o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 5. 11. 2019, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 12. 2019, č. j. 61 Cm 121/2019-83

1. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že návrh, aby [Jméno advokáta C] byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 36934, vyjma jednání v běžných záležitostech směřujících k zajištění základního fungování společnosti, veškerých dispozic s obchodním majetkem společnosti, zejména zcizování, nabývání, zastavování zástavním právem a ručením, s cenou do 1 000 000 Kč bez DPH, přijímání jakýchkoliv závazků společnosti nepřesahujících částku 1 000 000 Kč bez DPH, uzavírání obchodů a obchodních smluv s výší plnění do 1 000 000 Kč bez DPH, a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé, se zamítá (výrok I.), že návrh, aby Jiřímu Kvízovi byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 36934, vyjma jednání v běžných záležitostech směřujících k zajištění základního fungování společnosti, veškerých dispozic s obchodním majetkem společnosti, zejména zcizování, nabývání, zastavování zástavním právem a ručení, s cenou do 1 000 000 Kč bez DPH, přijímání jakýchkoliv závazků společnosti nepřesahujících částku 1 000 000 Kč bez DPH, uzavírání obchodů a obchodních smluv s výší plnění do 1 000 000 Kč bez DPH, a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé, se zamítá (výrok II.), a že návrh, aby [fyzická osoba] byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel společnosti [Anonymizováno] s.r.o., IČO 04637330, se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 36711, při výkonu působnosti společníka společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 36934, a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé, se zamítá (výrok III.)

2. Návrhem, doručeným soudu prvního stupně dne 3. 12. 2019, se navrhovatelka domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že usnesení valné hromady společnosti [Anonymizováno] (dále jen „Společnost“) ze dne 5. 11. 2019, kterým byla [Jméno navrhovatelky], nar. [Anonymizováno], odvolána z funkce jednatele, je neplatné. Dále, že usnesení valné hromady Společnosti, kterým byl [Jméno advokáta D], nar. [Anonymizováno], jmenován do funkce jednatele, je neplatné. Svůj návrh ve věci samé odůvodnila tím, že napadená usnesení byla přijata v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou Společnosti a dobrými mravy. Důvody pro její odvolání jsou nepravdivé, vykonstruované a zcela neurčité. Dle navrhovatelky valná hromada nebyla usnášeníschopná, neboť druhý společník Společnosti - [právnická osoba]., nemohl řádně projevit svou vůli, když byl na valné hromadě zastoupen pouze jednatelem [Jméno advokáta C], ačkoliv měl být zastoupen i druhou její jednatelkou, a to jí, neboť podle společenské smlouvy společnosti [právnická osoba]. k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti se vyžaduje souhlas většiny jednatelů. Jediným důvodem pro její odvolání z funkce jednatele Společnost byla snaha o násilné převzetí této Společnosti ze strany [Jméno advokáta C].

