o uložení povinnosti poskytnout akcionáři vysvětlení, o odvolání žalobce do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2019, č. j. 80 Cm 106/2018-78

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 7. 2018 se žalobce vůči žalované domáhal vydání rozhodnutí tohoto znění: „Společnost [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO [IČO žalované], je povinna poskytnout akcionářům vysvětlení záležitostí, na které se navrhovatel ing. [Jméno žalobce] dotazoval před valnou hromadou a v průběhu valné hromady společnosti konané dne 22. 6. 2018 a jejichž vysvětlení představenstvo společnosti odmítlo poskytnout, a to zejména vysvětlení dotazů ohledně společnosti [právnická osoba]., smlouvy společnosti [právnická osoba]. se společností [právnická osoba]. a jejích parametrů a obsahu, a dalších souvisejících záležitostí, a to na internetových stránkách [Anonymizováno], to vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení“.

2. Podáním ze dne 24. 8. 2018, doručeným soudu dne 27. 8. 2018, označeným v rubrikované části jako „Doplnění návrhu na určení povinnosti poskytnout vysvětlení“ (č. l. 10) navrhl žalobce toto znění žalobního petitu: „Společnost [právnická osoba]., se sídlem [adresa], PSČ [adresa], IČO [IČO žalované], je povinna poskytnout akcionářům informaci týkající se společnosti [právnická osoba]., kterou navrhovatel [tituly před jménem] [Jméno] požadoval před valnou hromadou a v průběhu valné hromady společnosti konané dne 22. 6. 2018 a jejíž vysvětlení představenstvo společnosti odmítlo poskytnout, a to konkrétně informaci, zda je předmětem opce dohodnuté mezi společností [právnická osoba]. a společností [právnická osoba]. veškerý majetek společnosti [právnická osoba]. včetně pozemků přiléhajících k [právnická osoba], a zda existují i alternativní scénáře uplatněné opce, např. formou prodeje volných pozemků ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. společnosti [právnická osoba]., a to na internetových stránkách Společnosti [Anonymizováno] do tří 3 dnů od právní moci tohoto usnesení“. Žalobce v doplňujícím podání uvedl, že v době podání žaloby neměl k dispozici zápis z valné hromady žalované konané dne 22. 6. 2018. Nemohl proto v žalobě specifikovat, jakým konkrétním žádostem o vysvětlení žalovaná na valné hromadě vyhověla a kterým nikoliv.

3. Usnesením ze dne 26. 8. 2019, č. j. 80 Cm 106/2018-55, soud prvního stupně změnu žaloby navrženou žalobcem v podání ze dne 24. 8. 2018 připustil podle § 95 o. s. ř. Usnesení nabylo právní moci dne 3. 9. 2019.

4. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. žalobu v celém rozsahu zamítl. Ve výroku II. rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 28 798 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

5. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že:

- žalobce je akcionářem žalované;

- předmětná valná hromada proběhla dne 22. 6. 2018 a žalobce se jí účastnil jako akcionář s přiděleným číslem 106;

- předmětem jednání valné hromady byla mimo jiné zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku za rok 2018, zpráva dozorčí rady společnosti, schválení účetní závěrky společnosti a konsolidované účetní závěrky skupiny [právnická osoba] za rok 2017 a rozhodnutí o rozdělení zisku společnosti;

- zápis z valné hromady byl akcionářům k dispozici 35 den po jejím konání;

- dne 12. 6. 2018, před konáním valné hromady, podal žalobce několik písemných žádostí o vysvětlení včetně žádosti týkající se [právnická osoba]. k otázkám uvedeným v žalobě, tedy ohledně podmínek smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a společností [právnická osoba]. a ohledně opcí ohledně [právnická osoba].

