o zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání zapsané osoby proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. C 243845/RD165/MSPH, Fj 98448/2021/MSPH ze dne 18. března 2021

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl takto: „Soud zahajuje řízení bez návrhu k dosažení shody mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem dle § 78 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.“ V bodě II. výroku rozhodl takto „V obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 243845, se vymazává Statutární orgán. U osoby [Anonymizováno]., IČ [IČO] při výkonu funkce zastupuje [tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], r.č. [Anonymizováno]/[adresa]. Den zápisu změny: Dnem nabytí právní moci.“ V bodě III. výroku soud rozhodl o povinnosti zapsané osoby k zaplacení soudního poplatku České republice v částce 2 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na v rozhodnutí specifikovaný účet.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud poukázal na skutečnost, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl v obchodním rejstříku zapsán jako zástupce právnické osoby [právnická osoba]. při výkonu funkce statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]

3. Dále soud uvedl, že byl upozorněn na skutečnost, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. MSPH95INS3993/2016-B-58 ze dne 8. 10. 2020, které nabylo právní moci dne 4. 11. 2020, bylo rozhodnuto o zrušení konkurzu na majetek dlužníka [tituly před jménem] [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno] bytem [adresa], z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující.

4. Poté, co odkázal na dikci ustanovení § 152 odst. 2, § 153 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012, § 8 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., § 155 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., § 46 odst. 90/2012 Sb., § 8 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb. soud konstatoval, že dne 8. 10. 2020 zanikla [tituly před jménem] [Anonymizováno] způsobilost být členem voleného orgánu, jakož i být zmocněncem právnické osoby jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti, neboť u něj existuje překážka provozování živnosti.

5. V dané souvislosti soud uvedl: „ Dle ust. § 78 zákona č. 304/2013 Sb. má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze zahájit řízení i bez návrhu. Vzhledem k tomu, že společnost [právnická osoba] dosud nepodala návrh na zápis změn do veřejného rejstříku, zahájil soud řízení bez návrhu, a s ohledem na výše uvedené skutečnosti vymazal [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako zástupce právnické osoby [právnická osoba]. při výkonu funkce jednatele společnosti [právnická osoba]

6. Pokud jde o výrok o povinnosti k zaplacení soudního poplatku, zde soud odkázal na ustanovení § 2 odst. 1 písm. d/, § 4 odst. 1 písm. j/ zákona č. 549/1991 Sb. a položku 11 bod 1 písm. e/ Sazebníku soudních poplatků.

7. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhoval zrušení a vrácení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení, případně změnu rozhodnutí tak, že rozhodnutí se nevydává, namítala zapsaná osoba, společnost [právnická osoba], předčasnost rozhodnutí, kdy soud nezkoumal, zda případně nenastala situace, předvídaná ustanovením § 153 odst. 1 občanského zákoníku, tedy zda případně byla splněna notifikační povinnost, nezkoumal ani, zda nastala situace, předvídaná ustanovením § 153 odst. 3 občanského zákoníku, pro kterou by mohl konkrétního člena voleného orgánu odvolat.

8. V dané souvislosti odvolatel odkázal na dikci ustanovení § 153 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že má za to, že notifikace podle § 153 odst. 1 je nutno učinit ještě předtím, než je dotčená osoba do funkce člena voleného orgánu zvolena, jmenována nebo jinak povolávána. Dále má odvolatel za to, že „od právní moci rozhodnutí, jímž se insolvenční řízení ohledně osoby, jejíž úpadek byl osvědčen, skončilo, běží tříletá doba, pro kterou tato osoba, hodlá-li se stát členem voleného orgánu, má notifikační povinnost zde uvedenou.“

9. Dále odvolatel poukázal na příslušnou právní úpravu, danou živnostenským zákonem, uvedl že „ překážku provozování živnosti, která vznikla v průběhu konkursu, i překážku, která vznikla ukončením insolvenčního řízení, může živnostenský úřad prominout, pokud dlužník prokáže, že u něj jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinnosti při podnikání a řádné plnění finančních závazků. Pokud živnostenský úřad překážku provozování živnosti nepromine, je překážka provozování živnosti důvodem pro zrušení živnostenského oprávnění dle § 58 odst. 2 písm. b/ živnostenského zákona. Živnostenské oprávnění dlužníka zaniklo podle § 57 odst. 1 písm. b/ živnostenského zákona. Dikci ustanovení § 8 odst. 2 živnostenského zákona považuje odvolatel za obsolentní.

10. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř., bez provedení jednání a dospěl k závěru, že odvolání proti bodu II., III. výroku není důvodné. Pokud jde o odvolání proti bodu I. výroku, toto je nepřípustné.

11. Odvolatel se dovolává dikce ustanovení § 153 zákona č. 89/2012 Sb., aniž by cokoli adresného vůbec tvrdil či navrhoval důkazy k tomu, že byl daný postup naplněn. Přestože tedy není zřejmé, co konkrétně v poměrech dané věci odvolatel ve vztahu k napadenému rozhodnutí namítá, tak každopádně je třeba říci, že argumentace odkazem na ustanovení § 153 zákona č. 89/2012 Sb. je z principu nepřípadná. Byla by nepřípadná ať již by [tituly před jménem] [Anonymizováno] případně byl jednatelem společnosti [právnická osoba] /tak tomu ovšem v daném případě není/, či by byl /na základě zmocnění/ zástupcem právnické osoby, jež je členem statutárního orgánu. Ustanovení § 154 § zákona č. 89/2012 Sb. v tomto směru stanoví: „ Je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen statutárního orgánu.“ V dané souvislosti odvolací soud odkazuje ustanovení § 436 až 449 občanského zákoníku, jimiž se zastoupení, respektive smluvní zastoupení obecně řídí.