3. Současně s návrhem ve věci samé, podala navrhovatelka návrh na předběžné opatření, kterým by jednatelům [Jméno advokáta C] a Jiřímu Kvízovi byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému jsou oprávněni jako jednatelé Společnosti, vyjma jednání v běžných záležitostech směřujících k zajištění základního fungování společnosti, obchodních případů, jejichž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč, a nakládání s majetkem společnosti nepřevyšujícím hodnotu 1 000 000 Kč, a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé a dále, aby [Jméno advokáta C] byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], při výkonu působnosti společníka Společnosti a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Dle navrhovatelky je zcela nezbytné zatímně upravit poměry účastníků a Společnosti a omezit jednatele v jejich jednatelském oprávnění. Navrhovatelka vyslovuje obavu, že bez její další účasti na vedení společnosti dojde k její majetkové újmě, neboť společníky ve Společnosti, jsou [právnická osoba], s podílem 67 %, (v níž navrhovatelka vlastní podíl o velikosti 49 % a [Jméno advokáta C] 51 % podíl) a dále [Jméno advokáta C] s podílem ve výši 33%, a že hrozí, že [fyzická osoba] bude činit úkony bez vědomí dalšího jednatele, jímž má být navrhovatelka. Navrhovatelka má zásadní obavu, že [fyzická osoba] je jmenován jednatelem společnosti jen pro formu, aby pan [fyzická osoba] mohl ovládat Společnost do doby, než bude rozhodnuto o návrhu navrhovatelky, a bude zřejmé, kdo je právoplatným jednatelem Společnosti. Laxnost [fyzická osoba] při vymáhání bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 000 Kč vzbuzuje v navrhovatelce důvodnou obavu, že [fyzická osoba] tuto částku vymáhat nebude, a buď o tom rozhodne sám, v rozporu se společenskou smlouvou, nebo si vyžádá pro forma souhlas od [Anonymizováno]. Tato částka, jež byla společností [právnická osoba]. zaplacena jako první splátka dle smlouvy uzavřené se Společností dne 2. 10. 2019, jí má být Společností vrácena, neboť společnost [právnická osoba]. od této smlouvy odstoupila. Navrhovatelka je i toho názoru, že je zapotřebí zatímně omezit pana [fyzická osoba], aby se jako jednatel společnosti [právnická osoba]. zdržel jakéhokoli jednání v působnosti společníka Společnosti, protože reálně hrozí, že ve Společnosti může změnit společenskou smlouvu či jinak rozhodnout o další existenci Společnosti, opět ke škodě navrhovatelky. Stejným způsobem je třeba, omezit jednání [Anonymizováno], který nebyl platně zvolen jednatelem, a který může rovněž jednat za Společnost a způsobit tak Společnosti značné škody. Do doby rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 5. 11. 2019, nebude moci navrhovatelka obsluhovat bankovní účty a starat se o společnost, což ji utvrzuje v tom, že [fyzická osoba] chystá kroky, které poškodí společnost [právnická osoba]. a Společnost a tím i navrhovatelku.

4. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí vyšel z toho, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo návrh činí především osvědčen nárok ve věci samé, a dána naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Soud se nezabývá posuzováním nároku uplatněného ve věci samé; zkoumá pouze, zda jsou splněny uvedené podmínky pro nařízení předběžného opatření, přičemž předpokladem nařízení předběžného opatření k zajištění zatímní úpravy poměrů účastníků je potřeba této zatímní úpravy, která musí být vždy naléhavá. Dle soudu prvního stupně navrhovatelka neuvedla, ani nedoložila, jaké konkrétní kroky činí [fyzická osoba] při výkonu funkce jednatele ve Společnosti a při výkonu práv společníka ve společnosti [Anonymizováno] k újmě navrhovatelky a Společnosti, kromě toho, že na valné hromadě konané dne 5. 11. 2019 jako většinový společník ve společnosti [právnická osoba]. a Společnosti odvolal navrhovatelku z funkce jednatelky ve Společnosti. Rovněž není zřejmé, z čeho dovozuje, že jednatel [fyzická osoba], může způsobit Společnosti značné škody. Pokud jde o návrh na omezení [fyzická osoba] a [Anonymizováno] ve výkonu funkce jednatelů Společnosti, a [fyzická osoba] jako jednatele společnosti [právnická osoba]. při výkonu působnosti společníka ve Společnosti, nepřísluší soudu omezovat statutární orgány obchodní korporace ve výkonu jejich práv a povinností, které pro ně vyplývají ze společenské smlouvy a ze zákona (ZOK a OZ), a to od okamžiku, kdy byli do svých funkcí zvoleni, tj. kdy rozhodnutí valné hromady o jmenování nového jednatele bylo přijato. Rozhodnutí o odvolání a jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným přísluší valné hromadě a závisí výhradně na ní. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti a nikdo není oprávněn do obchodního vedení společnosti zasahovat. Tento zákaz zajišťuje jednatelům vysokou míru odpovědnosti, jíž logicky odpovídá míra zodpovědnosti za výkon jejich funkce (viz úprava práv společnosti a společníka a odpovědnosti jednatele v případě náhrady újmy způsobené jednatelem při výkonu jeho funkce v ZOK a OZ). Společníci pak vykonávají své právo na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni podle velikosti svých spoluvlastnických podílů. Soud prvního stupně neshledal osvědčení nároku a důvodnost prozatímní naléhavé potřeby zatímní úpravy spočívající v omezení výkonu práv jednatelů a společníka ve společnosti s ručením omezeným, a návrh na předběžné opatření proto zamítl.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně se navrhovatelka včas odvolala. Předně namítá s uvedením citace ze stanoviska Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 06. 2007, sp. zn. Cpjn 19/2006, vydaného k rozhodování soudů ve věcech předběžných opatření, že soud prvního stupně se nezabýval tím, zda jsou osvědčeny skutečnosti rozhodné pro uložení povinnosti předběžným opatřením, tj. například samotnou oprávněností žaloby, a nezabýval se ani tím, zda je prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. Odvolatelka současně namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení, a to pro nedostatek důvodů. Soud prvního stupně se nijak nezabýval tím, zda byly osvědčeny potřebné skutkové okolnosti, tj. zda k odvolání navrhovatelky z funkce jednatele došlo za takových okolností, které svědčí o jejich nezákonnosti, a zda současné poměry ve Společnosti jsou takového charakteru, že je nezbytné zatímně upravit poměry účastníků. Odvolatelka uvedla jaké argumenty, týkající se návrhu ve věci samé a návrhu na nařízení předběžného opatření, tvrdila a i jaké listiny k tomu soudu doložila, přičemž nic z toho nevzal soud prvního stupně do úvahy a jen stroze konstatoval, že navrhovatelka neuvedla ani nedoložila, jaké konkrétní kroky činí [fyzická osoba], ačkoli opak je pravdou. Odkázala i na e-mailovou komunikaci doloženou v jejím doplnění návrhu na nařízení předběžného opatření, ze které naprosto zřejmě vyplývá, že navrhovatelka není odvolávána z funkcí jednatele proto, že by se dopustila porušení svých povinností, ale proto, že ji chce [fyzická osoba] jeho slovy „odstřihnout“ a všechny společnosti v holdingu sám ovládat, což je jasným důkazem toho, že je potřeba zatímně upravit poměry účastníků a omezit [fyzická osoba] v jeho jednání předběžným opatřením, protože [fyzická osoba] si dělá, co chce a násilně, v rozporu se zákonem a společenskou smlouvou převzal vedení celého holdingu. Ani e-mailovou komunikaci nevzal soud do úvahy, protože v odůvodnění napadeného usnesení se s ní nevypořádává. Co se týče samotných „důvodů“, pro které byl návrh navrhovatelky zamítnut, tak podle názoru navrhovatelky byl její nárok ve věci samé osvědčen a potřeba zatímního uspořádání poměrů prokázána, přičemž shrnula svá tvrzení uvedená ve svém návrhu a označila opět důkazy již soudu prvního stupně doložené. Odvolatelka pak ani nesouhlasí s obecným závěrem soudu prvního stupně, že nemůže zasáhnout do vnitřních poměrů společnosti, neboť v případě navrhovatelky totiž došlo k násilnému převzetí Společnosti a k jejímu ryze účelovému a záměrnému odvolání z funkce jednatele, aby tato nemohla nijak bránit [fyzická osoba] v kontrole nad společností. Za takových okolností již soud zasáhnout nejen může, ale také musí. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu navrhovatelky na vydání předběžného opatření v plném rozsahu vyhoví.