6. Z uvedených skutečností vzal soud za prokázané, že žalobce jako akcionář žalované dne 12. 6. 2018, 10 dnů před konáním valné hromady, podal několik písemných žádostí o vysvětlení k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady ohledně podmínek smlouvy uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba]., přičemž tyto dotazy učinil žalobce předmětem tohoto řízení podáním z 24. 8. 2018. V průběhu valné hromady žalované konané dne 22. 8. 2018 mu tyto dotazy byly částečně zodpovězeny [tituly před jménem] [Jméno]. Žalobce požadoval poskytnutí těchto informací nejenom za účelem posouzení záležitostí zařazených na valnou hromadu, ale i z toho důvodu, aby mohl prověřit, zda představenstvo žalované postupovalo s péčí řádného hospodáře, potažmo za účelem případného vymáhání náhrady škody po členech představenstva, pokud by žalobce dospěl k závěru, že představenstvo s péčí řádného hospodáře nepostupovalo. Žalobci byly jím požadované informace poskytnuty v maximálním možném rozsahu, když v rozsahu, ve kterém mu představenstvo požadované informace odmítlo poskytnout, bylo oprávněno tak učinit s ohledem na obchodní tajemství a důvěrnost těchto informací, neboť ve smlouvě s [právnická osoba]. je stranami sjednáno, že obsah této smlouvy je obchodním tajemstvím žalované. V uvedené smlouvě se smluvní strany dále zavázaly, že budou ohledně jejího obsahu zachovávat důvěrnost. Pokud tedy některé informace [tituly před jménem] [Jméno] odmítl poskytnout nad rámec těch, které fakticky akcionářům poskytl, s ohledem na existenci obchodního tajemství a závazek zachovávat o obsahu smlouvy mlčenlivost, pak jednal v souladu s obsahem této smlouvy, potažmo v souladu s § 359 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Přezkumu neposkytnutí informací dozorčí radou podle § 360 odst. 3 ZOK se žalobce domáhal pouze ve vztahu ke škodám v souvislosti s kontrolou svárů v jaderné elektrárny [adresa] a cenám větrných elektráren ve Francii a Německu, nikoliv ve vztahu k informacím, které jsou předmětem žaloby.

7. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud ustanovení § 360 odst. 3, § 357 odst. 1 a § 359 písm. a) ZOK.

8. Poté soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl. Předně zkoumal včasnost podání návrhu podle § 360 odst. 3 ZOK. Pokud je návrh k soudu podán po uplynutí jednoho měsíce ode dne konání valné hromady, která odmítla poskytnut vysvětlení, právo akcionáře zaniklo. Vzhledem k tomu, že podáním z 24. 8. 2018, které došlo soudu 27. 8. 2018, žalobce provedl změnu původního návrhu, byl s ohledem na § 95 odst. 1 o. s. ř. změněný návrh doručen soudu až dne 27. 8. 2018 a jelikož se předmětná valná hromada konala 22. 6. 2018, stalo se tak až po uplynutí uvedené jednoměsíční lhůty. Přestože žalobce uvedené podání označil za pouhé doplnění původní žaloby, soud tento jeho výklad nesdílí. Jednalo se o změnu žaloby s ohledem na to, že v tomto podání bylo z věcného hlediska požadováno něco jiného než v původní žalobě. Podáním ze dne 24. 8. 2018 se žalobce domáhal nově poskytnutí informací, zda je předmětem opce dohodnuté mezi společností [právnická osoba]. a společností [právnická osoba]. veškerý majetek společnosti [právnická osoba]. včetně pozemků přiléhajících k [právnická osoba]. a zda existují i alternativní scénáře uplatnění opce, např. formou prodeje volných pozemků ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. společnosti [právnická osoba]. Zároveň změnil i skutková tvrzení ohledně odůvodnění svého návrhu, průběhu valné hromady a postupu představenstva při odmítnutí požadavku na poskytnutí informací. Žaloba byla tedy podána opožděně a již z tohoto důvodu je nutno ji zamítnout. Tvrzení žalobce, že v době podání žaloby nemohl svůj návrh řádně specifikovat z důvodu včasného neobdržení zápisu z předmětné valné hromady, má soud za vyvrácené zjištěním, že formulace petitu žaloby provedená podáním z 24. 8. 2019 (správně 24. 8. 2018 – poznámka odvolacího soudu) se shoduje s formulací v žádosti o vysvětlení ze strany žalobce učiněné písemně před valnou hromadou 12. 6. 2018. Z toho je zřejmé, že žalobci nic nebránilo již při vypracování původní verze žaloby, která byla doručena soudu v rámci jednoměsíční prekluzivní lhůty podle § 360 odst. 3 ZOK, formulovat petit žaloby stejným způsobem, jak to následně učinil v návrhu na změnu žaloby z 24. 8. 2018. Kromě toho, jak je prokázáno zápisem z předmětné valné hromady, byl žalobce na valné hromadě přítomen a aktivně zde vystupoval, z čehož je zřejmé, že mu již z průběhu valné hromady bylo dostatečně známo, do jaké míry a jakým způsobem byly jeho dotazy zodpovězeny.

