o návrhu na zápis změny v obchodním rejstříku, k odvolání navrhovatele b) proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. června 2023, č. j. C 41138/RD31/KSHK, Fj 12083/2023/KSHK

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením označeným v záhlaví rozhodl tak, že usnesení Krajského soudu se mění tak, že se řízení nezastavuje (výrok I.) a dále, že návrh na zápis změn se zamítá (výrok II.).

2. Soud prvního stupně výrok druhý odůvodnil tím, že oba navrhovatelé se domáhali (znovu) zápisu jednatele [Jméno navrhovatele B] s původním vznikem funkce 9. 2. 2018, a navrhovatel b) žádá o opravu zápisu v rejstříku, když z něj byl neplatně a nezákonně vymazán. Soud prvního stupně k tomu uvádí, že z obsahu spisu se podává, že [Jméno navrhovatele B] byl vymazán z obchodního rejstříku coby jednatel navrhovatelky a) /a též dalších tří společností/ na základě sdělení Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové o zániku jeho funkce dne 11. 10. 2022 a to na základě rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 2. 2022, č.j. 8 T 170/2019-511, který nabyl právní moci 11. 10. 2022, kdy ze skutkové věty uvedeného rozsudku vyplývá, že [Jméno navrhovatele B] se dopustil úmyslné trestné činnosti, za niž byl odsouzen, v souvislosti s podnikáním. Dále rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 10. 6. 2021, č.j. 4 T 98/2019-1313 byl uznán vinným z pokusu zločinu zkrácení daně, poplatku a jiné podobné platný spáchaného ve spolupachatelství a zločinu zkrácení daně, poplatku a jiné podobné platby spáchaného ve spolupachatelství. K uvedenému soud prvního stupně odkazem na zákonná ustanovení živnostenského zákona (§6 odst. 2) a zákona o obchodních korporacích (§46 odst. 1) konstatoval, že navrhovatel b) přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, která je nezbytná pro výkon funkce jednatele obchodní společnosti a jeho funkce ke dni 11. 10. 2022. K výmazu navrhovatele b) došlo na základě přímého zápisu rejstříkovým soudem na podkladě uvedeného trestního rozhodnutí v souladu s § 81 zákon a č. 304/2012 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“). Soud prvního stupně tak konstatuje, že funkce jednatele zanikla, není tak důvodný návrh na nápravu současného stavu zápisu, tím, že bude znova zapsán navrhovatel b) jako jednatel navrhovatelky a) s původním datem vzniku funkce. Soud prvního stupně tak uzavřel, že jelikož údaje požadované k zápisu z předložených listin nevyplývají, rejstříkový soud návrh na zápis změn zamítl (§ 90 odst. 1 z. v. r.).

3. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně se navrhovatel b) včasně odvolal. Uvedl, že se formulářovým návrhem domáhal svého zpětného zápisu jako jednatele navrhovatelky a), když proti svému výmazu brojil i stížností na nezákonný výmaz bez zahájení řízení k místopředsedkyni soudu, která však byla odmítnuta, neboť výmaz navrhovatele b) jako jednatele odpovídá standardnímu způsobu, neboť navrhovatel b) přestal splňovat podmínku bezúhonnosti a tudíž takto provedený výmaz je souladný s § 81 z. v. r. Odvolatel namítá, že postup, kdy došlo k jeho výmazu coby jednatele postupem dle § 81 z. v. r. je nesprávný. Tzv. přímý zápis lze provést výhradně však v případech, kdy podkladem pro jeho provedení je pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, kdy však pravomocné rozhodnutí v trestním řízení v podobě odsuzujícího rozsudku nepředstavuje ve všech případech automaticky podklad pro výmaz odsouzené osoby z funkce statuárního orgánu pro ztrátu způsobilosti pro výkon této funkce. Rejstříkový soud by měl posoudit skutkovou větu takového rozhodnutí, aby posoudil, zda skutek, pro který byl člen statuárního orgánu odsouzen má vztah k podnikání. Dle odvolatele § 81 z. v. r. míří na jiné situace, kdy již soud nikterak neposuzuje obsah jiné listiny. V dané věci však nejde o automatické využití tzv. podkladového odsuzujícího rozsudku, kdy úvahy vedené rejstříkovým soudem se musí opírat o hodnocení, zda trestný čin spáchaný úmyslně byl spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání, pročež soud měl zahájit řízení dle § 78 z. v. r., kdy hodnotí, zda odsuzující trestní rozsudek souvisí s podnikáním a tyto závěry jsou obsaženy v meritorním rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné. Odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1346/12. Navrhovatel má za to, že v daném případě došlo k porušení práva na přístup k soudu, jelikož úvahy soudu o výmazu statutárního orgánu nebyly obsaženy v žádném rozhodnutí a nemohou tak být předmětem soudního přezkumu. Má tak zato, že řízení na základě, kterého byl vymazán jako jednatel společnosti, nebylo provedeno v souladu se zákonem a je proto třeba provést zápis jednatel zpět, tak jak je navrhováno. Navrhuje dále, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení a buď sám opravil údaje v obchodním rejstříku či aby nařídil soudu prvního stupně, aby chybný (nezákonný) výmaz opravil tak, jak je navrhováno, popřípadě, aby usnesení zrušil.

4. Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 120 z. v. r. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 81 z. v. r. je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, zapíše se příslušný údaj do veřejného rejstříku, aniž by rejstříkový soud vydával rozhodnutí o povolení zápisu.

6. Podle § 101 odst. 2 z. v. r. platí, že osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.

7. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 30. června 2023 (dále jen „ZOK“), osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu"), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.

8. Podle § 155 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce právnické osobě oznámí bez zbytečného odkladu.

9. Podle § 6 odst. 2 ž. z. se za bezúhonnou pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

10. Ze spisu se podává, že navrhovatelé se svým návrhem ze dne 4. 3. 2023 domáhali zápisu jednatele [Jméno navrhovatele B] s původním dnem vzniku funkce 9. 2. 2018 a navrhovatel b) v přípisu přiloženém k návrhu žádá o opravu zápisu v rejstříku, když z něj byl neplatně a nezákonně vymazán, jelikož odsuzující rozsudek neznamená automaticky ztrátu způsobilosti statutárního orgánu, zvláště za situace, kdy navrhovateli b) nebyl ani navržen trest zákazu činnosti statutárního orgánu. Namítá též, že výmaz jednatele lze provést toliko na základě řízení, kde bude výmaz odůvodněn a po právní moci takového rozhodnutí. Odvolací soud z obsahu spisu dále shledal, že [Jméno navrhovatele B] byl vymazán z obchodního rejstříku coby jednatel navrhovatelky a) zápisem protokolem ze dne 21. 2. 2023, č.j. C 41138/RD/8/KSHK Fj 89983/2023/KSHK se dnem zániku funkce 11. 10. 2022 a to na základě sdělení Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2023 o neshodě mezi skutečným stavem a údajem zapsaným v obchodním rejstříku, neb [Jméno navrhovatele B] zanikla funkce jednatele právní mocí odsuzujícího trestního rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 2. 2022 č.j. 8 T 170/2019-511 se dnem nabytí právní moci 11. 10. 2022, jenž je přílohou daného podání.

11. Dle rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 2. 2022, č. j. 8 T 170/2019-511 [Jméno navrhovatele B] jako bývalý jednatel společnosti [právnická osoba] na základě fiktivní plné moci, spolu s dalším jiným již odsouzeným, se úmyslným společným jednáním dvou osob dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu spočívajícím ve zkrácení daně ve větším rozsahu, v úmyslu trestný čin spáchat, když k jeho dokonání nedošlo. Uvedeným tak spáchal pokus přečinu zkrácení daně a podobné povinné platby podle § 21 ods.t 1 trestního zákoníku, § 240 odst. 1 trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Když i z odůvodnění rozsudku se podává, že uvedeného jednání se [Jméno navrhovatele B] dopustil v souvislosti s podnikáním, kdy vymyslel převody vozidel tak, aby nepřišel o majetek – vozidla ve společnosti [právnická osoba], v jehož důsledku by uvedené společnosti nevznikla daňová povinnost, a naopak nárok na daňový odpočet.

12. V dané věci je třeba přisvědčit odvolateli, že soud prvního stupně pochybil, pokud provedl výmaz jednatele tzv. přímým zápisem, jelikož soud prvního stupně musí ve smyslu § 6 odst. 2 ž. z. posoudit, zda je dána souvislost trestného činu s podnikáním a své závěry odůvodnit, což v případě přímého zápisu rejstříkový soud nečinní. Avšak v daném řízení následně soud prvního stupně rozhodoval o návrhu navrhovatelů, který je třeba dle svého obsahu a kontextu na přímý zápis provedený rejstříkovým soudem posuzovat jako podání dle § 101 odst. 2 z. v. r., jenž je citován shora, a soud prvního stupně tak nyní v odvoláním napadeném usnesení již odůvodnil na základě jaké skutečnosti byl navrhovatel b) coby jednatel Společnosti vymazán. Odvolatel ve svém odvolání dále však nic, ke skutečnosti na jejímž základě pozbyl bezúhonnosti k výkonu funkce statuárního orgánu, netvrdí.

