o neplatnost usnesení valné hromady ze dne 16. 6. 2016, o odvolání navrhovatelky do usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. dubna 2019, č. j. 49 Cm 88/2016 - 49,
JUDr. Lenka Broučková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 18. 11. 2020
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudkyň JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Andrey Esterkové ve věci
navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená dne [Datum narození navrhovatelky]
bytem [Adresa navrhovatelky]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky]
sídlem [Adresa advokátky]
o neplatnost usnesení valné hromady ze dne 16. 6. 2016, o odvolání navrhovatelky do usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. dubna 2019, č. j. 49 Cm 88/2016 - 49,
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně přerušil řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 16. 6. 2016 společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B] (dále jen “Společnost”) dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravní moci rozhodnutí ve věci Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 43/2017.
2. Navrhovatelka podala dne 20. 7. 2016 žalobu o neplatnost usnesení valné hromady z 16. 6. 2016, se kterou spojila návrh na určení, že je společníkem Společnosti. Soud zjistil, že u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 43/2017 je vedeno řízení o určení, že smlouva o převodu obchodního podílu na navrhovatelku od [tituly před jménem] [fyzická osoba] je neplatná. K převodu podílu došlo v roce 2013. Soud tak řízení o neplatnosti usnesení valné hromady přerušil, aby bylo najisto postaveno, jestli převod obchodního podílu na navrhovatelku je platným právním úkonem, a tudíž zda má navrhovatelka aktivní legitimaci pro toto řízení, a to z důvodu zachování hospodárnosti, když by soud musel v této věci posuzovat předběžnou otázku tak, jak jí ve svém základu a přímo v petitu rozhodne soud ve věci 44 Cm 43/2017.
3. Do tohoto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, ve kterém namítala nedůvodnost napadeného usnesení s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 1. 2019, č. j. 7 Cmo 5/2018-189, ve kterém byla konkrétně v bodě 21 řešena otázka aktivní legitimace navrhovatelky předběžnou otázkou. Navrhovatelka má tak za to, že byla společníkem Společnosti i ke dni 16. 6. 2016, a je tedy aktivně legitimovanou k podání návrhu v tomto řízení. Dle odvolatelky musí soud také přihlížet k hospodárnosti řízení, k narůstající škodě vznikající mimo jiné v důsledku účinků napadených usnesení a k prodloužení nemožnosti navrhovatelky účastnit se valných hromad Společnosti při přerušení řízení.
4. K uvedenému odvolání se vyjádřila Společnost podáním ze dne 6. 5. 2020. Má za to, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 24. 4. 2013, kterou uzavřela navrhovatelka se svým bývalým manželem [tituly před jménem] [fyzická osoba], je absolutně neplatná pro rozpor s § 115 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinném ve znění do 31. 12. 2013, tak i pro rozpor s § 39 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Společnost má za to, že k totožnému závěru došel i Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 7 Cmo 44/2016, kde uvedl, že smlouva o převodu obchodního podílu je absolutně neplatná pro rozpor se společenskou smlouvou a § 115 obchodního zákoníku, a navrhovatelka se nemohla stát společníkem Společnosti na základě absolutně neplatné smlouvy. Dle Společnosti tak není na straně navrhovatelky dána aktivní legitimace podle § 191 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Vzhledem k tomu, že otázka, zda je navrhovatelka společníkem Společnosti, bude řešena právě v řízení vedeném pod sp. zn. 44 Cm 43/2017, Společnost navrhuje potvrzení napadeného usnesení s tím, že se Společnosti přiznává náhrada nákladů odvolacího řízení.
5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
6. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.
7. Podle § 159a odst. 1 a 3 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.
8. Odvolací soud ze spisu zjistil, že u Krajského soudu v Plzni je pod sp. zn. 44 Cm 43/2017 vedeno řízení o určení, že navrhovatelka není společníkem Společnosti, protože smlouva o převodu obchodního podílu na navrhovatelku od [tituly před jménem] [fyzická osoba] je neplatná.
9. Odvolatelka své námitky opřela o důvody uvedené v usnesení Vrchního soud v Praze ze dne 3. 1. 2019, č. j. 7 Cmo 5/2018-189. Naproti tomu Společnost ve svém vyjádření odkazuje na odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 9. 2017, č. j. 7 Cmo 44/2016. Body odůvodnění, které zmiňuje navrhovatelka a Společnost, se však pojí k předběžným otázkám řešeným v těchto uvedených řízeních. K tomu odvolací soud konstatuje, že soud není vázán závěry, jež se týkají předběžných otázek, ale je vázán pouze výrokem pravomocného rozsudku (§ 159a odst. 3 o. s. ř.). Proto se těmito námitkami nezabýval.
10. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně má za to, že po posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatelky v tomto řízení je nutné vyřešení předběžné otázky, zda je navrhovatelka společníkem Společnosti. Protože tato předběžná otázka je předmětem řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 43/2017, přičemž bude řešena výrokem jeho rozhodnutí, dospěl odvolací soud stejně jako soud prvního stupně k závěru, že jsou dány důvody pro přerušení tohoto řízení dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.
11. Odvolací soud z uvedených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné.
Do tohoto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení, prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).