9. Žalobci nelze vyhovět ani z věcného hlediska. Předně, jak sám žalobce uvedl, požadované informace chtěl získat nejenom pro posouzení záležitostí projednávaných na valné hromadě, ale rovněž z důvodu posouzení, zda představenstvo postupovalo s péčí řádného hospodáře, a případného následného uplatňování náhrady škody vůči členům představenstva, pokud by žalobce zjistil, že s péčí řádného hospodáře nepostupovali. Přitom podle § 357 odst. 1 ZOK je akcionář oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro vysvětlení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Pokud tedy důvodem, proč žalobce požaduje tyto informace, je získat přehled o tom, zda představenstvo postupovalo s péčí řádného hospodáře, pak je to v rozporu s uvedeným ustanovením a z tohoto důvodu tudíž žalobce na poskytnutí těchto informací právo nemá. V této souvislosti lze odkázat například na rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka 29 Cdo 1207/2011, jehož závěry jsou aplikovatelné i v režimu zákona o obchodních korporacích. Tento závěr podporuje i vlastní postup žalobce v tomto řízení, kdy v písemné žádosti o podání vysvětlení z června 2018 před konanou valnou hromadou uváděl, že požadované vysvětlení potřebuje pro posouzení bodu č. 1 a č. 4 pořadu valné hromady, zatímco následně v žalobě toto tvrzení změnil tak, že vysvětlení potřebuje především pro posouzení bodu č. 5 jednání valné hromady, tedy bodu, který v původní žádosti, na kterou reagovalo představenstvo v rámci valné hromady podáním informací, nezmiňoval.

10. Jak bylo shora uvedeno, se zápisu z valné hromady bylo zjištěno, že na valné hromadě poskytlo představenstvo žalobci požadované informace v určitém rozsahu, přičemž ve zbývajícím rozsahu je odmítlo poskytnout s ohledem na nutnost zachovávat obchodní tajemství a důvěrnost informací. Že tyto informace byly důvěrné, je prokázáno výňatkem z předmětné smlouvy s [právnická osoba]. Postup představenstva žalované byl tedy v souladu s § 359 písm. a) ZOK, přičemž toto ustanovení je nutno vykládat tak, že důvodem pro odmítnutí vysvětlení je rovněž skutečnost, že jsou požadované informace předmětem obchodního tajemství nebo smluvně chráněny, např. na základě smlouvy o důvěrnosti informací. Jak bylo prokázáno, obsah smlouvy žalované s [právnická osoba]. je obchodním tajemstvím žalované, ve smlouvě se strany dále zavázaly, že budou ohledně jejího obsahu zachovávat důvěrnost. Pokud tedy sdělení určitých informací týkajících se těchto smluv s [právnická osoba]. na valné hromadě bylo odmítnuto s odkazem na existenci obchodního tajemství a závazek zachovávat o nich mlčenlivost, pak se tak stalo právem v souladu s citovaným ustanovením § 359 písm. a) ZOK. Požadované informace byly tedy žalobci na valné hromadě poskytnuty v maximálním možném rozsahu.

11. Podle § 360 odst. 3 ZOK se akcionář může domáhat u soudu určení, že společnost je povinna mu požadované informace sdělit za předpokladu, že postupem podle § 360 odst. 2 ZOK požádal dozorčí radu společnosti, aby určila, že podmínky pro odmítnutí vysvětlení nenastaly a že je představenstvo povinno akcionáři informace sdělit, a dozorčí rada s poskytnutým vysvětlením nesouhlasí nebo se ve lhůtě nevyjádří. V daném případě tato podmínka pro rozhodování soudu splněna nebyla, neboť žalobce se sice domáhal po dozorčí radě přezkoumání odmítnutí poskytnout požadované informace, avšak pouze ve vztahu k jiným otázkám, než které jsou předmětem této žaloby, a sice ke škodám v souvislosti s kontrolou svárů v jaderné elektrárně [adresa] a cenám větrných elektráren ve Francii a Německu. Nepožádal tedy dozorčí radu o přezkum odmítnutí poskytnutí informací, které následně učinil předmětem této žaloby. Předmětná podmínka podle § 360 odst. 2 ZOK není tedy v daném případě splněna.