13. S odkazem na judikaturu odvolací soud dále uvádí, že „Při posuzování, zda je osoba bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona, je nezbytné zkoumat, zda úmyslný trestný čin, za jehož spáchání byla pravomocně odsouzena, měl souvislost s aprobovanou podnikatelskou činností konkrétního podnikatele. Spáchá-li posuzovaná osoba úmyslný trestný čin v souvislosti s podnikatelskou činností určité jiné osoby, přičemž provozuje nebo následně započne provozovat vlastní podnikatelskou činnost, respektive vykonává nebo má vykonávat funkci ve voleném orgánu obchodní korporace, ve stejném oboru, nelze tuto osobu nadále považovat za bezúhonnou ve smyslu živnostenského zákona. Uvedený závěr přitom platí bez ohledu na vztah mezi odsouzeným (pachatelem trestného činu) a podnikatelem, s jehož činností trestný čin souvisel, tj. zda byl odsouzený členem statutárního orgánu podnikatele, jeho zástupcem či jeho zaměstnancem; podstatná je především souvislost trestného činu s podnikatelskou činností této osoby.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3547/2017, jež je dostupné, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na webových stránkách www.nsoud.cz).

14. „Nemusí se jednat jen o trestné činy, jejichž skutková podstata přímo souvisí s podnikáním (např. poškozování spotřebitele), ani je dotyčný nemusí páchat při provozu vlastního oboru podnikatelské činnosti. Ke ztrátě bezúhonnosti dojde též, jestliže se někdo dopustí trestného činu podvodu jako nepodnikatel v rámci pracovního poměru a po okamžitém ukončení pracovního poměru se bude chtít ve stejném oboru realizovat jako jednatel společnosti s ručením omezeným.“ (viz Patěk, D. in Černá, S., Štenglová, I., Pelikánová, I. a kol., Právo obchodních korporací, Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 166).

15. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že [Jméno navrhovatele B] v důsledku svého odsouzení pozbyl dnem právní moci trestního rozsudku, tj. dne 11. 10. 2022 bezúhonnost ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a tak přestal splňovat zákonem stanovené podmínky pro výkon funkce orgánu obchodní korporace dle § 46 odst. 1 ZOK, pročež mu funkce jednatele Společnosti k uvedenému dni zanikla. Protože zápis v obchodním rejstříku odpovídá skutečnému stavu, a údaje požadované navrhovateli k zápisu z předložených listin nevyplývají, soud prvního stupně návrh na zápis změn správně zamítl (§ 90 odst. 1 z. v. r.).

16. Nutno dodat, že zápisu [Jméno navrhovatele B] jako jednatele společnosti by nebylo možné vyhovět, také proto, že odvolací soud nahlédnutím do aktuálního výpisu Společnosti vedeným Krajským soudem v Hradci Králové v oddílu C vložce [Anonymizováno] (veřejnosti dostupný na www.justice.cz) shledal, že ke dni 20. 6. 2023 provedl rejstříkový soud zápis jednatelky Společnosti [Anonymizováno], se dnem vzniku funkce 22. 3. 2023, přičemž dle zakladatelské listiny čl. VII, bodu 1., založené v rejstříkovém spise, má Společnost jednoho jednatele, což v současné době je Eva Benešová.

17. Nad rámec uvedeného odvolací soud poukazuje i na v současné době platné znění ZOK, kde se v § 46 uvádí, že osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), není způsobilá k výkonu funkce také tehdy, je-li u ní dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, kterou je pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čin daňový, poplatkový nebo devizový. Jinými slovy aktuálně platná zákonná úprava už zcela opustila posuzování bezúhonnosti v návaznosti na živnostenský zákon, respektive posuzování, zda odsouzení bylo za trestný čin v souvislosti s podnikáním, či nikoliv.

18. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil dle § 219 o. s. ř.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když neshledal žádné okolnosti případu, jež by jejich přiznání odůvodňovaly.