o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2024, č. j. 85 Cm 868/2024-6,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zastavil řízení a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně v rozhodnutí konstatoval, že navrhovatelka byla usnesením ze dne 22. listopadu 2023, č. j. 3002/2023-3 (správně č. j. 85 Cm 3002/2023-3 – pozn. odvolacího soudu), (mj.) zrušena s likvidací, byl jí jmenován likvidátor a byla jí uložena povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Navrhovatelka podáním ze dne 9. října 2023 (správně 13. března 2024 - pozn. odvolacího soudu) navrhla změnu uvedeného rozhodnutí, neboť odstranila důvod vedoucí k jejímu zrušení. Jelikož spolu s návrhem nebyl zaplacen soudní poplatek, soud prvního stupně navrhovatelku usnesením ze dne 18. března 2024 k jeho zaplacení vyzval. Navrhovatelce byla výzva doručena dne 26. března 2024; 15denní lhůta k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za podaný návrh uplynula 10. dubna 2024; soudní poplatek uhrazen nebyl. Soud prvního stupně proto po marném uplynutí lhůty s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 549/19991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“), řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil. Výrok II. odůvodnil odkazem na § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když navrhovatelka svým jednáním zavinila zastavení řízení. Jelikož je navrhovatelka jediným účastníkem řízení, soud prvního stupně rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, v němž namítá, že stanovený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč zaplatila. Dne 13. března 2024 obdržela od Celního úřadu pro hlavní město Prahu vyrozumění o nedoplatku č. j. [č. účtu], ve výši 2 000 Kč, kdy ukladatelem plnění byl Městský soud v Praze, rozhodnutí č. j. 85 Cm 3002/2023-3. Dne 18. března 2024 rovněž obdržela výzvu k jeho zaplacení od Městského soudu v Praze. Předmětný soudní poplatek téhož dne uhradila.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 9 odst. 1 Zsop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

6. Z obsahu předloženého spisu odvolací soud rekapituluje, že navrhovatelka se návrhem podaným dne 13. března 2024 domáhala zrušení rozhodnutí o jejím zrušení s likvidací. Spolu s návrhem nebyl zaplacen soudní poplatek, a proto soud prvního stupně (správně) navrhovatelku usnesením ze dne 18. března 2024 vyzval k zaplacení soudního poplatku za návrh ve výši 2 000 Kč ve stanovené lhůtě 15 dnů; výzva obsahovala poučení o důsledcích jeho nezaplacení. Výzva byla navrhovatelce doručena 26. března 2024, lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dne 10. dubna 2024. Soud prvního stupně pak dne 9. května 2024 vydal odvoláním napadené usnesení.

7. Z odvolatelkou předloženého vyrozumění o nedoplatku, vydaného Celním úřadem pro hlavní město Prahu dne 13. března 2024, č. j. [č. účtu], se podává, že je vůči navrhovatelce evidováno neuhrazené peněžité plnění ve výši 2 000 Kč, které bylo splatné 9. ledna 2024, jeho ukladatelem je Městský soud v Praze, rozhodnutí č.j. 85 Cm 3002/2023-3.Vyrozumění obsahuje příslušné platební pokyny pro zaplacení dlužné částky, včetně QR kódu.

8. Z obsahu uvedeného vyrozumění se tedy jednoznačně podává, že se týká již splatného dluhu navrhovatelky. Byť byl tímto nezaplaceným peněžitým plněním rovněž soudní poplatek v téže výši, tj. 2000 Kč, odvolatelka přehlíží, že se jednalo o poplatkovou povinnost uloženou jí v jiném řízení, a to konkrétně v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 85 Cm 3002/2023, jakož i to, že vyrozumění od Celního úřadu (jak sama výslovně uvádí) jí bylo doručeno již 13. března 2024, avšak usnesení soudu prvního stupně, obsahující výzvu k úhradě soudního poplatku za jí podaný návrh na zahájení předmětného řízení (návrh byl podán 13. března 2024) jí bylo doručeno až 26. března 2024. Plnila-li odvolatelka dne 18. března 2024 na základě uvedeného vyrozumění dle platebních dispozic v něm uvedených, nelze než uzavřít, že nešlo o úhradu soudního poplatku za jí podaný návrh v nadepsaném řízení. Soudní poplatek za podaný návrh ve stanovené lhůtě uhrazen nebyl, poplatková povinnost splněna nebyla. Soud prvního stupně nepochybil, pakliže řízení pro nezaplacení soudního poplatku za podaný návrh dle § 9 odst. 1 Zsop zastavil (výrok I.).

9. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

10. Správný však není postup soudu prvního stupně, pokud jde o rozhodování o nákladech řízení. Aplikace § 146 odst. 2 o. s. ř. nebyla namístě. Navrhovatelka je jediným účastníkem předmětného řízení a z povahy věci tak rozhodování o náhradě nákladů nepřichází v úvahu. Odvolací soud proto výrok II. usnesení soudu prvního stupně odklidil (§ 219a o. s. ř.), tj. zrušil jej bez náhrady.