12. Z uvedených důvodů nejsou splněny podmínky § 360 odst. 3 ZOK pro to, aby soud žalobě vyhověl. Kromě toho bylo zjištěno i to, že žalobce požadovanými informace již disponuje, což taktéž vylučuje vyhovění této žalobě, neboť z obsahu žádosti žalobce ze dne 13. 6. 2019 o zařazení určené záležitosti na pořad valné hromady žalované konané dne 26. 6. 2019 a žádosti o vysvětlení je zřejmé, což v ní žalobce sám uvádí, že již disponuje detailními informacemi o konkrétních podmínkách smlouvy žalované s [právnická osoba]. týkající se právě prodeje pozemků přiléhajících k [právnická osoba], což jsou informace, kterých se domáhá v tomto řízení. Byť žalobce argumentoval tím, že i pokud by teoreticky informacemi požadovanými v tomto řízení již disponoval, nebylo by to důvodem pro zamítnutí žaloby, jelikož tato skutečnost, tj. že by akcionář tyto informace již měl, není uvedená jako důvod možného odmítnutí poskytnout informace v § 359 ZOK, soud konstatuje, že z logiky věci je zřejmé, že pokud žalobce setrvává na žalobě ohledně poskytnutí informací, kterými již disponuje, nelze této žalobě vyhovět.

13. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.

14. Do tohoto rozsudku podal navrhovatel včasné odvolání.

15. Jako odvolací důvody uvedl ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o. s. ř. Namítl, že jeho podání ze dne 24. 8. 2018 nebylo změnou žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř., nýbrž pouze upřesněním původního žalobního petitu. Soud prvního stupně proto postupoval nesprávně, když podání žalobce ze dne 24. 8. 2018 posoudil jako změnu žaloby a tuto změnu připustil usnesením ze dne 26. 8. 2019, č. j. 80 Cm 106/2018-55. Chybný je tudíž i závěr soudu o pozdním podání žaloby z důvodu uplynutí jednoměsíční prekluzivní lhůty. Žalobce brojil a obsáhle argumentoval i proti závěrům ohledně věcného přezkumu uplatněného nároku, na základě nichž soud prvního stupně též dospěl ke svému zamítavému stanovisku. Namítal především neurčitost a nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku pro nedostatek důvodů. Navrhl proto, aby rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

16. Žalovaná ve vyjádření k odvolání se ztotožnila s rozhodnutím soudu prvního stupně, vyvracela správnost použitých odvolacích námitek a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

17. Odvolání je důvodné.

18. Podle § 95 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.

19. Podle § 357 ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020 (1) Akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení. (2) Akcionář může žádost podle odstavce 1 podat písemně. Stanovy mohou určit omezení rozsahu žádosti. Žádost musí být podána po uveřejnění pozvánky na valnou hromadu a před jejím konáním.

20. Podle § 358 ZOK (1) Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady poskytne společnost akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je akcionářům ve lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady, a to i když to již není potřebné pro posouzení jednání valné hromady nebo pro výkon akcionářských práv na ní. (2) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud byla informace uveřejněna na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady. Jestliže je informace akcionáři sdělena, má každý další akcionář právo si tuto informaci vyžádat i bez splnění postupu podle § 357.

21. Podle § 359 ZOK Představenstvo nebo osoba, která svolává valnou hromadu, mohou poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout, pokud a) by jeho poskytnutí mohlo přivodit společnosti nebo jí ovládaným osobám újmu, b) jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, nebo c) je požadované vysvětlení veřejně dostupné.

22. Podle § 360 ZOK (1) Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnout vysvětlení posoudí představenstvo a sdělí důvody akcionáři. Sdělení o odmítnutí poskytnout vysvětlení je součástí zápisu z valné hromady. (2) Akcionář má právo požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a představenstvo je povinno mu je sdělit. Dozorčí rada o žádosti akcionáře rozhodne přímo na jednání valné hromady, a nelze-li to, tak do 5 pracovních dnů ode dne konání valné hromady. ([právnická osoba] případě, že s poskytnutím vysvětlení dozorčí rada nesouhlasí nebo se v zákonné lhůtě nevyjádří, rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na návrh akcionáře. Právo podat návrh na zahájení řízení lze u soudu uplatnit do 1 měsíce ode dne konání valné hromady, na které bylo odmítnuto poskytnutí vysvětlení, případně od odmítnutí nebo neposkytnutí informace ve lhůtě podle § 358 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží.