12. Pokud jde o právní úpravu, danou ustanovením § 153 zákona č. 89/2012 Sb., tato zní: „Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává, to neplatí, pokud od skončení insolvenčního řízení uplynuly aspoň tři roky.“ / odst. 1/ Byl-li osvědčen úpadek osoby, která je členem voleného orgánu, oznámí to tato osoba bez zbytečného odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal.“ / odst. 2/ Nedošlo-li oznámení, může se domáhat každý, kdo na tom má právní zájem, aby člena voleného orgánu z funkce jmenoval soud. To neplatí, rozhodl-li ten, kdo člena voleného orgánu povolal, poté, co se o osvědčení úpadku této osoby dozvěděl, že má ve funkci setrvat.“

13. V dané souvislosti odvolací soud pro úplnost odkazuje na komentářovou literaturu: /Štenglová, I. Havel. B., Cileček, F., Kuhn, P. zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 1128 s./ , v níž je ke komentáři k § 46 tohoto zákona prezentováno stanovisko, z něhož vychází související soudní judikatura „Úprava, začleněná do 153 odst. 1,2 obč. zák. se pro obchodní korporace nepoužije, je-li úpadek dotčené osoby řešen konkursem, neboť v tomto rozsahu její použití vylučuje § 46 odst. 1,2, jako ustanovení speciální.“

14. Komentář pochopitelně reflektoval členění a znění ustanovení § 46 zákona č. 90/2012 Sb. jak bylo dáno tehdy platným zněním § 46, jež sice následně doznalo změny, ale bez dopadu na relevantnost věcného obsahu daného komentářového stanoviska.

15. Tedy, daný odvolací důvod z principu neobstojí, právní úprava, daná ustanovením § 153 zákona č. 89 Sb. se za situace, že úpadek dotčené osoby je řešen konkursem, pro obchodní korporace nepoužije, tím spíše nedopadá a nedopadala na osobu, jež je zástupcem voleného orgánu.

16. Pro úplnost v dané souvislosti odvolací soud poukazuje na skutečnost, že se kategoricky a výslovnou úpravou, k fyzické osobě, respektive k otázce předpokladů pro zastupování fyzickou osobou, jež má být zástupcem právnické osoby, člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, staví aktuální dikce ustanovení § 46 zákona č. 90/2012 Sb.:

Podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána /dále jen „člen voleného orgánu“/, musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.

17. Podle ustanovení § 46 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce, stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně.

18. Podle ustanovení § 46 odst. 6 zákona č. 90/2012 Sb. bez zápisu zástupce právnické osoby podle odstavce 3 do obchodního zákoníku nelze právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva zapsat do obchodního rejstříku.

19. Podle ustanovení § 46 odst. 7 zákona č. 90/2012 Sb. nezmocní-li právnická osoba zástupce podle odstavce 3 a nebude-li zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí zanikla funkce, její funkce zaniká.

20. Podle ustanovení § 46 odst. 8 zákona č. 90/2012 Sb. Zaniklo-li fyzické osobě zmocnění podle odstavce 3, zmocní právnická osoba bez zbytečného odkladu jinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, nebude-li však tato zapsána do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, zaniká právnické sobě funkce člena voleného orgánu.

21. Ve vztahu k další odvolací argumentaci lze uvést, že pokud se odvolatel dovolává možnosti prominutí překážky, jež vyplývá z ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., tak tato argumentace je rovněž nepřiléhavá. V poměrech posuzované věci totiž nejde o zkoumání předpokladů pro podnikatelskou činnost, vykonávanou na základě živnostenského oprávnění, kdy za situace, že nastane překážka ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský úřad živnostenské oprávnění standardně ruší, přičemž ve smyslu zákonného zmocnění, daného předmětným zákonným ustanovením, živnostenský úřad může na základě žádosti dlužníka některou z překážek prominout, živnostenské oprávnění by pak živnostenský úřad nezrušil. O to zde ovšem nejde. Nejde o konkrétní živnostenské oprávnění. Jde o to, zda jsou naplněny podmínky, vymezené v ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., kdy kromě dalších předpokladů musí být naplněn zákonný požadavek absence překážky provozování živnosti, jak je definována /vymezena/ v zákoně č. 455/1991 Sb.

22. Odvolací argumentace neobstojí, je evidentní, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] nesplňuje požadavky na způsobilost být zástupcem právnické osoby ve voleném orgánu jiné právnické osoby. Soud prvního stupně správně poukázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze o zrušení konkurzu na majetek dlužníka [tituly před jménem] [Anonymizováno] z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující /viz výše/. Za použití přiléhavé právní argumentace, za situace, že zákon č. 90/2012 Sb. má na zástupce právnické osoby ve volených orgánech stejné požadavky, jako by samy byly členem příslušného orgánu, soud správně dovodil, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] nesplňuje zákonné předpoklady k zastupování člena voleného orgánu. Zastoupení v daném případě zaniklo /§ 46 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., § 155 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb./. A nepřípadná je odvolací argumentace odkazem na dikci ustanovení § 153 zákona č. 89/2012 Sb., rovněž tak odkazem na v odvolání vymezená ustanovení zákona č. 455/1991 Sb.

23. Pokud soud v řízení, zahájeném bez návrhu /v podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně/ rozhodl o příslušném výmazu, nelze tomuto postupu vytknout pochybení.

24. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v bodě II. výroku, /rovněž v bodě III. jako souvisejícím výroku/ jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

25. Pokud jde o odvolání proti bodu I. výroku, toto je nepřípustné /§ 202 odst. 1/ písm. a/ o. s. ř. / a jako takové je odvolací soud odmítl /§ 218 odst. c/ o. s. ř./.