke společnému řízení, má navrhovatel. Je na jeho rozhodnutí, zda podá návrh na zahájení řízení ohledně každého nároku samostatně či zda učiní předmětem jednoho návrhu vícero nároků. Občanský soudní řád umožňuje, aby v průběhu řízení i soud sám zvážil, zda je účelné, aby některé nároky byly či nebyly projednány společně. Procesním prostředkem, který soudu umožňuje spojit ke společnému řízení některé věci nebo naopak vyloučit k samostatnému řízení věci, které se ke spojení nehodí (nebo odpadnou-li důvody, pro které byly věci soudem spojeny), je ustanovení § 112 o. s. ř. Ke společnému řízení nemohou být rozhodnutím soudu spojeny věci, kde rozhodnutí o jedné z nich vytváří teprve předpoklady ke vzniku nároku, který by mohl být uplatňován ve druhé věci (např. není možné spojovat řízení o rozvod manželství s řízením o příspěvek na výživu rozvedeného manžela).

18. Ochrana proti zneužití hlasovacího práva člena soukromé korporace je upravena v § 212 o. z. Soud zde posuzuje situaci, kdy měl již člen své hlasovací právo zneužít, a rozhoduje výrokem, že k hlasu takového člena se v případě tohoto hlasování nepřihlíží. Protože aktivně legitimován je v řízení každý, kdo prokáže právní zájem, řeší zákon spojení řízení, pokud takový návrh podá více osob.

19. Návrhem ze dne 8. 11. 2021 se navrhovatelka domáhala určení, že se nepřihlíží k hlasům účastníků 2) a 3) na valné hromadě Společnosti konané dne 15. 10. 2021 u hlasování o přijetí usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], s bydlištěm na adrese [Anonymizováno], novým jednatelem Společnosti“ a že na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 10. 2021 bylo přijato usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], s bydlištěm na adrese [Anonymizováno], novým jednatelem Společnosti.“ Návrhem ze dne 29. 11. 2021 podaným do téže věci se navrhovatelka domáhala určení, že se nepřihlíží k hlasům účastníka 2) a 3) na valné hromadě Společnosti konané dne 15. 11. 2021 u hlasování o přijetí usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele Společnosti“ a určení, že na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 11. 2021 bylo přijato usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele Společnosti.“

20. Předmětem prvního případu zneužití hlasovacích práv tak byla valná hromada konaná dne 15. 10. 2021 a předmětem druhého případu zneužití hlasovacích práv je valná hromada ze dne 15. 11. 2021. Nejedná se tedy o tentýž případ zneužití hlasovacích práv. Toho si je ostatně navrhovatelka vědoma, když sama v návrhu ze dne 29. 11. 2021 uvádí, že podává dva různé návrhy, které oba spočívají v určení, že se nepřihlíží k hlasům účastníků 2) a 3) proti volbě dvou různých osob do funkce jednatele, ačkoliv dle společenské smlouvy má Společnost pouze jediného jednatele. Dále v tomto podání uvádí, že vyhověním oběma návrhům bez předchozí změny společenské smlouvy Společnosti tedy nelze dosáhnout toho, aby do funkce jednatele byly jmenovány obě osoby. Navrhovatelka dále uvedla, že trvá na tom, aby byly společně projednány oba návrhy, přičemž nejpozději po skončení dokazování navrhovatelka vezme jeden z návrhů zpět.

21. Vzhledem k tomu, že se jedná o jiný případ zneužití hlasovacích práv, na danou věc nedopadá zákonné spojení obou řízení dle § 88 odst. 3 z. s. ř. Dále vzhledem k tomu jsou oba návrhy podmíněné, tedy druhému návrhu může být dle tvrzení navrhovatelky vyhověno až po projednání prvního návrhu, na danou věc nedopadá ani § 112 odst. 1 o. s. ř., nýbrž je nutné řízení o druhém návrhu vyloučit k samostatnému projednání. To ostatně správně učinil soud prvního stupně usnesením ze dne 14. 1. 2022, č. j. 74 Cm 225/2021 – 78, kdy vyloučil řízení o návrhu navrhovatelky ze dne 29. 11. 2021 označeném jako „Druhý návrh na určení, že k hlasům členů korporace se nepřihlíží“ k samostatnému řízení. Na základě návrhu navrhovatelky ze dne 23. 1. 2023 však soud prvního stupně usnesením ze dne 26. 1. 2023 č. j. 74 Cm 225/2021 – 148, opětovně spojil obě řízení do jednoho za účelem společného projednání. Tento postup soudu prvního stupně nebyl správný.