23. Odvolací soud se ztotožnil s námitkou žalobce, že jeho podání ze dne 24. 8. 2018 nebylo návrhem na změnu žaloby podle § 95 odst. 1 o. s. ř., nýbrž upřesněním žalobního petitu. Soud prvního stupně totiž opomněl, že žalobní petit tak, jak byl zformulován v žalobě doručené soudu dne 20. 7. 2018, byl natolik neurčitý, že převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek jeho materiální nevykonatelnost. Podáním ze dne 24. 8. 2018, doručeným soudu dne 27. 8. 2018, žalobce žalobní petit neměnil, pouze obsahově upřesnil požadavek formulovaný v původním žalobním petitu. Soud prvního stupně proto pochybil, když posoudil upřesňující podání žalobce jako změnu žalobního petitu podle § 95 odst. 1 o. s. ř. a změnu petitu usnesením ze dne 26. 8. 2019, č. j. 80 Cm 106/2018-55, připustil. O připuštění změny skutkových tvrzení žalobce soud tímto usnesením nerozhodoval.

24. Závěr soudu prvního stupně o nutnosti zamítnout žalobu pro její pozdní doručení soudu (§ 360 odst. 3 ZOK) je tedy nesprávný.

25. Soud prvního stupně, přestože dospěl k závěru o pozdním podání žaloby, přezkoumal nárok žalobou uplatněný též věcně.

26. Z odůvodnění napadeného rozsudku však nelze seznat, na základě jakých skutkových zjištění soud prvního stupně vystavěl své skutkové a potažmo právní závěry vedoucí k zamítnutí žaloby i z jiných důvodů než její opožděnosti. Skutková zjištění soud prvního stupně učinil pouze z nesporných tvrzení účastníků, a to způsobem neurčitým a nedostačujícím, nevěnujícím pozornost rozhodným skutkovým okolnostem vyplývajících z hmotněprávní úpravy práva na vysvětlení (§ 357 a násl. ZOK). Napadený rozsudek následně obsahuje skutkové závěry, které ze zjištěného skutkového stavu nevyplývají. Rozsudek je proto nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.

27. Z tohoto důvodu odvolací soud napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

28. V dalším řízení se soud prvního stupně bude především zabývat otázkou aktivní věcné legitimace žalobce, neboť ze znění ustanovení § 360 odst. 3 ZOK je zjevné, že žalobu může podat pouze akcionář, který požádal o podání vysvětlení. Žalobce ve svých skutkových tvrzeních uvádí, že o podání vysvětlení tak, jak je formulováno v žalobním petitu, požádal žalovanou písemně přípisem ze dne 12. 6. 2019. Soud prvního stupně se tedy bude primárně zabývat otázkou, zda uvedená písemná žádost o vysvětlení je žádostí samotného žalobce, nebo zda se jedná o žádost o podání vysvětlení jiného akcionáře žalované, kterého žalobce pouze zastupoval na základě plné moci. V případě, že žádost o vysvětlení podal samotný žalobce, bude se soud zabývat otázkou, zda žádost o vysvětlení uvedená v žalobním petitu je obsahově shodná s žádostí o vysvětlení učiněnou v písemné formě dne 12. 6. 2019. Pokud i tato podmínka bude splněna, byť jen částečně, bude se soud pečlivě zabývat námitkou žalované, že otázky, které jsou součástí žádosti o vysvětlení formulované v žalobním petitu, byly již žalovanou zodpovězeny na valné hromadě konané dne 22. 6. 2018. Pouze v případě závěru o neprokázání této obrany žalované bude se soud zabývat další obranou žalované spočívající v tvrzení, že žalobce nepožádal dozorčí radu, aby určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a představenstvo je povinno mu je sdělit (§ 360 odst. 2 ZOK), případně že se žalobce po žalované domáhal poskytnutí informací, které mu již jsou známy (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn., P. Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha C. H. Beck, 2017, 608 s). Soud se případně bude zabývat též otázkou, zda požadované vysvětlení je potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu pro výkon akcionářských práv žalobce na ní (§ 357 odst. 1 ZOK) a teprve na závěr eventuálně otázkou, zda byla naplněna hypotéza ustanovení § 359 písm. a) ZOK, jak tvrdí žalovaná.

29. Na závěr odvolací soud zdůrazňuje, že v řízení o splnění práva na vysvětlení se soud může zabývat pouze dotazy uvedenými v žalobním petitu.

30. Při odůvodnění nového rozhodnutí ve věci bude soud dbát ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř.

31. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).