6. Odvolací soud přezkoumal podle § 211 a násl. o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. může soud nařídit předběžné opatření po zahájení řízení, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného. Podle ust. § 102 odst. 3 věta druhá ustanovení § 75, § 75a, § 75b, § 75c, § 76, § 76c, § 76d, § 76e, § 76f, § 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a, a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. Podle ust. § 76 odst. 1 písm. f) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

8. Účastníky řízení o takovém návrhu jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu (§ 74 odst. 2 o. s. ř.).

9. V dané věci, kdy předmětem řízení je určení neplatnosti usnesení přijatých dne 5. 11. 2019 valnou hromadou Společnosti, jsou účastníky řízení ve věci samé dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), navrhovatelka a Společnosti, o jejíchž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2012, sp. zn. 29 Cdo 1982/2011, které je aplikovatelné i za nové právní úpravy účinné od 31. 12. 2013).

10. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé, aniž by však soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření mohl předjímat rozhodnutí ve věci samé. Nutno podotknout, že nárok ve věci samé lze osvědčit pouze vůči tomu, kdo je účastníkem řízení o věci samé, tedy tomu kdo je v řízení pasivně věcně legitimován. Jak ale shledal odvolací soud z odůvodnění napadeného usnesení, soud prvního stupně se nárokem ve věci samé z tohoto pohledu a ani jinak nezabýval, a bez toho pak dospěl k závěru (bod 12 usnesení), že navrhovatelka návrh ve věci samé neosvědčila.

11. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že v této části napadené usnesení soudu prvního stupně neobsahuje žádné odůvodnění, což je činí odvolacím soudem nepřezkoumatelným. To již samo o sobě je důvodem pro jeho zrušení dle ust. § 219 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť dříve, než se soud může zabývat tím, zda je třeba zatímně upravit poměry účastníků řízení ve smyslu ust. § 102 odst. 1 o. s. ř., je třeba, aby měl nárok navrhovatele ve věci samé osvědčen.

12. Z napadeného usnesení je ale zřejmé, že soud prvního stupně, přes svůj závěr o neosvědčení nároku ve věci samé, důvodnost zatímní úpravy poměrů mezi účastníky posuzoval (viz bod 10 a 11 usnesení), a to mezi všemi, které navrhovatelka za účastníky označila. Následně uzavřel, že důvodnost prozatímní naléhavé potřeby zatímní úpravy, spočívající v omezení výkonu práv jednatelů a společníka ve společnosti s ručením omezeným, neshledal (bod 12 usnesení). Vzhledem k tomu a vzhledem k odvolacím důvodům uplatněných navrhovatelkou je proto třeba, aby se odvolací soud dále zabýval i touto částí napadeného usnesení.

13. Jak plyne z návrhu, navrhovatelka v něm skutečnosti, které mají prokázat důvod předmětného předběžného opatření, tvrdila a soudu je i listinami dokládala, přičemž soud prvního stupně je i v odůvodnění svého usnesení zčásti uvedl. Dále se jimi ale nijak nezabýval, nehodnotil je, a z ničeho tak nelze seznat jaká úvaha jej vedle k tomu, že jsou její tvrzení nedostatečná, a že je listinami jí předloženými neprokázala. Pročež je jeho závěr přijatý pod bodem 10 napadeného usnesení nedostatečně odůvodněn. Není pak ani pravdou, že [fyzická osoba] „na valné hromadě konané dne 5. 11. 2019, odvolal navrhovatelku z funkce jednatelky ve Společnosti jako většinový společník ve společnosti [právnická osoba]., když na této valné hromadě jednal za společníka Společnosti, společnost [právnická osoba]., jako její jednatel.

14. Pokud jde o obecný závěr konstatovaný soudem prvního stupně pod bodem 11 napadeného usnesení, lze obecně přisvědčit odvolatelce, že rozhodnutím soudu o předběžném opatření, které je opatřením dočasné povahy, lze omezit oprávnění jednatele společnosti s ručením omezeným z jeho funkce plynoucí, to ale za předpokladu, že k tomu budou splněny zákonné podmínky.

15. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil dle ust. § 219 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.