o poskytnutí informací, o odvolání žalobce do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. března 2022, č. j. 73 Cm 98/2021-49

1. Žalobu doručenou soudu dne 10. 6. 2021 se žalobce coby společník žalované domáhal vůči ní poskytnutí informací specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Vedle toho pod bodem 6 petitu žádal, aby žalovaná byla povinna umožnit žalobci nahlédnout do zápisu z valné hromady, kde byla projednána řádná účetní závěrka žalované za rok 2020, a to včetně možnosti pořízení opisů, výpisů a fotokopií.

2. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl, že žaloba o uložení povinnosti žalované nahlédnout do listin uvedených pod body 1 až 5 a dále k bodu 7, se zamítá. Ve výroku II. soud rozhodl, že řízení o uložení povinnosti žalované nahlédnout do listin pod bodem 6 žaloby se zastavuje. Ve výroku III. soud rozhodl, že žalobce je povinen uhradit žalované k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 13 552 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

3. V odůvodnění soud prvního stupně ohledně výroku II. uvedl, že v průběhu jednání konaného 11. 1. 2022 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to co do části, ve které se domáhal umožnění nahlédnout do zápisu ze zasedání valné hromady, na kterém byla projednána řádná účetní závěrka žalované za rok 2020 (tj. co do bodu 6).

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že:

- žalovaná má 2 společníky, a to žalobce, kterému náleží podíl o velikosti 40%, a [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], kterému náleží podíl o velikosti 60%;

- [tituly před jménem] [Anonymizováno] je současně jediným jednatelem žalované;

- dne 16. 4. 2021 zaslal žalobce advokátovi [Jméno advokáta B] e-mail, ve kterém žádal, aby mu žalovaná poskytla výše uvedené informace. Svou žádost zopakoval dopisy ze dne 7. 5. 2021 a ze dne 21. 5. 2021 zaslanými též advokátovi [Jméno advokáta B]. O poskytnutí výše uvedených informací žalobce požádal opětovně žalovanou dopisem ze dne 16. 8. 2021, zaslaným přímo žalované, když advokát [tituly před jménem] [právnická osoba] není zmocněn k zastupování žalované při přijímání žádostí společníků k poskytnutí informací. Současně soud z tohoto dopisu zjistil, že žalobce svou žádost odůvodnil takto: „tato žádost není v žádném případě nepřiměřená, ani šikanózní“, jakož i že „se domáhá informací nezbytných pro řádný výkon jeho společnických práv, a to způsobem, který v žádném případě nesměřuje k jiným cílům, než k získání požadovaných informací“.

5. V odůvodnění soud prvního stupně dále uvedl, že zbývající důkazy neprováděl, a pokud je provedl, tak je již nehodnotil z důvodu hospodárnosti řízení, když všechny skutečnosti potřebné pro rozhodnutí soud zjistil z již provedených důkazů. Poté soud učinil skutkový závěr, že žalobce je jedním ze dvou společníků žalované, jakož i že nejdříve e-mailem datovaným 16. 4. 2021, adresovaným advokátovi [Jméno advokáta B], a dvěma dopisy datovanými 7. 5. 2021 a 21. 5. 2021 adresovanými rovněž advokátovi [Jméno advokáta B], a později dopisem datovaným 16. 8. 2021 a adresovaným žalované, požádal žalobce žalovanou o poskytnutí výše uvedených informací, přičemž svou žádost odůvodnil jen obecným konstatováním, že svou žádost nepovažuje ani za nepřiměřenou, ani za šikanózní, a že se těchto informací domáhá pro řádný výkon svých práv. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud prvního stupně ustanovení § 155 odst. 1 a § 156 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Výrok II. odůvodnil ustanovením § 96 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6. Poté soud zdůvodnil, proč ve zbývající části žalobu zamítl. Dospěl totiž k závěru, že v posuzovaném případě není nárok žalobce vůči žalované dán. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá po žalované poskytnutí výše uvedených informací, posoudil soud, vznikl-li žalobci na poskytnutí těchto informací nárok. Jak se totiž podává z § 155 a § 156 ZOK, pro vznik nároku na poskytnutí informací musí být dány tři předpoklady a to: 1) skutečnost, že žalobce je společníkem žalované, 2) skutečnost, že žalobce žalovanou o poskytnutí výše uvedených informací požádal a 3) neexistence žádné z okolností, za nichž žalovaná může poskytnutí informací žalobci odmítnout.