22. Závěr o podmíněnosti obou návrhů ostatně odvolatelka potvrzuje tím, že navrhuje alternativní odvolací petit, kterým navrhuje změnit napadené usnesení tak, že se k hlasům účastníka 2) a účastníka 3) při hlasování o volbě [Anonymizováno] jednatelem Společnosti na valné hromadě Společnosti dne 15. 10. 2021 nepřihlíží, že usnesením valné hromady ze dne 15. 10. 2021 byl [Anonymizováno] zvolen jednatelem Společnosti a že účastník 2) není jednatelem Společnosti a pokud by odvolací soud nevyhověl tomuto návrhu, aby odvolací soud rozhodl, že k hlasům účastníka 2) a účastníka 3) při hlasování o volbě [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednatelem Společnosti na valné hromadě Společnosti dne 15. 11. 2021 se nepřihlíží a že usnesením valné hromady ze dne 15. 11. 2021 byl [tituly před jménem] [Anonymizováno] zvolen jednatelem Společnosti a že účastník 2) není jednatelem Společnosti. Tento závěr ostatně potvrzuje navrhovatelka i tím, že je připravena vzít jeden z návrhů zpět.

23. Další vadou napadeného usnesení, která však nemohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci, je zjevná chyba v psaní ve výroku IV. napadeného usnesení, kdy namísto správného data konání valné hromady dne 15. 11. 2021, soud prvního stupně zamítl návrh, kterým se navrhovatelka domáhala určení, že na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 10. 2021 bylo přijato usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele Společnosti“.

24. Soud prvního stupně postavil své rozhodnutí na tom, že navrhovatelka neprokázala právní zájem na požadovaném určení s odůvodněním, že vyhověním návrhu navrhovatelce by došlo k situaci, kdy by bylo zvoleno více jednatelů, než kolik společenská smlouva připouští.

25. Zneužití hlasovacího práva bylo zapovězeno již předchozí úpravou zakotvenou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (§ 56a odst. 1). V současné době zákaz zneužití hlasovacího práva upravuje § 212 o. z. Pokud akcionář (společník) zneužije svého hlasovacího práva, nechová se vůči společnosti čestně a jedná tak v rozporu se zákonem (§ 8, § 212 odst. 1 věta první o. z.). Hlasovací právo může být zneužito nejen k prosazení určitého opatření (přijetí rozhodnutí), nýbrž i v opačném gardu, tj. k tomu, že akcionář zabrání přijetí určitého usnesení (jako je tomu v daném případě), a to ať již hlasuje proti jeho přijetí nebo se takového hlasování zdrží.

26. Soudní výrok o tom, že se k určitým hlasům nepřihlíží, pak může mít význam v tom směru, že původně nepřijaté rozhodnutí valné hromady „obživne“ a bude platně přijato, budou-li takto zpětně splněny podmínky pro přijetí příslušného rozhodnutí (z hlediska kvora, resp. požadované většiny). Je zřejmé, že právní účinky může „obživnuté“ usnesení vyvolat teprve v okamžiku právní moci rozhodnutí, kterým bylo vysloveno zneužití hlasovacích práv.

27. Domůže-li se osoba, jež na tom prokáže právní zájem, rozhodnutí soudu, že se k hlasům zneužívajícího společníka nepřihlíží, musí společnost znovu posoudit, jaké bylo při přijímání dotčeného usnesení kvorum (kolik akcionářů a s kolika hlasy se jednání valné hromady účastnilo), zda byla valná hromada usnášeníschopná (§ 412 z. o. k.) a kolik hlasů bylo odevzdáno pro dotčené usnesení. Důsledkem rozhodnutí soudu podle § 212 odst. 2 o. z. tedy je, že se k hlasům zneužívajícího akcionáře nepřihlédne ani pro posouzení schopnosti valné hromady se usnášet, ani při počítání většiny potřebné k přijetí rozhodnutí, a to bez ohledu na to, zda se většina počítá z hlasů účastnících se akcionářů či z hlasů všech akcionářů (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, Komentář k § 428, s. 890-911, marg. č. 45). Jinak řečeno „nepřihlížení k hlasům znamená, že se tyto hlasy neberou v úvahu jak při určení báze, z níž se kvorum počítá (tedy celkového počtu hlasů ve společnosti), tak při posouzení, zda se valné hromady účastní společníci s počtem hlasů určeným § 169 odst. 1, popřípadě společenskou smlouvou, vypočteným z takto upravené báze.“ (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, Komentář k § 169, s. 407-411, marg. č. 5, když tyto závěry se uplatní i v poměrech akciové společnosti). Uvedené závěry Vrchní soud v Praze promítl např. do svého usnesení ze dne 1. 6. 2022, sp. zn. 14 Cmo 365/2021.