7. Soud se ztotožnil s žalobcem v tom, že právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace je jedním ze základních společnických práv. K tomu se sluší poznamenat, že právo na informace je považováno za jedno ze základních práv společníka společnosti s ručením omezeným proto, že umožňuje společníkům učinit si rozumný přehled o stavu společnosti, a tak se informovaně podílet na chodu společnosti s ručením omezeným (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018). V posuzovaném případě jsou tak dány všechny předpoklady pro vznik nároku na poskytnutí informace, jak jsou uvedeny v § 155 a § 156 ZOK, když v rámci řízení bylo zjištěno, že žalobce je společníkem žalované, požádal žalovanou o poskytnutí výše uvedených informací dopisem ze dne 16. 8. 2021, jakož i že žalovaná mu dosud tyto informace neposkytla, ačkoliv nebyla zjištěna existence žádné okolnosti, za nichž by žalovaná mohla poskytnutí těchto informací odmítnout. Nicméně, právo na poskytnutí informací není zcela bezbřehé. Platí totiž, že společník může po společnosti s ručením omezeným požadovat poskytnutí pouze takových informací, které jsou potřebné k tomu, aby společník získal rozumný přehled o záležitostech společnosti. Mezi takové informace patří zejména informace o rozsahu a základní struktuře majetku společnosti a o významnějších smlouvách, týkajících se nakládá s tímto majetkem (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2779/2014 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018). Žalobce sice obecně tvrdí, a to i v žádosti ze dne 16. 8. 2021, že výše uvedené informace potřebuje k řádnému výkonu svých společnických práv, toto své tvrzení ale nijak nekonkretizoval, když neuvedl konkrétní společnické právo, respektive když neuvedl ani pohnutku, která ho vedla k žádosti o poskytnutí výše uvedených informací a současně i k úmyslu vykonávat určité právo společníka. Stejně tak je nutno upozornit, že rozsah informací, jejíchž poskytnutí se žalobce domáhá, významně přesahuje rozsah informací, které žalobce může požadovat, když jde o informace výrazně přesahující informace o rozsahu a základní struktuře majetku žalované a o významnějších smlouvách, týkajících se nakládání s tímto majetkem. Proto zdejšímu soudu nezbylo než uzavřít, že žalobce neprokázal existenci tohoto předpokladu, a tedy mu z tohoto důvodu nárok požadovat po žalované výše uvedené informace nesvědčí. Nákladový výrok soud odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že vycházel z tarifní hodnoty 35 000 Kč.

8. Do tohoto rozsudku podal žalobce včasné odvolání s odkazem na § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. Namítl procesní vady rozsudku spočívající v tom, že soud prvního stupně neprovedl část žalobcem navržených důkazů a nehodnotil všechny provedené důkazy. Odůvodnění tohoto postupu soudem nepovažuje za dostatečné. Soud se nezabýval ani všemi skutkovými tvrzeními žalobce, přestože žalobce v podání ze dne 8. 3. 2022 podrobně popsal společnická práva, jež hodlá realizovat v souvislosti s žádostí o informace. Žalobce dále vyčetl rozsudku soudu prvního stupně „hmotněprávní vady“. S poukazem na odstavec 27 rozsudku namítl, že podmínka odůvodnění žádosti o poskytnutí informací nevyplývá z právních předpisů, soudní judikatury ani jiného pramene práva. Argument soudu prvního stupně, že žádost žalobce je příliš extenzivní (rozsáhlá), neobstojí, když soud neuvedl, v jakém rozsahu může tedy žalobce informace požadovat. Rozsudek je tak nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Žalobce žádá poskytnutí dokumentů tvořících účetnictví žalované. Účetní závěrka žalované není pro zjištění požadovaných informací dostatečná, když neposkytuje dostatečné informace o struktuře jmění (uvádí pouze souhrnné údaje, ze kterých není zjevné, z čeho konkrétně se jmění žalované skládá). Navíc nelze ověřit správnost údajů v ní obsažených, když žalobce nemá přístup k relevantním dokumentům. Informace o účetních záležitostech společnosti a skutečnosti týkající se smluv uzavřených žalovanou jsou informace, které žalobce jako společník žalované nutno potřebuje k výkonu vlastních práv společníka. Žalobce k prokázání svého nároku doložil odborné vyjádření [tituly před jménem] [Anonymizováno], daňového poradce, č. 806 ze dne 4. 3. 2022, ze kterého vyplývá, že bez poskytnutí požadovaných dokumentů nemůže společník adekvátně realizovat svá společenská práva. Tento důkaz soud provedl, ale bez odpovídajícího odůvodnění nehodnotil. Žalobce dále namítl, že podle judikatury Ústavního soudu má být žádost společníka o informace úměrná jeho společnickému podílu. Žalobce je 40% společníkem žalované, jeho žádost je tedy úměrná jeho podílu, což soud prvního stupně v potaz nevzal. Vedle toho žalobce není jednatelem a nemá tak k požadovaným informacím přístup z tohoto titulu jako druhý společník se 60% podílem. Žalobce dále namítal, že soudu doložil důkazy ohledně okolností jeho účasti v žalované vyplývající zejména ze Smlouvy o budoucí smlouvě o převodu obchodního podílu ze dne 8. 12. 2017 a Smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 11. 3. 2021. Těmito smluvními dokumenty žalobce prokazuje, že má oprávněný nárok na přístup k informacím týkajícím se žalované i za období, kdy formálně nebyl jejím společníkem, a to vzhledem k tomu, že žalobce mohl kdykoliv uplatnit svůj nárok z citované smlouvy o budoucí smlouvě a stát se opětovně společníkem žalované. Žalobce tedy vždy měl zásadní zájem na tom, zda je žalovaná společnost řádně vedena. Předmětná žádost o informace slouží i ke kontrole vedení společnosti za období, kdy žalobce dočasně nebyl společníkem. Dále z těchto dokumentů vyplývá, že [tituly před jménem] [Anonymizováno], který coby jednatel žalované odmítl poskytnout žalobci požadované informace, byl smluvně zavázán k poskytnutí informací o „majetkovém stavu společnosti a jejich aktivech a pasivech“ (viz Čl. V. odst. 3 smlouvy o převodu obchodního podílu obsažené ve smlouvě budoucí). Žalobce tedy vedle zákonného práva na informace měl i smluvní nárok na to, aby mu byly požadované informace poskytnuty. Z tohoto vyplývá, že žádost žalobce o informace je důvodná a stojí na více právních titulech. Soud tyto skutečnosti a důkazy rovněž opomenul, nehodnotil je a v rozsudku se k nim nijak nevyjádřil zakládajíc tím vadu rozsudku. Žalobce dále tvrdil a prostřednictvím výslechu svědků [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], což jsou osoby, které spravují nebo spravovaly účetnictví žalované, navrhoval prokázat skutečnost, že žalobce vždy měl ve společnosti přístup k jejímu kompletnímu účetnictví, a to právě prostřednictvím těchto osob. Tímto byl zaveden zmiňovaný standard přístupu žalobce k účetnictví společnosti. Soud tyto skutečnosti a důkazy rovněž opomenul, nehodnotil je a v rozsudku se k nim nijak nevyjádřil zakládajíc tak vážnou vadu rozsudku. Žalobce poukazuje i na charakter činnosti žalované, jejímž podnikatelským smyslem existence je vlastnictví souboru nemovitostí, které tvoří hotel s názvem [Anonymizováno]. Tento hotel je dále pronajímán společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], která se zabývá provozem hotelu. Činnost žalované se tak omezuje pouze na záležitosti úzce se týkají samotných nemovitostí, žádnou další činnost žalovaná nevyvíjí. Prakticky jediným finančním příjmem žalované tak je nájemné hrazené společností [právnická osoba] za nájem hotelu [Anonymizováno]. Vzhledem k charakteru činnosti žalované vzniká při její činnosti pouze omezené množství účetních dokladů a není důvod je žalobci neposkytnout kompletně, když jejich poskytnutí žalovanou nijak nezatíží. Navíc žalobce sám opakovaně navrhl způsoby, jak zajistit poskytnutí informací způsobem, který společnost nezatíží. Se všemi těmito okolnostmi se soud v rozsudku rovněž nijak nevypořádal a prakticky je ignoroval.

9. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví kromě požadavků formulovaného pod bodem 6 petitu. V této části bylo řízení zastaveno.

10. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání ztotožnila s rozhodnutím soudu prvního stupně a vyvracela správnost použitých odvolacích námitek. Poukazovala zejména na to, tak jako v řízení před soudem prvního stupně, že žádost žalobce o poskytnutí informací je příliš rozsáhlá a žalobce požaduje informace i za dobu, kdy nebyl společníkem žalované, kterým se stal až dne 30. 3. 2021. Předtím měl uzavřenou pouze smlouvu o smlouvě budoucí o převodu podílu. Žalobci proto nesvědčí právo na všechny informace požadované žalobou. Žalovaná navrhla, aby napadený rozsudek byl potvrzen.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

12. Vady rozsudku tvrzené odvolatelem odvolací soud neshledal. Soud prvního stupně zdůvodnil, proč neprovedl další navržené důkazy a proč nehodnotil všechny provedené důkazy. Soud není povinen zabývat se všemi skutkovými tvrzeními účastníků řízení, pokud je nepovažuje za právně relevantní. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně skutkový stav zjistil v dostatečném rozsahu pro posouzení věci a napadený rozsudek je přezkoumatelný.

13. Podle § 155 ZOK společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

14. Podle § 156 ZOK (1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, b) je požadovaná informace veřejně dostupná. (2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud; k právu uplatněnému po uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží.

15. Podle § 31 ZOK podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

16. Podle § 209 odst. 1 ZOK nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny.

17. „Právo požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech (§ 155 z. o. k.) představuje jedno ze základních práv plynoucích z účasti ve společnosti s ručením omezeným (§ 31 z. o. k.). Jeho účelem je umožnit společníkovi podílet se na řízení společnosti (§ 167 odst. 1 z. o. k.), resp. realizovat další práva, jež zákon společníkovi dává (právo hlasovat o návrzích usnesení valné hromady, právo podat společnickou žalobu atd.). V úpravě práva na informace se promítá smíšená povaha společnosti s ručením omezeným. Ačkoliv ji zákon označuje jako kapitálovou společnost (§ 1 odst. 2 z. o. k.), činí tak toliko jako legislativní zkratku pro zjednodušení zákonného textu, aniž by tím popíral, že úprava společnosti s ručením omezeným obsahuje i prvky osobních společností. Společníkovi s ručením omezeným zákon garantuje širší právo na informace, než jaké má společník akciové společnosti coby typické kapitálové společnosti. Společníci společnosti s ručením omezeným je mohou (na rozdíl od akcionářů) vykonávat i mimo zasedání valné hromady a nejsou vázáni pořadem jednání takového zasedání (srov. v poměrech akciové společnosti tzv. právo na vysvětlení dle § 357 odst. 1 z. o. k.). Jednatelé společnosti s ručením omezeným nemohou odmítnout poskytnutí informace jen proto, že by její zpřístupnění společníkovi mohlo způsobit společnosti či jí ovládaným osobám újmu [srov. v akciové společnosti § 359 písm. a) z. o. k.]. Důvod pro odmítnutí požadované informace naplní ex lege toliko skutečnosti uvedené v § 156 odst. 1 z. o. k. Společníkovi společnosti s ručením omezeným pak zákon zakládá i právo nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje v nich obsažené; akcionáři takové právo zákon nedává. Důvodem odlišného rozsahu práva na informace je především skutečnost, že ve společnosti s ručením omezeným (jež nemá kontrolní orgán, neukládá-li jí výjimečně zvláštní zákon, aby povinně zřídila dozorčí radu, popř. nezřizuje-li dozorčí radu dobrovolně společenská smlouva – srov. § 201 odst. 1 z. o. k.) je to právě (každý) společník, kdo (bez ohledu na výši svého podílu) vykonává kontrolu nad tím, jak je společnost řízena a jak jsou spravovány její záležitosti (tedy kontrolu nad činností statutárního orgánu). V akciové společnosti plní kontrolní funkci zásadně dozorčí (§ 446 a § 447 z. o. k.) či správní rada (§ 460 z. o. k.)..… Tak jako jiná práva, i právo na informace musí společník vykonávat poctivě (§ 6 odst. 1 obč. zák.), čestně (§ 212 odst. 1 věta první obč. zák.) a nesmí je zneužít (§ 8 obč. zák.). Jednatelé jsou pak při plnění povinnosti poskytnout informace a umožnit nahlížet do dokladů povinni šetřit práva a oprávněné zájmy dotčeného společníka (§ 212 odst. 1 věta druhá obč. zák.). Z řečeného se mimo jiné podává, že společnost by měla společníkovi poskytnout požadované informace a umožnit mu nahlédnout do dokladů způsobem, který umožní společníkovi co nejsnazší realizaci jeho práva a který současně co nejméně zatíží samu společnost (princip proporcionality).S ohledem na smysl a účel právní úpravy práva na informace může společník požadovat výlučně takové informace (a nahlížet toliko do takových dokladů společnosti), které jsou potřebné k tomu, aby získal rozumný přehled o záležitostech společnosti (vč. osob jí ovládaných, jsou-li společnosti takové informace k dispozici) a mohl řádně vykonat svá práva. Mezi takové informace nepochybně patří zejména informace o rozsahu a struktuře jmění společnosti a o významnějších právních jednáních, která mohou mít na toto jmění vliv.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018, uveřejněný v Soudní judikatuře z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva pod pořadovým číslem 75/2021).