28. Odůvodnění napadeného zamítavého rozhodnutí soudu prvního stupně, že navrhovatelka nemá na požadovaném určení právní zájem s argumentem, že vyhověním návrhu navrhovatelce by došlo k situaci, kdy by bylo zvoleno více jednatelů, než kolik společenská smlouva Společnosti připouští, není správné. Za osobu, jež má právní zájem na určení, že se nepřihlíží k hlasům společníků, lze totiž vždy považovat člena soukromoprávní korporace. Soudu prvního stupně lze sice přisvědčit, že vyhověním návrhu by automaticky nedošlo k zneplatnění volby účastníka 2) jednatelem dne 25. 1. 2022, nicméně takové rozhodnutí by mohlo být stiženo vadou způsobující, že se na něj hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 2 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z.). Není proto ani správné konstatování soudu prvního stupně, že volbu účastníka 2) jednatelem by bylo možné zpochybnit pouze včas podaným návrhem na vyslovení neplatnosti této volby dle § 191 odst. 1 z. o. k. Sankce v podobě fikce nepřijetí navíc ani není omezena žádnou lhůtou. Soud proto může určit, že rozhodnutí určitého orgánu obchodní korporace nebylo přijato, prakticky kdykoliv.

29. Vyhověl-li by soud prvního stupně návrhu podle § 212 odst. 2 o. z., měla by Společnost „přepočítat“ hlasy a posoudit, zda sporné usnesení bylo či nebylo přijato. Pokud by tak neučinila, bylo by možné podat další návrh na určení, že sporné usnesení valná hromada přijala; navrhovatelce by však musel na požadovaném určení svědčit naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř. ), jenž může během času slábnout. V případě, že navrhovatelka spojí s návrhem podle § 212 odst. 2 o. z. i návrh na určení, že sporné usnesení valná hromada přijala (a aby jedním rozhodnutím soudu bylo postaveno najisto, zda tu sporné usnesení je či nikoliv), je povinna také tvrdit a prokazovat, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na určení, že rozhodnutí bylo přijato. V odvolání navrhovatelka tvrdí, že z povahy věci je vyloučeno, aby přepočítání hlasů a opětovné posouzení hlasování na valných hromadách na základě rozhodnutí soudu provedla sama Společnost. Tato tvrzení je nutné konfrontovat s vyjádřením Společnosti k odvolání navrhovatelky a spočívající v tom, že „[Jméno advokáta B]. má řádně zvoleného jednatele 75 % hlasů, který byl zvolen i hlasy společníka [Anonymizováno], a proto je v zájmu [Jméno advokáta B]., aby soudy tento stav respektovaly, do vnitřních záležitostí společnosti nezasahovaly a nevytvářely uvnitř společnosti další nejistotu a pnutí nejen mezi společníky, ale i zaměstnanci.“ Pro existenci naléhavého právního zájmu na určení přijetí usnesení je nutné učinit závěr o tom, zda je předpoklad, že Společnost přistoupí k přepočítání hlasů na základě případně kladného rozhodnutí soudu o nepřihlížení se k hlasům společníků či bude pasivní, tj. nebude rozhodnutí soudu respektovat a bude nutné žalovat na určení přijetí předmětných usnesení. To by nepochybně v rozporu s preventivním účelem určovacích žalob bylo. V takovém případě by navrhovatelka naléhavý právní zájem na určení přijetí předmětných usnesení měla. O tom však soud prvního stupně žádný závěr neučinil.