18. S citovanými závěry Nejvyššího soudu se odvolací soud ztotožňuje a v plném rozsahu na ně odkazuje.

19. Ze spisu odvolací soud zjistil, že při jednání konaném dne 11. 1. 2022 (protokol o jednání založen na č. l. 27 až 35) vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně výroku 6 petitu žaloby, ve kterém žádal umožnění nahlédnout do zápisu z jednání valné hromady o projednání účetní závěrky žalované za rok 2020. Částečné zpětvzetí žaloby odůvodnil tím, že v době, kdy žádal o tento zápis, neměl informaci o tom, zda účetní závěrka za tento rok byla žalovanou schválena či nikoliv. O tyto informace požádal, nicméně žalovaná nijak nereagovala. Proto podal žalobu v tomto znění, nicméně po podání žaloby se žalovaná prostřednictvím svého jednatele vyjádřila tak, že k tomuto jednání valné hromady zatím nedošlo, což znamená, že není možné tento zápis poskytnout. K jednání valné hromady došlo až dne 8. 9., tj. po podání žaloby.

20. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a dospěl k následujícím závěrům.

21. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce je coby společník žalované osobou aktivně věcně legitimovanou k podání žaloby o poskytnutí informací podle § 155 ZOK a že žalobce uplatnil právo na poskytnutí informací vůči žalované včas, tj. v zákonné prekluzivní lhůtě stanovené v ustanovení § 156 odst. 2 ZOK.

22. Chybný je však závěr soudu prvního stupně, že žádost společníka o poskytnutí informací musí být odůvodněná. Tato skutečnost nevyplývá ani z citované právní úpravy (§ 155 a § 156 ZOK), ani z judikatury Nejvyššího soudu k výkladu těchto ustanovení. Soud prvního stupně proto postupoval nesprávně, když žalobu o poskytnutí informací zamítl pro nedostatečné odůvodnění žádosti žalobce ze dne 16. 8. 2021.