30. Dodává-li soud prvního stupně „pro úplnost“, že i v případě, že by jeho závěr o neexistenci naléhavého právního zájmu navrhovatelky nebyl správný, pak by to na neúspěchu navrhovatelky ničeho neměnilo, neboť účastníci 2) a 3) vyjádřili své důvody nehlasování pro navržené kandidáty [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] i věcného charakteru, nemůže ani toto posouzení obstát. Za situace, kdy navrhovatelka v návrhu obšírně argumentuje tím, že účastníci 2) a 3) úmyslně blokují zvolení statutárního orgánu za účelem dosažení likvidace Společnosti nebo přinucení navrhovatelky k souhlasu s přeměnou Společnosti nebo jiné dispozice se svým podílem ve Společnosti, je na místě, se těmito důvody pro podaný návrh na určení, že se k hlasům účastníka 2) a 3) nepřihlíží, zabývat. Zneužitím hlasovacího práva se totiž rozumí jakékoliv hlasování člena v rozporu se zřejmým zájmem korporace, tj. k její škodě, případně i ke škodě jejích členů (arg. „k újmě celku“). Jde tedy o jeden z případů porušení povinnosti loajality člena. Porušení povinnosti loajality ze strany účastníků 2) a 3) nepochybně nasvědčuje skutečnost, že ačkoliv navrhovatelka navrhla několik kandidátů na nového jednatele Společnosti, žádný z těchto kandidátů na valných hromadách dne 15. 10. 2021 a 15. 11. 2021 jmenován nebyl. Ačkoliv soud prvního stupně k těmto důvodům provedl rozsáhlé dokazování, většinu těchto důkazů nijak nedohodnotil a neučinil z nich žádná skutková zjištění. Podkladem pro rozhodnutí soudu prvního stupně tak byl neúplně zjištěný skutkový stav.

31. Pokud jde o nárok uplatněný až v odvolacím řízení spočívající v určení, že účastník 2) není jednatelem Společnosti, odvolací soud uvádí, že podle § 216 odst. 2 o. s. ř. nelze v odvolacím řízení uplatnit nový nárok. Proto odvolací soud podle § 41a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. k tomuto návrhu nepřihlížel.

32. Tím, že soud prvního stupně projednal vzájemně podmíněné návrhy v jednom řízení, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, která nemůže být za odvolacího řízení napravena a pro kterou je nutno přezkoumávané usnesení zrušit [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

33. V dalším řízení soud prvního stupně vyloučí návrh ze dne 29. 11. 2021, kterým se navrhovatelka domáhala určení, že se nepřihlíží k hlasům účastníka 2) a 3) na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 11. 2021 u hlasování o přijetí usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele Společnosti“ a určení, že na valné hromadě účastníka 1) konané dne 15. 11. 2021 bylo přijato usnesení: „Valná hromada tímto jmenuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele Společnosti.“ k samostatnému projednání. Následně první návrh na nepřihlížení se k hlasům účastníků 2) a 3) posoudí věcně ve smyslu § 212 odst. 2 o. z. z hlediska toho, zda navrhovatelkou tvrzené hlasování účastníka 2) a 3) představuje zneužití hlasovacího práva k újmě celku. Klíčovou právní otázkou v dané věci bude, zda společník společnosti s ručením omezeným může zneužít své hlasovací právo tím, že zabrání zvolení statutárního orgánu. Pokud bude mít soud prvního stupně za to, že tvrzení navrhovatelky nejsou z hlediska hypotézy § 212 odst. 2 o. z. dostatečná (a tomu odpovídající skutečnosti nebudou zjištěny jinak), bude postupovat podle § 118a odst. 1 o. s. ř. Pokud nebudou navrhovatelkou tvrzené skutečnosti prokázány, bude postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Zároveň soud prvního stupně vyzve navrhovatelku, ať tvrdí a prokáže naléhavý právní zájem na určení, že předmětné rozhodnutí bylo přijato. Účastníky navržené důkazy provede a provedené důkazy následně zhodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédne ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Své závěry přitom srozumitelně a dostatečně odůvodní tak, aby jeho rozhodnutí bylo přezkoumatelné v rámci případného odvolacího řízení.

34. O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení, bude rozhodnuto soudem prvního stupně v novém rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

35. Dospěje-li soud prvního stupně k závěru, že se k hlasům zneužívajícího společníka nepřihlíží, je důsledkem takového rozhodnutí, že se k hlasům zneužívajícího společníka nepřihlédne, ani při počítání většiny potřebné k přijetí rozhodnutí, jak bylo výše popsáno. Soud prvního stupně to zohlední i při případném rozhodování o návrhu na určení přijetí usnesení valné hromady o jmenování jednatele, pokud shledá naléhavý právní zájem na tomto určení.

36. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).