23. Neobstojí ani další závěr soudu prvního stupně vedoucí k zamítnutí žaloby, a to, že rozsah informací uplatněných žalobou významně přesahuje rozsah informací, které žalobce může požadovat, když dle názoru soudu jde o informace výrazně přesahující informace o rozsahu a základní struktuře majetku žalované a o významnějších smlouvách týkajících se nakládání s tímto majetkem. K tomu odvolací soud konstatuje, že podle citovaného ustanovení § 156 odst. 1 mohou jednatelé poskytnutí informací podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout pouze v případě, pokud jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu nebo je-li požadovaná informace veřejně dostupná. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že důvodem pro odmítnutí poskytnutí informací byly tyto skutečnosti. Judikatura dále dospěla k závěru, že právo na zpřístupnění dokladů společnosti, které je podle § 155 ZOK součástí práva na informace, nesmí společník, stejně jako jakékoliv jiné právo, vykonávat šikanujícím způsobem, tj. takovým způsobem, který by společnost omezoval v činnosti, případně ji způsoboval nepřiměřené náklady (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách, jehož závěr je dle názoru odvolacího soudu použitelný i pro právní úpravu platnou od 1. 1. 2014). Výkon práva žalobce na zpřístupnění dokladů společnosti v dané věci žalovanou v činnosti neomezí ani jí nezpůsobí nepřiměřené náklady. Nejedná se tedy o výkon práva šikanujícím způsobem. V posuzované věci je splněn i požadavek judikatury, že s ohledem na smysl a účel právní úpravy práva na informace může společník požadovat pouze takové informace a nahlížet toliko do takových dokladů společnosti, které jsou potřebné k získání rozumného přehledu o majetku společnosti a pro řádný výkon jeho společnických práv (viz shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu a též již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009). Právo na informace upravené v § 155 ZOK představuje jedno ze základních práv plynoucích z účasti ve společnosti s ručením omezeným (§ 31 ZOK). Jeho účelem je umožnit společníkovi podílet se na řízení společnosti (§ 167 odst. 1 ZOK) a kontrolovat její činnost, případně realizovat i další práva, jež zákon společníkovi dává (právo hlasovat o návrzích usnesení valné hromady, právo podat společnickou žalobu atd.). Žalobce coby společník společnosti má právo kontrolovat i správnost účetní závěrky (účetních závěrek), k čemuž jsou potřebné jím požadované účetní doklady společnosti a požadované smlouvy (§ 6 a § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

24. Pro úplnost odvolací soud uvádí, ačkoliv na této obraně žalované soud prvního stupně své zamítavé stanovisko nevybudoval, že společník má právo na informace i za období, kdy nebyl společníkem. Z § 209 odst. 1 ve spojení s § 31 ZOK vyplývá, že nabyvatel podílu se stává stranou společenské smlouvy ze zákona a přechází na něj kromě jiného i právo převodce na poskytnutí informací o společnosti. Z právní úpravy práva na informace ani z dostupné judikatury nevyplývá, že společník může požadovat od jednatele společnosti informace, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje tam obsažené pouze za období následující po jeho vstupu do společnosti.

25. Na základě shora uvedeného dospěl odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, k závěru, že žaloba je důvodná.

26. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl. S ohledem na množství požadovaných dokladů určil odvolací soud společnosti lhůtu k plnění do 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

27. Vzhledem k učiněným závěrům se odvolací soud pro nadbytečnost nezabýval dalšími odvolacími námitkami žalobce.

28. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a 2, § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Žalobce byl neúspěšný pouze ohledně bodu 6 žaloby (ze 7 bodů žaloby), v kteréžto části bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby z procesní viny žalobce. Ve zbývající části žaloby byl žalobce ve věci samé úspěšný. Žalobce měl tedy neúspěch v poměrně nepatrné části a náleží mu plná náhrada nákladů řízení. Odvolací soud je vypočetl z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., (advokátní tarif), neboť se jedná o řízení v otázce obchodní společností. Za řízení před soudem prvního stupně náleží žalobci náhrada soudního poplatku za žalobu ve výši 14 000 Kč, odměna za 7 úkonů právní služby po 3 100 Kč a náhrada 7 režijních paušálů po 300 Kč, celkem tedy za řízení před soudem prvního stupně 37 800 Kč. Požadovanou odměnu za úkon právní služby spočívající v podání žalobce ze dne 1. 11. 2021 odvolací soud žalobci nepřiznal, neboť se jednalo pouze o doplnění důkazu (č. l. 26 spisu). Za odvolací řízení náleží žalobci náhrada soudního poplatku ve výši 12 000 Kč, odměna za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč a náhrada 2 režijních paušálů po 300 Kč, za odvolací řízení tedy 18 800 Kč. Celkové náklady žalobce před soudy obou stupňů činí 56 600 Kč.